*
  • další portály..
  • ..
  • .
 
Národní síť zdravých měst
Portál NSZM ČR pro udržitelný rozvoj
pixel
 


Info-systém splňuje podmínky Systém splňuje technické podmínky Ipv6
úvodní stránka › Porovnání měst - Audity udržitelného rozvoje

Porovnání měst - Audity udržitelného rozvoje

Zobrazené audity udržitelného rozvoje
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016 (celý audit)
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017 (celý audit)
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017 (celý audit)
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015 (celý audit)
Rozbalit všechna +

1 Správa věcí veřejných a územní rozvoj

1.1 Řízení při správě a rozvoji – úroveň nastavení a provázanost procesů a dokumentů

(dělat správné věci správně, zahrnuje cílevědomý postup veřejné správy k udržitelnému rozvoji)
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.1 Řízení při správě a rozvoji – úroveň nastavení a provázanost procesů a dokumentů
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Je nutné nastavit sadu indikátorů k novému strategickému plánu. Provést vyhodnocení starého strategického plánu (akčního plánu) a případné poznatky a návrhy opatření zahrnout do připravovaného akčního plánu na rok 2017.

Doporučení pro příští hodnocení:
- Je nezbytné prokázat trend v hodnotách stanovených indikátorů nového strategického plánu (například počáteční hodnota roku 2015 a hodnoty 2016, 2017).
- Je nezbytné prokázat efektivní postup dle schválených metodik k novému strategickému plánu (zejména: každoroční schvalování akčního plánu; každoroční vyhodnocování plánu; transparentní sběr požadavků o zařazení do akčního plánu; práce týmu udržitelného rozvoje; hodnocení socioekonomického dopadu projektů – vše dle schválených metodik).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.1 Řízení při správě a rozvoji – úroveň nastavení a provázanost procesů a dokumentů
Sebehodnocení +1?

Statutární město Jihlava plánuje a řeší nejdůležitější aktivity v souladu se strategickými dokumenty.

Základem pro realizaci je zásobník projektů strategického plánu a akční plán.

Zásobník projektů je podkladem pro plánování investic a sestavování rozpočtu včetně rozpočtového výhledu.

Realizace strategie je v souladu s principy udržitelného rozvoje, je kladen důraz na zvyšování kvality a optimalizaci procesů.

Hodnocení oponenta +1?

Neshledán rozdíl s hodnocením města.

Bez připomínek.

- Nadstandardní rozsah zásadních strategických dokumentů a indikátorů jejich plnění.

- Podoblast provázanosti investic se schválenými rozvojovými dokumenty vykazuje prvky excelence v oblasti plánování, monitoringu i sledování provázanosti investic na rozvojové dokumenty

- Doporučení: Při tvorbě a řízení naplňování strategií se inspirovat a postupovat dle doporučení MMR k tvorbě strategií na národní úrovni.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.1 Řízení při správě a rozvoji – úroveň nastavení a provázanost procesů a dokumentů
Sebehodnocení +1?

 Strategický plán rozvoje města byl zpracován za účasti veřejnosti, v dílčích oblastech je rozpracován do oborových koncepcí, které na strategický plán navazují. Plnění plánů a koncepcí je průběžně sledováno a vyhodnocováno.

Hodnocení oponenta +1?

Neshledán rozdíl s hodnocením města.
- Strategický plán rozvoje města (SPRM, 2007 - 2022) byl z objektivních věcných dpůvodů aktualizován v roce 2014, audit nadbytečně popisuje proces této aktualizace.
- Není relevantně doložen systém provázanosti investic se strategickými dokumenty, u předložených projektových fiší (příkladů) není uvedena vazba na SPRM a Akční plán rozvoje města, stejně jako není uveden vliv jednotlivých opatření na UR.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.1.1 Naplňuje město při správě a řízení území model „Dělat správné věci správně“ z hlediska výběru „správných věcí“ (výběr lze doložit například popisem a vyhodnocováním rizik, event. analýzami rizik, např. v rámci strategického plánu) včetně pravidelného vyhodnocování plánů, jejich cílů a měřitelných indikátorů?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Strategický plán pro udržitelný rozvoj města Chrudim (SPURMCH)

Na březnové jednání ZM je připraven ke schválení nový Strategický plán pro udržitelný rozvoj města Chrudim na roky 2015 – 2030. Strategický plán představuje dlouhodobý plán rozvoje města s hlavními prioritními oblastmi a prioritami; k jeho naplňování dochází prostřednictvím Akčních plánů, které vznikají prostřednictvím vyhodnocování námětů, požadavků, připomínek od jednotlivých odborů MěÚ, ale i veřejnosti a to prostřednictvím veřejného projednání  TOP 10 problémů, kulatých stolů, plánovacích setkání  a dalších akcí se zapojením veřejnosti.

Tento plán odpovídá principům moderního strategického řízení.

Členění strategie je následující:

• Tři oblasti odpovídají jednotlivým pilířům udržitelného rozvoje. Město Chrudim usiluje o vyvážený rozvoj v těchto třech oblastech.

• Čtvrtá oblast je zaměřena „dovnitř“ úřadu – jde o zabezpečení rozvoje města prostřednictvím zkvalitňování práce MěÚ a všech jeho složek a městem řízených organizací.

Výsledný dokument je základní strategickou koncepcí pro středně a dlouhodobý rozvoj města, alokaci investic, finanční plánování a využívání externích financí, každoročně městem rozpracovaný do dílčích jednoročních Akčních plánů SPURMCH. Naplňování SPURMCH bude městem monitorováno na základě klíčových měřítek (indikátorů) a pravidelně vyhodnocováno Strategickým týmem pro udržitelný rozvoj města Chrudim formou hodnotících zpráv, které budou předkládány radě a zastupitelstvu města nejméně jednou ročně.

Všechny další koncepce jsou podřízené SPURMCH a mají na něj provázanost. Toto je ošetřené v Příkazu tajemníka číslo 1/2013 – Postup při zpracovávání koncepcí a jejich evidence.

Díky MA21 došlo k významnému posunu v rámci strategického řízení a jeho zavádění do praxe MěÚ; byla vytvořena Metodika pro strategické plánování a řízení rozvoje města Chrudimi, proškoleny klíčové osoby - garanti, byly zaktualizovány pracovní orgány (strategický tým UR, pracovní skupiny pro strategii apod.).

Pro sledování naplňování SPURMCH jsme sestavili Katalog karet indikátorů. Katalog indikátorů obsahuje soubor karet všech indikátorů SPURMCH. Celkem je evidováno 55 měřítek. U každého indikátoru byla zvažována vypovídající schopnost, dostupnost, frekvence a pracnost měření. Naplnění některých indikátorů není městem přímo ovlivnitelné, nicméně vzhledem k vlivu na plnění cílů SPURMCH byly zvoleny pro účely monitorování.

SPURMCH byl posouzen z hlediska SEA.

Akční plány

Akční plán SPURMCH bude každoročně vytvářen společně s přípravou rozpočtu a následně schvalován ZM a vyvěšen na webových stránkách města; AP bude každoročně vyhodnocován a bude předkládána zpráva o plnění RM/ZM ; AP bude obsahovat seznam investic a projektů, zásadní rekonstrukce (nad 100 tis. Kč) a také zásobník projektů, které v příslušném roce nebylo možné zařadit do AP krytého rozpočtem města.

Hodnocení Akčního plánu ke Strategickému plánu rozvoje města Chrudimě pro roky 2012 – 2015 probíhalo formou socioekonomického přínosu ve smyslu místní udržitelnosti – zastoupení jednotlivých pilířů UR. Hodnocení socioekonomického přínosu bylo provedeno ve strategickém týmu tzv. expertním odhadem. Proběhlo v srpnu 2012. Hodnoceny byly aktivity, jejichž hodnota je vyšší než 1 milión Kč. Z výše uvedeného hodnocení vyplývá, že 38 % aktivit má výrazně pozitivní dopad na UR, 54 % má pozitivní dopad na UR a 8 % nemá ani pozitivní, ani negativní dopad na UR. Žádná z aktivit nemá negativní či výrazně negativní dopad na UR.

Strategický tým pro udržitelný rozvoj města Chrudim

oficiálně byl ustanoven v r. 2012 rozhodnutím ZM. Tým se řídí dle pravidel stanovených ve schválené metodice pro strategické plánování a řízení rozvoje města Chrudimi. Je složen ze zástupců vedení města; vedoucích vybraných odborů;  dalších expertů a externích spolupracovníků a schází se zpravidla 2x ročně za účelem přípravy a vyhodnocení plnění SPURMCH, AP a hodnocení projektů/investic.

příloha - SPURMCH a příslušné metodiky, SEA (prozatím pracovní verze před schválením v ZM)

Územní plány:

Platné územně plánovací dokumentace (v souladu se zákonem 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů) na území města:

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje kraje (nabytí účinnosti 7.10.2014) - pořizovatel Krajský úřad Pardubického kraje

Územní plán Chrudim (nabytí účinnosti 28. 11. 2013 )

Změna č. 1 Územního plánu Chrudim (schválené zadání 16.3.2015)

http://www.chrudim.eu/uzemne-planovaci-dokumentace/chrudim.html

Regulační plány:

Regulační plán Pumberka západ Chrudim (nabytí účinnosti 13.10.2009)

Regulační plán Městské památkové zóny (projednaný návrh zadání, v současné době se jako podklad pro schválení zadání zpracovává studie areálu "Letního amfiteátru v parku", rozhodnout -sportovní hala, parkovací dům pod "Festunkem") 

 

Zpracované územní studie:

  • Územní studie Na Špici v Chrudimi  (schválení 1.8.2009)
  • Územní studie v lokalitě Na Špici v Chrudimi  - severozápadní část (schválení 25.2.2010)
  • Územní studie v lokalitě Markovice - U Kostela (schválení 11.11.2011)
  • Územní studie v lokalitě Na Špici v Chrudimi - jihovýchodní část (schválení 3.4.2012)
  • Územní studie v lokalitě Skřivánek v Chrudimi (schválení 27.6.2013)

http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-uzemniho-planovani-a-regionalniho-rozvoje/studie.html

Město má v rámci ORP vypracované územně analytické podklady a průběžně je aktualizuje.

Územně analyticképodklady http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-uzemniho-planovani-a-regionalniho-rozvoje/uzemne-analyticke-podklady.html

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů

Hodnota indikátoru:
ANO

Sebehodnocení +1?

Nově zpracovaný SPURCH města, koncepce a další programy zaměřené na rozvoj města jsou provázány s nově vydaným ÚP (2013). Dohled nad jejich souladem bude nově vykonávat Strategický tým pro UR. S nově zpracovaným SPURCH byly schváleny nové metodické postupy implementace strategického řízení v rámci MěÚ. Nyní je třeba naučit se tyto postupy dodržovat a uvádět v praxi.

Disponibilní veřejné prostředky jsou směrovány na akce, které jsou obsaženy ve schválených rozvojových dokumentech (Akční plán strategie, rozpočtový výhled, rozpočet).

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano s cílem dosažení Vize města Jihlavy a globálního cíle strategie.

(viz Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020_návrhová část).

http://www.jihlava.cz/strategicky-plan-rozvoje-mesta-jihlavy/d-500097/p1=103681

 

Vize města Jihlavy:

„JIHLAVA – MĚSTO PRO ŽIVOT“

Jihlava jako živé centrum Vysočiny, dynamicky se rozvíjející, udržované a všestranné město s funkčním komplexním urbanistickým řešením, vzdělané a moderní město otevřené novým znalostem a poskytující podmínky pro kvalitní život svých obyvatel.

Globální cíl:

Jihlava bude v roce 2020 městem s

  • kvalitním systémem navazujících vzdělávacích institucí odpovídající potřebám trhu práce
  • konkurenceschopným podnikatelským sektorem
  • vysokou kvalitou zdravotní a sociální péče
  • vysokou mírou bezpečnosti
  • kvalitními podmínkami pro život obyvatel
  • moderní infrastrukturou
  • podmínkami pro udržitelný rozvoj
  • bohatou nabídkou volnočasových aktivit
  • atraktivním prostředím pro návštěvníky

Daná strategie je v souladu s územním plánem a dalšími koncepčními dokumenty města. Finanční plánování je v souladu se strategickými dokumenty.

Analýzy potřeb:

IPRM – Při zpracování dokumentu byla provedena SWOT analýza a analýza rizik.

SPRM - Komplexní analýza potřeb a rizik nebyla provedena. Proběhla socioekonomická analýza prostředí, zpracování profilu města a SWOT analýz.

IPRÚ – V rámci zpracování dokumentu proběhla analýza potřeb zpracovaná pro Jihlavskou sídelní aglomeraci, která vychází z identifikovaných problémů v analytické části IPRÚ. Součástí dokumentu je zpracována analýza problémů, která vychází ze situační analýzy a SWOT analýzy.

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano

Pro potřeby monitorování výsledků strategických plánů jsou sestaveny sady indikátorů:

strategický plán rozvoje města - celkem 77 indikátorů

integrovaný plán rozvoje území  - celkem 40 indikátorů

integrovaný plán rozvoje města - celkem 14 indikátorů

Sebehodnocení +1?

Byla naplněna realizace IPRM, a to odevzdáním Závěrečné zprávy o realizaci na Úřad Regionální rady regionu soudržnosti v únoru 2016.

Do IPRM bylo zařazeno 32 projektů.

IPRÚ JSA je jednou z prvních schválených integrovaných strategií v ČR v tomto programovacím období (srpen 2016).

Hodnocení oponenta +1?

Bez zásadních připomínek, nadstandardní rozsah zásadních strategických dokumentů a indikátorů jejich plnění.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Příprava významných investičních projektů probíhá na základě schváleného strategického plánu rozvoje města, který je každoročně rozpracováván do akčního plnu, který je provázán s aktuálním rozpočtem města. Strategický plán rozvoje města na období 2007 – 2022 byl v roce 2007 připraven se zapojením široké veřejnosti a tento způsob tvorby strategického dokumentu byl zvolen rovněž v létech 2013-14 při jeho aktualizaci. Strategický plán rozvoje města stejně jako akční plány jsou schvalovány zastupitelstvem města a zastupitelstvu města je každoročně předkládáno vyhodnocení plnění akčního plánu.

Na strategický plán rozvoje města navazují dílčí koncepce, např. Plán odpadového hospodářství města Kopřivnice na období , II. střednědobý plán sociálních služeb, Energetický plán města Kopřivnice, Zdravotní plán města Kopřivnice, Strategie rozvoje cyklistické dopravy, které detailněji rozpracovávají dílčí strategické priority města. V roce 2016 pracovali zástupci města ve spolupráci s místními odborníky z oblasti vodohospodářství, zemědělství, zdravotnictví, podnikání, správy technické infrastruktury na přípravě Adaptační strategie města na změnu klimatu.

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice (aktualizace 2014)

http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/SP_Koprivnice_finalni_dokument_2014.pdf

Před aktualizací dokumentu schváleného v roce 2007 proběhlo vyhodnocení jeho plnění. Strategický plán byl zpracován na 15 let, avšak díky úspěšnosti města v získávání externích finančních zdrojů se podařilo k roku 2013 splnit více než 70 % plánovaných úkolů. Proto byly v roce 2013 zahájeny práce na jeho aktualizaci. S plněním strategického plánu byli seznámeni nejen zastupitelé města, kteří rozhodli o aktualizaci strategického plánu, ale také obyvatelé města, kterým byla distribuována krátká informační brožura do každé domácnosti. Tato informační brožura navázala na předchozí brožuru z roku 2010, která rovněž byla distribuována všem domácnostem. Oba dokumenty jsou zároveň uveřejněny na webu města.

Před samotným procesem tvorby návrhové části strategického plánu byla provedena podrobná analýza území, která byla zpracována ve formě Profilu města. http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/profil_mesta_koprivnice_final.pdf V profilu jsou v jednotlivých kapitolách popsány klíčové faktory, které mají vliv na budoucí rozvoj města, každá kapitola je ukončena shrnutím poznatků o dané oblasti. Na základě této analýzy města, do které se promítly také výstupy ze sociologického průzkumu mezi obyvateli města a průzkumu podnikatelského prostředí byla zpracována SWOT analýza pro jednotlivé prioritní oblasti Ekonomika a podnikání http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/Priority_SWOT_analyzy-Ekonomika_podnikani.pdf, Doprava, infrastruktura a životní prostředí http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/Priority_SWOT_analyzy-Doprava_infrastruktura_ZP.pdf, Image města http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/Priority_SWOT_analyzy-Image_mesta.pdf. Prioritní oblast Sociální zázemí je řešena především prostřednictvím Komunitního plánu sociálních služeb http://www.koprivnice.cz/socialni_oblast/planovani_soc_sluzeb/kom_plan_koprivnice_web.pdf.

Strategický plán je na základě definované vize http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/zapis3_2013-P01.pdf rozčleněn do čtyř prioritních oblastí. V každé prioritní oblasti jsou určeny priority rozvoje, pro které byly definovány opatření, jejichž realizace přispěje k naplnění těchto priorit. V rámci jednotlivých opatření byly navrženy konkrétní projekty či typové aktivity, které tvoří základ při každoročním zpracování akčního plánu realizace strategického plánu.

Akční plán rozvoje města http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty-koprivnice

Akční plán je tvořen jako soubor plánovaných projektů a aktivit, jejichž prostřednictvím mají být naplněny cíle strategie města. Je sestavován každoročně ve vazbě na rozpočet daného roku s výhledem plánovaných aktivit na rok následující. Je ho příprava je koordinována oddělením strategického plánování, které společně s garanty jednotlivých oblastí (členy Týmu pro udržitelný rozvoj) připraví podklad, který je následně projednáván s vedením města. Připravený dokument je předkládán každoročně ke schválení zastupitelstvu města. Společně s novým akčním plánem je zastupitelstvo města seznámeno s vyhodnocením plnění aktivit plánovaných pro uplynulý rok. Každá akce je vyhodnocena stavem splněno / zahájeno / nezahájeno a krátkým komentářem. V rámci tvorby akčního plánu se přihlíží k dílčím koncepčním materiálům, které rozpracovávají některé priority strategického plánu a k podnětům veřejnosti, které jsou definovány především prostřednictvím Fóra Zdravého města a návrhů komisí pro místní části Kopřivnice. V návrhu akčního plánu je u aktivit vyčíslena finanční potřeba a identifikována možnost ucházení se o dotaci. Snahou je, aby potřeba financování aktivit v daném roce odpovídala návrhu rozpočtu města a rozpočtovým opatřením, která jsou schvalována v průběhu roku. 

Plán zdraví a kvality života – komunitní plán

Plán zdraví a kvality života města Kopřivnice je sestavován veřejností (obyvateli města) prostřednictvím formulace problémů / příležitostí na Fóru Zdravého města. K těmto definovaným problémům následně město přijímá konkrétní opatření a možná řešení prostřednictvím jejich zapracování do Akčního plánu rozvoje města, popř. u operativních problémů jejich řešením v rámci běžné agendy odborů. Plány zdraví a kvality života a vyhodnocení jejich plnění jsou zveřejňovány na webu města http://www.koprivnice.cz/index.php?id=forum-zdraveho-mesta-koprivnice 

Audit udržitelného rozvoje města

V rámci Auditu UR je provedena analýza 10 oblastí dle jednotné metodiky pro města implementující MA21. Audity zpracovávají odborní garanti oblastí ve spolupráci s odbornými pracovníky MÚ. Odborní garanti jsou členové Týmu pro udržitelný rozvoj. Na základě auditu jsou identifikovány oblasti, na které by se mělo město ve svém rozvoji v souladu s principy udržitelnosti zaměřit. Audity rovněž umožňují srovnání s dalšími městy a přinášejí inspiraci do další činnosti.

Místně specifická sada indikátorů udržitelného rozvoje

V návaznosti na aktualizovaný strategický plán rozvoje města byla zpracována sada 14 indikátorů, které reflektují základní a hlavní charakteristiky rozvoje města definované ve Strategickém plánu. Indikátory byly rovněž voleny tak, aby postihovaly komplexně všechny tři pilíře udržitelného rozvoje (ekonomický, sociální a environmentální) včetně jejich průniku. Popis jednotlivých indikátorů, metody sběru dat a jejich vyhodnocení je zveřejněno na webu města.

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano

Strategický plán rozvoje města (aktualizace 2014) – proces aktualizace zveřejněn na webu města http://www.koprivnice.cz/index.php?id=strategicky-plan-koprivnice

 

Vyhodnocení plnění strategického plánu před je aktualizací v roce 2014 – informační brožura pro domácnosti http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vyhodnoceni-plneni-strategickeho-planu-koprivnice

Informační brožura pro domácnosti – plnění strategického plánu 2007 - 2010 http://www.koprivnice.cz/urad/dokumenty/strategicky_plan_vyhodnoceni.pdf

Místně specifická sada indikátorů udržitelného rozvoje http://www.koprivnice.cz/index.php?id=mistni-indikatory-zdrave-mesto-koprivnice

Každoroční vyhodnocování plnění Akčního plánu rozvoje města http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty-koprivnice

Sebehodnocení +1?

 Město systematicky pracuje se strategickými dokumenty, dílčí koncepce navazují na strategický plán rozvoje, je sledováno a vyhodnocováno plnění plánů a koncepcí.

Hodnocení oponenta +2?

bez připomínek, nadstandardní rozsah a proces plánování
Strategický plán rozvoje města (2007 - 2022) byl z objektivních věcných dpůvodů aktualizován v roce 2014. Audit UR nadbytečně popisuje proces této aktualizace.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Strategický plán rozvoje města, vznik 2005, aktualizovaný v r. 2008, 2012

  • proces strategického řízení byl v Litoměřicích oficiálně zahájen v roce 2002, kdy město vstoupilo do Národní sítě Zdravých měst
  • 2012 - byla provedena zásadní revize strategického plánu, který odpovídá principům moderního strategického řízení a udržitelného rozvoje, respektuje členění na 3 základní rozvojové pilíře; v případě města Litoměřice přidává k těmto 3 pilířům nový prioritní tematický 4. pilíř „udržitelná energetika“; 5. pilíř je zaměřen na kvalitní fungování MěÚ dle principů „dobré veřejné správy/vládnutí“
  • během realizace projektů MARUEL a MISTRAL v letech 2011-2014 došlo k významnému posunu v rámci strategického řízení a jeho zavádění do praxe MěÚ; cílem projektů bylo nastavení a implementace strategického řízení, proškolení klíčových osob, vznik koordinačních a pracovních orgánů (strategický tým UR, pracovní skupiny STUR apod.) a vznik příslušných metodik a jejich implementace mezi operativní dokumenty města (nařízení, pokyny)/ MěÚ
  • Strategický plán představuje dlouhodobý plán rozvoje města s hlavními prioritními oblastmi a prioritami; jeho postupné naplňování se děje prostřednictvím Akčních plánů, které vznikají postupným procesem vyhodnocování návrhů/námětů/požadavků a) jednotlivých odborů MěÚ a b) veřejnosti prostřednictvím veřejného fóra TOP 10 problémů, kulatých stolů a dalších akcích se zapojením veřejnostiAktualizovaný
  • strategický plán rozvoje města (dále také „SPRM“) vychází ze základních principů dlouhodobě udržitelného rozvoje a respektuje tak potřebu sladění sociální, ekonomické i environmentální oblasti rozvoje. SPRM dále vychází z mezinárodních programů rozvoje měst a regionů jako je místní Agenda 21 a Zdravé město pod patronací Světové zdravotní organizace a OSN, jeho naplňování se opírá o principy dobrého vládnutí a chytré (veřejné) správy

Akční plány

  • Akční plán SPRM je každoročně vytvářen společně s přípravou rozpočtu a následně schvalován ZM a vyvěšen na webových stránkách města; AP je každoročně vyhodnocován a je předkládána zpráva o plnění RM/ZM (počíná rokem 2015) ; AP obsahuje seznam investic a projektů, zásadní rekonstrukce (nad 100 tis. Kč) a také zásobník projektů, které v příslušném roce nebylo možné zařadit do AP krytého rozpočtem města

Strategický tým

  • oficiálně ustanoven v r. 2012 rozhodnutím RM
  • řídí se vlastní metodikou, která je součástí širší metodiky pro strategické řízení
  • sestává se ze a) zástupců vedení města; b) vedoucích vybraných odborů; c) dalších expertů a externích spolupracovníků a schází se zpravidla 2x ročně za účelem přípravy a vyhodnocení plnění SPRM a AP a hodnocení projektů/investic
  • tajemník STUR je koordinátorem procesu strategického řízení (zpravidla vedoucí oddělení projektů a strategií)

Územní plán

Platné územně plánovací dokumentace (v souladu se zákonem 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů) na území města:

  • Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (účinnost 20. 10. 2011)
  • Územní plán Litoměřice (účinnost 13. 11. 2009)
  • změna č. 1 ÚP Litoměřice (účinnost 18. 1. 2011)
  • změna č. 2 ÚP Litoměřice (účinnost 5. 2. 2015)

Zpracované územní a urbanistické studie:

  • územní studie Želetice - prevence povodní; opatření na podporu místních podnikatelů (podrobnější podklad pro dané území) - s cílem stanovit dlouhodobou koncepci rozvoje území
  • územní studie Z 01 obchodní centrum ""Na Soutoku"" - Želetice
  • urbanistická studie Litoměřice - Miřejovická stráň (prostorové uspořádání rozvojové lokality určené především pro individuální bydlení v rodinných domech)
  • urbanistická studie Lokalita RD - Pod Miřejovicemi (--dtto--)

Město má v rámci ORP vypracované územně analytické podklady a průběžně je aktualizuje.

https://www.litomerice.cz/uzemni-plany/846-uzemni-plan-litomerice

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
Hodnota indikátoru 1.1.A:

ANO

Indikátor SPRM:
E.IV.2 - Získat a udržet standard kvality MA21 kategorie „A“

Usnesení RM schvalující inovovanou metodiku: https://www.litomerice.cz/usneseni-rady/2191-23-vypis-usneseni-z-jednani-rady-mesta-litomeric-9-10-2014

+2

Klíčové strategické dokumenty jsou provázány s ÚPD - zpracování SPRM vycházelo z ÚPD a navazující koncepce musí být vždy v souladu s cíli SPRM a limity ÚPD; dohled nad souladem vykonává Strategický tým UR. Jedná se o významný posun v oblasti procesů, metodických dokumentů a celkovém řízení s důrazem na praktickou aplikaci a monitoring ve srovnání s výchozím stavem v roce 2002; nicméně je třeba i nadále posilovat tyto vazby v praxi úřadu, posilovat integrovanost a práci STUR, důsledně uplatňovat postupy obsažené v nových metodikách strategického řízení a posílit tuto agendu zřízením pozice metodika kvality na MěÚ

----
+1

Existencí platné územně plánovací dokumentace (ÚPD) pořízené za účinnosti současného právního předpisu na úseku územního plánování a stavebního řádu je tak zajištěno splnění podmínky pořídit úpravu ÚPD ve lhůtě do 31.12.2020.

Vydáním změny č. 2 ÚP Litoměřice je deklarován soulad ÚPD s nadřazenou územně plánovací dokumentací kraje.

Zpracované územní a urbanistické studie konkretizují stanovenou koncepci rozvoje v daném území.

1.1.2 Vybírá a prosazuje (schvaluje) město nejpotřebnější či nejdůležitější investice, aktivity, veřejné služby, opatření, legislativu atd., a to v optimálním rozsahu a ve smyslu zásad udržitelného rozvoje včetně pravidelného hodnocení opatření ve vztahu k udržitelnému rozvoji?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město dlouhodobě pracuje s vyrovnaným rozpočtem a investuje do zvyšování kvality života svých obyvatel;  vstupem do NSZM a zavázáním se k systémovému postupu řízení města dle mezinárodních standardů došlo k významnému posunu. Používáním nového akčního plánu při řízení města by mělo dojít k výběru těch projektů, které naplňují hlavní rozvojové cíle města stanovené ve SPURMCH.  Nově připravujeme v rámci nově schválené strategie vyhodnocování projektů a záměrů z hlediska jejich dopadů na udržitelný rozvoj, souladu s klíčovými koncepcemi a plány a z hlediska dopadů na dlouhodobé provozní náklady města. Výběr projektů je popsán v metodice pro tvorbu akčního plánu města Chrudimi.

Socioekonomické a environmentální hodnocení  - hodnocení dopadů projektů/významných opatření na udržitelný rozvoj (od 2016)

K této problematice je vypracována karta projektu. Ta kromě hodnocení obsahuje také vyčíslení výše dopadu v Kč do běžných výdajů rozpočtu města po předání investice do užívání. Toto hodnocení je prováděno každoročně a je podkladem pro rozhodování finančního výboru a následně pro tvorbu Akčního plánu na příslušný rok.

Energetický management

Nově se město zabývá systematicky problematikou energetického managementu.  Monitoruje stav spotřeby v jednotlivých budovách města a jeho organizacích; analyzuje tuto spotřebu a celkový stav budov a doporučuje vedení města vhodné investice; selekce umožňuje efektivněji využívat zdroje tam, kde představují největší potenciální přínos - úspory.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Statutární město Jihlava řeší své nejdůležitější investice, aktivity, veřejné služby a další činnosti spadající do rámce jeho působnosti v souladu se strategickými dokumenty, které jsou zpracovány a realizovány v souladu s principy udržitelného rozvoje. Při plánování investic vychází ze zásobníku projektů strategického plánu, integrovaných plánů a rozpočtového výhledu, které jsou průnikem odborného a politického konsenzu.

Zásobník projektů je průběžně aktualizován na základě potřeb věcně příslušných odborů MMJ a schválených vedením města na investičních poradách v intervalu 14 dnů.

Aktivity jsou zaměřeny na zkvalitnění systému navazujících vzdělávacích institucí s ohledem na potřeby trhu práce a zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru, zajištění kvalitních podmínek života obyvatel ve městě s ohledem na trvale udržitelný rozvoj, zvýšení kvality zdravotní a sociální péče a posílení bezpečnosti ve městě, vytvoření bohaté nabídky pro trávení volného času obyvatel i návštěvníků města včetně zvýšení atraktivity města Jihlavy jako turistického cíle.

Strategický plán rozvoje města Jihlavy do roku 2020_návrhová část

http://www.jihlava.cz/strategicky-plan-rozvoje-mesta-jihlavy/d-500097/p1=103681

Dalšími zásadními rozvojovými dokumenty jsou Integrovaný plán rozvoje města, jehož předmětem byla realizace projektů v oblastech regenerace městského prostředí, rozvoj infrastruktury sociálních služeb a vzdělávání a všestranný rozvoj občanské vybavenosti a dále Integrovaný plán rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace, který řeší rozvoj pro město tří klíčových témat, a to ekonomiky propojené se sociální stabilitou, integrovanou a ekologickou mobilitu a kvalitní a funkční prostředí.

http://www.jihlava.cz/plan-rozvoje-a-projekty/ms-103389/p1=103389

IPRM:

http://www.jihlava.cz/obecne-informace/d-465613/p1=103662

IPRÚ:

http://www.jihlava.cz/obecne-informace/d-501653/p1=103671

 

Provázanost SPRM, IPRM a IPRÚ:

Uvedené integrované plány jsou zpracovány na různá období a k různým účelům, ačkoliv spolu úzce souvisejí a jejich východiska jsou obdobná. IRPM byl zpracován na období 2007-2013 a sloužil pouze jako dokument pro čerpání finančních prostředků v rámci integrovaných přístupů ROP. Ačkoliv byl zpočátku pojat jako integrovaný dokument, který měl nahradit původní strategický plán, na základě závazného Vademeca vydaného MMR musel být jeho rozsah zúžen pouze na oblast podpory 3.1 ROP JV – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel a obsahovat dvě priority – 1. Regenerace a všestranný rozvoj města a občanské vybavenosti a 2. Rozvoj infrastruktury veřejných služeb pro sociální péči a sociální integraci. Provedená analýza ekonomické a sociální situace města v rámci IRPM byla ale zpracována za všechny oblasti potenciálního rozvoje města a sloužila jako východisko pro další strategické dokumenty města.

SPRM byl zpracován z potřeby města řešit koncepčně svůj strategický rozvoj po ukončení IPRM. Prioritní oblasti SPRM úzce navazují na opatření aktivity IPRM především v oblasti vzdělávání (IPRM 2.1.1 a 2.2.2 navazuje na SPRM A2.), sociální oblasti (IPRM 2.1.1. navazuje na SPRM B1.4, IPRM 2.1.2 navazuje na SPRM B1.2, IPRM 2.1.3 navazuje na SPRM C3.1) a kvality života (IPRM 1.1.1, 1.1.2 a 1.1.3 navazuje na SPRM C1.).

IPRÚ navazuje na IPRM především v oblasti infrastruktury předškolního a školního vzdělání (IPRÚ specifický cíl 1.1 navazuje na IPRM 2.21) a oblasti sociálních služeb a sociální integrace (IPRÚ 1.3 navazuje na IPRM 2.1.1 a 2.1.2).

Provázanost SPRM a IPRÚ je možná opět pouze v oblastech, které jsou vymezeny příslušnou metodikou MMR. Strategický cíl 1 IPRÚ navazuje ne Prioritní oblasti A a B SPRM, Strategický cíl 2 IPRÚ navazuje na Prioritní oblast C, specifický cíl C2 a Strategický cíl 3 IPRÚ navazuje na Prioritní oblast C. SPRM řeší navíc oblast kultury, sportu, volnočasových aktivity a cestovního ruchu, které nejsou podporovány integrovanými nástroji, ale mají zásadní vliv na kvalitu života ve městě.

Integrovaný přístup se uplatňuje ve většině řešených oblastí. Např. v rámci revitalizace sídlišť došlo k regeneraci veřejných prostranství, řešení dopravy a vybudování volnočasové infrastruktury, návazně na napojení na síť cyklistických stezek, provedení bezbariérových úprav MHD (ROP 1.2 a 3.1) a revitalizaci zeleně (OPŽP). V oblasti vzdělávání byla provedena energeticky úsporná opatření budov základních škol (OPŽP) a obnova školních hřišť (ROP), byl dokončen projekt hodnocení vzdělávání s cílem zvýšení kvality (OPLZZ); nyní na uvedená opatření navazuje projekt IROP na rozvoj odborných výukových prostorů vybraných ZŠ včetně vybavení. V oblasti sociálních věcí došlo k rozvoji zařízení sociálních služeb (ROP) a provedení energeticky úsporných opatření (OPŽP); nyní na provedená opatření navazují další tři projekty rozvoje infrastruktury sociálních služeb a projekty na rozvoj vlastních sociálních služeb.

Jednalo se desítky projektů (viz https://www.jihlava.cz/projekty-spolufinancovane-z-eu-a-fm-ehp-norska/d-463881/p1=104164)

IPRÚ https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=514801

IPRM https://www.jihlava.cz/dp/id_ktg=53398

SPRMJ https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=500101

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano
Sebehodnocení +1?

Je zahájen proces aktualizace a vyhodnocení strategického plánu včetně zajištění provázanosti na nové strategické dokumenty, například strategie kultury.
 

Zásobník projektů je průběžně aktualizován a schvalován vedením města.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Příprava projektů probíhá v souladu se schváleným Akčním plánem rozvoje města. U významnější projektů (finančně či investičně náročných) jsou zpracovávány základní popisy projektů – projektové fiše (příklad v příloze), ve kterých je popsán výchozí stav a požadovaný budoucí stav projektu, jsou definovány potřebné zdroje (lidské, finanční i materiální), je stanoven předběžný harmonogram projektu a jsou identifikována případná rizika. Projektové fiše jsou projednávány a schvalovány radou města.

U stavebně složitějších projektů, umožňující variantní řešení jsou případně zpracovány studie řešení, které posoudí např. možné trasování (např. u cyklostezek), prostorové řešení (u komplexních rekonstrukcí budov či veřejných prostranství) či jiné technické omezení (např. možné zatížení podlah či podkroví). Tyto studie jsou projednávány jak s odbornými útvary města a vedením města, tak i s veřejností. Studie umožní diskusi nad potenciálními problémy a vyčíslí předpokládané finanční náklady projektu.

Zejména u projektů, které se ucházejí o externí finanční zdroje jsou zpracovávány rozsáhlé studie proveditelnosti.

Kopřivnice dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Jeho investice směřují do infrastruktury, která přispívá ke zvyšování kvality životních podmínek obyvatel města. Díky strategickému plánování a efektivní přípravě projektů je město úspěšné v získávání externích finančních prostředků na financování projektů. V období let 2007 – 2014 získalo město více než 550 mil. Kč na projekty s investiční hodnotou cca 900 mil. Kč.  Významná část těchto investic bylo vynaloženo na snižování energetické náročnosti objektů v majetku města v souladu s energetickou koncepcí města a do rozvoje infrastruktury pro cyklistiku a pěší dopravu ve městě.

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano
Sebehodnocení +1?

Investice/aktivity jsou připravovány v souladu se strategickými dokumenty, které naplňují principy udržitelného rozvoje.

Hodnocení oponenta +1?

není doložen systém provázanosti investic na strategické dokumenty, u předložených projektových fiší není uvedena vazba na SPRM a Akční plán rozvoje města, stejně jako není uveden vliv jednotlivých opatření na UR.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • město dlouhodobě pracuje s vyrovanným rozpočtem a investuje do zvyšování kvality života svých obyvatel; vstupem do NSZM a zavázáním se k systémovému postupu řízení města dle mezinárodních standardů, a díky realizaci řady projektů na zvýšení kvality ve veřejné správě došlo k významnému posunu ve smyslu vyhodnocování projektů a záměrů z hlediska jejich dopadů na udržitelný rozvoj (program místní Agenda 21 a Zdravé město), z hlediska souladu s klíčovými koncepcemi a plány a z hlediska dopadů na dlouhodbé provozní náklady města

Socioekonomické a environmentální hodnocení

  • hodnocení dopadů projektů/významných opatření na udržitelný rozvoj (od 2014)
  • Karta projektu; toto hodnocení je prováděno každoročně a je podkladem pro rozhodování finančního výboru a následně pro tvorbu Akčního plánu na příslušný rok; toto hodnocení se postupně aplikuje na všechny návrhy projektů/investic, které splňují daný min. finanční limit, a návrhy, které toto hodnocení nemají, nemohou být zařazeny do rozpočtu města / AP
  • jako součást konceptu ÚP byla zpracována a projednána dokumentace SEA a posouzení NATURA; podmínky souhlasného stanoviska k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí byly zapracovány do návrhu ÚP, do textové části č.8 odůvodnění str. 109

Energetický management

  • město dlouhodobě monitoruje stav spotřeby v jednotlivých budovách města a jeho organizacích; analyzuje tuto spotřebu a celkový stav budov a doporučuje vedení města vhodné investice; selekce umožňuje efektivněji využívat zdroje tam, kde představují největší potenciální přínos, resp. úspory
  • pasport budov (vznik 2014) - souhrnný seznam nemovitého majetku města (zejm. budovy), který obsahuje základní popis stavu budov a nutnost jejich oprav v různě dlouhém časovém období; obsahuje fotografie budovy, popis jeho zákl. částí (střecha, obv. zdi. okna atd.), energ. audit, příp. další důležité informace, a doporučení konkrétních opatření; slouží jako další vodítko pro směřování investic do již existujícího majetku města

Územní plán na webu města: https://www.litomerice.cz/uzemni-plany/846-uzemni-plan-litomerice

+2

Ve sledovaném období došlo k výrazné změně ve vztahu k vyhodnocování investic z hlediska jejich dlouhodobého dopadu na udržitelný rozvoj a finanční zdraví města; tento proces je nicméně poměrně nový a je třeba ho praktickým využíváním přizpůsobit místním podmínkám, aby se stal nedílnou součástí rozhodovacích procesů a řízení města; je nutné dále posílit transparentnost těchto procesů a zlepšit komunikaci MěÚ směrem k veřejnosti a dalším aktérům, jako jsou např. podnikatelé.

1.1.3 Existuje provázanost strategických rozvojových dokumentů a ÚPD?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Strategické a územní plánování jsou na sebe bezprostředně navazující prvky managementu rozvoje území, které zajišťují udržitelný rozvoj daného území. SPURCH a ÚP tvoří jeden funkční celek, jejich provázání je stěžejní.

ÚP zajišťuje koordinovanou urbanistickou koncepci rozvoje území, SPRMCH stanovuje jeho naplnění v dlouhodobém horizontu; investiční a další záměry musí být vždy v souladu s ÚP.

Provázanost jednotlivých strategických dokumentů vůči ÚPD  bude nově zajištěna a schválena Strategickým týmem pro UR, jehož členem je i odbor zodpovědný za ÚPD, což by mělo garantovat patřičný soulad a provázanost.

Mezi další významnou dokumentaci, která je ve vazbě s SPURCH patří i nově:  Energetický management podle ČSN EN ISO 50001 – plán dává dlouhodobý přehled o provozních nákladech, jde o nástroj pro plánování a vyhodnocení opatření, systém kontroly a vyhodnocování spotřeb a dosažených úspor.

Přehled koncepčních dokumentů: https://www.dataplan.info/cz/chrudim/rozvojove-zamery/strategie

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano.

Strategický plán rozvoje města, Integrovaný plán rozvoje města i Integrovaný plán rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace jsou provázány s Územním plánem města Jihlavy.

Provázanost SPRM, IPRM a IPRÚ:

Uvedené integrované plány jsou zpracovány na různá období a k různým účelům, ačkoliv spolu úzce souvisejí a jejich východiska jsou obdobná. IRPM byl zpracován na období 2007-2013 a sloužil pouze jako dokument pro čerpání finančních prostředků v rámci integrovaných přístupů ROP. Ačkoliv byl zpočátku pojat jako integrovaný dokument, který měl nahradit původní strategický plán, na základě závazného Vademeca vydaného MMR musel být jeho rozsah zúžen pouze na oblast podpory 3.1 ROP JV – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel a obsahovat dvě priority – 1. Regenerace a všestranný rozvoj města a občanské vybavenosti a 2. Rozvoj infrastruktury veřejných služeb pro sociální péči a sociální integraci. Provedená analýza ekonomické a sociální situace města v rámci IRPM byla ale zpracována za všechny oblasti potenciálního rozvoje města a sloužila jako východisko pro další strategické dokumenty města.

SPRM byl zpracován z potřeby města řešit koncepčně svůj strategický rozvoj po ukončení IPRM. Prioritní oblasti SPRM úzce navazují na opatření aktivity IPRM především v oblasti vzdělávání (IPRM 2.1.1 a 2.2.2 navazuje na SPRM A2.), sociální oblasti (IPRM 2.1.1. navazuje na SPRM B1.4, IPRM 2.1.2 navazuje na SPRM B1.2, IPRM 2.1.3 navazuje na SPRM C3.1) a kvality života (IPRM 1.1.1, 1.1.2 a 1.1.3 navazuje na SPRM C1.).

IPRÚ navazuje na IPRM především v oblasti infrastruktury předškolního a školního vzdělání (IPRÚ specifický cíl 1.1 navazuje na IPRM 2.21) a oblasti sociálních služeb a sociální integrace (IPRÚ 1.3 navazuje na IPRM 2.1.1 a 2.1.2).

Provázanost SPRM a IPRÚ je možná opět pouze v oblastech, které jsou vymezeny příslušnou metodikou MMR. Strategický cíl 1 IPRÚ navazuje ne Prioritní oblasti A a B SPRM, Strategický cíl 2 IPRÚ navazuje na Prioritní oblast C, specifický cíl C2 a Strategický cíl 3 IPRÚ navazuje na Prioritní oblast C. SPRM řeší navíc oblast kultury, sportu, volnočasových aktivity a cestovního ruchu, které nejsou podporovány integrovanými nástroji, ale mají zásadní vliv na kvalitu života ve městě.

Integrovaný přístup se uplatňuje ve většině řešených oblastí. Např. v rámci revitalizace sídlišť došlo k regeneraci veřejných prostranství, řešení dopravy a vybudování volnočasové infrastruktury, návazně na napojení na síť cyklistických stezek, provedení bezbariérových úprav MHD (ROP 1.2 a 3.1) a revitalizaci zeleně (OPŽP). V oblasti vzdělávání byla provedena energeticky úsporná opatření budov základních škol (OPŽP) a obnova školních hřišť (ROP), byl dokončen projekt hodnocení vzdělávání s cílem zvýšení kvality (OPLZZ); nyní na uvedená opatření navazuje projekt IROP na rozvoj odborných výukových prostorů vybraných ZŠ včetně vybavení. V oblasti sociálních věcí došlo k rozvoji zařízení sociálních služeb (ROP) a provedení energeticky úsporných opatření (OPŽP); nyní na provedená opatření navazují další tři projekty rozvoje infrastruktury sociálních služeb a projekty na rozvoj vlastních sociálních služeb.

Jednalo se desítky projektů (viz https://www.jihlava.cz/projekty-spolufinancovane-z-eu-a-fm-ehp-norska/d-463881/p1=104164)

IPRÚ https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=514801

IPRM https://www.jihlava.cz/dp/id_ktg=53398

SPRMJ https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=500101

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Základní provázanost tvoří soulad strategického plánu rozvoje města s územním plánem. V rámci aktualizace strategického plánu v roce 2014 byl ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj, pracovními skupinami pro jednotlivé prioritní oblasti, veřejností a odbornými útvary městského útvaru vytvořen indikativní seznam projektů k řešení jednotlivých opatření strategického plánu. Tento indikativní seznam vznikl na základě sběru projektových listů, na kterých jsou jednotlivé projekty/záměry popsány. Na projektových listech (vzor v příloze) je rovněž uvedeno, v jakém vztahu je projekt k územnímu plánu. V rámci tohoto procesu nebyl identifikován projekt, který by byl v rozporu s územním plánem města.

Provázanost  strategických dokumentů a konkrétních projektů, které je naplňují, vůči územně plánovací dokumentace je zjišťována formou konzultací garantů dokumentů a projektů s Odborem stavebního řádu, územního plánování a památkové péče.

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano
Sebehodnocení +1?

 Rozvojové dokumenty jsou provázány s ÚPD

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • stěžejní je provázání ÚP a SPRM; ÚP zajišťuje koordinovanou urbanistickou koncepci rozvoje území, SPRM stanovuje jeho naplnění v dlouhodobém horizontu; investiční a další záměry musí být vždy v souladu s ÚP
  • provázanost jednotlivých strategických dokumentů vůči ÚPD je zjišťována formou konzultací garantů těchto dokumentů s OÚR; navíc každá nová koncepce/strategie musí být schválena STUR, kde je zastoupen i odbor zodpovědný za ÚPD, což by garantuje patřičný soulad/provázanost

Další významné plány související s územním plánem:

  • Územní energetická koncepce - analytický materiál, který hodnotí území z hlediska jeho zásobování energiemi a obsahuje limity a doporučení pro budoucnost z hlediska vhodného/dostupného energetického mixu apod. - je provázána s energetickým plánem, SPRM a ÚP
  • Energetický audit CZT - (2005, 2011) - je komplexní analýza stavu CZT zásobování v Litoměřicích, ekonomické hodnocení variant zdrojů pro zásobování CZT s ohledem na ekonomiku a ochranu ovzduší - je provázána s energetickým plánem, SPRM a ÚP
  • Energetický plán - je provázán s plánem investic (Akční plán) a dalšími plány a dokumenty (En. koncepce, E. audit, územní plán, SPRM) - obsahuje zejm. návrhy budoucího řešení nakládání s energiemi a doporučení s ohledem na cíle SPRM (energetická soběstačnost apod.)
  • další koncepce a plány nemají výslovně popsán způsob jejich provázání s ÚPD, vychází se z předpokladu, že buď jí nejsou ovlivněny (např. Komunitní plán sociálních služeb) nebo jsou s ní v souladu
+1

Základní propojení ÚPD a dalších rozvojových dokumentů bylo prováděno v celém sledovaném období. Díky rozvoji strategického řízení dochází k posílení vazeb mezi jednotlivými plány, kocepcemi a strategiemi; do budoucna bude třeba dále posilovat tyto vazby prostřednictvím užší spolupráce všech odborů MěÚ s cílem maximalizovat užitky svěřeného území za současného snižování zátěže životního prostředí a zvyšování kvality života všech obyvatel města a přilehlých území.

1.1.4 Existuje provázanost ostatních koncepčních dokumentů (plány jsou integrované – vzájemně provázané) včetně doložení připravenosti municipality efektivně reagovat na mimořádné situace a nové výzvy (např. klimatické změny, vnitřní a vnější migrace a podobně)?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Každá nová koncepce či strategie musí být schválena Strategickým týmem pro UR, kde jsou zastoupeny odbory MěÚ. Hodnotí se i provázanost navrhovaného dokumentu na ostatní dokumenty a jejich soulad. Byl sestaven podklad pro stanovení minimálního rozsahu koncepcí a zaveden systém evidence koncepcí.  Každá nově tvořená koncepce či obdobný dokument by měl ve svém úvodu obsahovat informaci o návaznosti na ostatní, zejm. nadřazené dokumenty (krycí list).

Je zpracován celkový přehled strategických dokumentů a koncepcí za celý MěÚ.  Dle tematického zaměření jsou určeny odpovědnosti a uvedeny další informace (datum zpracování, aktuálnost, indikátory apod.).

Všechny tyto dokumenty jsou  průběžně aktualizovány ve spolupráci s veřejností i odborníky.

Ostatní schválené koncepce jsou zveřejněny v DataPlánu NSZM ČR - https://www.dataplan.info/cz/chrudim/rozvojove-zamery/strategie

Po schválení nové strategie bude provedena Strategickým týmem pro UR revize těchto dokumentů.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano. Při zpracování nových či aktualizaci stávajících koncepčních dokumentů je kladen

důraz na jejich provázanost a soulad se strategickými dokumenty města.

Jedná se zejména o následující dokumenty:

Programové prohlášení rady města 2014 – 2018

Programové prohlášení Rady města Jihlavy na období 2017 - 2018

Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy

Integrovaný plán rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace

Územní plán města Jihlavy

Koncepce rozvoje kultury v Jihlavě

Koncepce sportu a volnočasových aktivit statutárního města Jihlavy

Strategie pro kulturu, volný čas a cestovní ruch ve městě Jihlavě

Plán odpadového hospodářství statutárního města Jihlavy

Studie Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky

ve městě Jihlavě a Návrh dalších kroků v souvislosti s opatřeními navrhovanými ve studii

Strategie nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem rostlinného původu

statutárního města Jihlavy

Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Jihlavy

Územní energetická koncepce města Jihlavy

Dopravní koncepce města Jihlavy

Koncepce parkovacího systému na území širšího centra města Jihlavy

Generel cyklistické dopravy města Jihlavy

Generel bezbariérové dopravy a bezbariérových tras na území města Jihlavy

Plán zdraví a kvality života

Plán zdraví a kvality života mládeže

Zdravotní plán města Jihlavy

Generel veřejného osvětlení statutárního města Jihlavy

 

Připravenost na mimořádné situace:

Město má zpracovaný Krizový plán ORP Jihlava - aktualizace 20.12.2016, který pracuje se čtyřmi druhy nebezpečí (přirozená povodeň, zvláštní povodeň, extrémní vítr a narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu).

Aktuální rizika jsou projednávána na zasedáních Bezpečnostní rady statutárního města Jihlavy - například migrace, ptačí chřipka, systém vyhlašování stupňů ohrožení terorismem.

V dubnu 2016 se město zúčastnilo cvičení blackout.

Povodňový plán - viz část 1.9.

Jednotlivé dokumenty jsou dostupné na https://www.jihlava.cz/plan-rozvoje-a-projekty/ms-103389/p1=103389.

Provázanost jednotlivých dokumentů je uvedena výše. Všechny rozvojové dokumenty jsou v souladu s územním plánem města včetně všech plánovaných rozvojových projektů.

V současné době probíhá proces aktualizace SPRM, jehož cílem je vyhodnocení plnění jednotlivých cílů, revize a aktualizace nastavených opatření a dále je kladen důraz na provázanost jednotlivých strategických a koncepčních dokumentů. Proces aktualizace by měl být dokončen do 31. 12. 2017.

V letošním roce také proběhla výstavba nových webových stránek města a v rámci jejich postupné aktualizace by měly být všechny strategické a koncepční dokumenty dosažitelné z jednoho místa.

+ PŘÍLOHA

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Město uvádí velké množství koncepčních dokumentů, avšak není doložena jejich provázanost se strategickými dokumenty (SPRM, IPRM, IPRÚ, ÚP) ani vzájemná provázanost mezi sebou, je-li relevantní – ověřeno namátkově v dokumentech Dopravní koncepce města Jihlavy, Koncepce sportu a volnočasových aktivit statutárního města Jihlavy, Plán odpadového hospodářství, Analýza environmentálního vzdělávání na jihlavských základních školách.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Základním rozvojovým dokumentem města je strategický plán, který je v souladu s územním plánem města. Ten je v dílčích opatřeních rozvíjen prostřednictvím oborových koncepcí. Například: Prioritní oblast Sociální zázemí je v dílčích opatřeních detailněji rozpracována prostřednictvím Střednědobého plánu sociálních služeb a Zdravotního plánu. Provázanost těchto dokumentů je popsána na straně 29 SPRM http://www.koprivnice.cz/urad/strategicky_plan/SP_Koprivnice_finalni_dokument_2014.pdf

Nejvíce dílčích koncepcí navazujících na strategický plán je v prioritní oblasti Doprava, infrastruktura a životní prostředí. V rámci aktualizace strategického plánu bylo přihlíženo k již existujícím dílčím koncepcím, zejména Komplexní dopravní studii města Kopřivnice z roku 2009, Plánu odpadového hospodářství z roku 2011, Energetickému plánu města z roku 2010. S těmito dokumenty město pracovalo v rámci analytické části aktualizace SPRM a do návrhové části převzalo dílčí priority.

Další dílčí koncepce vznikly a vznikají v návaznosti na schválený strategický plán. Potřeba dílčích koncepcí byla identifikována v rámci přípravy návrhové části SPRM a jejich příprava je do něj zapracována. Jde o Strategii rozvoje cyklistické dopravy města Kopřivnice pro léta 2015-2020, Kopřivnice na kolečkách, Generel cyklistické dopravy z roku 2016, aktualizovaný POH (oba dokumenty se vztahují k opatření B. 2.1 SPRM), Adaptační strategie na změnu klimatu vychází z opatření B.4.5 SPRM. V roce 2017 byla zahájena příprava Územní energetické koncepce (opatření B.5.1) Plánu zlepšování kvality ovzduší (zde jde o legislativní povinnost zpracovat tento dokument, nicméně navazuje na opatření B 4.3) a bude provedena nova Analýza bezbariérovosti (navazuje na opatření B.2.2 SPRM).

Provázanost dílčích koncepcí je zajišťována rovněž prostřednictvím členství garantů těchto dokumentů v Týmu pro udržitelný rozvoj, který je o přípravě dílčích koncepcí informován a relevantní členové jsou přizváni k tvorbě dílčí oborové koncepce či jejímu připomínkování.

  • 1.1.A Existence a provázanost schválených strategických rozvojových dokumentů a ÚPD města včetně měřitelného souboru indikátorů
    Ano

Strategický plán a všechny dílčí koncepce jsou zveřejněny na webu města www.koprivnice.cz sekce Radnice/Dokumenty

Sebehodnocení +1?

 Dílčí koncepce jsou navázány na strategický plán. Město má zpracovanou adaptační strategii na změnu klimatu, kterou připravuje k realizaci.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • každá nová koncepce/strategie (či její aktualizace) musí být schválena STUR, kde jsou zastoupeny odbory MěÚ; mimo jiné se hodnotí vazba navrhovaného dokumentu na ostatní dokumenty a jejich ne/soulad; případné rozpory by měly být řešeny v rámci činnosti STUR
  • každá nově tvořená koncepce či obdobný dokument by měl ve svém úvodu obsahovat informaci o návaznosti na ostatní, zejm. nadřazené dokumenty
  • je zpracován celkový přehled strategických dokumentů a koncepcí za celý MěÚ, příp. příspěvkové organizace (např. Centrum cestovního ruchu); jsou identifikovány odpovědné osoby (vedoucí odb.) a uvedeny další informace (datum zpracování, aktuálnost, indikátory apod.)
  • tento seznam rovněž identifikoval dosud chybějící koncepce (rozvoj sportu, bydlení, rozvoje primárního školství apod.), které jsou postupně zpracovávány
+1

V letech 2011-2014 došlo k výraznému posílení vazeb jednotlivých dokumentů na základě inovovaných metodik a provedených analýz v rámci projektů na zvyšování kvality veřejné správy a strategické řízení; je třeba tyto vazby posilovat zejména činností STUR, aktivní spoluprací a komunikací jednotlivých odborů a zavádět konkrétní akční plány a indikátory pro sledování implementace těchto strategických dokumentů.

1.1.5 Byla provedena optimalizace veřejných služeb (ZŠ a MŠ, sociální služby, technické služby apod.) a úřadu tak, aby byl systém služeb efektivní a odpovídal místním podmínkám, a to včetně schopnosti reagovat na změny?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Na roky 2006 – 2010 byla zpracována koncepce základního školství v Chrudimi, na jejímž základě byla v roce 2010 provedena optimalizace (sloučení škol – z původních 6 škol jsou nyní 4 ZŠ, koncepce je k dispozici na OŠK a na www: http://www.chrudim.eu/public/File/KONCEPCE%20ZÁKLADNÍHO%20ŠKOLSTVÍ%20V.doc)

Na základě zvýšeného zájmu o umístění více dětí do MŠ byly otevřeny v roce 2010 dvě nové třídy ve stávající MŠ.

V roce 2011 byla Zastupitelstvem města schválena KONCEPCE ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ V CHRUDIMI DO ROKU 2014 http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-skolstvi-kultury-sportu-a-pamatkove-pece.html

Optimalizace sociálních služeb je provedena prostřednictvím KPSS https://www.dataplan.info/cz/chrudim/rozvojove-zamery/koncepce/komunitni-plan-socialnich-sluzeb-ve-meste-chrudim-2012-2015?typ=struktura

Sociální služby, které jsou ve městě realizovány prostřednictvím CSSP Chrudim, byly oceněny v roce 2008 Cenou Makropulos.

Úřad je centralizován v minimálně nutném počtu budov (s cílem snížit počet úřadoven, centralizovat fungování zasedacích místností, učeben a výukových prostor)a zlevnit provoz úřadu. Úřad má tři objekty. Jeden slouží Městské policii a Informačnímu centru, budova radnice soustřeďuje činnosti v oblasti samosprávné – péči o investice a údržbu majetku, správu majetku a bytového fondu a fungování uvolněných funkcionářů města. Třetí objekt centralizuje veškeré další aktivity určené pro občana (veškerý výkon státní správy a výkon samosprávy vůči občanům. Centrální pokladna funguje v hlavní budově, ale také v dalších dvou objektech jsou pokladny, takže občan nemusí problém hotovostní platby řešit jinde než záležitost s tím spojenou. Na hlavní budově funguje také oddělení klientského servisu, které kromě centrální pokladny obsluhuje také podatelnu a recepcí pro celý úřad (efektivní řešení co největšího okruhu činností pro klienty v jednom místě). V blízkosti všech objektů je možnost parkování (u centrální budovy bezplatné). Zastávka MHD pro veřejnost je v bezprostřední blízkosti budovy centrální budovy a do vzdálenosti 200 m od dvou dalších budov úřadu. Z hlediska rozmístění v rámci úřadu a dopravního napojení i možností občanů vyřídit záležitost od počátku do konce v daném konkrétním objektu považujeme tento způsob řešení za plně vyhovující. Vozový park města plně odpovídá potřebám úřadu a jeho rozmístění je provedeno s ohledem na sídlo uživatele (vozidla jsou parkována blízko budov, ve kterých sídlí příslušné odbory). Bylo zakoupeno elektrokolo pro přesun zaměstnanců v terénu (ekologické i ekonomické hledisko provozování).

Optimalizace úřadu probíhá na základě výsledků BI 2005 a to z hlediska nákladů, výkonnosti a kvality. Data jsou porovnávány se srovnatelnými městy a ve většině ukazatelů dochází ke zlepšování nebo vykazují lepší hodnoty než je medián.

Optimalizace úřadu probíhá i na základě porovnání dat z Benchmarkingové iniciativy 2005 a to z hlediska:

Nákladů: (namátkově lze uvést tyto oblasti)

  • na mobilní telefony:

    Náklady na provoz mobilních telefonů na jednoho zaměstnance  mají dlouhodobě klesající trend. V roce 2014 činily Kč 215,-, tj. o 85,5 % méně než v roce 2011, kdy jejich hodnota dosahovala Kč 1.491,-. . Medián v roce 2014 u sledovaných měst měl hodnotu Kč 958,-, tj. o Kč 743,- více, než vykazuje naše město. Tento výrazně klesající trend lze přičíst rámcové smlouvě s mobilním operátorem, která je vždy uzavírána na dva roky s vítězem výběrového řízení.

  • provozní náklady na 1 km

    U služebních vozidel byly v roce 2014 provozní náklady na 1 km Kč 4,77, zatímco v roce 2011 jsme vykazovali Kč 5,20. Medián srovnatelných měst byl v r. 2014 Kč 6,43, tj. o 26 % více, než vykazuje naše město. Tento mírně klesající trend je pravděpodobně důsledkem obměny vozového parku.   

  • výdaje na energie (teplo, el. energie, plyn, voda) na m2 podlahové plochy

    V roce 2011 činily výdaje na energie na m2 podlahové plochy Kč 391,-. V průběhu let 2012 a 2013 jsme zaznamenali mírně stoupající trend na Kč 453, resp. v roce 2013 Kč 462,-. Mírný pokles jsme zaznamenali až v roce 2014, kdy jsme vykázali hodnotu ve výši Kč 412,- na m2 podlahové plochy. Trend tohoto ukazatele kolísá, ale přesto se nám daří dosahovat hodnot nižších, než je medián srovnatelných měst, který v roce 2014 byl Kč 464,-. Naše výdaje tedy činí 88 % mediánu.

Výkonnosti:

  • počet pracovníků na 1 tis. obyvatel správního obvodu
    V počtu pracovníků na 1 tisíc obyvatel správního obvodu dlouhodobě náš úřad vykazuje hodnoty těsně pod mediánem srovnatelných měst. V našem případě se v roce 2014 jedná o hodnotu 1,663, která je o 8 % nižší než medián.Celkově se však jedná o velmi mírně stoupající trend, který je zapříčiněn vzrůstajícím počtem činností převedených státem na obec s rozšířenou působností.                                         
  • počet úkonů na jednoho pracovníka
    Sledujeme u pracovníků v agendách správních, dopravních, životního prostředí, obecního živnostenského úřadu, stavebního úřadu, místních poplatků, památkové péče, samosprávě a státní správě ve školství, sociálních dávek, atd. Na základě těchto údajů jsou upravovány pracovní náplně pracovníků, případně i počty pracovníků.

Kvality:

  • Ukazatelem kvality je počet zrušených rozhodnutí k počtu odvolání. Vedoucí jednotlivých odborů při výkonu státní správy sledují zrušená rozhodnutí, provádí rozbor příčin, které ke zrušení rozhodnutí vedly a přijímají konkrétní opatření tak, aby byly tyto příčiny odstraněny.
  • V rámci EMAS je optimalizace posuzována ještě z jednoho hlediska, a to z hlediska dopadu na životní prostředí. Při vytváření systému EMAS se mapovaly dopady činnosti MěÚ na životní prostředí. Na základě mapování byl nastaven systém opatření ke snížení vlivu organizace na životní prostředí a dosažení úspor. K tomu jsme si stanovili jako jeden z indikátorů ekologickou stopu MěÚ. V souvislosti se snižováním emisí do ovzduší probíhá napojování dalších objektů na centrální zásobování teplem a teplou vodou (odpadní teplo z Opatovic), používání čipových karet na MHD pro zaměstnance ke služebním pochůzkám na území města, elektrokolo apod.
  • Technické služby mají zpracovaný „malý audit“.
  • 1.1.B Monitorování a provádění optimalizace veřejných služeb a úřadu

Hodnota indikátoru:
ANO

Sebehodnocení +1?

Optimalizace úřadu probíhá na základě výsledků BI 2005 a to z hlediska nákladů, výkonnosti a kvality. Data jsou porovnávána se srovnatelnými městy a ve většině ukazatelů dochází ke zlepšování nebo vykazují lepší hodnoty než je medián.

Díky pružnému reagování na změny, které vyplývají z průběžného monitorování, a provádění optimalizace veřejných služeb předcházíme nedostatkům, které by mohly vznikat ve fungování služeb a úřadu.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Statutární město prostřednictvím svého úřadu-odboru sleduje využívání veřejných služeb ZŠ, MŠ a jesle. Na základě prováděných šetření OŠKT poskytuje radě města zpětnou vazbu i s případnými doporučeními, či návrhy na opatření.

http://www.jihlava.cz/dokumenty/ds-1034/p1=103733

Kapacity školských zařízení jsou plánovány v souladu s Demografickou analýzou školáků, která je úřadem každoročně aktualizována.

Rozvoj veřejných služeb je součástí všech strategických dokumentů města uvedených výše.

OŠKT je zapojen do projektu Vlastním hodnocením ke zvyšování kvality, jehož cílem byla podpora rozvoje znalostí a dovedností pracovníků základních škol města Jihlavy v oblasti autoevaluace.

Projekt byl zaměřen na vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ, analýzu metod v oblasti evaluace a zpětnou vazbu pro zvyšování kvality škol, zajišťoval efektivní využití výstupů k rozvoji školy a ke zlepšení podmínek vzdělávání.

Hlavní pilíře projektu: výměna zkušeností s autoevaluačními aktivitami mezi jednotlivými základními školami, analytické zkvalitnění práce, vytvoření funkčního nástroje pro vlastní hodnocení školy.

1.6.2016 byla zahájena realizace projektu Místní akční plán pro ORP Jihlava s cílem vytvoření systému společného plánování a sdílení aktivit v území, které přispějí ke zlepšení kvality vzdělávání ve školách a zlepšení spolupráce formálního a neformálního vzdělávání pro rozvoj potenciálu každého žáka.

Seznam priorit:

č. 1 - Dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání pro všechny děti

č. 2 - Kvalitní vzdělávání v motivujícím prostředí pro všechny žáky

č. 3 - Rozvoj kompetencí pro úspěšný vstup na pracovní trh

č. 4 - Neformální vzdělávání

 

Optimalizace sociálních služeb je řešena v Komunitním plánu sociálních služeb statutárního města Jihlavy – průběžně aktualizovaný každý rok k 30. 6.

http://www.jihlava.cz/komunitni-planovani-ve-meste-jihlave/d-333816/p1=103727

 

V roce 2014 byl realizován projekt Zavedení procesního řízení s následujícími výstupy:

  • Katalog procesů
  • Metodická příručka Metodika procesního řízení
  • Metodická příručka Metodika modelování procesů
  • Návrhy na optimalizaci procesů
  • Plán realizace projektu Zmapování a optimalizace procesů řízení na MMJ     (období 1.7.2015 – 30.6.2017)

Obecní živnostenský úřad byl v roce 2015 zapojen do projektu ministerstva vnitra Pilotní ověření standardizace – Agenda 121: Živnostenské podnikání s cílem zmapování procesů v agendě živnostenského podnikání a vyhodnocení nákladovosti.

V letech 2010 – 2015 probíhaly ICT projekty města k zajištění optimalizace informačních systémů. Bylo vybudováno technologické centrum ORP Jihlava, na které dále navázalo jeho rozšíření o servery a systém zálohování, zvýšení bezpečnosti provozované infrastruktury a rozvoj služeb technologického centra ORP prostřednictvím Geoportálu (podpora územního plánování, elektronizace nových agend, pasportizace zeleně, veřejného osvětlení, komunikací, dopravního značení apod.) ORP. Současně byla budována komunikační infrastruktura mezi jednotlivými budovami magistrátu, městské policie a městem zřizovanými organizacemi prostřednictvím projektů Konsolidace HW a SW Magistrátu města Jihlavy, zvýšení bezpečnosti a Komunikační infrastruktura statutárního města Jihlavy a centrum ICT služeb.

V roce 2015 realizován projekt Integrace informačních systémů statutárního města Jihlavy.  Byl pořízen a implementován informační systém, který zahrnoval ekonomický subsystém, agendový subsystém a subsystém workflow, a byl integrován s ostatními informačními systémy s cílem propojení informačního systému města na připravované ICT projekty na úrovni kraje a centrálních orgánů.

Všechny projekty naplňovaly celonárodní strategii Efektivní veřejné správy a přátelských veřejných služeb – Strategie realizace Smart Administration.

Vzhledem k aktualizaci SPRM (viz bod 1.1.4) nebyl na rok 2017 zpracován akční plán. V současné době souběžně s aktualizací SRPM probíhá příprava akčního plánu na rok 2018. Akční plán na rok 2018 by měl být schválen v prosinci 2017.

 

Plán realizace projektu Zmapování a optimalizace procesů řízení na MMJ nebyl ve stanoveném termínu dokončen, plnění doporučení nadále probíhá. Závěrečná zpráva není tudíž k dispozici.

V příloze dokládáme Zápis z průběžného hodnocení plánu a Zápis z posledního jednání garantů. Se zápisem z jednání garantů ze dne 8.8.2017 bylo seznámeno vedení města – viz. příloha.

Procesní mapy jsou zpracovány v SW nástroji Visual Paradigm.

 

  • 1.1.B Monitorování a provádění optimalizace veřejných služeb a úřadu
    Ano
Sebehodnocení +1?

Rozvoj veřejných služeb je součástí strategických dokumentů města.

V letech 2010 – 2015 probíhaly ICT projekty města k zajištění optimalizace informačních systémů.

Úřad má zpracovány procesní mapy a realizuje sadu opatření v oblasti řízení procesů.

Město se zapojilo do projektu "Obce sobě", jehož cílem bylo zkvalitnění a zefektivnění veřejných služeb.

 

Hodnocení oponenta +1?

Podoblast bude lépe ověřitelná po dokončení projektu Zmapování a optimalizace procesů řízení na MMJ a aktualizaci SPRM.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město se dlouhodobě snaží o zvyšování efektivity a kvality poskytovaných služeb. Hledá možné úspory a realizuje opatření jak prostřednictvím městského úřadu, tak prostřednictvím zřízených příspěvkových organizací a obchodních společností. Navazuje vhodná partnerství k zajištění kvalitních služeb pro obyvatele města i prostřednictvím jiných než městských subjektů, které jsou schopny tyto služby efektivně a kvalitně nabídnout.

Mezi realizovaná úsporná opatření, která mají vliv na snížení provozních nákladů města a městských institucí patří nákup energií na burze, investice do zateplování škol, realizace energeticky úsporných opatření s použitím metody EPC, elektronizace dílčích procesů.

V roce 2007 byla na základě auditu provedeného společností KPMG optimalizace organizační struktury úřadu. Další dílčí úpravy proběhly na základě systémového auditu realizovaného v roce 2011 a doporučení interního auditora, který průběžně provádí audit činností jednotlivých odborů úřadu. Úřad se snaží postupnou elektronizaci vybraných procesů. Po zavedení elektronické evidence docházky zaměstnanců a elektronického objednávacího a vyvolávacího systému byl od roku 2015 zaveden nový finanční a účetní program GINIS umožňující finanční kontrolu operací elektronickou formou. Od roku 2016 je pro potřeby úřadu zavedena elektronická aplikace na rezervaci vozidel a elektronickou evidenci knih jízd služebních vozidel.

Úřad sleduje a vyhodnocuje svoji činnost s použitím metody CAF, je zapojen do Benchmarkingové iniciativy, v rámci které se srovnává s obdobnými městy. Podrobná zpráva o činnosti úřadu popisující činnosti a výkony jednotlivých odborů je každoročně předkládána radě města.

Radě města jsou rovněž předkládány výroční zprávy o činnosti příspěvkových organizací a obchodních společností města. U základních škol je následně sledována úspěšnost umístění žáků té které školy k dalšímu studiu (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště), je porovnávána aprobovanost učitelského sboru,  je sledován počet neomluvených hodin, počet úrazů, jsou sledovány a hodnoceny výsledky kontrolní činnosti (kontrola zřizovatelem, Českou školní inspekcí, krajem, orgánem ochrany veřejného zdraví). Dále je sledována nabídka volitelných předmětů, zájmových kroužků, zapojení škol a školských zařízení do dění ve městě, účast a úspěšnost žáků v soutěžích.

Na základě požadavků ředitelů škol je od roku 2016 připravováno opatření, které umožní sdílenou správu a údržbu počítačů a počítačových sítí. Zlepšení vybavení škol v oblasti výpočetní techniky zvýšilo nároky na její správu a údržbu a město ve spolupráci se školami připravuje projekt, jehož cílem je zkvalitnění a zefektivnění této činnosti, kterou dosud obvykle zajišťují vyučující informatiky nad rámec svých pedagogických povinností.

Hospodaření s přidělenými financemi je sledováno a vyhodnocováno v rámci tzv. rozhorů hospodaření, které probíhají dvakrát ročně. Příspěvkové organizace jsou rovněž sledovány a vyhodnocovány z pohledu spotřeby energií. Energetik města sleduje a vyhodnocuje spotřeby jednotlivých energií a navrhuje opatření ke zlepšení.

V sociální  oblasti probíhá plánování a optimalizace sociálních služeb na základě komunitního plánování sociálních služeb. V roce 2016 byl zahájen proces přípravy již III. komunitního plánu sociálních služeb. Část sociálních služeb zajišťuje město prostřednictvím vlastní příspěvkové organizace (provoz azylového domu, odlehčovací služba pro seniory, denní stacionář pro klienty s mentálním postižením, terénní a asistenční služby). Významnou část sociálních služeb však poskytují partneři z řad NNO či jiní provozovatelé, kterým město přispívá na provoz prostřednictvím vlastního dotačního programu. Tento způsob zajištění sociálních služeb umožňuje obyvatelům města využít širokou nabídku těchto služeb s nižšími nároky na rozpočet města, než kdyby všechny služby byly zajišťovány příspěvkovou organizací města. V rámci optimalizace sociálních služeb došlo od ledna 2017 k převedení sociální služby nízkoprahového centra pro děti a mládež z příspěvkové organizace města na mezinárodní instituci poskytující sociální služby a to Armádu spásy. Město očekává, že tak bude moci využít synergického efektu, který tento zkušený poskytovatel vstupem do města může přinést.

Technické služby jsou ve městě zajištěny městskou společností Slumeko, s.r.o. Společnost získala certifikáty na splnění požadavků na systém managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 a požadavky na systém environmentálního managementu dle normy ČSN EN ISO 14001:2005.

  • 1.1.B Monitorování a provádění optimalizace veřejných služeb a úřadu
    Ano
Sebehodnocení +1?

 Veřejné služby jsou soustavně sledovány, vyhodnocovány a jsou příjmaná opatření ke zvyšování jejich kvality.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • dlouhodobě dochází k hledání úspor v různých oblastech fungování MěÚ, příspěvkových organizací, ať již např. efektivnějším nákupem energií na burze, investicím do zateplování škol, školením v rámci energetického managementu nebo obnovou vozového parku za vozy s menší spotřebou; optimalizace se ale týká také poskytování sociálních služeb, které jsou plánovány dlouhodobě se zapojením uživatelů těchto služeb

Školy, sport, volný čas

  • v roce 2014 byla zpracována Koncepce rozvoje sportu, jejíž součástí je nastavení optimálního systému financování vzhledem ke klíčovým funkcím sportu a volnočasových aktivit a cílům SPRM
  • do roku 2009 proběhla zásadní změna a přizpůsobení počtu školských zařízení ve vztahu k demografickému vývoji (zejm. úbytek žáků) a od roku 2009 nastavený stav monitorován a prozatím se jeví jako vyhovující
  • každoročně jsou vyhodnocována demografická data dle ČSÚ a zpracována predikce potřeb z hlediska potřebných kapacit a systém je patřičně upravován

Sociální služby

  • díky dlouhodobému procesu komunitního plánování, zjišťování potřebnosti sociálních služeb a komunikací s uživateli a veřejností dochází k rozvoji a zefektivnění služeb sociální péče i prevence pro občany města. V Litoměřicích je v současné době poskytováno 43 registrovaných soc. služeb dle zákona 108/2006. Společně s registrovanými službami dochází i k rozvoji služeb souvisejících (rodinných, volnočasové aktivity pro seniory atd). Výstupem plánování na úrovni města, tedy na nejnižší možné úrovni, je komunitní plán reagující na skutečné potřeby a specifika dané lokality. KPSS pomáhá městu při alokaci finančních prostředků na činnost těchto služeb.

Městský úřad

  • Energetický management - stanovuje investice do infrastruktury, dlouhodobě přispívá ke snižování spotřeby energie (osvěta, inv. opatření) a nákladů na energie (sdružený nákup apod. - viz kapitola ŽP)
  • v roce 2013 bylo přistoupeno k optimalizaci nákladů na vozový park na základě analýzy stáří a průměrných ročních provozních nákladů; byly nakoupeny nové vozy a sníženy náklady na provoz městských vozidel (vyhodnocení nebylo prováděno)
  • město se v roce 2012 zapojilo do Benchmarkingové iniciativy a pravidelně vyhodnocuje výkon státní správy formou standardizovaných benchmarkových indikátorů; data jsou využívána k postupnému přijímání opatření v oblastech, kde jsou identifikovány významné odchylky od srovnatelně velkých měst
  • od roku 2012 je na MěÚ zaměstnán odborník na veřejné zakázky, který má na starosti optimalizaci výběrových řízení (metodické vedení, poradenství, asistence ostatním odborům, zpracování dokumentu k VŘ apod.)
  • k optiimalizaci přispěl o vybudování nového sběrného dvora prostřednictví dotace ze SFŽP; nyní je sběrný dvůr v centru města v docházkové vzdálenosti, a tedy dostupnější i pro občany bez OA
  • 1.1.B Monitorování a provádění optimalizace veřejných služeb a úřadu
Hodnota indikátoru 1.1.B:

ANO

Indikátor v SPRM:
C.II.3 Dosahovaná výkonnost sportovních klubů
C.I.2 Procento ne/umístěných dětí ve věku 3-6 let v MŠ
C.I.1 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ
C.I.3 Objem provozních prostředků z rozpočtu na podporu školství a vzdělávání
C.II.2 Objem prostředků z rozpočtu města na podporu sportu a volnočasových aktivit
E.II.1 Index efektivnosti dle Benchmarkingové iniciativy
E.I.4 Podíl investic k celkovým výdajům

+1

Ve sledovaném období byly hledány možnosti úspor a bylo investováno do řady opatření (např. zateplování budov) a proces (Komunitní plánování soc. služeb), které přispěly úsporovám, resp. efektivnímu nakládání s veřejnými prostředky. Od roku 2011 je systémově zaváděn energetický management a byly zpracovány analytické podklady pro návrhy další optimalizace. Je třeba nadále rozvíjet zejm. návratné projekty, sledovat spotřebu energií v budovách, zavést koncepci obměny vozového parku směrem k nízkoemisní dopravě a dále snižovat provozní náklady města při zachování či zvyšování kvality poskytovaných služeb.

1.1.6 Existuje provázanost investic se schválenými rozvojovými dokumenty?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
  • Kromě rozpočtového výhledu pořádáme porady vedení města a některých vedoucích odborů k projektovým záměrům a investičním akcím, které jsou připravovány s výhledem pro období 1-5 let . Tyto projektové záměry budou posouzeny strategickým týmem pro udržitelný rozvoj z hlediska socioekonomického hodnocení.
  • 1.1.C Provázanost investic, rozpočtu a rozpočtového výhledu na rozvojové dokumenty města

ANO

Sebehodnocení +1?

Vzhledem k novému SPURCH  předpokládíáme, že dojde ke zlepšení v provázání strategie s návrhy investic prostřednictvím Akčních plánů; je třeba intenzivně začít pracovat na uvedení nových metodických pokynů do praxe.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano, zásadní investice jsou obsaženy ve Strategickém plánu statutárního města Jihlavy do roku 2020, který je základním střednědobým konceptem v prioritních oblastech:

1) Vzdělávání, zaměstnanost a podnikání

2) Sociální oblast, zdravotnictví a bezpečnost

3) Udržitelný rozvoj města

4) Kultura, sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch

http://www.jihlava.cz/strategicky-plan-rozvoje-mesta/ms-103678/p1=103678

Realizace strategie – probíhá prostřednictvím Akčních plánů na jednotlivé roky včetně vyhodnocení plnění akčních plánů (aktuálně za roky 2014, 2015 a 2016).

http://www.jihlava.cz/realizace-strategie/d-500894/p1=103684

Plnění strategie – obsahuje každoroční Zpráva o plnění strategického plánu (aktuálně zpracovaná za roky 2014 a 2015).

Zpráva zachycuje aktuální stav projektů zařazených do akčního plánu a dalších projektů realizovaných v daném roce, které napomáhají naplňovat indikátory, které byly navrženy ve strategickém plánu pro potřeby monitorování výsledků jednotlivých opatření.

http://www.jihlava.cz/plneni-strategie/d-505415/p1=103685

 

Součástí strategického plánu je Zásobník projektů a projektové karty jednotlivých projektových záměrů, který je podkladem pro plánování investic města a sestavování rozpočtu včetně rozpočtového výhledu.

http://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=500100

Pro potřeby monitorování výsledků strategického plánu je sestavena sada indikátorů:

Vzdělávání, zaměstnanost a podnikání - 19 indikátorů

Sociální oblast, zdravotnictví a bezpečnost - 27 indikátorů

Udržitelný rozvoj města - 15 indikátorů

Kultura, sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch - 16 indikátorů

 

V současné době je zahájen proces aktualizace a vyhodnocení strategického plánu včetně zajištění provázanosti na nové strategické dokumenty, například strategie kultury.

 

Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) na roky 2008 – 2013 (s termínem dokončení projektů do roku 2015) zajišťoval provázanost projektů ve vymezeném území statutárního města Jihlavy.

Obsahoval komplexní soubor rozvojových záměrů a projektů koncentrovaných do prioritních oblastí:

1) Regenerace a všestranný rozvoj města a občanské vybavenosti

2) Rozvoj infrastruktur v oblastech sociálních služeb a vzdělávání

http://www.jihlava.cz/integrovany-plan-rozvoje-mesta/ms-103661/p1=103661

 

Závěrečná zpráva o postupu realizace IPRM pro programovací období 2007 – 2013 za rok 2015 s uvedením plnění monitorovacích indikátorů byla schválena usnesením Zastupitelstva města Jihlavy      č. 53/16-ZM.

Odevzdáním Závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM na Úřad Regionální rady regionu soudržnosti dne 9.2.2016 byla naplněna realizace IPRM. Do IPRM bylo zařazeno 32 projektů. Celková finanční alokace představovala 689 mil. Kč.

Plnění monitorovacích indikátorů - viz část 1.8., příloha č. 10. Bylo hodnoceno 14 indikátorů.

 

Integrovaný plán rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace (IPRÚ) - zajišťuje provázanost nejvýznamnějších rozvojových projektů s prokazatelným dopadem do vymezeného území (Jihlavská sídelní aglomerace). Obsahuje komplexní soubor rozvojových záměrů a projektů koncentrovaných do následujících prioritních oblastí:

Prioritní oblast 1: Ekonomicky silná a sociálně stabilní aglomerace - 14 indikátorů

Prioritní oblast 2: Integrovaná a ekologická mobilita - 22 indikátorů

Prioritní oblast 3: Kvalitní a funkční prostředí - 4 indikátory

Dokument obsahuje konkrétní investiční projekty města s plánovanou realizací v letech 2016 – 2023.

http://www.jihlava.cz/integrovany-plan-rozvoje-uzemi/ms-103670/p1=103670

 

17.9.2015 proběhlo veřejné projednávání integrované strategie IPRÚ

14.12.2015 integrovanou strategii schválilo Zastupitelstvo města Jihlavy.

16.8.2016 bylo ukončeno hodnocení strategie příslušnými řídícími orgány operačních programů.

20.9.2016 byla Zastupitelstvem města Jihlavy schválena aktualizovaná verze.

5.10.2016 byl schválený IPRÚ JSA projednán na 5. zasedání Národní stálé konfrence.

  • 1.1.C Provázanost investic, rozpočtu a rozpočtového výhledu na rozvojové dokumenty města
    Ano
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +2?

Bez připomínek – tato podoblast vykazuje prvky excelence v oblasti plánování, monitoringu i sledování provázanosti investic na rozvojové dokumenty

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Vazba investic na schválené rozvojové dokumenty, zejména na strategický plán je dána tvorbou akčního plánu rozvoje města, který je realizačním nástrojem strategického plánu. Každá navrhovaná investice/akce je zařazena do konkrétní prioritní oblasti, k dané prioritě a opatření, které pomáhá naplňovat.

K významnějším investicím a projektům jsou zpracovávány projektové fiše popisující projekt. V této fiši se rovněž uvádějí odkazy na schválené strategické dokumenty, k jejichž realizaci projekt přispívá (příklad fiše v příloze).

Příloha: pf-dilny_1.pdf
  • 1.1.C Provázanost investic, rozpočtu a rozpočtového výhledu na rozvojové dokumenty města
    Ano
Sebehodnocení +1?

 Investice jsou připravovány v souladu se schváleným akčním plánem rozvoje města, který je sestavován k plnění strategie města.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • Jednou z důležitých součástí projektu MISTRAL je rovněž příprava strategického dokumentu - investiční výhled - který Městský úřad Litoměřice propojuje střednědobý a dlouhodobý finanční výhled a plánované strategické projekty (tedy kapitálové výdaje v podobě klíčových investic), které naplňují dlouhodobou vizi SPRM. Tento investiční výhled zahrnuje seznam plánovaných projektů, předpokládanou výši financování, zdroj financování a další důležité údaje nutné pro zajištění potřebných finančních prostředků ve vazbě na předpokládané příjmy v předmětném období a možnosti dotačních programů v letech 2014-2020. Rovněž stanovuje, které projekty podléhají hodnocení dle výše zmíněné Metodiky a dalšímu vyhodnocení, jako je CBA/CUA analýza či studie proveditelnosti apod.
  • viz hodnocení dopadů projektů na UR
  • rozpočet na příslušný rok je provázán se SPRM a Akčním plánem
  • 1.1.C Provázanost investic, rozpočtu a rozpočtového výhledu na rozvojové dokumenty města
Hodnota indikátoru 1.1.C:

ANO

+1

Ve sledovaném období došlo ke zlepšení v provázání zejména SPRM s návrhy investic prostřednictvím Akčních plánů; je třeba nicméně nadále pracovat na užší vazbě SPRM, plánování projektů, dlouhodobém finančním výhledu s ohledem na finanční limity rozpočtu (plán oprav a údržby nemovitého majetku) a finanční příležitosti (programy EU), na programové prohlášení vedení města a rovněž se zohledněním Auditu UR a výsledků monitorovaných indikátorů startegického plánu.

1.1.7 Existuje provázanost provozního rozpočtu a výhledu s činnostmi obsaženými ve schválených rozvojových dokumentech?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Při zpracování RV vždy vycházíme z přijatých, či připravovaných strategických dokumentů. Z konkrétních akcí promítáme ty, které jsou připravené a lze stanovit jejich finanční náklady. V ostatních případech pak do výhledu zakomponujeme souhrnné objemy výdajů na danou oblast.  Čísla jsou stanovena v příloze č. 4 (viz celý přiložený výhled, který i v úvodní části uvádí dokumenty, ze kterých se při zpracování vychází). 

příloha - Rozpočtový výhled 2015 - 2018

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano.

Rozpočtový výhled je sestavován na základě požadavků jednotlivých odborů Magistrátu města Jihlavy. Tyto požadavky vycházejí jak z aktuální potřeby věcně příslušných odborů, tak zahrnují projekty ze zásobníku projektů strategického plánu města.

Rozpočtový výhled je tvořen společně s rozpočtem na podzim každého roku a je schvalován (stejně jako rozpočet) v prosinci. Rozpočtový výhled je tvořen na tři roky, nicméně každý rok dochází k jeho aktualizaci a schválení.

Rozpočtový výhled na léta 2017 - 2019 byl schválen usnesením Zastupitelstva města Jihlavy                 č. 411/15-ZM.

Akční plán Strategického plánu rozvoje města Jihlavy je tvořen na jeden rok a je schvalován na dubnovém zasedání Zastupitelstva města Jihlavy aktuálního roku. Rozpočtový výhled a akční plán spolu vzájemně korespondují.

Akční plán představuje závazný seznam projektových záměrů navázaných na opatření a cíle strategického plánu, které byly vybrány pro zahájení a realizaci v daném roce. Příprava dokumentu je rozčleněna na dvě etapy. V první je vytvořen návrh akčního plánu, který slouží jako jeden z podkladových materiálů při tvorbě rozpočtu města, je poté upraven v souladu s dohotoveným rozpočtem a schválen zastupitelstvem. Projektové záměry a aktivity doporučuje k zařazení do akčního plánu pro daný rok vedení města Jihlavy. Výběr je v případě potřeby konzultován s příslušnými odbory magistrátu či odbornými komisemi Rady města Jihlavy.

Pozn.: Vzhledem k aktualizaci SPRM (viz bod 1.1.4) nebyl na rok 2017 zpracován akční plán. V současné době souběžně s aktualizací SRPM probíhá příprava akčního plánu na rok 2018. Akční plán na rok 2018 by měl být schválen v prosinci 2017.

Ostatní strategické dokumenty jsou také provázány s rozpočtem.

Rozpočtový proces

Postup pro přípravu a sestavování rozpočtu je řešený v harmonogramu prací při sestavování a projednávání rozpočtu, který je každý rok schvalován Radou města Jihlavy v červnu. Rozpočet je schvalován v členění podle závazných ukazatelů (jsou součástí harmonogramu prací), nicméně při sestavování rozpočtu se vychází z podrobných tabulek sestavených jednotlivými odbory.

Velká část investičních akcí a projektů je schvalována až v následujícím roce na únorovém a dubnovém zasedání Zastupitelstva města Jihlavy, a to v souladu s akčním plánem na příslušný rok.

Návrh rozpočtu je před projednáním zastupitelstvem města zveřejněn v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, po schválení zveřejněn na webových stránkách města.

http://www.jihlava.cz/rozpocet-a-hospodareni-mesta/ds-53321/archiv=0&p1=103721

Provázanost rozpočtu se zásobníkem projektu:

Zásobník projektů slouží jako podklad pro sestavení rozpočtu města na daný kalendářní rok. Potřebnost realizovat danou akci a její zdůvodnění předkládají věcně příslušní vedoucí jednotlivých odborů magistrátu města, zpracovaný návrh je předložen k posouzení vedení města na investiční poradě. Po tomto projednání následuje pracovní seminář zastupitelstva města, kde je na základě konsenzu vypracován návrh rozpočtu, který je pak předložen zastupitelstvu města ke schválení. Zásobník projektů obsahuje sloupec s uvedením souladu navrhované akce se SPRM, což je jedním z kritérií upřednostnění akce realizaci.

 

  • 1.1.C Provázanost investic, rozpočtu a rozpočtového výhledu na rozvojové dokumenty města
    Ano
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Při tvorbě návrhu rozpočtu je využíván formulář (viz příloha), ve kterém navrhovatel rozpočtového ukazatele (dotčený odbor) zdůvodní svůj návrh, popř. prokáže vazbu navrhovaného ukazatele se schváleným koncepčním dokumentem (u ukazatelů, kde je to relevantní).

Odbory připravují návrh rozpočtu tak, aby v první části návrhu byly identifikovány mandatorní výdaje, výdaje na přechzející akce (aktivity, které nebyly finančně či fyzicky ukončeny v roce předchozím), projekty, kterým byla schválena dotace na realizaci a v do druhé části návrhu rozpočtu navrhují nové aktivity v souladu s koncepčními dokumenty a aktuální potřebou.

Rozpočet města je obvykle schvalován ve dvou klíčových krocích. V prosinci předcházejícího roku je schválen rozpočet pro rok následující, který zahrnuje mandatorní výdaje, pravidelně se opakující výdaje, výdaje na přecházející akce a nové akce se schválenou dotací. Po ukončení účetního odbdobí a výpočtu kladné bilance (disponibilního peněžního fondu) je souběžně s přípravou akčního plánu pro aktuální rok připravováno rozpočtové opatřední, v rámci kterého jsou finanční prostředky rozděleny novým jmenovitým ukaztelům (akcím). Akční plán je připravován jako dvouletý, přičemž je snahou města, aby plán finanční potřeba pro aktuální rok byla co nejvíce kryta rozpočtem. Aktivity plánované pro rok následujícího pak vstupují do tvorby rozpočtového výhledu a jsou základem pro tvorbu rozpočtu pro návrh rozpočtu pro rok následující. Rozpočtové opatření, které řeší tzv. druhou část rozpočtu a akční plán jsou schvalovány na prvním zasedání ZM v daném roce (obvykle v únoru či březnu).

V průběhu roku jsou schvalovány další úpravy rozpočtu formou rozpočtových opatření, které především řeší aktuální potřebu navýšení či snížení alokovaných prostředků v jednotlivých již schválených jmenovitých ukazatelích.

Rovněž v rámci tvorby rozpočtového výhledu se vychází z aktivit plánovaných v akčním plánu rozvoje města, který se vždy připravuje pro daný rozpočtový rok s výhledem na rok(y) následující. http://www.koprivnice.cz/index.php?id=finance-koprivnice#vyhled

  • 1.1.C Provázanost investic, rozpočtu a rozpočtového výhledu na rozvojové dokumenty města
    Ano
Sebehodnocení +1?

 Akční plán rozvoje města je provázán s rozpočtem města a rozpočtovým výhledem. 

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • prostřednictvím Akčního plánu je zajištěna vazba mezi rozvojovými dokumenty a rozpočtem na příslušný rok; hodnocení socieokonomických a environmentálních dopadů zahrnuje rovněž posouzení vazby na SPRM a klíčové koncepce, plány atd.; pokud návrhy projektů či investiční záměry nejsou v souladu s těmito dokumenty, nemůže být záměr doporučen ze strany STUR ke schválení a zařazení do rozpočtu města;
  • rozpočet se ve svých kapitálových výdajích zaměřuje na realizaci priorit SPRM
+1

Ve sledovaném období došlo ke zlepšení provázání rozpočtu s rozvojovými dokumenty; nadále je třeba posílit strategických charakter této vazby a vytvořit dlouhodbý plán investic (budoucí závazky) úzce provázaný s plánem oprav a údržby (stávající závazky), energetickým plánem (možné úspory), budoucím plánem udržitelné mobility, KPSS a dalšími dokumenty; nedílnou součástí tohoto úsilí je čitelnost a transparentnost těchto procesů, resp. jejich výstupů, a pravidelná informovanost veřejnosti o budoucích záměrech opřená o analytické podklady, studie, výstupy z veřejných projednání a další relevantní zdroje informací.

1.2 Řízení při správě a rozvoji - efektivní a účelné vykonávání činností, aktivit, naplňování plánů

(dělat věci správně, systematický manažerský postup k řešení slabých stránek udržitelného rozvoje)
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.2 Řízení při správě a rozvoji - efektivní a účelné vykonávání činností, aktivit, naplňování plánů
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Bez komentářů či doporučení

Poznámka nad rámec tohoto hodnocení pro příští hodnocení: Prokazovat schopnost města reagovat na mimořádné situace a výzvy (např. klimatické změny)
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.2 Řízení při správě a rozvoji - efektivní a účelné vykonávání činností, aktivit, naplňování plánů
Sebehodnocení +1?

Statutární město Jihlava má nástroje pro efektivní, hospodárné a účelné vykonávání činností a aktivit.

Řadí se mezi nejméně zadlužená statutární města v Česku.

Je uvedeno množství příkladů, prokazující proklientské zaměření úřadu.

Město má od roku 2008 zavedenu metodu kvality MA21.

Kvalita a výkonnost byla oceněna řadou cen.

Úřad má vypracovaný systém vzdělávání a hodnocení zaměstnanců.

Lze prokázat ekologické chování úřadu, realizaci energeticky úsporných opatření a zavádění opatření proti plýtvání.

Hodnocení oponenta +1?

Neshledán rozdíl s hodnocením města.

Bez připomínek.

- Jak měříte interní procesy a jaké SMART indikátory používáte? Uveďte příklady optimalizace těchto procesů.

 

- Za velmi vhodné považuji přijmout vnitřní pravidla pro (ne)zadlužování města, která určí z dlouhodobého hlediska stabilní způsob chování v této oblasti a budou závazná pro město, jeho samosprávu i organizace.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.2 Řízení při správě a rozvoji - efektivní a účelné vykonávání činností, aktivit, naplňování plánů
Sebehodnocení +1?

 Město se snaží efektivně a účelně realizovat svou činnost prostřednictvím plnění cílů stanovených ve strategických dokumentech a úkolů na ně přenesených v rámci výkonu státní správy. Sleduje a vyhodnocuje svůj výkon a uvědomuje si možnosti zlepšení, kterého se snaží postupně dosáhnout.

Hodnocení oponenta +1?

Neshledán rozdíl s hodnocením města. Bez připomínek.
- Město  má stanoven limit vnitřní dluhové služby, ale nemá přijata pravidla, jak řešit situaci před jeho dosažením či po něm.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.2.1 Naplňuje město při správě a řízení území model „Dělat správné věci správně“ z hlediska provádění, a to včetně přístupu města k zásadám zdravého finančního řízení (provozní přebytek, systém vnitřní kontroly – 3E, využívání příležitostí a snižování rizik atd.)?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Významným nástrojem pro zlepšování výkonnosti a efektivnosti úřadu spolu se zlepšením kvality poskytovaných služeb občanům jsou různé metody řízení kvality. Sektor veřejné správy je totiž značně odlišný od soukromého sektoru, z pohledu způsobu řízení a požadavků na jednotlivé pracovníky. Hlavním klientem i kritikem současně je občan sám, tedy je potřeba vždy rozhodnout, které požadavky jsou objektivně prospěšné pro rozvoj města a spokojenost občanů. Dalším specifikem práce samosprávy je politická vůle zastupitelů a jejich volebních cílů.

Organizace definovala prostřednictvím jednotlivých odborů své klíčové procesy. Některé z nich byly opět upravovány, byly vypracovány mapy procesů, probíhá jejich aktualizace. Od roku 2007 již sledujeme kvantitu a kvalitu těchto procesů. Naším cílem je vyřízení požadavků občanů v krátkém časovém úseku bez zbytečných průtahů a s využitím moderní technologie a moderních systémů a metod řízení k co nejvyšší spokojenosti všech zúčastněných stran, tedy klienta i úřadu.

Pro hodnocení příspěvkových organizací a obchodních společností města jsou na vnitřním systému Mana Desk umístěny směrnice a systémy hodnocení: Řízení příspěvkových organizací, jejich finančního hospodaření, Pravidla pro odměňování ředitelů v oblasti kulturní a sociální, Pravidla odměňování ve školství - ředitelů. Pro oblast UR máme nově zpracováno Hodnocení výchovy pro udržitelný rozvoj v MŠ a ZŠ města Chrudim.

  • 1.2.B Orientace na občany / zákazníky
  • 1.2.C Výkonnost a kvalita

Hodnota indikátoru 1.2.2B.:

(verbální - ano/ne)
ANO

 

Hodnota indikátoru 1.2.C.:

(verbální - ano/ne)
ANO

 

 

Sebehodnocení +1?

Město se řídí standardními směrnicemi pro tvorbu rozpočtu a finanční řízení.

Pro aktivní komunikaci s občany při vyřizování jejich záležitostí a jejich informování o dění ve městě se snažíme hledat a využívat všechny dostupné prostředky.

Pro činnost úřadu a všech organizací města máme stanoveny výkonnostní a kvalitativní parametry, které pravidelně vyhodnocujeme.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano.

Strategické plánování a řízení

Město má zpracovány základní strategické koncepční dokumenty:

  • Integrovaný plán rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace
  • Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy do roku 2020
  • Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy pro programovací období 2007 – 2013
  • Akční plán a zásobník projektů

Finanční řízení

Město má zpracovány základní nástroje hospodaření obce:

  • rozpočet města – finanční plán, podle kterého město hospodaří v příslušném rozpočtovém období
  • rozpočtový výhled sloužící pro střednědobé finanční plánování

Řídící procesy úřadu

Město má zpracovány interní řídící dokumenty – mechanismy, statuty, koncepce, vnitřní předpisy.

Kvalita ve veřejné správě

Od roku 2008 zavedena metoda kvality MA21.

Systém kontrol

V rámci úřadu a organizací zřizovaných městem nastaveny mechanismy pro kontrolu a dodržování zákonů a stanovených pravidel.

Útvar interního auditu

Je zpracován střednědobý plán činnosti na období 2015 – 2017 a rozpracován do ročních plánů auditů.

Procesní řízení

V roce 2014 realizován projekt Zavedení procesního řízení.

Řízení rizik

Na základě podkladů od vedoucích odborů zpracoval interní audit v roce 2013 a 2015 mapu rizik.

Systém řízení organizací zřizovaných a zakládaných statutárním městem Jihlava

V roce 2015 realizován pre-audit systému řízení zřízených a založených organizací statutárním městem Jihlavy a zpracován Návrh opatření pro zavedení a udržitelnost Jednotného systému řízení zřízených a založených organizací statutárního města Jihlavy – usnesení č. 21/16 - RM.

Projekt Podpora meziobecní spolupráce

Město zapojeno do projektu Obce sobě s cílem zkvalitnění a zefektivnění veřejných služeb.

Projekt "Lepší města"

Město je zapojeno do projektu Svazu měst a obcí "Lepší města". Projekt je zaměřen na praktická řešení, která umožní zrychlit a zlevnit odstraňování problémů. Jedním z cílů je také nastavení efektivní spolupráce mezi veřejnou správnou, soukromým sektorem a akademickým sektorem.  Pro město je prioritní řešení oblastí energetiky a dopravy. Zapojením do aktivity usilují města o naplnění konceptu Smart Cities.

Projekt "Spolupráce obcí ke zvýšení kvality veřejné správy za pomoci metody MA21"

Město je zapojeno do aktivity integrace systémů řízení kvalty v rámci projektu Národní sídě Zdravých měst ČR.

Systémové řešení správy zeleně

Vytvoření pasportu zeleně, jeho průběžná aktualizace, plánování zásahů, příprava nových ploch, racionalizace nákladů.

Otevřenost a transparentnost

Pro zvýšení transparentnosti je realizováno:

  • na webových stránkách zveřejňovány smlouvy od 100 tis. Kč (od 1.1.2014)
  • čtvrtletně zveřejňován seznam všech uzavřených smluv (od 1.1. 2015)
  • zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva města (od září 2015)
  • zveřejňování Zprávy o činnosti úřadu (od 1.7.2016 - čtvrtletní)

http://www.jihlava.cz/vyberova-rizeni?p1=103388

http://www.jihlava.cz/dokumenty-tajemnik/ds-56126/archiv=0&p1=103400

V 1. pololetí roku 2016 byla zajištěna aplikace zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv a rozšířena kontrola hospodaření s veřejnými prostředky.

Informovanost

Noviny jihlavské radnice dlouhodobě (vycháhí od ledna 1994) informují veřejnost o činnostech statutárního města Jihlavy a Magistrátu města Jihlavy. Měsíčník je zdarma distribuován do všech jihlavských rodin.

http://www.jihlava.cz/noviny-jihlavske-radnice/os-1008/p1=103433

Důvěryhodnost

Úřad na jedné straně plní všechny nároky, které klade legislativa, na druhé straně je otevřený občanům a vychází vstříc jejich potřebám. Denně pracuje s nástroji eGovernmentu – datové schránky, Czech POINT, základní registry.

 

  • 1.2.A Pravidla pro zdravé financování a míry zadlužování
    Ne
  • 1.2.B Orientace na občany / zákazníky
    Ano
  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání
    ANO
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Významným nástrojem pro zlepšování výkonnosti a efektivnosti úřadu spolu se zlepšením kvality poskytovaných služeb občanům jsou různé metody řízení kvality. Od roku 2003 je město Kopřivnice členem Národní sítě Zdravých měst a od té doby začalo zavádět metodu kvality Místní Agenda 21, kterou od roku 2007 implementuje v úrovni kategorie „B“. Systematický rozvoj města v souladu s principy udržitelného rozvoje vedlo k úspěchu města také v oblasti hodnocení Společenské odpovědnosti organizací. V létech 2013 – 2015 zvítězilo v krajské soutěži o Cenu hejtmana kraje za společenskou odpovědnost a v roce 2016 získalo v této oblasti i národní a mezinárodní ocenění.

Kvalitní příprava projektů na základě schválených strategických dokumentů umožňuje městu úspěšně čerpat externí finanční prostředky na realizaci investičních i neinvestičních akcí. V období let 2007 – 2014 získalo město více než 550 mil. Kč na projekty s investiční hodnotou cca 900 mil. Kč.  Jedním z těchto projektů byl rozsáhlý etapový projekt zaměřený na regeneraci sídliště Jih. Dílčí etapa tohoto projektu se v roce 2014 dočkala ocenění v rámci soutěže Stavba roku MSK získalo Cenu za kultivaci veřejného prostoruhttp://www.koprivnice.cz/index.php?tema=koprivnicky-projekt-uspel-v-soutezi-stavba-roku&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1170

Velkou pozornost věnuje město oblasti hospodaření s energiemi. Jeho energetický management je postaven na metodě ISO 50001. V oblasti energetiky realizovalo a připravuje město řadu projektů. Projekt realizovaný společnostmi Komterm Morava a Teplo Kopřivnice, ve které má město majetkovou účast, zvítězil ve své kategorii v soutěži Teplárenského sdružení ČR a získal křišťálový komín za nejlepší Projekt roku 2014. Podle hodnotitelů je kopřivnický projekt unikátní svou komplexností a vytváří předpoklad pro dlouhodobě stabilní, ekologické a ekonomicky přijatelné dodávky tepla na území města Kopřivnice. Navíc je ukázkovým příkladem spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Více informací k projektu je v tiskové zprávě http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=koprivnicky-projekt-zvitezil-v-teplarenske-soutezi&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1332

Kvalitní výkon veřejné správy lze zajistit pouze s kvalitními zaměstnanci. Profesionalita a odborná úroveň zaměstnanců města patří k prioritám městského úřadu. Vytváření dobrých pracovních podmínek, péče o odborný a osobní růst zaměstnanců je základem firemní kultury zaměstnavatele. V roce 2006 byly všechny pracoviště městského úřadu sloučeny do jedné budovy. To zajistilo zvýšení komfortu jak pro jeho klienty, tak i zaměstnance. Budova je plně bezbariérová a sídlí v ní rovněž další veřejné i soukromé instituce. Zaměstnanci městského úřadu mají k dispozici prostorné zázemí, výpočetní techniku, která se pravidelně obnovuje a další prostředky potřebné pro výkon činnosti. Plánování vzdělávacích potřeb vychází z interního dokumentu Koncepce rozvoje a zajištění vzdělávaní zaměstnanců města Kopřivnice zařazených do Městského úřadu Kopřivnice, jejíž poslední aktualizace proběhla v roce 2015. 

Úřad má zřízenou pozici interního auditora, který provádí nezávislou, objektivně ujišťovací a konzultační činnost zaměřenou na přidávání hodnoty a zdokonalování procesů organizace. Pomáhá organizaci dosahovat jejich cílů tím, že přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování účinnosti systému řízení rizik, řídících a kontrolních procesů a řízení a správy organizace. Účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu jsou oficiálně definovány ve statutu interního auditu a schváleny radou města. Interní auditor je členem Týmu pro udržitelný rozvoj.

Při správě rizik se městský úřad řídí vnitroorganizační směrnicí 10/2014 Systém řízení rizik. Rizika identifikuje vedoucí zaměstnanec v součinnosti se zaměstnancem odpovědným za určitý proces, jeho část nebo interní audit v rámci prováděných auditů. Každé riziko je popsáno na Kartě rizika, které jsou přílohou Mapy rizik. Je zpracován Katalog rizik jako pracovní pomůcka, která utříděným způsobem definuje a klasifikuje potencionální nebo v praxi se vyskytující rizika organizace. Všichni vedoucí útvarů jsou povinni aktualizovat stávající rizika, popř. identifikovat nová rizika. Při aktualizaci rizik mohou využít metodické pomoci koordinátora rizik nebo interního auditora.

Příloha: rizika.zip
  • 1.2.A Pravidla pro zdravé financování a míry zadlužování
    Ano
  • 1.2.B Orientace na občany / zákazníky
    Ano
  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.2.6-7
Sebehodnocení +1?

 Město má zavedené postupy a procesy, díky kterým poskytuje kvalitní výkon v oblasti státní správy i místní samosprávy.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • pro efektivní zajištění procesů směřujících od definování strategických priorit, po jejich jejich promítnutí do jednotlivých činností MěÚ a jeho organizací, jsou v Litoměřicích uplatňovány vybrané metody kvality řízení určené zejm. pro veřejnou správu a realizovány specifické projekty na zvyšování kvality veřejné správy:
  • v letech 2009-2012 byl realizován projekt 53 - CAF, procesní mapy, školení, analýza procesního řízení
  • v letech 2011-2012 byl realizován projekt MARUEL - strategický plán, strategický tým, základní nastavení strategického řízení
  • v letech 2013-2014 je realizován projekt MISTRAL - implementace strategického řízení, vznik nebo inovace metodik (strategické řízení, strategický tým, Akční plán, hodnocení dopadů projektů na udržitelný rozvoj); školení klíčových zaměstnanců, zavádění principů strat. řízení do činnosti jednotlivých odborů a organizací města

Metody kvality ve veřejné správě

  • v roce 2013 vstoupilo město do tzv. Benchmarkingové iniciativy, což bylo jedno z doporučení vycházející z analýzy projektu č 53 (zvyšování kvality VS) a rovněž jde o reakci na potřebu se porovnat s ostatními municipalitami a sledovat náklady na realizaci agendy MěÚ s cílem zvyšovat jeho efektivnost
  • v roce 2014 byla zavedena aplikace In city, která umožňuje dostupnost všech informací a oznámení z MěÚ online do mobilního telefonu
  • od roku 2007 je pravidelně vydáván Radniční zpravodaj, který informuje o dění ve městě a práci radnice a městského úřadu (popsat vývoj od r. 2002, pokud je - E.Břeňová)
  • významným krokem k informovanosti a otevřenosti MěÚ přispělo také zveřejňování podkladů (od 2012) pro rozhovodání v zastupitelstvu města v předstihu na webových stránkách města (dříve byly podklady zasílány jen členům ZM), od roku 2015 také vč. zápisů
  • v roce 2014 došlo k vytvoření nových webových stránkách města, které přispěly k lepší prezentaci informací a zkvalitnění uživatelského rozhranní
  • městský úřad poskytuje v rámci řady projektů školení pro zaměstnance, nad rámec povinných školení ze zákona, ke zvyšování klíčových kompetencí
  • město má dlouhodobě zřízenu pozici interního auditora, který provádí kontrolu procesů a jejich souladu se zákonem, jak na MěÚ, tak u příspěvkových organizací města
  • město je dlouhodobě (od r. 2002) zapojeno do programu Místní Agenda 21 - postup dle metodiky MŽP - obhájení kategorie „B“ a směřování ke kategorii „A“, díky které dochází k pravidelnému zapojování veřejnosti a klíčových aktérů do rozvoje města
  • energetický management - viz kapitola 1.1
  • 1.2.B Orientace na občany / zákazníky
  • 1.2.C Výkonnost a kvalita
Hodnota indikátoru 1.2.B:

ANO

Hodnota indikátoru 1.2.C:

ANO

Indikátor SPRM
E.II.1 Index efektivnosti dle Benchmarkingové iniciativy
E.II.4 Výsledky užívaných metod kvality řízení
E.IV.2 - Získat a udržet standard kvality MA21 kategorie „A“

1.2.2 Existují přiměřená vnitřní pravidla pro zadlužování města a jsou tato pravidla dodržována?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Zastupitelstvo města vydalo „Pravidla pro zadlužování města Chrudim“, kterými deklaruje záměr nezadlužovat hospodaření města Chrudim nad rámec reálných finančních možností města a s cílem zachovat zdravé finanční hospodaření a minimalizovat rizika tak, aby nedošlo k situaci, kdy město nebude schopno řádně splácet svoje závazky spojené s umořováním dluhů vzniklých způsoby popsanými v těchto pravidlech.

Tato „Pravidla“ byla ZM schválena dne 17.12.2012 – Z/91/2012

Město Chrudim provádí každoročně pravidelně v rámci závěrečného účtu vyhodnocení pravidel zadlužování. Provedeno bylo za roky 2012-2014 (viz závěrečný účet města za dané roky na webu města) http://www.chrudim.eu/mesto/financni-dokumenty/zaverecny-ucet-mesta-za-rok-2014.html, připravujeme vyhodnocení také do ZÚ 2015 (přiložen připravený dokument).

Město Chrudim také disponuje „dotačními pravidly“.

Zásady finančního hospodaření města Chrudim 7/2011 – zveřejněno na intranetu města

  • Řízení příspěvkových organizací města SM013, 2. vydání - zveřejněno na intranetu města
  • Dotační pravidla města Chrudim ke dni 1. 1. 2012 - zveřejněno na intranetu města

Dotační pravidla města Chrudim upravují specifikaci individuálních dotačních titulů, postupy při zpracování, podávání žádostí o dotace a centrální registr dotací.

Tato pravidla závazně upravují postup města a MěÚ Chrudim, Městské policie Chrudim a příspěvkových organizací města při zpracování a podávání žádostí o individuální dotační tituly (mimo běžné opakující se dotace), stanovují zásady a kriteria pro podávání žádostí, vymezují odpovědnost za jednotlivé etapy realizace dotačních projektů, jejich vyhodnocení a evidenci. Zaveden byl „Centrální registr dotací“, který obsahuje evidenci veškerých dotačních titulů města Chrudim (v souladu s platnou legislativou v oblasti účetnictví – dotací přijatých (žádaných), dotací poskytnutých z rozpočtu města a dotací průtokových, které město realizuje).

Kontrolu dodržování pravidel provádí Finanční výbor Zastupitelstva města. Vnitřní a veřejnosprávní kontrola dodržování těchto pravidel je prováděna v souladu s platným kontrolním řádem města Chrudimě.

příloha - ZPRÁVA O ZJIŠTĚNÍCH Z VYKONANÉHO AUDITU - předmět interního  auditu:„Prověření dodržování Dotačních pravidel města Chrudim“

Centrální registr dotací je plně funkční a výstupy z něj (přehledy dotací) jsou každý rok součástí závěrečného účtu města (viz ZU publikované na webu města).

příloha - Podrobný přehled o poskytnutých dotacích dle oblastí a příjemců

Pro doplnění předkládáme výstupy z roku 2014. Na závěrečném účtu 2015 se teprve bude začínat pracovat a podklady budou k dispozici až v rámci celkového dokumentu. Dotační pravidla v praxi z hlediska podávání žádosti o dotace jsou pracovním materiálem pro celý úřad, postupuje se podle nich při přípravě podání žádosti, vyplňovány jsou příslušné přílohy, ke kterým se vyjadřují odbor finanční i administrátor dotace. Finanční výbor se pak zabývá návrhem podání dotací s celkovými náklady nad 1 mil. Kč a přijímá k nim usnesení (viz zápisy z jednání FV za rok 2015, zveřejněné na webu města) - http://www.chrudim.eu/mesto/vybory-zm-komise-rm-a-osadni-vybory/zapisy-z-jednani-financniho-vyboru.html,

příloha - Zadlužení města 2014 – vyhodnocení zásad stanovených v Pravidlech pro zadlužování města Chrudim

příloha - Zadlužení města 2015 – vyhodnocení zásad stanovených v Pravidlech pro zadlužování města Chrudim

  • 1.2.A Pravidla pro zdravé financování a míry zadlužování

Hodnota indikátoru:
ANO

Sebehodnocení +1?

Město Chrudim má pravidla pro zadlužování.

Všechny stanovené zásady a postupy byly dodrženy. Ukazatele splňují stanovené limity a proti roku 2014 se zlepšily. Není třeba přijímat žádná opatření pro další období, pouze pokračovat ve sledování ukazatelů a plnění schválených pravidel.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Pravidla pro zadlužování statutární město Jihlava nemá. Zastupitelstvo města Jihlavy schvaluje záměr přijetí úvěru na doporučení ekonomického odboru.

Vývoj dluhové služby v letech 2008 až 2015 je uveden v příloze č. 1, ukazatele hospodaření obce za rok 2014 a 2015 v příloze č. 2.

Ukazatele hospodaření včetně hodnocení přijatých a splácených úvěrů jsou uváděny v Závěrečném účtu města za příslušný rok a dále je lze najít v portále MONITOR.

http://www.jihlava.cz/rozpocet-a-hospodareni-mesta/ds-53321/archiv=0&p1=103721

MONITOR je specializovaný informační portál Ministerstva financí, který umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy a samosprávy.

http://monitor.statnipokladna.cz/2016/obce/detail/00286010

 

Limity pro zadluženost stanovuje zákon č. 23/2017 Sb., zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který vstoupil v účinnost 1.1.2017.

http://monitor.statnipokladna.cz/2016/obce/detail/00286010#rozpoctova-odpovednost-aktualni

 

Rating

V roce 2009, 2010 a 2011 byl městu udělen národní rating Aa1. cz, výhled ratingu stabilní.

Posouzení hospodaření města za rok 2013 bylo provedeno formou iRating. Město obdrželo známku B+, téměř bez rizika.

Srovnávací analýza 2015

Závěr hodnocení:

Rozpočtové hospodaření města bylo v uplynulých čtyřech letech zdravé. Potvrzuje to nejen souhrnný výsledek rozpočtu, ale i ukazaté likvidity a podílu cizích zdrojů na majetku města.

Zadluženost je přiměřená. Řízení likvidity bylo na velmi dobré úrovni. Celková ekonomická situace je velmi dobrá.

iRating - v roce 2015 získalo město stupeň B. Meziročně došlo k mírnému zhoršení, protože ve dvou předchozích letech  to byl stupeň B+.

Stupeň B = velmi nízké riziko, tj.  posuzované město převyšuje rámec srovnatelných subjektů. Ekonomické ukazatele prokazují velmi dobrou finanční stabilitu. Okolní prostředí a ekonomícké podmínky regionu dávají dobré předpoklady dalšího rozvoje.

  • 1.2.A Pravidla pro zdravé financování a míry zadlužování
    Ne
Sebehodnocení +1?

Pravidla pro zadlužování město nemá, ale fnanční analýza za roky 2012 až 2015 konstatuje přiměřenou zadluženost, velmi dobrou ekonomickou situaci a podle stupně iRatingu ekonomické ukazatele prokazují velmi dobrou finanční stabilitu.

Hodnocení oponenta 0?

Město není zadluženo, což lze vnímat velmi kladně, včetně externího a ratingu, ale nejsou stanovena vnitřní pravidla pro (ne)zadlužování města ani interní limitní hodnota zadlužení (např. vnitřní ukazatel dluhové služby). Za velmi vhodné považuji přijmout pravidla, která určí z dlouhodobého hlediska stabilní způsob chování v této oblasti a budou závazná pro město, jeho samosprávu i organizace.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Rada města usnesením č. 1743/2012 http://www.koprivnice.cz/urad/usneseni/rada/2012/r121002_1732-1778.pdf přijala závazek maximálního zadlužení vyjádřeného vnitřním ukazatele dluhové služby ve výši 7%. Tento závazek se městu daří dodržovat. K 31.12.2016 je vnitřní ukazatel dluhové služby vyčíslen na 3,45 %.

  • 1.2.A Pravidla pro zdravé financování a míry zadlužování
    Ano
Sebehodnocení +1?

 Město dodržuje schválená pravidla pro zadlužování.

Hodnocení oponenta 0?

Je stanoven limit vnitřní dluhové služby, ale nejsou stanovena další pravidla, jak řešit situaci před jeho dosažením či po něm.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Zásady finančního hospodaření

Zásady finančního hospodaření sestávají z několika součástí:

  • řeší směrnice pro tvorbu, projednávání a vyhodnocování rozpočtu (č. 5/2005) - popisuje proces tvorby rozpočtu na příslušný rok, tj. konkrétní časový harmonogram přípravy rozpočtu a úkoly a odpovědnosti zúčastněných stran (tj. příslušných odborů a orgánů města)
  • sestavování běžného (provozního) rozpočtu města je prováděno s cílem zajistit jeho kladnou bilanci umožňující další rozvoj města - tj. po dohodě s vedením města a finančním výborem stanovuje ekonomický odbor limity běžných výdajů pro jednotlivé odbory
  • ekonomický odbor zároveň sestaví pro vedení města a finanční výbor celkový přehled o příjmech a výdajích běžného rozpočtu na příslušný rok
  • v oblasti kapitálového rozpočtu (tj. velkých investic) probíhá zařazování investic příslušnými odbory ve vazbě na rozpočtový výhled města - rozpočtový výhled města je ve spolupráci s odbory a vedením města ekonomickým odborem průběžně aktualizován
  • návrhy rozpočtů jednotlivých odborů jsou projednávány ve finančním výboru - po projednání jednotlivých variant a uzavření konečného návrhu rozpočtu na následující rok ve finančním výboru překládá ekonomický odbor návrh rozpočtu na jednání zastupitelstva města ke schválení; součástí tohoto procesu je od roku 2013 rovněž příprava Akčního plánu, který se zaměřuje zejm. na významné kapitálové výdaje.
  • závěrečný účet rozpočtu města

Specifické metodické dokumenty pro příspěvkové organizace

  • směrnice určující hospodaření PO - určuje zásady hospodaření s příspěvkem zřizovatele (procesy, plány apod.); zřizovatel (RM,ZM) toto hospodaření schvaluje v rámci standardního rozpočtového procesu (dle zákona o obcích)

Grantové a dotační programy města

  • v roce 2013 byla (v rámci projektu MISTRAL) zpracována souhrnná analýza stavu grantových programů města (nejedná se o dotace organizacím plynoucích z rozpočtu města, ale zvláštní finanční podporu pro různé cílové skupiny v gesci vybraných odborů) a návrh na sjednocenou metodiku (pravidla) grantových programů a jejich online / digitální podobu
  • v roce 2014 byly vytvořeny jednotné formáty pro jednotlivé grantové programy: a) integrovaný grantový systém Zdravé město
    b) grantový systém odboru školství, kultury, sportu památkové péče
    c) grantový systém odboru sociálních věcí a zdravotnictví
    a vznikla informační brožura o nabídce grantů vydaná v roce 2014
  • v roce 2015 bude zaveden online portál a systém registrace a vyhodnocování projektových žádostí s cílem zlepšení uživatelského komfortu, zjednodušení administrace pro žadatele i poskytovatele, vyšší transparentnosti a lepší informovanosti o možnostech finanční podpory ze strany města
  • nová podoba grantových systémů bude také mj. eliminovat dvojité financování, zajistí lepší vazbu na prioritní cíle SPRM a specifické cíle jednotlivých poskytovatelů (např. každoročně vyhlašované priority Plánu zlepšování Zdravého města či TOP 10 problémů z veřejného fóra)

Rozpočty za roky 2002-2014 viz: https://www.litomerice.cz/rozpocet-a-hospodareni-mesta

  • 1.2.A Pravidla pro zdravé financování a míry zadlužování
Hodnota indikátoru 1.2.A:

ANO

Indikátor SPRM
E.I.1 Podíl získaných finančních prostředků k běžným příjmům města
E.I.2 Ukazatel zadlužování
E.I.3 Hodnota majetku města
E.I.4 Podíl investic k celkovým výdajům

+1

Město Litoměřice dlouhodobě dosahuje nadstandardních výsledků z hlediska finančního řízení a není zadluženo. Rovněž patří k městům s velmi vysokým podílem získaných dotací, což se pozitivně projevilo na rozvoji města zejm. v poslední dekádě. Město se řídí standardními směrnicemi pro tvorbu rozpočtu a finanční řízení, a v posledních pěti letech dochází k významnému posunu směrem k transparentnosti a otevřenosti rozpočtového procesu. Významným posunem je rovněž systematizace grantových programů města, ke které došlo v roce 2014 a jež bude dále rozvíjena jako online systém s maximální transparentností a uživatelsky přátelským rozhraním. Do budoucna je žádoucí tento trend udržet a zajist dlouhodbě udržitelné financování rozvoje města a jeho aktivit.

1.2.3 Lze na konkrétních aktivitách a činnostech prokázat orientaci úřadu a jeho organizací na občana a jeho oprávněné potřeby (otevírací doba, dostupnost …)?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Proklientské zaměření úřadu je prokázáno následujícími činnostmi a aktivitami, například:

Správní odbor

V roce 2012 byl počet kontaktních pracovišť na úseku občanských průkazů a cestovních dokladů rozšířen o další fotokabinu, čímž se zrychlil provoz pracoviště. Úsek občanských průkazů a cestovních dokladů každoročně rozšiřuje v období letních měsíců provozní hodiny, na což reaguje i provozní doba pokladen. Doklady typu „blesk“ jsou vydávány na počkání, aby klienti, kteří na poslední chvíli zjistí, že nemají platný doklad, mohli odcestovat do zahraničí. Starší a zdravotně postižení klienti jsou na pracovišti odbavováni přednostně. Pro klienty byl dále zřízen elektronický objednávkový systém prostřednictvím webových stránek města k vyřízení občanských průkazů a cestovních dokladů.

Město provozuje službu Czech POINT sloužící občanům k vydání ověřených dokumentů z registrů veřejné správy (výpis z katastru nemovitostí, výpis z trestního restříku, výpis ze živnostenského a obchodního rejstříku apod.) a k vidimaci a legalizaci listin.

Správní odbor realizuje každý týden výjezdy za imobilními občany za účelem off-line nabírání žádostí o občanské průkazy a provádění vidimace a legalizace mimo prostory úřadu.

Od ledna 2016 bylo u vstupu do radnice z Masarykova náměstí zřízeno kontaktní pracoviště pro vozíčkáře.

Úsek ztrát a nálezů i po účinnosti nového občanského zákoníku přebírá a uschovává nalezené klíče, aby si je obyvatelé města měli kde vyzvednout.

Navzdory stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů, které proces značně zkomplikovalo, magistrát nadále realizuje vítání občánků a gratulace jubilantům. Po novele zákona o obcích od 1.7.2016 úřad  stanovisko změnil, nezbytné údaje je možné získávat z evidence obyvatel.

Správní odbor každoročně vydává sadu letáků, v nichž občané najdou informace důležité pro vyřízení nejčastějších agend, zajišťovaných odborem (doklady, změnu trvalého pobytu, podání přestupkového oznámení aj.).

Město Jihlava umožňuje bez výběru nájemného konání svatebních obřadů v Gotickém sále.

 

Odbor životního prostředí

Existence e-aplikací.  

Kniha hříchů – možnost nahlášení černé skládky elektronicky

http://zavady.jihlava.cz/obcan.php

Kampaně – Dny Země, Dny bez aut.

Besedy s občany, přednášky ve školách či zájmových skupinách (senioři, turisté,…)

Úřad územního plánování

Realizován projekt PUPík – připomínkování územního plánu on-line.

Živnostenský úřad

Zajišťuje fungování tzv. spotřebitelského ombudsmana ve spolupráci s neziskovou organizací SOS asociace.

Zajišťuje pro občany funkci centrálního registračního místa a jednotného kontaktního místa.

Odbor dopravy

Pro klienty je zřízen elektronický objednávkový systém prostřednictvím webových stránek města k vyřízení dokladů týkajících se agendy registru vozidel, profesních osvědčení a registru řidičů.

Kancelář primátora (Projekt Zdravé město a místní Agenda 21)

Od roku 2007 je statutární město Jihlava členem Národní sítě zdravých měst ČR a realizuje každoroční diskuse s veřejností - Fóra Zdravých měst k 10 největším problémům města a následnou anketu názorů občanů. Na tyto problémy či náměty jsou předkládány vedení města a zastupitelstvu a na jejich základě je zpracováván každoroční Plán zdraví a kvality života.  Od roku 2012 jsou obdobným mechanismem zapojováni též žáci základních škol prostřednictvím tzv. Fóra mladých a následným Plánem zdraví a kvality života mládeže. Veřejnost má možnost se zapojit do tematických diskusí prostřednictvím Kulatých stolů.

http://www.jihlava.cz/planovani-s-verejnosti/ms-104045/p1=104045

Od roku 2008 realizovány komunitní kampaně Zdravého města Jihlava

http://www.jihlava.cz/komunitni-kampane/ms-104037/p1=104037

 

 

  • 1.2.B Orientace na občany / zákazníky
    Ano
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek, velmi přehledně zpracovány tzv. životní situace na webu města s uvedením konkrétního pracoviště, většinou však schází otevírací doba pro klienty, některé životní situace nejsou zveřejněny, např. OÚP a stavební úřad.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Motto / vize MÚ v Kopřivnici je „Vstřícnost, profesionalita, zodpovědnost“ stanovena ve strategii MÚ.

V roce 2006 byly činnosti městského úřadu sestěhovány do jedné budovy v centrální zóně města. V budově kromě městského úřadu sídlí také pobočka úřadu práce, pobočka České pošty, občanská poradna, Všeobecná zdravotní pojišťovna, notářka, městská policie a další instituce a firmy. Budova se nachází v centrální zóně, je dobře dopravně dostupná, v těsné blízkosti budovy je velké bezplatné parkoviště. V docházkové vzdálenosti 150 a 250 metrů se nacházejí autobusové zastávky IDOS a vlakové nádraží. Před budovou jsou instalovány stojany na kola. Přístup do budovy stejně jako její vnitřní prostory jsou bezbariérové, označení pater ve výtazích je zapsáno braillovým písmem a patra jsou oznamována hlasovým upozorněním.

V přízemí objektu jsou umístěny uživatelsky frekventované činnosti – informace, podatelna, pokladna, pracoviště CzechPointu. Další odbory a oddělení se nacházejí ve 2. – 8. nadzemním podlaží (s výjimkou 3. podlaží, kde se nachází pobočka úřadu práce). V 9. a 10. nadzemním podlaží jsou pronajímány kanceláře komerčním subjektům. Jednotlivá patra jsou barevně odlišena, ve všech výtazích a na všech patrech jsou vedeny přehledné informace o umístění jednotlivých pracovišť. Všechny kanceláře jsou jednotným způsobem označeny,  v kancelářích jsou jednotlivá pracoviště označena jmenovkami zaměstnanců, zaměstnanci na viditelném místě nosí osobní jmenovky.

Městský úřad je otevřen denně:

Provozní doba Městského úřadu Kopřivnice
Pondělí 8:00 - 11:30 12:30 - 17:00
Úterý 8:00 - 11:30 12:30 - 14:00
Středa 8:00 - 11:30 12:30 - 17:00
Čtvrtek 8:00 - 11:30 12:30 - 14:00
Pátek 8:00 - 11:30 pouze informace, podatelna a Czech POINT
8:00 - 10:00 pokladna


Veškeré podstatné informace jsou zveřejňovány na webových stránkách města www.koprivnice.cz. Zde jsou i ke stažení dostupné formuláře pro jednotlivé správní či samosprávní úkony v přepisovatelé formě http://www.koprivnice.cz/index.php?id=formulare-koprivnicePro vybrané úkony odboru správních činností, který zahrnuje agendu cestovních dokladů, řidičských a občanských průkazů, evidenci vozidel, CzechPoint, mají klienti možnost rezervovat se na konkrétní čas prostřednictvím elektronického rezervačního systému. http://ke.customer.decent.cz/a063/obj/wc-objcin.php Klienti mají zároveň možnost ověřit si online fronty na jednotlivých přepážkách http://ke.customer.decent.cz/a063/mon/index.php

Informovanost o dění ve městě je zajištěna dalšími informačními toky. Jde především o vysílání kabelové televize, které zajišťuje obchodní společnost města Kabelová televize Kopřivnice, s.r.o. Každý týden je připravován Kopřivnický magazín, vysílání je doplněno o vysílání magazínů zpracovaných okolními lokálními televizemi (Studénka, Příbor, Sedlnice, Klímkovice). Kabelová televize rovněž zajišťuje přímé přenosy jednání zastupitelstva města. Vysílání KTK lze sledovat i prostřednictvím internetu. Na internetových stránkách KTK je rovněž archiv reportáží a jednání zastupitelstva města. http://www.ktkstudio.cz/

Město vydává týdeník Kopřivnické noviny, které jsou k dispozici jak v tištěné, tak elektronické podobě.

Aktuální informace jsou občanům sdělovány také prostřednictvím místního rozhlasu, jehož hlášení jsou zveřejňována i v tištěné podobě na webu města, nebo si je mohou občané po registraci nechat zasílat na svůj e-mail. http://www.koprivnice.cz/index.php?id=hlaseni-mestskeho-rozhlasu-koprivnice

Město má rovněž svůj Facebookový profil https://www.facebook.com/M.Koprivnice/ a FB profil projektu Zdravé město https://www.facebook.com/zdravemesto/

  • 1.2.B Orientace na občany / zákazníky
    Ano
Sebehodnocení +1?

 Úřad vytváří fyzické i informační podmínky pro spokojenost klientů.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

1.2.4 Prokazuje městský úřad a klíčové organizace města při běžném chodu výkonnost a kvalitu (např. pomocí zlepšujícího se trendu nebo pomocí benchmarkingu)?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Propojením zavedených metod kvality (CAF a místní Agenda 21) získalo město objektivní a kvalitní informace o chodu úřadu v dané době a díky jeho vstupům a výsledkům bylo tedy možno vysledovat konkrétní možnosti a způsoby vylepšení každodenních i dlouhodobých činností a úkolů. V konečném důsledku to tedy znamená naplnění vize a priorit (cílů) úřadu. Toto propojení zavedených metod však nelze realizovat bez zapojení většiny podřízených úředníků. Z tohoto důvodu byly realizovány kurzy jednak pro vedoucí odborů (v rámci manažerského řízení) a jednak pro ostatní úředníky (v rámci řízení lidských zdrojů). Součástí těchto školení byly i kurzy zlepšující komunikační dovednosti jednotlivých zaměstnanců. Byla vyřešena i praktická zastupitelnost zaměstnanců tak, aby nedocházelo k dlouhodobým výpadkům v jednotlivých činnostech. Pro zefektivnění plnění činností a úkolů organizace bylo mimo jiné nutno identifikovat strategické partnery dle jednotlivých oblastí.

Výsledkem propojení CAFu a MA 21 - zavedeny dotazy a odpovědi na webu (možnost komunikace občanů s vedením města), vyvolávací a objednací systém, zkvalitněn informační systém v budově MěÚ, bezbariérový přístup, instalace bezbariérové plošiny pro handicapované občany, zasílání varovných SMS v záplavových zónách, informace občanů SMS, e – mailem o vyřízení jejich záležitosti (občanský průkaz, cestovní doklad, řidičský průkaz), rozšířena provozní doba úřadu na všechny dny v týdnu, zřízena protikorupční linka, aplikace veřejné zakázky, kde úřad informuje o svých investičních záměrech, kde se mohou jednotlivé podnikatelské subjekty nahlásit jako zájemci o realizaci konkrétního záměru, informace o zakázkách, které město Chrudim již byly realizovalo, centralizace budov MěÚ, centrální evidence smluv a rovněž i centrální registr dotací apod. Akčními plány zlepšování bylo od r. 2005 stanoveno 56 aktivit, které byly a jsou průběžně plněny a vyhodnocovány v rámci následných sebehodnotících zpráv.

Poslední sebehodnocení v rámci CAF proběhlo v roce 2015 (ve dvouletém intervalu). Plánujeme ale návrat ke každoročnímu hodnocení.

Každé 2 – 3 roky je prováděn průzkum Společných evropských indikátorů – ECI - A1 – Spokojenost občanů s místním společenstvím, A3 – Mobilita a místní přeprava cestujících, A4 – Dostupnost místních společenství a B6 – Cesta dětí do školy. Součástí dotazníku k indikátoru A1 jsou i otázky týkající se spokojenosti občanů s fungováním MěÚ Chrudim. Jejich vyhodnocení je součástí souhrnné zprávy.

http://www.chrudim.eu/public/File/ECI_A1_2007.pdf - str. 7
http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave-mesto/vysledky_a1_a3_cr_2010.pdf - str. 10 - 11
http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave-mesto/vysledky_chrudim_a1_2011.pdf - str. 14

Organizace pružně reagují na potřeby svých klientů : např. Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim zavedlo 24 hodinovou pracovní dobu, využívá signál v tísni, ZŠ Dr.J.Malíka přizpůsobila začátek vyučování potřebám dojíždějících žáků – začínají v 8,15 hodin. apod.

Je sledována kvalita poskytované práce – tedy výsledky rozhodovacího procesu. Vedoucí jednotlivých odborů při výkonu státní správy sledují zrušená rozhodnutí, provádí rozbor příčin, které ke zrušení rozhodnutí vedly a přijímají konkrétní opatření tak, aby byly tyto příčiny odstraněny. Opakovaně jsme provedli analýzu rizik včetně vyhodnocení, zpracovali nový katalog rizik a na základě výsledků jsme provedli odpovídající změny snižující zjištěná rizika (např. aktualizace Směrnice pro hospodářské dispozice a oběh dokladů).

V roce 2007 se město zapojilo do Benchmarkingové iniciativy 2005 a v současné době je členem pracovní skupiny „B“. Výsledky porovnávání vypovídají o úrovni výkonnosti a efektivitě práce zaměstnanců v každé jednotlivé agendě. Vedoucí odborů provedli analýzy, na základě kterých specifikovali silné a slabé stránky sledované agendy a navrhli opatření ke zvýšení její efektivnosti a výkonnosti. Pro porovnávání jsou k dispozici údaje od roku 2005.

Výkonnost a kvalita ve veřejné správě byla oceněna i řadou cen:

  • Získání resortní ceny MV ČR za kvalitu ve veřejné správě „Organizace dobré veřejné služby v letech 2006 - 2010“(stříbrný stupeň) za aplikaci MA21 (kategorie B)
  • „Organizace dobré veřejné služby za rok 2007, 2009 a 2010“ za realizaci modelu CAF (stříbrný stupeň).
  • V roce 2008 resortní cena MV ČR za inovaci ve veřejné správě – zavádění systému EMAS.
  • V roce 2010 resortní ceny MV ČR za kvalitu ve veřejné správě „Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby” – (bronzový stupeň).
  • V roce 2011 - Cena Ministerstva vnitra České republiky „Za organizaci dobré veřejné služby“ Městskému úřadu Chrudim za aplikaci metod: Stříbrnou cenu za kvalitu ve veřejné správě za aplikaci místní Agendy 21, Stříbrnou cenu za kvalitu ve veřejné správě za implementaci modelu CAF – Společného hodnotícího rámce a Bronzovou cenu za kvalitu ve veřejné správě za aplikaci systému EMAS
  • V roce 2012 - Cena Ministerstva vnitra České republiky „Za organizaci dobré veřejné služby“ Městskému úřadu Chrudim za aplikaci metod: Stříbrnou cenu za kvalitu ve veřejné správě za aplikaci místní Agendy 21, Stříbrnou cenu za kvalitu ve veřejné správě za aplikaci systému EMAS.

The LivCom Awards je prestižní mezinárodní soutěží, která se věnuje udržitelnému rozvoji, kvalitě života a životnímu prostředí ve městech. V rámci soutěže, která se koná již od roku 1997, se hodnotí přístup měst a obcí k jednotlivým kritériím udržitelného rozvoje, kterými jsou zvelebování krajiny, péče o kulturní dědictví, ekologicky citlivá praxe, zapojování veřejnosti, zdravý životní styl a plánování budoucnosti.

Úspěchy města Chrudim v rámci této soutěže:
http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/livcom.html ; http://www.livcomawards.com/

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Od roku 2008 zavedena metoda kvality MA 21.

http://www.jihlava.cz/zdrave-mesto/

 

Kvalita a výkonnost byla oceněna řadou cen, např.

  • Cena za kvalitu ve veřejné správě za rok 2013 - Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby (tzv. bronzový stupeň) - Za aplikaci metody místní Agenda 21
  • Cena za inovaci ve veřejné správě za rok 2013 - Za projekt „Připomínkování územního plánu online“
  • 2. místo v soutěži TOP zadavatel stavebních prací 2013
  • Stavba Vysočiny 2014 – v kategorii  Stavby pro sport a volný čas - stavba Český Mlýn - Relaxační centrum v Jihlavě
  • Stavba Vysočiny 2009 – v kategorii Stavby občanské vybavenosti a k bydlení – stavba Medvědinec v ZOO Jihlava
  • Zlatý erb 2015  - 1. místo v kategorii nejlepší webové stránky města Jihlava
  • Zlatý erg 2014  - 1. místo v kategorii nejlepší elektronická služba Jihlava
  • Zlatý erb 2010  - 1. místo v kategorii nejlepší webové stránky města Jihlava
  • Zlatý erb 2008  -  2. místo v kategorii nejlepší elektronická služba Jihlava
  • 2013 - 1. místo v kategorii projekty měst – projekt Připomínkování územních plánů - PUPík
  • Mezinárodní soutěž The LivCom Awards - v roce 2013 stříbrné ocenění v kategorii měst mezi 20 a 75 tisíci obyvateli a bronzová cena za projekt Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek a v roce 2012 3. místo v kategorii měst mezi 20 a 75 tisíci obyvateli, zlatá cena za plnění kritéria „Strategické plánování“ a bronzovou cenu za projekt Centrum environmentální výchovy

 

Pro zvyšování efektivnosti a hospodárnosti v rámci výkonu veřejné správy a služeb zajišťovaných statutárním městem Jihlava je nastaven systém vzdělávání a hodnocení zaměstnanců.

Probíhá řada kurzů a seminářů, je uzavřena dlouhodobá smlouva o spolupráci s firmou vytvářející a dodávající e-learningový vzdělávací portál.

Počet přihlášek a účastníků školení v letech 2011 - 2016 je uveden v příloze č. 3.

Plány vzdělávání za období 2013 – 2015 splněny na 100%.

Vnitřní předpis Pravidelné hodnocení zaměstnanců zařazených do Magistrátu města Jihlavy stanovuje pravidla a postupy pro hodnocení pracovního výkonu.

 

Příklady vzdělávacích akcí:

  • Protikorupční programy a jejich praktická realizace
  • Rovné příležitosti žen a mužů v praxi úřadů veřejné správy
  • Kontrolní mechanismy ve veřejné správě
  • Prevence korupce ve veřejných zakázkách
  • Finanční kontrola – vnitřní kontrolní systém
  • Místní Agenda 21 a účast veřejnosti na plánování a rozvoji města
  • „I když se nikdo nedívá“ Aneb: etika (nejen) pro veřejnou správu
  • Občanský zákoník

 

V období 2012 - 2013 byl realizován projekt Rozvoj zaměstnanců a členů zastupitelstva a zefektivnění vzdělávacího procesu statutárního města Jihlavy.

Oblasti vzdělávání:

  • Strategické plánování
  • Finanční plánování a řízení
  • Procesní řízení
  • Projektové řízení
  • Právo a legislativa
  • Manažerské vzdělávání I a II
  • Komunikační a prezentační dovednosti

Výstupem z projektu je metodická příručka Efektivní vzdělávání lidských zdrojů statutárního města

Hodnocení vzdělávacího projektu jeho absolventy je uveden v příloze č. 4.

 

Na 58. schůzi dne 30. 3. 2017 schválila Rada města Jihlavy usnesením č. 298/17-RM přijetí metody kvality ISO 9001:2016 bez certifikace.

Na 67. schůzi dne 31.8.2017 schválila Rada města Jihlavy usnesením č.  837/17-RM  přijetí metody kvality ISO s certifikací - termín 30.6.2018.

 

Pro zajištění účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti jsou zpracovány vnitřní směrnice:

- Směrnice k zajištění hospodaření statutárního města Jihlavy a k zajištění oběhu účetních dokladů,

- Kontrolní mechanismy,

- Pravidla pro zadávání veřejných zakázek statutárního města Jihlavy,

- Opatření primátora k zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné správy (viz bod 1.2.7).

 

  • 1.2.C Výkonnost a kvalita
    ANO verbální hodnocení
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?

- Statutární město kromě MA21 nemá zaveden jiný standardizovaný nástroj řízení a zvyšování kvality, ale je samosprávou schválena (31.8.2017) implementace systému řízení kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2015 včetně jeho certifikace, s realizací do 30.6.2018. Tuto podoblast proto schvaluji s podmínkou naplnění implementace uvedené ISO normy do 12 měsíců, resp. do obhajoby případně přidělené kategorie B místní Agendy 21 v roce 2018.

- Jaké indikátory využíváte na sledování účelnosti, efektivnosti hospodárnosti a kvality.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město je členem Benchmarkingové iniciativy, v rámci které sleduje indikátory v různých oblastech veřejné správy a srovnává se s jinými městy. Výsledky jsou k dispozici tajemníkovi města a vybrané indikátory jsou prezentovány vedení a vedoucím pracovníkům města. Tajemník města ke své činnosti rovněž využívá sdílení dobré praxe v rámci jednání pracovních skupin a setkání s odborníky, které jsou v rámci tohoto projektu organizovány. Vedoucí odborů mají možnost vyžádat si srovnání v indikátorech, které jsou v rámci činnosti jejich odboru sledovány.

Od roku 2003 implementuje město metodou kvality místní Agenda 21. Tato metoda je založena na principech udržitelného rozvoje. Město snaží soustavně zlepšovat plnění sledovaných kritérií. Aktivity vedoucí ke zlepšení jsou plánovány v tzv. Akčním plánu zlepšování, který je každoročně připravován ve spolupráci s Komisí ZM a MA 21 a je schvalován radou města. O akčním plánu a jeho vyhodnocení je rovněž informováno zastupitelstvo města. Kopřivnice již desetkrát obhájilo splnění kritérií této metody na úrovni B.

Aktivity realizované městem naplňují principy Společenské odpovědnosti organizací (CSR), proto se město přihlásilo do soutěže o Cenu hejtmana kraje za společenskou odpovědnost a získalo ve své kategorii první cenu ve všech létech, kdy se soutěže zúčastnilo 2013, 2014 i 2015. Tento úspěch vedl město k přihlášení se do soutěže o Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj v roce 2016, kterou ve své kategorii zvítězilo. Pro hodnocení v rámci této soutěže převzala Rada kvality ČR model vytvořený Evropskou nadací pro management kvality (EFQM) a díky tomu je toto ocenění kompatibilní s mezinárodním modelem Comitted to Sustainability.

Průzkum spokojenosti občanů se službami městského úřadu organizuje městský úřad od roku 2009.  S realizací průzkumu tradičně pomáhají středoškolští praktikanti, kteří ve vestibulu radnice oslovují návštěvníky s žádostí o vyplnění krátkého dotazníku. Zajímá nás, které odbory lidé nejvíce navštěvují, jak jsou spokojeni s vyřízením svých žádostí, co se jim líbí či nelíbí, případně co jim na úřadě chybí. K posouzení práce úředníků mohou použít stejnou hodnotící škálu jako ve škole, tedy 1 - výborně až 5 – nedostatečně. Hodnocení je dlouhodobě na dobré úrovni, s výsledky šetření jsou seznámeni všichni zaměstnanci města. 

 

Pravidelné průzkumy jsou rovněž realizovány mezi zaměstnanci městského úřadu. V rámci tohoto průzkumu je zjišťována jak spokojenost zaměstnanců s práci pro MÚ, tak jejich názory a postoje k dalším záležitostem vztahujícím se k jejich zaměstnání (např. možnost vzdělávání, hodnocení benefitů, meziodborová spolupráce, vztahy na pracovišti apod.)

Spokojenost zaměstnanců je dlouhodobě velmi vysoká, byť v roce 2016 se zdvojnásobil počet spíše nespokojených zaměstnanců. Rozborem odpovědí na další otázky, popř. doplňujícími "vkazy" od respondentů lze usoudit, že tato nespokojenost je způsobena jednak obecnou celospolečenskou náladou, a v některých případech také nespokojeností s finančním ohodnocením, popř. komunikací s nadřízenými pracovníky. V oblasti finančního ohodnocení je město vázáno legislativou a je tak méně konkurenceschopné vůči soukromým firmám. Město se toto snaží částečně kompenzovat škálou benefitů. V roce 2017 došlo k navýšení hodnoty stravenek (ze 70 na 90 Kč) a ke zvýšení příspěvku zaměstnavatele na její úhradu. Město rovněž organizuje řadu školení a seminářů zaměřených na rozvoj tzv. měkkých kompetencí u vedoucích pracovníků. Výsledky byly prezentovány jak vedoucím odborů a oddělení tak i ostatním zaměstnancům.

Město se snaží vytvářet zaměstnancům podmínky, které umožní jejich efektivní výkon. Interní procesy jsou sledovány a vyhodnocovány a jsou příjímána opatření k jejich zlepšení. Od roku 2015 užívá město nový ekonomický SW Ginis umožňující provedení finanční kontroly čerpání rozpočtu elektronicky. Byla tak odstraněna papírová komunikace a potřebné informace jsou zaměstnancům dostupné online s možností používání filtrů při vyhledávání konkrétních údajů. V roce 2017 byly rozšířeny funkcionality SW Vera, který je využíván především pro spisovou službu a evidenci smluv, díky kterým mohou být smlouvy určené ke zveřejnění v CRS odeslány přímo z interní evidence smluv bez nutnosti hlásit se samostatně do systému CRS. Od července 2017 využívá město pro správu veřejných zakázek systém E-ZAK, díky kterému bude moci elektronicky příjmat nabídky jednotlivých uchazečů. 

Na optimalizace vnitřních procesů se podílí interní auditor. Statut interního auditu dokládáme v příloze. V roce 2017 proběhla rozsáhlá revize interních směrnic, kterými se zaměstnanci musí při výkonu své práce řídit. Cílem této revize bylo narovnání některých ustanovení v souladu s vyvíjející se legislativou, zjednodušení či sloučení některých směrnic a pracovních postupů.

  • 1.2.C Výkonnost a kvalita
    V roce 2016 získalo město Národní i Mezinárodní cenu za CSR verbální hodnocení

Sebehodnocení +1?

 Úřad dlouhdobě sleduje spokojenost klientů, srovnává se s jinými úřady a to jak formou benchmarkingu, tak i formou účasti v soutěžích.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Benchmarkingová iniciativa

viz metody kvality ve veřejné správě

Energetický management

město vyhodnocuje kvalitu řízení specificky v oblasti nakládání s energiemi - viz oblast 1.1.

Strategický plán

viz oblast 1.1

ECI indikátory

město již od roku 2007 pravidelně provádí průzkum pokojenosti dle evropských standardizovaných ECI indikátorů, které měří spokojenosti obyvatel v různých oblastech rozvoje města; jedná se o indikátor A.1 - "Spokojenost občanů s místním společenstvím“

viz Zpráva ECI viz http://zdravemesto.litomerice.cz//images/stories/file/indikatory_UR/Vysledky_LTM_A1_Spokojenost_2014.pdf

Ceny za kvalitu VS

město se v posledních letech (min. od r. 2011) pravidelně zúčasňuje soutěže ministerstva vnitra o cenu za kvalitu a inovaci ve veřejné správě a získalo již několik ocenění

viz Ceny za kvalitu ve veřejné správě 2005-2013 - viz: http://www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava-podpora-zavadeni-kvality-ve-verejne-sprave.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d

Měření spokojenosti zaměstnanců MěÚ

v rámci projektu 53 na zvyšování kvality veřejné správy byla provedena anketa spokojenosti zaměstnanců MěÚ a od roku 2014 je zaveden elektronický systém a anketa probíhá každoročně a je předávána tajemníkovi a starostovi města

+1

Ve sledovaném období došlo k zásadnímu posunu ve sledování výkonnosti MěÚ zejména zavedením energetického managementu, aplikcí vybraných metod kvality, sledováním trendů pomocí indikátorů strategického plánu. Výkon úřadu je od roku 2013 rovněž sledován pomocí benchmarkingu, ale také měřením spokojenosti zaměstnanců MěÚ. Do budoucna je třeba pokračovat v měření efektivity a zejména v realizaci konkrétních opatření vyplývajících z předchozích analýz kvality MěÚ jako je např. zkvalitnění personální politiky, vzdělávání zaměstnanců, zvyšování míry elektronizace apod. Významným posunem bude zpracování dlouhodobé koncepce rozvoje úřadu vycházející z priorit strategického plánu města.

1.2.5 Jsou zavedeny efektivní způsoby komunikace v rámci samosprávy, úřadu a organizací řízených městem?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Samospráva - jednání zastupitelstva města, jednání rady města, porady vedení města, jednání výborů ZM, jednání komisí RM.

Úřad - porady vedoucích odborů.

Organizace řízené městem - příspěvkové organizace prostřednictvím odvětvových odborů, obchodní společnosti prostřednictvím kanceláře primátora.

K zefektivnění komunikace dojde implementací modulu e-Jednání zastupitelstva a rady v rámci IS Vera RADNICE a pořízení komunikačního portálu (z Krajského úřadu Kraje Vysočina) v r. 2017.

Specifickým nástrojem komunikace mezi odbory (především majetkový, odbor rozvoje města, odbor správy realit, úřad územního plánování, odbor životního prostředí) je projekt GIS, kde se připravuje provázání s jednotlivými dokumenty týkající se konkrétního majetku a jsou potřebné v rámci rozhodovacích procesů.

Komunikační portál bude implementován od 1.1.2018, 4 měsíce funguje aplikace e-Úkoly, specifický nástroj – projekt GIS je doposud rozpracován.

 
  • 1.2.C Výkonnost a kvalita
    ANO verbální hodnocení
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Základním komunikačním kanálem je systém porad a schůzí. Schůze rady města probíhá každých čtrnáct dnů a odbory připravují podklady pro jednání s týdenním předstihem v elektronické podobě. Zasedání zastupitelstva bývá obvykle co tři měsíce, materiály pro jednání jsou opět připraveny a zastupitelům distribuovány s týdenním předstihem. Podklady pro jednání zastupitelstva jsou připravovány v tištěné podobě. Zpracování a distribuce podkladů, stejně jako průběh jednání rady či zastupitelstva se řídí vnitřními předpisem – jednacími řády.

Porada vedení (starosta, místostarostové a tajemník) probíhá jedenkrát týdně a výstupy z porady jsou členy vedení (garanty jednotlivých odborů) předávány v rámci porady vedoucího a garanta. Vedoucí odboru organizují porady svých odborů dle své potřeby, obvykle jedenkrát týdně. Jedenkrát měsíčně je porada vedení města se všemi vedoucími odborů a přímo řízených oddělení.  Každé tři měsíce je společná porada garanta za školství, odboru školství a ředitelů základních a mateřských škol, které zřizuje město.

Vztahy k příspěvkovým organizacím, které byly zřízeny městem Kopřivnice jsou upraveny příkazem tajemníka Zásady vztahů zřizovatele a příspěvkových organizací. Konkrétní odbory, oddělení či odborné útvary městského úřadu kompetentní vystupovat vůči příspěvkovým organizacím a ostatním subjektům jsou určeny v příloze organizačního řádu MÚ.

Kromě porad probíhají jednání pracovních skupin a projektových týmů, které řeší konkrétní úkoly či projekty. Tyto pracovní skupiny či týmy jsou složeny ze zástupců dotčených odborů, organizací města či externích subjektů. Při přípravě a relizaci projektů, které se týkají majetku, se kterým hospodaří příspěvkové organizace, či se týkají činnosti těchto organizací jsou součástí skupin a týmů také zástupci těchto organizací a také zástupce odvětvového odboru, který je podle organizačního řádu MÚ příslušný k zabezpečení plnění úkolů zřizovatele vůči příslušné organizaci.

Pro interní komunikaci v rámci úřadu je kromě standardního osobního kontaktu užíván především intranet (ukázka obrazovky v příloze). Kromě aktuálních informací a pokynů mají zaměstnanci na intranetu k dispozici odkazy na vnitřní předpisy, docházkový systém, rezervaci vozidel či kol a další užitečné informace. Dle pracovního řádu mají zaměstnanci povinnost se minimálně jednou denně seznamovat s informacemi na intranetu. Většina zaměstnanců má stránku intranetu nastavenou jako výchozí stránku internetového prohlížeče. Zaměstnanci si předávají informace rovněž prostřednictvím vnitřní počítačové sítě a e-maily, popř. chatem, který je součástí používaného poštovního klienta IceWarp Desktop Client. Ten umožňuje zaměstnancům také sdílet kalendáře, plánovat schůzky a úkoly. Počítač, stejně jako telefon mají k dispozici všichni zaměstnanci. Mobilní telefony mají všichni vedoucí pracovníci a referenti, u kterých se předpokládá, že část pracovního dne budou mimo svou kancelář (terénní sociální pracovníci, investiční technici, správce zeleně apod.)

V objektu radnice je umístěna řada nástěnek a informačních ploch, na kterých jednotlivé odbory zveřejňují potřebné informace. Tyto informace jsou určeny především pro návštěvníky a klienty úřadu.

 

Příloha: intranet.bmp
  • 1.2.C Výkonnost a kvalita
    V roce 2016 získalo město Národní i Mezinárodní cenu za CSR verbální hodnocení
Sebehodnocení +1?

 Úřad má nastaven efektivní systém komunikace.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

1.2.6 Chová se úřad a organizace města ekologicky?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Od roku 2009 má město Chrudim zaveden systém EMAS, který pravidelně jednou za tři roky ověřuje akreditovaná organizace a každoročně provádí kontrolu aktualizovaného Enviromnetálního prohlášení.

EMAS (Eco-Management and Audit Scheme)  je systém kvality řízení úřadu (nebo i jiné organizace) z hlediska jeho vlivu na životní prostředí. Cílem systému EMAS je minimalizovat dopady činnosti úřadu na životní prostředí a beze zbytku plnit všechny zákonné předpisy v oblasti životního prostředí. Zjednodušeně lze říci, že systém EMAS zavádí do procesů rozhodování a řízení úřadu kritérium dopadu jeho činností na životní prostředí s cílem tyto dopady snížit a v řízení úřadu zavést postupy šetrné k životnímu prostředí. Hlavním důvodem pro zavedení systému EMAS bylo zejména to, aby byly při činnosti úřadu uplatňovány principy udržitelného rozvoje a zaveden šetrnější přístup k životnímu prostředí.

Do systému EMAS jsou také zapojeny všechny mateřské školy, dvě základní školy, Centrum sociálních služeb a pomoci, Technické služby a Sportoviště města. U těchto organizací bylo provedeno environmetální přezkoumání, byla navržena opatření ke zlepšení jejich chování ve vztahu k životnímu prostředí a bylo zpracováno Environmentální prohlášení.

http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/emas.html

Od roku 2014 je zaveden Energetický management a od roku 2015 zřízena nově pozice energetického manažera.  Město nyní nově monitoruje stav spotřeby v jednotlivých budovách města a jeho organizacích; analyzuje tuto spotřebu a celkový stav budov a doporučuje vedení města vhodné investice. V realizaci je projekt EPC. V budovách MěÚ a příspěvkových organizací ch jsou umístěny nádoby na separovaný odpad (papír, plast, sklo,hliník), na vybraných místech dále drobné elektro a baterie. Pro městské budovy i příspěvkové organizace i obchodní společnosti je zajištěn sdružený nákup energií - elektrika, plyn .

MěÚ rovněž finančně a odborně podporuje vzdělávání k ochraně ŽP – v rozpočtu je schválena položka na ekologickou výchovu a osvětu.

Je možné využít i indikátory k SPURCH - ekologická stopa města, uhlíková stopa města a k EMAS - ekologická stopa MěÚ.

Město se zapojilo doPaktu starostů a primátorů - Máme zpracované Zhodnocení současného stavu produkce energie a energetické spotřeby včetně identifikace potenciálů úspor a využití obnovitelných zdrojů energie ve městě Chrudim -

příloha - Zhodnocení současného stavu produkce energie a energetické spotřeby včetně identifikace potenciálů úspor a využití obnovitelných zdrojů energie ve městě Chrudim

http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave-mesto/es_meu_chrud_2015.pdf

http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave-mesto/ekologicka_stopa_mesta_chrudim_2015.pdf

http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave-mesto/uhlikova_stopa_mesta_2015.pdf

http://www.chrudim.eu/mesto/energeticka-politika-mesta.html

  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání

Hodnota indikátoru:
Udržení certifikovaného systému EMAS: ANO

Energetický management - ANO
 

Sebehodnocení +1?

V rámci úřadu i organizací zřizovaných městem máme nastaveny mechanismy pro kontrolu a dodržování zákonů, stanovených pravidel, ale i jejich naplňování z hlediska úspornosti a neplýtvání.

Uplatňujeme systém EMAS. NOvě byl zaveden systém energetického managementu a zřízena pozice energetického manažera.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Na úřadě je zaveden systém třídění odpadů v souladu s vnitřní směrnicí - Směrnice upravující nakládání s odpady v podmínkách Magistrátu města Jihlavy a Městské policie Jihlava (od 1. 6. 2014), čímž došlo ke zlepšení třídění, zavedením třídění bioodpadu došlo k výraznému snížení množství komunálního odpadu.

Třídění odpadů na MMJ – graf je uveden v příloze č. 5.

Příspěvkové organizace – základní školy, ZOO Jihlava, Městská knihovna a Dům dětí a mládeže jsou vybaveny nádobami na třídění odpadů, provedeno školení jak nakládat s odpady, náklady spojené s tříděním jsou hrazeny z rozpočtu odboru životního prostředí.

Při vybavování budov i kanceláří jsou pořizována úsporná a ekologicky nezávadná vybavení např. svítidla, zařízení na ohřev vody v kuchyňkách a na toaletách aj.

Úřadem jsou zajišťovány pravidelné servisní kontroly služebních vozidel vč. měření emisí, dále kontroly a pravidelné revize technologických zařízení, tj. např. klimatizace, kotelen aj.

V rámci úspor energií město řeší energeticky úsporné projekty na budovách města a příspěvkových organizací.

 

  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání
    ANO
Sebehodnocení +1?

Vydání vnitřní směrnice ke třídění odpadů přispělo ke zvýšení ekologického chování úřadu.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Doporučuji zvážit zavedení komplexního systému environmentálního managementu k ekologickému chování (UR) města, úřadu a zřizovaných organizací.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ve své činnosti se úřad i organizace města snaží snižovat své nároky na využívání zdrojů, předcházet vzniku odpadů a zároveň ekologickým způsobem likvidovat odpady vzniklé.

Energetický management – město se řídí schváleným energetickým plánem, jehož plnění sleduje a vyhodnocuje energetik města. K naplňování tohoto plánu byl sestaven tým  energetického managementu města, který připravuje a projednává projekty v oblasti energetických úspor a využívání OZE. Město realizovalo řadu projektů na snížení energetické náročnosti a to jak v objektu městského úřadu, tak v dalších veřejných objektech. Byly zatepleny objekty základních škol, postupně jsou zateplovány objekty mateřských škol a ostatní veřejné budovy v majetku města. Město rovněž investovalo  významné finance do snižování energetické náročnosti bytových domů, které spravuje ve svém bytovém fondu. S využitím metody financování EPC byla realizována úsporná opatření ve vybraných objektech města – např. instalace energeticky úspornějšího osvětlení, regulace otopné soustavy, úsporná opatření v oblasti hospodaření s vodou.

Při nákupu elektrospotřebičů je přihlíženo k energetické třídě spotřebičů a jsou nakupovány takové, které spolní kategorii A  a vyšší.

Odpady – v budově městského úřadu je zajištěno třídění odpadů, včetně elektroodpadu. Na chodbách jsou umístěny kontejnery na tříděný odpad, zaměstnanci i úklidová firma jsou poučeni o třídění odpadu, povinnost třídit odpad je zakotvena i v provozním řádu budovy MÚ. V roce 2017 byl zahájen pilotní projekt na likvidaci bioodpadu a byl pořízen vermikompostér a žížaly a zaměstnanci tímto způsobem likvidují bioodpad vyprodukovaný v kancelářích. V rámci prevence vzniku odpadů jsou při pořizování nápojů upřednostňovány nápoje ve skleněných obalech, popř. kohoutková voda s mátou  a citronem. Hygienické a čistící prostředky jsou nakupovány ve velkých baleních a následně jsou doplňovány do připravených zásobníků. Vysloužilé zařízení města (kancelářská technika, nábytek a podobně) je formou aukce nabízena k dalšímu použití.

V rámci písemné komunikace je preferován elektronický způsob, ať formou datových schránek, interních dopisů či e-mailové korespondence. Nevzniká tak nadměrné množství papírových výstupů, které jsou jednak zátěží z pohledu spotřeby papíru, jednak z pohledu prostorových požadavků pro archivaci.

Doprava -  vozový park MÚ splňuje emisní limity dle vyhlášek a je zajišťován pravidelný servis. Je v plánu, že v roce 2018 bude v rámci obnovy vozového parku zakoupeno vozidlo s CNG pohonem. Úřad tak naváže na aktivity městské obchodní společnosti Slumeko, s.r.o., která v roce 2016 vybudovala neveřejnou čerpací CNG stanici a provozuje 3 vozidla s tímto pohonem. Jedno vozidlo na LPG pohon využívá Městská policie. Za účelem evidence jízd a rezervace služebních automobilů využívá úřad od roku 2016 aplikaci LogBookie  a ve vozidlech byly instalovány GPS lokátory. Tato opatření vedou k efektivnějšímu využívání vozidel (sdružování služebních jízd) a optimalizaci tras.

Městský úřad a město podporuje cyklodopravu. Zaměstnanci úřadu mají k dispozici dvě cykloúschovny, v budově úřadu jsou k dispozici sprchy. Před budovou úřadu jsou instalovány moderní cyklostojany pro jízdní kola klientů. Jízdní kola v rámci své činnosti využívá také Městská policie a od roku 2017 je budou moci v rámci místních šetření využívat také ostatní zaměstnanci MÚ, zejména životního odboru, oddělení investic a referent pro veřejné prostranství. Byla schválena vnitřní směrnice 2/2017 Zásady provozu služebních jízdních kol (doložena v příloze vč. výpisu z rezervačního systému jízdních kol za měsíce červen - srpen 2017). Úřad podporuje své zaměstnance v zapojování se do celostátní akce Do práce na kole.

  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.2.6-7
Sebehodnocení +1?

 Město realizuje řadu projektů k ochraně životního prostředí, úřad zavádí ekologicky šetrné postupy a procesy, motivuje zaměstnance i obyvatele k ekologickému chování.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Energetický management

  • viz oblast 1.1

Odpady

  • v budovách nebo v bezprostředním okolí budov MěÚ a PO jsou umístěny nádoby na separovaný odpad (papír, plast, sklo,), na vybraných místech dále drobné elektro a baterie
  • začíná se převracet poměr netříděného a tříděného odpadu ve prospěch tříděného odpadu
  • MěÚ rovněž finančně a odborně podporuje vzdělávání k ochraně ŽP
  • v roce 2013 byl otevřen nový sběrný dvůr v majetku města, který umožnil navyšování množství ukládaného odpadu
  • pro městské budovy i PO je zajištěn rovněž sdružený nákup energií a důsledná kontrola a sledování spotřeby energií skrze energetický management

Evidence odpadů dostupná na Odboru ŽP

  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání
Hodnota indikátoru 1.2.D:

ANO

Indikátor SPRM:
B.III.1 Ekologická stopa města
B.III.2 Ekologická stopa úřadu a jeho organizací
B.III.3 Podíl separovaného odpadu v %
E.I.4 Podíl investic k celkovým výdajům

+1

Ve sledovaném období byly provedeny kroky směřující k vyšší míře třídění odpadů, úsporám energie a snížení emisí škodlivých látek. Do budoucna je plánováno zavedení systému EMAS, který pokryje celý systém nakládání s odpady a energiemi a doplní existující energetický management. V případě dostupných prostředků je uvažováno o celkové ekologizaci vozového parku (CNG, elektromobily). Dodržování zákonů a vnitřních pravidel je součástí interního auditu města.

1.2.7 Přijímá úřad a organizace města opatření proti nehospodárnému zacházení se zdroji?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
  1. elektrokolo pro zaměstnance
  2. snížení nákladů na údržbu vozidel nákupem nových aut
  3. přechod na jednotného dodavatele el.energie pro všechny organizace města na základě výběrového řízení
  4. Technické služby provádějí postupnou výměnu žárovek na veřejném osvětlení za žárovky úsporné
  5. instalace pohybových senzorů v budovách MěÚ – úspora el. energie
  6. uzavření nové rámcové smlouvy s mobilním operátorem
  7. čipové karty na MHD
  8. napojení nových objektů na horkovod – odpadní teplo
  9. úspora ve vzdělávání – zajišťování školení v budově MěÚ
  10. úspora kancelářských potřeb – sledování spotřeby a pravidelné vyhodnocování
  11. pořízení noteboků pro ZM – elektronický systém dokumentů pro RM a ZM
  12. postupná výměna žárovek za úsporné v budovách MěÚ
  13. směrnice o veřejných zakázkách – zveřejňovaní VZ od 200 000,- Kč na internetu
  14. uspořádání elektronické aukce na nákup hlasovacího zařízení pro ZM
  15. renovace tonerů (opětovné plnění) cca u 99%
  16. účast v Benchmarkingové iniciativě 2005
  17. mailová korespondence a využívání datových schránek
  18. výměny stávajících oken za plastová v budovách MŠ a ZŠ – 8 školy
  19. výměna střešní krytiny na budově ZŠ
  20. vrt studny pro umělé zavlažování trávníku na SK Chrudim
  21. Systém elektronické rezervace služebních aut – sdílené spolujízdy
  22. systém EPC
  23. výměna osvětelní ve třídách na ZŠ za osvětlení LED
  24. instalace perlátorů - úspora vody
  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání

Hodnota indikátoru:
2012: Počet opatření proti plýtvání - 22

 2015: Počet opatření proti plýtvání - 24

Sebehodnocení +1?

V rámci úřadu i organizací zřizovaných městem máme nastaveny mechanismy pro kontrolu a dodržování zákonů, stanovených pravidel, ale i jejich naplňování z hlediska úspornosti a neplýtvání.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Opatření primátora č. 1/15 k zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu veřejné

správy statutárním městem Jihlava.

 

Vnitřní předpis Pravidla pro zadávání veřejných zakázek statutárního města Jihlavy,

u příspěvkových organizací Zásady pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

 

Omezení plýtvání energiemi:

Magistrát:

v 5 objektech realizována energeticky úsporná opatření (zateplení, výměna oken,

výměna střechy)

 

Příspěvkové organizace:

12 objektů základních škol - ve všech provedena energeticky úsporná opatření (fasády, okna)

17 objektů mateřských škol - v 16 případech provedena energeticky úsporná opatření

(fasády, okna)

8 objektů zařízení sociálních služeb - provedena energeticky úsporná opatření

v 5 objektech

 

V roce 2013 realizován projekt Poskytování energetických služeb metodou EPC v objektu

plaveckého bazénu Evžena Rošického 6. Snížením energetické náročnosti dojde k úspoře

tepelných ztrát při ohřevu bazénové vody a tedy provozních nákladů budovy.

 

V rámci energetických úspor město postupně nahrazuje sodíková svítidla veřejného osvětlení

za svítidla LED s minimální úsporou 35 % nákladů.

 

Při zavádění energetických úspor město postupuje v souladu s Územně energetickou koncepcí

statutárního města Jihlavy a realizuje jednotlivá opatření na základě doporučení

energetických auditů.

 

Na městský provoz jsou využívána služební vozidla na plynový pohon.

 

Každoročně probíhá elektronická aukce na dodavatele energií (elektrická energie a plyn)

pro statutární město Jihlava, jeho příspěvkové organizace a obchodní společnosti

s majetkovou účastí statutárního města. Roční  úspora v porovnání s průměrnou

cenou energie činí přes 10%.

 

Nová příloha:3e

Příloha: 3e.doc
  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání
    ANO

Viz. téma 3:
Oblast 3.3.
hospodaření s energií

Oblast 3.4
udržitelná výstavba

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Formálně je hospodárné zacházení se svěřenými prostředky zaměstnanci města zapracováno v Etickém kodexu úředníka, který je součástí příkazu tajemníka 3/2015 Pracovní řád. Článek 9 Kodexu - Nakládání se svěřenými prostředky - Úředník a zaměstnanec veřejné správy je povinen vynaložit, v souladu s právními předpisy, veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní a ekonomické spravování a využívání finančních zdrojů a zařízení, které mu byly svěřeny, jakož i služeb, které mu byly poskytnuty. S těmito svěřenými prostředky je povinen nakládat efektivně a hospodárně. Kontrola plnění povinností vyplývajících z vnitřních předpisů MÚ je zajišťována nadřízenými pracovníky a také vnitřním auditorem a tajemníkem města. Kontrolu hospodaření příspěvkových organizací města zajišťuje oddělení kontroly MÚ. Případné nedostatky zjištěné kontrolami jsou řešeny a jsou přijímána opatření k nápravě.

V roce 2016 zadalo město Síti ekologických poraden STEP zpracování Analýzy a návrhu opatření environmentálně šetrného provozu Městského úřadu Kopřivnice. V rámci této aktivity proběhl i vzdělávací seminář pro zaměstnance úřadu a seznámení vedoucích odborů s výsledky analýzy a návrhy opatření. Jednotlivé návrhy jsou uváděny postupně do praxe (např. rozšíření čisticích zón při vstupu do budovy, zavedení třídění bioodpadu pořízením vermikompostéru, využití jízdních kol v rámci místních šetření apod.)

  • 1.2.D Ekologické chování úřadu a městských organizací, úspory a opatření proti plýtvání
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.2.6-7
Sebehodnocení +1?

 Jsou nastaveny procesy k zajištění hospodárného zacházení se zdroji, procesy jsou kontrolovány, vyhodnocovány a jsou příjímána opatření.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

1.3 Řízení při správě a rozvoji - komunikace a partnerství

(správně komunikovat)
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.3 Řízení při správě a rozvoji - komunikace a partnerství
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Doporučení pro příští hodnocení: V rámci mapy rizik vyhodnotit též korupční rizika (nejen pro úřad, ale také pro veřejnoprávní korporaci Město Chrudim).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.3 Řízení při správě a rozvoji - komunikace a partnerství
Sebehodnocení +1?

Statutární město Jihlava ve větší míře zapojuje obyvatele při důležitých projektech formou veřejného projednávání.

Zabývá se veškerými návrhy, podněty a připomínkami občanů.

Úřad je otevřený a přijímá opatření ke zvýšení transparentnosti.

Je zajištěna informovanost občanů.

Hodnocení oponenta +1?

Neshledán rozdíl s hodnocením města. Po doložení požadovaných dokumentů bude Bez připomínek

- Doporučuji zvážit zpracování souhrnné výroční zprávy, která by srozumitelně a pro laickou veřejnost agregovala hlavní výstupy z uvedených dokumentů.

- Doporučuji na webu města vytvořit podstránku pro organizace města, s jejich výčtem, základními informacemi včetně kontaktů, linků na jejich weby (rozcestník) a například i výročními zprávami.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.3 Řízení při správě a rozvoji - komunikace a partnerství
Sebehodnocení +1?

 Město je informačně otevřené, využívá všechny dostupné nástroje k poskytování informací nad rámec legislativních povinností. Zapojuje veřejnost do procesu strategického plánování i přípravy investičních akcí, navazuje účelná partnerství, která umožňují realizovat dílčí projekty. 

Hodnocení oponenta +1?

Neshledán rozdíl s hodnocením města. Bez připomínek.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.3.1 Naplňuje město při správě a řízení území model „Dělat správné věci správně“ (viz obrázek) z hlediska správné komunikace?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim je členem NSZM ČR od roku 2001 a přijalo tak principy otevřenosti úřadu a komunikace s veřejností. Každoročně pořádá řadu osvětových kampaní a akcí, tematických kulatých stolů či veřejných projednání. Zavádíme principy udržitelného rozvoje, strategického řízení a plánování do činnosti úřadu.  Většina akcí je pořádána za účasti zástupce vedení města, je patřičným způsobem medializována. Zapojování  veřejností je zakotveno i v organizačním řádu MěÚ Chrudim. V rámci projektu Zdravé město a MA 21 uplatňujeme různé metody zapojování veřejnosti  – plánovací setkání, kulaté stoly, veřejná projednávání, fóra mladých, využíváme ankety i přímá oslovení občanů.

Územní plán se ze zákona projednává s veřejností vždy.

  • 1.3.A Veřejná projednávání

Hodnota indikátoru 1.3.A:

 

Počet setkání s veřejností:

  • 2011: 17
  • 2012: 19
  • 2013: 25
  • 2014: 18
  • 2015:26

(kulaté stoly, plánovací setkání, veřejná projednání, setkání s obyvateli místních částí apod.)

 

Sebehodnocení +1?

Při všech důležitých rozhodováních využíváme různé způsoby zapojování veřejnosti – veřejná projednání, kulaté stoly, plánovací setkání apod..

Komunikujeme s různými cílovými skupinami.

S partnery máme podepsané dohody o spolupráci.

Pracovníci MěÚ jsou pravidelně proškolovány v metodách zapojování veřejnosti.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město Jihlava je členem Národní sítě Zdravých měst od roku 2008 a uplatňuje různé metody zapojování veřejnosti – veřejná diskusní fóra, kulaté stoly, veřejná projednávání, fóra mladých, ankety.

Přijalo principy otevřenosti úřadu a komunikace s veřejností.

Akce jsou pořádány za účasti zástupce vedení města.

  • 1.3.A Veřejná projednávání
    ANO
  • 1.3.B Transparentní úřad
    ANO
  • 1.3.C Partnerství a synergie
    ANO
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

- Jsou pro efektivnější komunikaci partneři / zainteresované strany města nějak segmentovány, a pokud ano, jaké komunikační kanály pro jednotlivé segmenty využíváte?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město Kopřivnice přijalo principy otevřenosti úřadu a komunikace s veřejností, které se svou činností snaží naplňovat. Každoročně pořádá řadu veřejných projednání, kulatých stolů, diskusních fór, setkání s veřejností. Zapojuje se do osvětových kampaní a podporuje rozvoj občanské společnosti od žákovského věku svých obyvatel.

Za účelem přípravy akcí pro veřejnost jsou pracovníci úřadu vzdělávání v oblasti zapojování veřejnosti, komunikačních, mediačních a prezentačních dovednostech.

Město si vytvořilo řadu informačních kanálů, kterými informace občanům předává, využívá moderních trendů v oblasti komunikace.

Pro zajištění plošné informovanosti využívá město hromadné sdělovací prostředky - místní rozhlas, vysílání kabelové televize, městské noviny (týdeník), webové stránky, FB profily, vývěsní plochy. 

V případě tématických projednání, kulatých stolů, setkání s veřejností jsou využívány rovněž prostředky cíleného oslovování potenciálních účastníků jednání - formou dopisů vložených do poštovních schránek, vyvěšení pozvánek ve vchodech bytových domů (např. při projednání problematiky týkající se pouze určité části města), formou letáčků a pozvánek předávaných prostřednictvím subjektů, kde se cílová skupina setkává (kluby seniorů, školská zařízení, volnočasová zařízení). 

Poměrně přesná segmentace zainteresovaných stran je určena v procesu komunitního plánování sociálních služeb. Zde jsou vytvořeny čtyři pracovní skupiny Senioři, Osoby se zdravotním postižením, znevýhodněním a jiným omezením, Osoby v tíživé životní situaci a Poskytovatelé. Pracovní skupiny mají své stálé členy, nicméně jejich jednání jsou veřejně přístupná a jsou na ně zváni i další zájemci o problematiku. 

  • 1.3.A Veřejná projednávání
    Ano, viz komentář v popisu otázky 1.3.2
  • 1.3.B Transparentní úřad
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.3.3 - 7
  • 1.3.C Partnerství a synergie
    Ano, viz komentář v popisu otázky 1.3.8
Sebehodnocení +1?

 Město i úřad otevřeně informuje o svých aktivitách. Informovanost probíhá různými způsoby, v rámci sociologických průzkumů město sleduje a vyhodnocuje jaké informační zdroje obyvatelé využívají nejčastěji.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • Město Litoměřice je členem Národní sítě Zdravých měst od roku 2002 a přijalo tak principy otevřenosti úřadu a komunikace s veřejností
  • každoročně pořádá řadu osvětových kampaní a akcí, tematických kulatých stolů či veřejných projednání
  • systematicky implementuje principy udržitelného rozvoje, strategického řízení a plánování do činnosti úřadu a organizací města
  • většina akcí je pořádána za účasti zástupce vedení města a je patřičným způsobem medializována

V rámci projektu Zdravé město a MA 21 uplatňujeme různé metody zapojování veřejnosti - veřejná diskuzní fóra, kulaté stoly, veřejná projednávání, fóra mladých, využíváme ankety i přímá oslovení občanů.

http://zdravemesto.litomerice.cz/forum-desatero-problem.html
http://zdravemesto.litomerice.cz/desatero-problem-mlade.html
http://zdravemesto.litomerice.cz/kulate-stoly.html

+2

Město se jako člen NSZM rozhodlo založit svůj rozvoj na principech dlouhodobé udržitelnosti a komunikaci s veřejností a jejím aktivním zapojením do činností města. Postupně od roku 2002 se začaly využívat všechny možnosti a nástroje komunikace s veřejností a tyto aktivity se staly nedílnou součástí práce města a MěÚ. Do budoucna je důležité tento trend zachovat a nadále posilovat občanskou participaci a rozvoj místní komunity.

1.3.2 Provádí úřad a organizace města veřejná projednávání (či obdobné formy) při všech důležitých rozhodováních?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Součástí zavádění metody kvality ve veřejné správě -  MA 21 na městském úřadě je projednávání jakýchkoliv záměrů města s veřejností (včetně investičních záměrů). Metody komunitního plánování se využívají při plánovaných rekonstrukcích dětských hřišť, ulic, odpočinkových míst, regenerací parků, projednání Desatera problémů, Integrovaného plánu rozvoje města apod.  Toto je zakotveno v organizačním řádu s povinností pro všechny odbory - zapojují veřejnost do rozvoje města v souladu s principy MA 21, coby metody modernizace veřejné správy .

Protože se snažíme stále zdokonalovat komunikaci úřadu s veřejností, je třeba vybrané pracovníky, kteří diskutují s veřejností, vzdělávat v oblasti zapojování veřejnosti. Proto byl připraven speciální vzdělávací program zaměřený na MA 21 a téma UR. https://www.dobrapraxe.cz/cz/tema/chrudim-systematicke-vzdelavani-zamestancu-mestskeho-uradu-v-chrudimi-v-metodach-zapojovani-verejnosti

V rámci zapojování veřejnosti připravujeme setkání pro různé cílové skupiny – sociální, mladí, senioři apod.

Pro správnou komunikaci využíváme http://www.chrudim.tv. Komunikujeme i s osadními výbory místních částí http://www.chrudim.eu/mesto/vybory-zm-komise-rm-a-osadni-vybory/osadni-vybory.html 

Veškeré informace týkající se spolupráce s veřejností jsou zveřejňovány na webových stránkách města http://www.chrudim.eu , http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto.html i na FB https://www.facebook.com/Zdrave-MESTO-Chrudim-588630844523438/?notif_t=page_user_activity

Zapojení občanů na věcech veřejných probíhá jednak formou jejich účasti v kontrolních a poradních orgánech města (komise, výbory) i možností vystoupit na jednáních ZM. Probíhají pravidelná setkání se starosty obcí správního obvodu, Mikroregionu Chrudimsko, MAS Chrudimsko a s ostatními orgány, organizacemi a podnikateli na území města v souvislosti s řešením koncepčních otázek budoucího rozvoje města.

  • 1.3.A Veřejná projednávání

Hodnota indikátoru 1.3.A:

 

Počet setkání s veřejností:
2011: 17
2012: 19

2013: 25

2014: 18

2015: 26

(kulaté stoly, plánovací setkání, veřejná projednání, setkání s obyvateli místních částí apod.)

Sebehodnocení +1?

Při všech důležitých rozhodováních využíváme různé způsoby zapojování veřejnosti – veřejná projednání, kulaté stoly, plánovací setkání apod..

Komunikujeme s různými cílovými skupinami.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Částečně ano.

Veřejné projednávání Integrovaného plánu rozvoje města se uskutečnilo 18.3.2008.

V případě Strategického plánu statutárního města Jihlavy do roku 2020 proběhlo veřejné projednání dne 17. prosince 2013, v případě IPRÚ proběhlo veřejné projednání dne 17. září 2015. Obě veřejná projednání se konala v rámci hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

V případě přípravy projektů, které mají dopad na větší skupinu obyvatel, např. revitalizace sídlišť, výstavba kanalizace v Sasově apod., proběhla veřejná projednání.

25.2.2015 se uskutečnlo veřejné projednávání územního plánu.

25.5.2016 a 17.10.2016 veřejná beseda k tématu Revitalizace území Koželužského potoka.

V červnu 2016 proběhlo velké dotazníkové šetření jako součást tvorby Strategie pro kulturu, volný čas a cestovní ruch města Jihlavy.

V lednu 2017 se uskutečnilo 5 veřejných plánovacích setkání k územním studiím lokalit  - Špitálské předměstí, Handlovy dvory, Havlíčkova ulice, Sídliště I a Na Bělidle.

Veřejnost bude zapojena do projektu revitalizace Masarykova náměstí.

Veřejnost je na projednávání zvána prostřednictvím webových stránek města, tiskových zpráv a prostřednitvím Novin jihlavské radnice.

 

Obchodní společnosti sami veřejná projednávání neorganizují, ale účastní se jich.

Komunikace s částmi statutárního města Jihlavy

Antonínův Důl a Červený Kříž, Helenín, Henčov, Heroltice, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná

Za účelem informovanosti osadních výborů, respektive občanů bydlících v částech města jsou organizovány schůze, setkání nebo místní šetření, a to za účasti příslušného náměstka primátora a vedoucího oddělení péče o části města a zástupců zainteresovaných odborů Magistrátu města Jihlavy.

Např.

-setkání s občany Starých Hor - budování hřiště ve Starých Horách - Červených Domkách,

-schůze s občany Pístova, Popic a Vysoké - oprava komunikace,

-setkání s občany Sasova a Zborné - budování kanalizace.

Kromě toho se každoročně v prosinci pořádá setkání vedení statutárního města Jihlavy se členy osadních výborů, kde se bilancuje vzájemná spolupráce za uplynulý rok.

 

Plánování s veřejností

http://www.jihlava.cz/planovani-s-verejnosti/ms-104045/p1=104045

Komunitní kampaně

http://www.jihlava.cz/komunitni-kampane/ms-104037/p1=104037

 

Nová příloha: Veřejná setkání

  • 1.3.A Veřejná projednávání
    ANO
Sebehodnocení +1?

Z uvedeného vyplývá, že občané jsou stále více zapojováni do přípravy realizace projektů.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

- Na webu města nejsou zveřejněny výsledky aktuálních dotazníkových šetření (2016, 2017) a konkrétních plánovacích setkání k revitalizacím částí města (sídliště, kanalizace v Sasové, územní studie lokalit apod.) a navazujících přijatých opatření. Plánovacích setkání s veřejností město pořádá hodně a je škoda, že s jejich výsledky není seznámena široká veřejnost tímto médiem.

(Nepovinně - doložte konkrétní příklady výstupů z veřejných projednávání a návazně příklady přijatých opatření.)

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Veřejná projednání, kulaté stoly, setkání s občany, Fórum Zdravého města jsou důležitou součástí komunikace s veřejností a zapojení obyvatel do rozhodovacích procesů. Město organizuje veřejná projednání významných investičních projektů, např.:

Leden 2017 – projednání studie využití areálu bývalého házenkářského hřiště http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=vzhled-a-vyuziti-byvaleho-hazenkarskeho-hriste-muzete-ovlivnit-take-vy&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1566

Prosinec 2016 – problematika pobytových služeb pro seniory http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=verejne-jednani-bude-venovano-seniorum&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1555

Říjen 2016 – jednání k tvorbě III. komunitního plánu sociálních služeb http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=do-planovani-socialnich-sluzeb-se-muze-zapojit-verejnost&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1539

Říjen 2016 – projednání projektu parkoviště na sídlišti Sever http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=hlavnim-bodem-verejneho-projednani-bude-nove-parkoviste&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1538

Září 2016 – projednání návrhu cyklogenerelu http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=verejne-projednani-predstavi-obcanum-novy-cyklogenerel&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1522

Březen 2016 – zahájení procesu přípravy III. komunitního plánu sociálních služeb http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=verejne-projednani-bude-venovano-socialnim-sluzbam-ve-meste&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1462

Únor 2016 – rekonstrukce ulice Štramberská II. etapa

http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=mesto-chysta-rekonstrukci-ulice-stramberske&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1446  http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=o-rekonstrukci-ulice-stramberske-diskutovalo-pet-desitek-lidi&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1450

Únor 2016 – revitalizace centra města http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=revitalizaci-centra-mesta-priblizi-vystava-i-verejne-projednani&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1444

K vybraným tématům jsou organizované tématické kulaté stoly.

Listopad 2016 – klimatické změny ohrožující Kopřivnici http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=druhy-kulaty-stul-priblizi-hrozby-zmeny-klimatu&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1543

Duben 2016 – služby pro zdravotně postižené http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=sluzby-pro-zdravotne-postizene-se-budou-resit-u-kulateho-stolu&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1476

Každoročně město připravuje komunitní plánovací akci – Fórum Zdravého města, podněty vzešlé z tohoto fóra jsou ověřovány celoměstskou anketou nebo sociologickým průzkumem a následně jsou zapracovány do Plánu zdraví a kvality života. Tradičně je organizováno Fórum mladých, kterého se účastní jak členové Dětského zastupitelstva tak žáči všech základních škol a studenti střední školy. Kopřivnice je iniciatorem a realizátorem mezinárodního projektu mládeže „O našem městě chceme rozhodovat s Vámi“

Obyvatelé města se rovněž účastnili tvorby a aktualizace Strategického plánu rozvoje města pro období 2007 – 2022. Jak v roce 2007, tak v roce 2014 při aktualizaci se aktivně zapojovali do diskuse v rámci jednání pracovních skupin, které řešily jednotlivé prioritní oblasti.

Město získává názor obyvatel na různé oblasti života prostřednictvím pravidelného sociologického průzkumu, který je realizován každé dva roky a jeho součástí je i sledování indikátoru ECI1 – Spokojenost obyvatel s místním společenstvím.

  • 1.3.A Veřejná projednávání
    Ano, viz komentář v popisu otázky 1.3.2
Sebehodnocení +1?

 Veřejná projednání, kulaté stoly, setkání s obyvateli patří ke standardní činnosti úřadu.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • od roku 2012 je zaveden systém veřejných projednání investic; každá investice (jedná se o významné investice) musí být před svým zařazením do rozpočtu/Akčního plánu, projednána veřejností
  • projednání GTE projektu v r. 2010
  • projednání revitalitace Jiráskových sadů v r. 2012
  • projednání investic bude v 2014 - pivovar, GTE
  • - viz zprávy z projednání investic na http://zdravemesto.litomerice.cz/kulate-stoly.html

Kulaté stoly k vybraným tématům

Veřejná projednání a ankety

Územní plán

  • 1.3.A Veřejná projednávání
Hodnota indikátoru 1.3.A:

ANO

+2

Město realizuje od roku 2002 mezinárodní program Zdravá město a MA21, jejichž podstatou je zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. Postupně se rozvíjela veřejná projednávání, jejichž návštěvnost stále stoupá, na ně navázala fóra mladých, tematické kulaté stoly apod. Od roku 2013 jsou tyto procesy pevně ukotveny do rozpočtového procesu prostřednictvím tvorby akčních plánů a vyhodnocování dopadů projektů. Nedílnou součástí je projednání všech klíčových investic s veřejností již od počátku jejich přípravy. Nadále je třeba tento postup udržet a rozvíjet.

1.3.3 Zveřejňuje město a jeho organizace pravidelně výroční zprávu (nebo obdobnou zprávu)?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim má zpracovanou výroční zprávu od roku 2012. Od roku 2013 je součástí i příloha č.1, která zachycuje aktivity související úzce s Projektem Zdravé město a MA 21. Zprávy schvaluje RM a  jsou zveřejněny na webu města http://www.chrudim.eu/obcan/vyrocni-zpravy-meu.html

příloha - Výroční zpráva MěÚ Chrudim 2014  a Zdravého města a MA 21 za rok 2014

Výroční zpráva Městského úřadu Chrudim poskytuje občanům města možnost najít i takové informace, které na webových stránkách města, ani v Chrudimském zpravodaji nejsou běžně k dispozici.

Výroční zprávy našich příspěvkových organizací a obchodních společností města:

•Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim -  http://www.socialni-sluzby.cz/vyrocni-zprava.php

•Technické služby Chrudim 2000 spol.s.r.o.

•Sportoviště města Chrudim - http://www.sportovistechrudim.cz/cz/sportovni-arealy/ucetni-uzaverka/

•Městské lesy Chrudim - http://lesychrudim.cz/o-spolecnosti/ucetni-uzaverky/

•Základní školy

http://www.zsmalika.cz/rodic/vyrocni-zpravy.aspx

http://www.zsskolninamesti.cz/skola/vyrocni-zpravy/skolni-rok-2014-2015/

http://www.zsustadionu.chrudim.cz/dokumentace/vyrocni_zprava_2014-2015.pdf

http://www.zspeska.cz/skola/dokumenty-ke-stazeni/

 

Mateřské a základní školy předkládají své výroční zprávy na Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče, kde jsou k dispozici.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Statutární město Jihlava hodnotí hospodaření v rámci závěrečného účtu, který je v souladu se zákonem zveřejňován na webových stránkách města:

http://www.jihlava.cz/rozpocet-a-hospodareni-mesta/ds-53321/archiv=0&p1=103721

Součástí závěrečného účtu je také hodnocení hospodaření příspěvkových organizací.

 

Výroční zprávu sestavují obchodní společnosti a příspěvkové organizace města.

Příspěvkové organizace města:

ZOO Jihlava

http://www.zoojihlava.cz/cz/vse-o-zoo/vyrocni-zpravy

ZŠ Demlova

http://www.zsdemlovaji.cz/nase-skola/dokumenty-skoly/vyrocni-zprava-o-cinnosti-skoly/

ZŠ E. Rošického

http://www.zsrosi.cz/?q=vyrocni-zpravy

ZŠ Havlíčkova

http://www.zshavlickova.ji.cz/index.php?nid=13915&lid=cs&oid=4382292

ZŠ Jungmannova

http://jungzs.cz/dokumenty_skoly.php

ZŠ Kollárova

http://zskol.ji.cz/index.php?oid=3349118

ZŠ Křížová

http://www.zskrizova.cz/skola-dokumenty/

ZŠ O. Březiny

http://www.zsobreziny.cz/node/166

ZŠ Seifertova

http://www.zsseifertova.ji.cz/dokumenty-skoly

ZŠ speciální a Praktická škola

http://www.pomskola.cz/?view=dokumenty

Základní umělecká škola

http://www.zus-jihlava.cz/vyrocni-zpravy

ZŠ a MŠ Nad Plovánou

http://www.zsplovarna.ji.cz/

Denní a týdenní stacionář Jihlava

http://www.stacionar-jihlava.cz/o-nas/vyrocni-zpravy/

 

Příspěvkové organizace města, které nemají své výroční zprávy na webových stránkách:

ZŠ T. G. Masaryka, MŠ Mozaika, MŠ a SPC Jihlava, Dům dětí a mládeže Jihlava, Městská knihovna, Integrované centrum sociálních služeb Jihlava a Domov pro seniory Jihlava – Lesnov

 

Obchodní společnosti:

Dopravní podnik města Jihlavy, a.s.

http://www.dpmj.cz/www/mambo/index.php?option=com_content&task=view&id=254&Itemid=65

Obchodní společnosti města, které nemají své výroční zprávy na webových stránkách:

Jihlavské vodovody a kanalizace a.s., SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY, a.s., Správa městských lesů, s.r.o., Prádelna a čistírna Jihlava, s.r.o., HC Dukla Jihlava, s.r.o., Jihlavské kotelny, s.r.o., Teniscentrum Jihlava, a.s., FC Vysočina, a.s.

 

Výroční zprávy obchodních společností lze nalézt v Obchodním rejstříku.

 

Všem příspěvkovým organizacím města je radou města v souladu s vyhláškou

č. 220/2013 Sb. schvalována účetní závěrka a všem obchodním společnostem je radou města schvalována výroční zpráva.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    ANO
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek

Doporučení: Město nezpracovává vlastní výroční zprávu, závěrečný účet města částečně obsahuje prvky výroční zprávy, obdobně jako roční vyhodnocení strategických plánů. Doporučuji zvážit zpracování souhrnné výroční zprávy, která by srozumitelně a pro laickou veřejnost agregovala hlavní výstupy z uvedených dokumentů. Dále doporučuji na webu města vytvořit podstránku pro organizace města, s jejich výčtem, základními informacemi včetně kontaktů, linků na jejich weby (rozcestník) a například i výročními zprávami.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Každoročně je zpracovávána Ročenka města, která je zveřejňována na webu města http://www.koprivnice.cz/index.php?id=rocenka-mesta-koprivnice. Radě města je každý rok předkládána Zpráva o činnosti úřadu.

Základní školy a mateřské školy, které jsou příspěvkovými organizacemi města předkládají radě města každoročně výroční zprávu, kterou následně zveřejňují na svých webových stránkách, např. ZŠ Alšova http://www.zsalsova.cz/dokumenty 

Výroční zprávu zveřejňují rovněž další příspěvkové organizace města – Středisko sociálních služeb města Kopřivnice http://sssmk.cz/domains/sssmk.cz/old/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=50&Itemid=69 a Správa sportovišť Kopřivnice http://spsk.koprivnice.org/.

Obchodní společnost města Slumeko, s.r.o zveřejňuje výroční zprávu a účetní závěrku schválenou radou města ve sbírce listin obchodního rejstříku, který je dostupný na webu www.justice.cz. a Kabelová televize Kopřivnice, s.r.o. předkládá zprávu o činnosti radě města a ve sbírce listin OR zveřejňuje v souladu se zákonem pouze schválenou účetní závěrku.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.3.3 - 7
Sebehodnocení +1?

 Město i městské organizace pravidelně zpracovávají výroční zprávy či zprávy o činnosti, které jsou projednávány radou města. Dokumenty jsou veřejně přístupné.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Výroční zpráva Zdravého města

  • každoročně je zpracovávána výroční zpráva činnosti ZM
  • město Litoměřice výroční zprávu nevydává
  • Výroční zprávy ZM - viz: http://zdravemesto.litomerice.cz/dokumenty/ostatni.html

Výroční zpráva městské akciové společnosti 1. Geotermální Litoměřice a.s.

  • každoročně je zpracovávána výroční zpráva dle obchodního zákona
  • Výroční zprávy akciové společnosti - viz: http://www.prvnigeotermalni.cz

Výroční zprávy základních škol a PO

  • základní školy vypracovávají výroční zprávy v souladu se školským zákonem (předložit ke schválení školské radě) a následně je VZ zveřejněna na webových stránkách
  • PO (dle směrnice 4/2012) předkládají zprávu o činnosti; není povinnost zveřejňovat
  • viz weby ZŠ

Destinační agentura České středohoří o.p.s.

  • předkládá výroční zprávu dozorčí radě (město Litoměřice je spoluzakladatelem, nikoliv zřizovatelem a má zástupce v DR) - zpráva se nezveřejňuje;

Středisko ekologické výchovy SEVER o.p.s.

  • předkládá výroční zprávu dozorčí radě (město Litoměřice je spoluzakladatelem, nikoliv zřizovatelem a má zástupce v DR) - zpráva se nezveřejňuje;

Městská nemocnice

+1

Ve sledovaném období byly vydávány výroční zprávy vybraných PO (některé ze zákona), postupně přibyly výroční zprávy Zdravého města, ve kterých má město majetkový podíl či je spoluzakladatelem. Do budoucna je žádoucí vydávání výroční zprávy města.

1.3.4 Existuje analýza stížností nebo podnětů od občanů, jsou přijímána opatření k jejich řešení?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Úřad má zpracovaná pravidla pro přijímání a vyřizování stížností a petic, která ukládají vedoucím odborů přijmout taková opatření, aby se oprávněná stížnost již nemohla opakovat. Zároveň jim ukládá provádět kontrolu dodržování uložených opatření. Úřad pololetně zpracovává analýzu stížností, která se předkládá k projednání v Radě města. Analýza stížností je prováděna 2x za rok a předávána RM. Počet důvodných a částečně důvodných stížností nestoupá, celkový počet stížností klesá. Jedná se tedy o pozitivní vývoj.

V roce 2014 bylo podáno 8 stížností, z toho 2 byly částečně důvodné. V roce 2015 to bylo 5 stížností a všechny byly bezdůvodné.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano.

Město má zpracována Pravidla pro přijímání a vyřizování stížností, návrhů, připomínek a podnětů občanů.

http://www.jihlava.cz/dokumenty/ds-1042/p1=103744

Právní oddělení odboru kanceláře tajemníka vede evidenci přijatých petic, stížností, návrhů, připomínek a podnětů a zabezpečuje jejich řádné a včasné vyřizování.

Do 31.1. kalendářního roku zpracovává právní oddělení „Vyhodnocení vyřizování stížností, návrhů, připomínek a podnětů občanů“ přijatých magistrátem za předcházející kalendářní rok, jehož součástí je vyhodnocení vyřizování stížností přijatých městskou policií a předkládá Radě města Jihlavy na vědomí.

Počet vyřízených stížností, návrhů, připomínek, podnětů občanů a petic v období 2008 - 2016 je uveden v příloze č. 6.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    ANO
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podněty podané v rámci veřejných projednání vypořádávány v rámci zápisů, které jsou následně rozesílány příslušným odborům a zveřejňovány na webu města. http://www.koprivnice.cz/index.php?id=zapisy-zdrave-mesto-koprivnice

Evidence a postup řešení stížnosti se provádí dle vnitřního předpisu č. 9/2012 Pravidla pro přijímání, projednávání a vyřizování peticí a stížností. Evidence je součástí každoroční Zprávy o činnosti MÚ, která je předkládána radě města. V příloze dokládáme evidenci za rok 2015.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.3.3 - 7
Sebehodnocení +1?

 Město má zpracovaná pravidla k vyřizování stížností a podnětů veřejnosti.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • existuje evidence stížností, která obsahuje informace o počtu stížností, jejich charakteru (na úřad, mimo úřad apod.), jaké % je oprávněných apod.; tato evidence je každoročně ve formě zprávy předkládána ZM; opatření jsou přijímána příslušnými odbory a informace o nich je zpravidla uvedena již v odpovědi na daný podnět/stížnost
  • analýza stížností není prováděna
0

Město eviduje stížnosti podané na MěÚ, neprovádí však podrobnou analýzu.

1.3.5 Lze o úřadu a organizacích města říci, že jsou transparentní a informace jsou dostupné?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Organizace města zveřejňují veřejné zakázky malého rozsahu prostřednictvím webových stránek města Chrudim – http://www.chrudim.eu/obcan/verejne-zakazky.html

příloha - ZPRÁVA O ZJIŠTĚNÍCH Z VYKONANÉHO AUDITU „Prověření zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v návaznosti na dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a platných vnitřních předpisů“

Ostatní informace zveřejňují na svých webových stránkách i další organizace města:
http://www.zsmalika.cz/
http://www.zsskolninamesti.cz/uvod/
http://www.msmalika.cz/
http://www.msstrojaru.cz/index.php
http://www.msvaly.cz/
http://chrudimdnes.cz/rubriky/chrudimska-beseda
http://www.socialni-sluzby.cz/zakladni-prohlaseni-centra-socialnich-sluzeb-a-pomoci-chrudim.php
http://www.knihovna-cr.cz/

Organizace vydává a veřejně publikuje veškeré dokumenty a informace, jak jí ukládá zákon (rozpočty, průběžné hospodaření, závěrečné účty, zpráva o přezkoumání hospodaření – viz úřední deska, Chrudimský zpravodaj a www stránky). Zápisy z jednání Zastupitelstva a Rady města a komisí, vyhodnocení poskytování informací dle zákona o informacích, rozdělení grantů, a mnoho dalších informací je vyvěšeno na www stránkách internetu. Poskytujeme informace tisku a dalším médiím, vedení města koná pravidelně tiskové konference. Jednání Zastupitelstva jsou veřejně přístupná a je z nich pořizován zvukový záznam, který je k dispozici na webových stránkách http://www.chrudim.eu/mesto/zastupitelstvo-mesta.html

Rada města i Zastupitelstvo města mají schválen jednací řád. Pro zvýšení transparentnosti při hlasování ZM bylo pořízeno hlasovací zařízení. http://www.chrudim.eu/mesto/zastupitelstvo-mesta/zvukove-zaznamy-z-jednani-zm.html

V Chrudimském Zpravodaji jsou pravidelně zveřejňovány usnesení RM a ZM, usnesení ZM jsou zveřejněna na i na webových stránkách města http://www.chrudim.eu/mesto/zastupitelstvo-mesta/hlasovani-zastupitelstva--jmenovite.html

O akcích typu kultura, sport, investice, V.I.P., krimi, zajímavosti, pel mel je veřejnost informována i prostřednictvím Chrudim TV http://www.chrudim.tv/.

Transparentnost je zajištěna i při zadávání veřejných zakázek. Tato aktivita je zveřejněna i jako PDP https://www.dobrapraxe.cz/cz/tema/metody-kvality/chrudim-zverejnovani-zakazek-prostrednictvim-webove-aplikace

Informovanost v rámci MěÚ probíhá pravidelně na poradách vedoucích odborů s vedením města (po jednání RM).

http://www.chrudim.eu/mesto/zastupitelstvo-mesta/podklady.html    nově zveřejňovány podklady k jednání ZM

Jednou za měsíc probíhá porada vedení s vybranými zástupci odborů (ÚPR, OIN, OSM) k připravovaným projektům.

  • 1.3.B Transparentní úřad
Hodnota indikátoru:
(verbální - ano/ne)
ANO
Sebehodnocení +1?

Pro zajištění transparentnosti úřadu, rozhodování zastupitelstva a při zadávání veřejných zakázek dodržujeme stanovená pravidla (hlasovací systém, internetové zadávání veřejných zakázek apod.).

Hlavní rozvojové dokumenty, informace RM a ZM jsou dostupné na internetu, úplné a pro veřejnost srozumitelné.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano, informace jsou dostupné na webových stránkách města a jednotlivých organizací zřízených a založených městem.

Opatření ke zvýšení transparentnosti, například:

  • na webových stránkách zveřejňovány smlouvy od 100 tis. Kč (od 1.1.2014)
  • čtvrtletně zveřejňován seznam všech uzavřených smluv (od 1.1. 2015)
  • zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva města  (od září 2015)
  • zveřejňování Zprávy o činnosti úřadu (od 1.7.2016 - čtvrtletní)

Informace jsou dále dostupné v Novinách jihlavské radnice.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    ANO
Sebehodnocení +1?

Informace jsou dostupné, webové stránky města změnily v roce 2017 vzhled a strukturu. Web odpovídá současným technologickým a designovým trendům.

Jsou činěny kroky ke zvýšení transparentnosti.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město zveřejňuje informace nad rámec svých legislativních povinností za účelem zajištění transparentnosti své činnosti a informovanosti obyvatel. Město má vlastní tiskovou mluvčí a webmastera v pracovním poměru. Využívá celou řadu informačních kanálů:

osobní setkávání, veřejná projednávání,  workshopy a diskuse v rámci projektu Zdravé město a místní Agenda 21

  • 1.3.B Transparentní úřad
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.3.3 - 7
Sebehodnocení +1?

 Město využivá širokou škálu nástrojů k zajištění informovanosti veřejnosti. 

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek
- Doporučuji na webu města vytvořit „rozcestník“ / podstránku pro organizace města, s jejich výčtem, základními informacemi včetně kontaktů, linků na jejich weby (rozcestník) a například i výročními zprávami, kde by se soustředily (stačilo by např. prolinkem) informace ze stávajících okruhů organizací jako je Kultura, Školství, Sport apod.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • město vyvěšuje informace na webové stránky (rozpočet, Akční plán vč. investic, vyhodnocování apod.)
  • k vybraným rozvojovým aktivitám existují samostatné webové stránky
  • Zdravé město a MA21, geotermální projekt, energetický management,
  • od 2012 bylo zavedeno zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva města na webových stránkách v předstihu před jednáním
  • vyřizování a následné zveřejňování odpovědí interpelací na webových stránkách
  • město vypracovalo vlastní směrnici pro zadávání veřejných zakázek, které nespadají do režimu zákona o zadávání veř. zakázek č. 137;
  • 1.3.B Transparentní úřad
Hodnota indikátoru 1.3.B:

ANO

+1

Ve sledovaném období došlo k pozitivnímu vývoji z hlediska transparentnosti a dostupnosti informací i s ohledem na masivní rozvoj IT technologií. Město plnohodnotně využívá své webové strány a pro další důležité aktivity či projekty zřizuje stránky samostatné (např. Zdravé město, geotermální projekt apod.).

1.3.6 Přijímá úřad a jeho organizace opatření proti snížení rizik korupce?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Podezření z korupčního jednání může veřejnost oznámit na e-mailové adrese: korupce@chrudim-city.cz nebo na telefonním čísle 469 657 735.
http://www.chrudim.eu/mesto/aktualne.html/14_356-Oznameni-o-korupci--clanek

Na webových stránkách je umístěn přímý odkaz na Právní poradnu – linku 199 http://www.bezkorupce.cz/protikorupcni-linka/.

Je zavedena aplikace „Veřejné zakázky“, v rámci které se zveřejňují zakázky malého rozsahu od 200 tis. bez DPH a která umožňuje přihlášení všem zájemcům o realizaci konkrétního záměru. Dále obsahuje tzv. „statistické listy“ zakázky, kde jsou uvedeny údaje o složení výběrové komise, seznam přihlášených zájemců a jejich pořadí, nejvyšší a nejnižší nabídková cena, konečná cena atd.

Máme zpracován KATALOG RIZIK  V OBLASTECH PŘEDMĚTU ČINNOSTI MĚSTSKÉHO ÚŘADU V CHRUDIMI PRO OBDOBÍ 2016 - 2017.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Byla realizována školení:

  • Protikorupční programy a jejich praktická realizace
  • Prevence korupce ve veřejných zakázkách

 

Mapa korupčních rizik

Útvar interního auditu zpracoval v roce 2013 a 2015 na základě podkladů vedoucích odborů mapu korupčních rizik.

Etický kodex

Je přijat Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy  (usnesení Vlády ČR ze dne 9.5.2012) - korupce v článku 7.

Příloha: Mapa korupčních rizik 2015 a Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    ANO
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Zaměstnanci úřadu se řídí Etickým kodexem úředníka, který je součástí příkazu tajemníka 3/2015 Pracovní řád. Pro zaměstnance je nepravidelně organizováno školení s tématem Etika úřadníka, zaměstnanci se účastní školení v oblasti realizace veřejných zakázek.

Při realizaci veřejných zakázek se zaměstnanci řídí zákonem o veřejných zakázkách a vnitřní směrnicí 13/2016 O veřejných zakázkách malého rozsahu. Obec zveřejňuje informace o svých zakázkách  nad rámec zákona. Zakázky malého rozsahu jsou zveřejňovány u dodávek a služeb od hodnoty 200 tis. Kč a u stavebních prací od 400 tis. Kč bez DPH. U těchto zakázek jsou zveřejňovány nejen výzvy k překládání nabídek, ale i protokoly z jednání o výběru dodavatele.

V souladu se zákonem zveřejňuje město své smlouvy,  jejichž finanční objem přesahuje 50 tis. Kč bez DPH v registru smluv.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.3.3 - 7
Sebehodnocení +1?

 Protikorupční opatření jsou realizována.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • město vypracovalo vlastní směrnici pro zadávání veřejných zakázek, které nespadají do režimu zákona o zadávání veř. zakázek č. 137
+1

Město ve sledovavém období zřídilo např. samostatného pracovníka pro veřejné zakázky, vytvořilo směrnici upravující zadávání veřejných zákázek nespadajících do režimu zákona o VZ.

1.3.7 Jsou popsány a optimalizovány komunikační kanály s veřejností?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Funguje oddělení vnějších vztahů a tisková mluvčí, která je zodpovědná i za kvalifikované a včasné zodpovídání dotazů občanů v rubrice „Dotazy a odpovědi“.
http://www.chrudim-city.cz/qa/

Dle našeho názoru je úřad velmi otevřený vůči veřejnosti, dochází ke zkvalitňování výstupů (viz zavedená rubrika Dotazy a odpovědi, která byla testována veřejnými médii a hodnocena z hlediska rychlosti a kvality odpovědí velmi dobře, příprava vedoucích zaměstnanců na komunikaci s médii). Počet zveřejňovaných informací na webových stránkách se neustále zvyšuje, zapojovány jsou i partnerské organizace. Vyvěšování investičních záměrů města na webových stránkách – transparentní přístup k dodržování zákona o veřejných zakázkách.
http://www.chrudim.eu/obcan/verejne-zakazky.html ; http://www.chrudim-city.cz/iz/

Pravidelně probíhají tiskové konference vedení města. 1x ročně je ve Zpravodaji zveřejněna zpráva o činnosti Zastupitelstva města. Množství poskytovaných informací na základě žádosti veřejnosti i partnerů má stále rostoucí tendenci (lze doložit např. realizovanou elektronickou komunikací v této oblasti).

Město zveřejňuje veškeré finanční informace – dokumenty o svém hospodaření ve větší míře než jí ukládá zákon. Informace jsou volně přístupné na webových stránkách. Stávající informace se rozšiřují – webové stránky doplněny o údaje o činnosti kontrolního a finančního výboru

http://www.chrudim.eu/mesto/vybory-zm-komise-rm-a-osadni-vybory/zapisy-z-jednani-kontrolniho-vyboru.html
http://www.chrudim.eu/mesto/vybory-zm-komise-rm-a-osadni-vybory/zapisy-z-jednani-financniho-vyboru.html

zápisy z jednání komisí Rady města
http://www.chrudim.eu/mesto/vybory-zm-komise-rm-a-osadni-vybory/zapisy-z-jednani-komisi.html

Intranet je rozšířen o informace o rozpočtu a prováděných rozpočtových změnách v průběhu roku. Do finančních dokumentů jsou promítnuty strategické dokumenty i dlouhodobě a údaje doplňujeme také o nefinanční data a grafickou přílohu s cílem „skutečně ukázat jak se finance přeměnily na konečné produkty za ně realizované“ - např. v opravách a údržbě majetku, nových stavbách apod. a tak tyto dokumenty více přiblížit a zatraktivnit. K průhlednosti toku financí přispívá i fungování webových stránek „Investiční záměry“ a „Veřejné zakázky“, které transparentně prezentuje výběr zakázek s jejich finančním dopadem.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Informace navenek jsou poskytovány prostřednictvím tiskového mluvčího.

Existence diskuzního fóra (do ledna 2017).http://www.jihlava.cz/diskuze/

Noviny jihlavské radnice dlouhodobě informují veřejnost o činnostech statutárního města Jihlavy a Magistrátu města Jihlavy. Měsíčník je zdarma distribuován do všech jihlavských domácností.

http://www.jihlava.cz/noviny-jihlavske-radnice/os-1008/p1=103433

 

Web města Jihlavy

Od února 2017 se změnil zcela vzhled a struktura. Odpovídá současným technologickým a designovým trendům. Změnám předcházel i průzkum požadavků uživatelů. Redakční systém jihlavského webu eviduje více než 26 tisíc dokumentů a přes osm tisíc fotografií.

 

Kromě osobního kontaktu probíhá komunikace se zainteresovanými stranami prostřednictvím elektronické pošty, pomocí datových schránek, je zavedena spisová služba.

Na webových stránkách je seznam všech pracovníků úřadu podle jednotlivých odborů s uvedením telefonního čísla a e-mailové adresy.

 

Elektronizace veřejné správy dle strategie eGovernmentu

Czech POINT, elektronický vyvolávací systém, rezervace přes internet, stav vyřízených žádostí OP a pasů.

 

Úřední deska

Zveřejňování informací v souladu s právními předpisy.

Facebook města Jihlavy – aktuální informace o dění ve městě

https://www.facebook.com/mesto.jihlava

 

Základními komunikačními kanály pro veřejnost je web (aktuality, tiskové zprávy), Noviny jihlavské radnice a facebook.

 

https://www.jihlava.cz/aktualne/ms-103382/p1=103382

Na fb jsou informace předávány  v závislosti na empatii vůči cílové skupině, například mladí lidé, občané věkově starší.

Jako netradiční formu oslovování občanů lze uvést v oblasti třídění odpadů - využívání samolepek, cedulek.

Nová příloha: Jiný způsob komunikace s občany

 

  • 1.3.B Transparentní úřad
    ANO
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

po doplnění Bez připomínek      

- Doporučení: doplnit případné osobní prezenční formy komunikace, pokud existují („otevřené dveře primátora“ apod. kromě shora uvedených plánovacích akcí, fór atp.)

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Pravidla pro využívání informačních kanálů jsou popsána ve vnitřních předpisech úřadu, jde o příkazy tajemníka 8/2006 Tvorba, aktualizace a kontrola zveřejňování infirmací na internetových stránkách města Kopřivnice, 12/2007 Pravidla pro vysílání městského rozhlasu, 9/2009 Statut Kopřivnických novin či 13/2013 Zveřejňování dokumentů na úřední desce.

Komunikační principy, které jsou již dlouhodobě s pozitivními výsledky využívány, formálně zakotvuje marketingová stategie města z roku 2010.

  • 1.3.B Transparentní úřad
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.3.3 - 7
Sebehodnocení +1?

Stav je v dané situaci dobrý.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • město má zřízenou pozici tiskové mluvčí (mediální zástupkyně města), - od roku 2015 bude zřízena pozice oficiální tiskové mluvčí (doposud řešeno dohodou)
  • jsou pořádány pravidelné tiskové konference a tiskové konference k významným událostem
  • město spolupracuje rovněž s provozovatelem místní kabelové stanice a info portálu litoměřicko24
  • webové stránky města obsahují několik informačních rubrik (aktuality, místní tisk, informace o službách města apod.), kterými sděluje informace obyvatelům města
  • vedoucí pracovníci jsou rovněž postupně proškolováni v prezentačních a komunikačních dovednostech směrem k veřejnosti
  • na webových stránkách města je rovněž možné pokládat dotazy na zaměstnance a vedení města
  • Zpravodajství na webu města - viz např.: https://www.litomerice.cz/zpravy
+1

Ve sledovaném obdobé město významně posílilo komunikaci směrem k veřejnosti. Pravidelně vydává radniční zpravodaj, zřídilo pozici tiskové mluvčí, navázalo úzkou spolupráci s regionální kabelovou televizí, která zajišťuje reportáže ze všech významnější akcí ve městě a okolí. Město však posiluje také komunikační dovednosti vedoucích pracovníků formou školení a participace na veřejných projednáních či prezentacích investičních záměrů. Do budoucna je třeba tento trend zachovat a přizpůsobovat se rozvoji IT technologií a možnostem jejich využití v rámci činnosti MěÚ.

1.3.8 Jsou vytvářena vhodná partnerství? Lze na konkrétních případech prokázat synergické efekty?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Organizace má identifikovány své strategické partnery dle jednotlivých oblastí a vzájemných vztahů. Aktuálními strategickými partnery jsou zejména – Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra, Centrum pro regionální rozvoj (hlavní partner při realizaci projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU), Pardubický kraj, Svaz měst a obcí, Národní síť Zdravých měst ČR, Benchmarkingová iniciativa. Na mezinárodní úrovni partnerská města. Na místní úrovni obce správního obvodu, Mikroregion Chrudimsko, fa Arriva(dopravní obslužnost), bankovní a finanční instituce, Okresní hospodářská komora, běžní obchodní partneři (dodavatelé).

Okruh potencionálních partnerů se průběžně rozšiřuje o nové subjekty spolupracující na společných projektech (obchodní partneři, týmoví a projektoví partneři – např. u projektů „rozvoj rekreačních lesů“, „rozvoj a podpora cestovního ruchu“, „ hosting webových stránek“, „metropolitní síť“, „dům na půl cesty“, „muzeum barokních soch“ aj. Vzhledem k fungování komunitního způsobu práce a plánování rozvoje města a konzultace strategických a rozvojových činností s veřejností jsou významným strategickým partnerem občané města. Partnerské smlouvy a dohody existují, průběžně se uzavírají nové, případně aktualizují stávající.

V rámci realizace IPRM jsou sepsány partnerské smlouvy (Střední škola zdravotnická a sociální Chrudim, DDM, nízkoprahové zařízení – Kopretina, Centrum pro zdravotně postižené), kteří spolupracují na implementaci IPRM.

S partnery Zdravého města a MA 21 jsou sepisovány dohody, jejichž předmětem je vzájemná spolupráce při rozvoji Projektu Zdravé město Chrudim a MA 21 s důrazem na aktivní uplatňování a propagaci udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života na místní a regionální úrovni.

V rámci projektu Nekuřáckých provozoven mají certifikované provozovny také sepsané dohody o spolupráci.

V uveřejněných PDP je také popsána spolupráce s partnery
https://www.dobrapraxe.cz/cz/misto#m1238004

Uzavřena je také dohoda o partnerství s Okresní hospodářskou komorou. Nové partnerské smlouvy se uzavírají v souvislosti s realizací společných projektů popsaných v bodě 1 tohoto kriteria (jde o řadu obcí, církevní instituce, sociální instituce a neziskové subjekty, ale např. také České dráhy či obchodní partnery, kteří se podílejí na sponzorství kulturních celoročních projektů města pro občany, jako jsou „Chrudimský rok hudby“, „Chrudim hraje“, „Chrudimský rok sportu“ aj..) Oficiální partnerství má město Chrudim navázáno i s městy z Holandska – EDE a Polska – Olešnice.

Město Chrudim je členem MAS Chrudimsko, z.s., která je i partnerem projektu v Programu švýcarsko-české spolupráce. 

Vzájemná spolupráce probíhá i se soukromým sektorem, podnikately - více je popsáno v oblasti Ekonomika a podnikání - 6.2.

  • 1.3.C Partnerství a synergie

Hodnota indikátoru 1.3.C:

 

2012:60 podepsaných dohod o partnerství a spolupráci

2015:62 podepsaných dohod o partnerství a spolupráci

 

Sebehodnocení +1?

Funkční partnerství v klíčových oblastech vytváří synergické efekty (vyšší kvalita, oslovení širší cílové skupiny, větší efektivita apod.). S partnery máme podepsané Dohody o partnerství.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Statutární město Jihlava má uzavřené smlouvy o partnerské spolupráci s následujícími městy:

Purmerend

V roce 1991 byla podepsána první smlouva o partnerství, která byla obnovena po deseti letech. Byl tak položen základ pro mnohá setkání jak na oficiální úrovni v podobě odborných stáží, tak na úrovni neoficiální v množství kulturních a sportovních akcí. Z nich vzešla i mnohá přátelství mezi občany obou měst.

Heidenheim

Zastupitelstvo města dne 7. dubna 2002 mezi schválilo dohodu o partnerské spolupráci mezi městy Jihlava  a Heidenheim. Návrh na navázání partnerství s Heidenheimem přišel ze strany spolku Gemeinschaft Iglauer Sprachinsel e. V., který sdružuje německy hovořící občany, a spolu s městem Jihlava je od roku 1991 členem spolku Dům Gustav Mahlera, jehož úkolem je rozvíjení vzájemně dobrých vztahů mezi občany české, německé a židovské národnosti. Partnerství vede především k prohloubení dobrých sousedských vztahů mezi občany, spolky, institucemi a organizacemi obou měst. Dohoda přispívá k národním a mezinárodním snahám  o spravedlivý a mírový život v Evropě.

Užhorod

Smlouva o spolupráci mezi městy Jihlava a Užhorod byla schválena zastupitelstvem města Jihlavy dne    7. září 2010.

První myšlenka o případném uzavření partnerství s hlavním městem Zakarpatské oblasti Ukrajiny - městem Užhorod se zrodila po vyhodnocení zkušeností kraje Vysočina, který má uzavřenu partnerskou smlouvu se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Spolupráce obou krajů existuje od r. 2008.

 

Město Jihlava současně uzavírá partnerské smlouvy pro realizaci některých projektů, které přesahují hranice města. Jedná se např. o zpracování digitálního povodňového plánu ORP Jihlava a vybudování varovného a vyrozumívacího systému ORP Jihlava nebo projekty podpory cestovního ruchu Stříbrné pomezí a cyklostezka  Jihlava – Třebíč – Raabs.

Připravují se partnerské smlouvy v rámci IPRÚ.

Město bylo partnerem projektu Most k partnerství s VŠPJ s cílem zkvalitnění spolupráce mezi institucemi terciálního vzdělávání a aplikační sférou.

https://most.vspj.cz/

V případě integrovaných projektů jsou zajištěny mimorozpočtové zdroje účastníků projektu (dotace) a je možné realizovat řešení přesahující hranice jednotlivých obcí (viz partnerské projekty výše).

 

Výběr partnerů Jihlavy:

jsou osloveny obce na základě průzkumu zájmu o zapojení do konkrétního projektu, při zpracování strategie IPRÚ byl zrealizován průzkum zájmu, partnerské subjekty byly zapojeny v pracovních skuinách a následně jsou zapojeny v rámci implementace IPRÚ.

Příklad: v polovině r. 2017 uzavřena

Smlouva o partnerství mezi nositelem Integrovaného plánu rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace a realizátorem projektu, tj. Středisko křesťanské pomoci Jihlava a

Smlouva o partnerství mezi nositelem Integrovaného plánu rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace a realizátorem projektu, tj. Diecézní charita Brno.

 

Hodnocení projetků:

https://www.jihlava.cz/stribrne-pomezi/d-476559

https://www.jihlava.cz/cyklostezka-jihlava-trebic-raabs/d-478889

https://www.jihlava.cz/most-k-partnerstvi-vsp-jihlava-tvori-sit/d-477609

Projekt Most k partnerství - hodnocení viz příloha.

Digitální povodňový plán funguje od ledna 2014, hodnotící zpráva by se zpracovávala po případné povodni.

 

Soupis partnerských organizací není veden, partnerské subjekty jsou uveřejněny v rámci povinné publicity, jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách, např  digitální povodňový plán - ve smllouvě o dílo je uvedeno 23 obcí, se kterými jsou uzavřeny partnerské smlouvy.

 

Partnerské organizace - projekt Zdravé město

https://www.jihlava.cz/partnerske-organizace/d-514278/p1=104068

 

  • 1.3.C Partnerství a synergie
    ANO
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Kopřivnice vytváří partnerství na několika úrovních:

Mezinárodní:

Smlouva o partnerství je uzavřena s městy: Trappes – Francie, Zwönitz - Spolková republika Německo, Myszków – Polsko, Castiglione del Lago – Itálie, Congleton - Velká Británie. Smlouva o spolupráci je uzavřena s městem Bánovce – Slovenská republika. Předpokládáme, že v roce 2018 při příležitosti 70. let povýšení Kopřivnice na město bude s Bánovci uzavřena smlouva o partnerství. Zároveň je přehodnocováno partnerství s Congletonem, neboť z důvodu změn v organizaci veřejné správy ve VB se toto partnerství dále nerozvíjí.

Spolupráce s partnerskými městy se pravidelně vyhodnocuje a toto vyhodnocení je součástí ročenky města. V příloze dokládáme výtah z ročenky za rok 2015 s akcemi v rámci mezinárodního partnerství.

V rámci těchto partnerství dochází ke spolupráci v oblasti kulturní výměny, při kulturních a sportovních akcích či výměně zkušeností v oblasti veřejné správy. V létech 2015 – 2017 byl v rámci této spolupráce realizován projekt O našem městě chceme rozhodovat s Vámi, do kterého byla zapojena dětská zastupitelstva z Kopřivnice, Trappes a Myszkowa. https://www.dobrapraxe.cz/cz/tema/koprivnice-2

Na národní a regionální úrovni je Kopřivnice členem řady sdružení a asociací. Jmenujme například Národní síť zdravých měst,  Svaz měst a obcí ČR, Svaz tajemníků měst a obcí, Asociace cykloměst, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a další. Tato členství nám přinašejí informace, kontakty, inspiraci a spolupráci.

Město uzavírá parnerství i za účelem realizace projektů, například členství ve Sdružení obcí regionu Novojičínska přineslo realizaci významného investičního projektu Odkanalizování místní části Lubina, na základě smlouvy o spolupráci s městem Příbor byla realizována cyklostezka spojující obě města, na základě smlouvy se Štramberkem, Příborem a Hukvaldami je realizován projekt Lašská brána Beskyd na podporu turistiky v této oblasti. Ve spolupráci s Moravskoslezským krajem byly realizovány významné investiční projekty v oblasti dopravních staveb.

Partnerství s místními firmami, NNO, odborníky je uzavíráno prostřednictvím členství v komisích rady města, výborech zastupitelstva města, pracovních skupinách apod., například Komise pro Projekt Zdravé město a místní Agenda 21, Komise prevence kriminality a protidgové prevence, Komise pro architekturu a urbanismus, Komise pro mezinárodní vztahy, Komise místních částí (Vlčovice, Mniší, Lubina), Rada pro rozvoj lidských zdrojů a další.

Partnerství s různými subjekty umožňuje přípravu společných projektů a akcí. Například partnerství s podnikatelskými subjekty v rámci Rady pro rozvoj lidských zdrojů vede ke spolupráci na pravidelné Přehlídce technických řemesel, která je organizována pro žáky 8. a 9. ročníků a jejich rodiče pro přiblížení studijních oborů a budoucích povolání před volbou dalšího studia. S těmito firmami město rovněž spolupracuje na akci pro veřejnost Kopřivnické dny techniky, které v rámci dvoudenní interaktivní přehlídky prezentují výrobky a výrobní procesy firem z Kopřivnice a okolí. Akci navštíví cca 20 tis. návštěvníků.

V oblasti cestovního ruchu a spolupráce obcí v rámci Lašské brány Beskyd vznikají společné propagační materiály, sportovněspolečenské akce, je provozován společný informační portál www.lasska-brana.cz , vznikla aplikace průvodce Lašskou bránou do mobilu http://m.lwi.cz/lbb/ 

V roce 2016 uzavřela města Kopřivnice a Štramberk veřejnoprávní smlouvu í o poskytování služeb městské policie. Na základě této smlouvy zajišťuje Městská policie Kopřivnice činnosti i na území Štramberku.

  • 1.3.C Partnerství a synergie
    Ano, viz komentář v popisu otázky 1.3.8
Sebehodnocení +2?

Město vytváří účelná partnerství, která vytváření podmínky pro spolupráci jak na úrovni města, tak na úrovni organizací a spolků v něm působících.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • Národní síť Zdravých měst ČR, WHO, Krajská hygienická stanice ÚK, Univerzita J.E. Purkyně ad hoc partneři (FTVS, Olomouc.), Fair trade, Okresní hospodářská komora, setkávání starostů obcí ve spádové oblasti 2x ročně Společné projekty, analýzy, participace na kampaních, kulatých stolech, projektech
  • Svaz historických sídel
  • SMOČR
  • SONO - Sdružení obcí pro nakládání s odpady
  • MAS - Místní akční skupina České středohoří a další
  • synergické efekty se vytváří zejména prostřednictvím spolupráce na konkrétních tématech:
  • např. sport - analýzu vytvořila UP Olomouc, vycházela ale zčásti z dat KHS Ústeckého kraje z Analýzy zdravotního stavu obyvatel
  • např. zapojení do fair trade hnutí pomáhá řešit otázky podpory místních výrobců
  • doklady členstv či spolupráce í jsou k dispozici na MěÚ (smlouvy, deklarace, výstupy apod.)
  • 1.3.C Partnerství a synergie
Hodnota indikátoru 1.3.C:

ANO

Indikátor SPRM:
E.III.2 Počet prestižních (mezi)národních organizací, jejichž je město členem a počet aktivních partnerských měst

+2

Ve sledovaném období došlo k zásadní změně ve vztahu k partnerům města a jejich participaci na konkrétních aktivitách. Od r. 2002 byli různí partneři zapojování do kampaní a osvětových akcí a postupně se podíleli rovněž na jejich organizaci. V současnosti však partneři města již také sami organizují akce ve spolupráci s městem, čímž došlo k dalšímu kvalitativnímu posunu těchto partnerství. Nemalým úspěchem je rovněž navázání odborných partnerství s univerzitami či oborovými organizacemi, v roce 2014 se město Litoměřice stalo jako jediné město v ČR členem významné evropské asociace měst a regionů Energy-Cities. Nadále je třeba uchovat aktivní přístup k partnerům a vytvářet vhodné podmínky pro jejich činnost, která přispívá k různorodosti aktivit ve městě, a navazovat nová partnerství zejm. v podnikatelském sektoru a akademické obci.

1.4 Spokojenost obyvatel s kvalitou života

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.4 Spokojenost obyvatel s kvalitou života
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Bez komentářů či doporučení
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.4 Spokojenost obyvatel s kvalitou života
Sebehodnocení 0?

Hodnocení v kategorii „stabilní“ je dáno výsledkem  šetření spokojenosti v roce 2015, kdy u indikátoru spokojenosti občanů s místním společenstvím došlo k mírnému zhoršení oproti roku 2011  a 2013.

 

Hodnocení oponenta 0?

Neshledán rozdíl s hodnocením města. Bez připomínek.

Poznámka: Není systematicky definován soubor opatření na základě výstupů z šetření, který by sloužil jako vstup do akčních plánů, rozpočtu apod.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.4 Spokojenost obyvatel s kvalitou života
Sebehodnocení +2?

 Spokojenost obyvatel je sledována od roku 2008 a je dlouhodobě na vysoké úrovni.

Hodnocení oponenta +2?

Neshledán rozdíl s hodnocením města. Bez připomínek

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.4.1 Existuje metodika šetření spokojenosti?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Spokojenost obyvatel je pravidelně dle metodiky prováděna prostřednictvím šetření indikátoru ze sady Společných evropských indikátorů – A1 – Spokojenost občanů s místním společenstvím.

Cílem dotazníkového šetření je zprostředkovat vedení města zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel města na jednotlivé tematické oblasti.

Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Pro zachycení specifik Chrudimi byla část dotazníku zachycující spokojenost obyvatel s místním společenstvím mírně upravena. Dále bylo do dotazníku včleněno několik otázek, které se týkají hodnocení a fungování městského úřadu a jím nabízených služeb. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru s využitím proškolených tazatelů. Bylo osloveno na 700 respondentů.

Zpracované výsledky jsou v podobě závěrečné zprávy předkládány Radě města a Zastupitelstvu města. Na konci zprávy je zobrazena souhrnná spokojenost s jednotlivými aspekty kvality života. V tabulce jsou výsledky za rok 2007, 2009, 2011 a 2015 doplněny o trend vývoje (šipkami) a vývoje z hlediska udržitelnosti (podbarvením).

http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave-mesto/vysledky_a1_chrudim_2015.pdf

http://indikatory.ci2.co.cz/cs/a1-01/titulkovy-indikator-obecna-mira-spokojenosti

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím

Hodnota indikátoru:
2011: 85,7% spokojených obyvatel

2015: 93,9% spokojených obyvatel

Sebehodnocení +1?

Ve sledování spokojenosti obyvatel sledujeme trendy, vyhodnocujeme výsledky a snažíme se přijímat nápravná opatření při negativních výsledcích. Výsledky sledování pravidelně zveřejňujeme na webu města, jsou s nimi seznamováni zastupitelé města.

Spokojenost obyvatel se drží nad hranicí 85 %., což je obecně považováno za výborný výsledek. V roce 2015 mělo měření vzestupnou tendenci. Spokojenost obyvatel je také jedním z indikátorů strategického řízení.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Šetření spokojenosti proběhlo v roce 2011, 2013 a 2015 a dále výpočet Ekologické stopy města Jihlavy. Důvodem pro sledování indikátorů udržitelného rozvoje je snaha zjistit, zda jsou občané města Jihlavy spokojeni s nabízenými službami ve městě, jaké služby by se měly zlepšit, jaká je kvalita místního prostředí a jaké je dopravní chování obyvatel města Jihlavy.

Spokojenost obyvatel s místním společenstvím a mobilita a místní přeprava obyvatel Jihlavy

http://www.jihlava.cz/indikatory-udrzitelneho-rozvoje/d-496531/p1=104067

 

 

Hodnocení spokojenosti s jednotlivými aspekty kvality života v roce 2015  - 55 oblastí:

 

Hodnocení trendu

 

 

Zhodnocení vývoje od r.2011

počet hodnocených oblastí

 

Zhodnocení vývoje od r.2013

počet hodnocených oblastí 


rostoupcí

28

37

stagnující

22

12
klesající
2

6

nehodnoceno

3

0

 

 Spokojenost obyvatel s místním společenstvím a mobilita a místní přeprava obyvatel Jihlavy 2017 :

https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=520698

Nejdůležitějším výsledkem indikátoru spokojenosti občanů s místním společenstvím je skutečnost, že spokojeny jsou téměř čtyři pětiny respondentů (77,2%). Tento výsledek je výrazně lepší než bylo zjištěno v roce 2015 (71,8 %).

 

Aktuálně město připravuje ve spolupráci s Vysokou školou polytechnickou Jihlava realizaci každoročního průzkumu spokojenosti klientů.

 

Ekologická stopa

http://www.jihlava.cz/ekologicka-stopa-mesta/ds-54483/p1=104067

 

V roce 2011 se Magistrát města Jihlavy podílel na realizaci projektu Vysoké školy polytechnické Jihlava zaměřeného na hodnocení efektivnosti fungování veřejné správy. Projekt byl součástí grantu VŠPJ - Efektivnost zabezpečování vybraných veřejných služeb státní správy a samosprávy v Kraji Vysočina a ÚSK Banská Bystrica. Předmětem bylo porovnání předpokladů pro výkon práce a efektivnosti výkonu práce ve vybraných organizacích kraje Vysočina a Banskobystrického samosprávného kraje.

 

Metodou pro získání dat bylo dotazníkové šetření mezi klienty a zaměstnanci organizací. Výzkum se uskutečnil v roce 2011 a v roce 2015 a zúčastnil se Krajský úřad Kraje Vysočina a Magistrát města Jihlavy a v roce 2015 také Městský úřad města Banská Bystrica a Banskobystrický samosprávní kraj.

 

Souhrnné informace o výstupech projektu Efektivní zabezpečování vybraných veřejných služeb státní správy a samosprávy jsou uvedeny v příloze č. 7.

 

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    1,2 % (podíl obyvatel)

V roce 2015 v rámci dotazníkového šetření bylo vybráno 500 správně vyplněných dotazníků. Respondenty byli obyvatelé starší 15 let.

Podle údajů ČSÚ k 31.12.2015 měla Jihlava v kategorii 15 let a více 42 718 obyvatel.

Sebehodnocení +1?

Pozitivní vývoj je v roce 2015 vykázán v 37 hodnocených oblastech, tj. 67 % z celkového počtu hodnocených oblastí.

V předchozím období se jednalo o pozitivní vývoj v 28 oblastech, tj. 51 % z celkového počtu.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město Kopřivnice pravidelně provádí sociologický průzkum mezi obyvateli. Obvykle je tento průzkum realizován každé dva roky. V rámci průzkumu je jednak sledován Společný evropský indikátor (tzv. ECI) A1 – Spokojenost obyvatel s místním společenstvím a jsou sledovány rovněž další oblasti života ve městě, kvalita bydlení, pocit bezpečí, otázky v oblasti životního prostředí apod. Výsledky průzkumu jsou pak zveřejňovány prostřednictvím místních médií a rovněž jsou úplné závěrečné zprávy zveřejněny na webu města v sekci Radnice / Dokumenty http://www.koprivnice.cz/index.php?id=dokumenty-koprivnice

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    19 % velmi 74,3 % spíše spokojen (rok 2016) % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení +2?

 Průzkumy probíhají ve dvouletém intervalu.

Hodnocení oponenta +2?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město Litoměřice zahájilo vstupem do NSZM proces, jehož nedílnou součástí je konunikace s veřejností a pravidelné sledování spokojenosti obyvatel; od roku 2007 je pak prováděno cca každé 3 roky (2007, 2011, 2014) standardizované šetření spokojenosti obyvatel s využitím indikátorů ECI (European Common Indicators); výsledky tohoto šetření jsou porovnatelné s městyv ČR a EU.

ECI indikátor A.1 Spokojenost občanu s místním společenstvím

Zpráva ECI viz http://zdravemesto.litomerice.cz//images/stories/file/indikatory_UR/Vysledky_LTM_A1_Spokojenost_2014.pdf

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
Hodnota indikátoru 1.4.A:

ANO

Indikátor SPRM:
Vize 2 Spokojenost s životem ve městě (ECI A.1)

+2

Spokojenost obyvatel ve sledovaném období výrazně neklesá ani nestoupá a drží se na úrovni kolem 90 %, což je považováno za velmi dobrý výsledek. Měření spokojenosti obyvatel je pro vedení města důležitý zdroj informací a zpětné vazby, které jsou spolu s dalšími informacemi z veřejných projednání využívány pro tvorbu akčních plánů. Spokojenost obyvatel je také jedním z indikátorů strategického řízení. Do budoucna lze sledování spokojenosti podpořit klasickým reprezentativním šetřením populace města.

1.4.2 Jsou s výsledky seznamováni zastupitelé a veřejnost?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Veřejnost může výsledky sledovaných indikátorů najít na webových stránkách města Chrudim, v sekci Zdravé město - http://www.chrudim.eu/cs/download/zdrave-mesto/vysledky_a1_chrudim_2015.pdf

Tento indikátor (spolu s dalšími ze sady ECI) jsme sledovali v letech 2004 – 2007 – 2009 – 2011 a nyní i 2015. Pod následujícím odkazem jsou zveřejněny všechny závěrečné zprávy, ze kterých lze sledovat trendy -  http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/spolecne-evropske-indikatory.html

Na konci zprávy z roku 2015 je zobrazena souhrnná spokojenost s jednotlivými aspekty kvality života. V tabulce jsou výsledky za rok 2007, 2009, 2011 a 2015 doplněny o trend vývoje (šipkami) a vývoje z hlediska udržitelnosti (podbarvením).

Výsledky jsou prezentovány na komisi ZM a MA 21, Strategickém týmu pro UR, s výsledky jsou pomocí TZ informovány i média. Jsou předkládány i ZM.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano.

Zasedání zastupitelstva města – usnesení zastupitelstva číslo 403/15 - ZM, 389/13 - ZM, 485/11 - ZM.

Webové stránky města.

Tisková zpráva.

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    1,2 % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Zpracovatel sociologického průzkumu prezentuje jeho výsledky členům rady města, veřejnost je s výsledky seznámena prostřednictvím článku v Kopřivnických novinách http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=spokojenost-obyvatel-mesta-podle-pruzkumu-roste&clanek=21505 . Závěrečné zprávy všech sociologických průzkumů jsou zveřejněny na webu města www.koprivnice.cz v sekci Radnice/Dokumenty.

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    19 % velmi 74,3 % spíše spokojen (rok 2016) % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení +2?

 Všechny závěrečné zprávy z provedených průzkumů jsou k dispozici na webu města. V souvislosti s provedeným průzkumem jsou k výsledkům zveřejňovány články v Kopřivnických novinách.

Hodnocení oponenta +2?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • výsledky šetření jsou vždy předány vedoucím odborů MěÚ k dalšímu využití
  • je vydávána tisková zpráva s informací i výsledcích šetření
  • výsledky šetření jsou projednávány na komisi ZM a MA21
  • zpráva ECI je vyvěšena na webu Zdravého města

Zpráva ECI viz http://zdravemesto.litomerice.cz//images/stories/file/indikatory_UR/Vysledky_LTM_A1_Spokojenost_2014.pdf

NA
1.4.3 Lze doložit trend v hodnocení spokojenosti případně srovnání s jinými městy?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Srovnání s jinými městy lze najít na výsledkovém portálu, který nabízí výsledky sledování indikátorů ECI (Společných evropských indikátorů) a místně specifických indikátorů ve městech ČR.
Portál obsahuje základní srovnání nejdůležitějších indikátorů a jejich výsledků od roku 2003, kdy česká města začala indikátory sledovat, do současnosti.

http://indikatory.ci2.co.cz/cs/eci?category=14&city=All&tags=&=Hledat

http://indikatory.ci2.co.cz/cs/a1-01/titulkovy-indikator-obecna-mira-spokojenosti

 

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Trend v hodnocení spokojenosti je uveden ve zprávě z provedeného šetření v roce 2015.

http://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=509726

 

Nejdůležitějším výsledkem indikátoru spokojenosti občanů s místním společenstvím je skutečnost, že spokojeny jsou více jak dvě třetiny respondentů (71,8 %). Tento výsledek je ovšem horší než v předcházejících letech: 2011 (78,5 %) a 2013 (78,7 %).

Dále je v závěrech zprávy uvedeno:  Při porovnání s jinými městy, kde probíhalo obdobné šetření, je nezbytné konstatovat, že lidé v Jihlavě jsou na základě šetření z roku 2015 spíše méně spokojeni.

 

Výsledky indikátoru Mobilita a místní přeprava cestujících v Jihlavě svědčí z hlediska udržitelnosti o pozitivním výsledku.

 

Základní srovnání s jinými městy je možné získat na stránkách CI2, o. p. s.

http://indikatory.ci2.co.cz/cs

Výsledkový portál nabízí výsledky sledování indikátorů ECI (Společných evropských indikátorů) a místně specifických indikátorů ve městech ČR. Jedná se zejména  o města, která dlouhodobě spolupracují          s CI2, o.p.s nebo mají sama zájem zde publikovat výsledky indikátorů.
Portál obsahuje základní srovnání nejdůležitějších indikátorů a jejich výsledků od roku 2003, kdy česká města začala indikátory sledovat, do současnosti.

 

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    1,2 % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Trend ve sledování míry spokojenosti obyvatel - ECI 1 - Spokojenost obyvatel s místním společenstvím

Kromě odpovědi na ordinální otázku identifikující obecnou míru spokojenosti s životem v Kopřivnici měli respondenti možnost vyjádřit míru své spokojenosti také kardinálně, tj. procentuálně na škále (stupnici) od 0 % = žádná spokojenost do 100 % = nejvyšší spokojenost. Průměrná hodnota spokojenosti obyvatel s životem v Kopřivnici byla v červnu 2016 celkem 78,1 %, resp. nejvyšší v posledních osmi letech. V roce 2008 byla hodnota spokojenosti 74,5 %, v roce 2010 byla hodnota spokojenosti 70,1 %, v roce 2012 byla hodnota spokojenosti 70,8 % a v roce 2014 to bylo 70,1 %.

Ze vztahu obecné míry spokojenosti k vybraným sociálnědemografickým ukazatelům vyplývá, že se míra spokojenosti v závislosti na těchto faktorech (věk, pohlaví, vzdělání, ekonomická aktivita a typ bydlení) zásadně nediferencuje.

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    19 % velmi 74,3 % spíše spokojen (rok 2016) % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení +2?

Spokojenost obyvatel vzrostla.

Hodnocení oponenta +2?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • trend vývoje spokojenosti lze doložit jednotlivými zprávami
  • výsledky šetření dalších měst jsou dostupná na webových stránkách konzultační společnosti TIMUR

Zpráva ECI viz http://zdravemesto.litomerice.cz//images/stories/file/indikatory_UR/Vysledky_LTM_A1_Spokojenost_2014.pdf

viz webové stránky http://

NA
1.4.4 Je provedena analýza výsledků, a to zejména v případě negativního trendu?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

S výsledky je dále pracováno, pomáhají nám směřovat zaměření aktivit a projektů. Na základě průzkumů ECI indikátorů byla provedena např. optimalizace separačních hnízd, stanovení nebezpečných míst ve městě, upraven jízdní řád MHD apod. (byly vybudovány nové přechody pro chodce, nebezpečné byly osvětleny, vybudovány bezbariérové trasy na základě požadavků veřejnosti apod.)

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Analýza je uvedena ve zprávách z provedeného šetření.

Zpráva z roku 2015 obsahuje tabulku, která uvádí souhrnnou spokojenost s jednotlivými aspekty kvality života, výsledky za rok 2011, 2013 a 2015 jsou doplněny o trend vývoje a vývoje z hlediska udržitelnosti.

Rovněž tabulka, která ukazuje v souhrnu výsledky jednotlivých indikátorů mobility ve městě.  Jsou uvedeny výsledky na rok 2011, 2013 a 2015 a naznačen trend a vývoj k udržitelnosti.

Zpráva dále obsahuje nejlépe a nejhůře hodnocené projekty.

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    1,2 % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Zpráva ze šetření spokojenosti obyvatel podrobně popisuje výstupy šetření, ale neobsahuje analýzu příčin a možných opatření.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Analýza výsledků je součástí závěrečné zprávy sociologického průzkumu. Důvody nespokojenosti malé části respondentů (pouze 6,7 %) s životem v Kopřivnici byly identifikovány prostřednictvím volné otázky (bez nabízených variant odpovědí). Hlavním důvodem nespokojenosti této skupinky dotázaných s životem ve městě je podle spontánních odpovědí vzhled a údržba města, dále pak špatné chodníky, málo parkovacích míst, špatný stav silnic, sociálně vyloučení obyvatelé – Romové, bezdomovci, drogově závislí apod. – a bezpečnost obyvatel, tj. kriminalita a vandalismus. Z komparace výsledků s průzkumy z předchozích let vyplývá, že se hlavní důvody nespokojenosti s životem v Kopřivnici meziročně nezměnily.

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    19 % velmi 74,3 % spíše spokojen (rok 2016) % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení +2?

 V rámci průzkumu mají lidé možnost zdůvodnit svoji nespokojenost.

Hodnocení oponenta +2?

Bez připomínek

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • je prováděno základní vyhodnocení výsledků šetření ve vztahu k vynakládaným investicím z rozpočtu města; dle posledního měření ale nelze konstatovat, že by se navýšení prostředků v určitých oblastech (kultura, sport) viditelně projevilo také v hodnocení spokojenosti ze strany veřejnosti; je to dáno mj. tím, že tato šetření mohou být ovlivněna aktuálními událostmi v konkrétním roce či měsíci (např. velké koncerty na náměstí, vinařské slavnosti apod. mají pozitivní dopad, naopak např. diskuze o financování sportu mají spíše negativní dopad apod.), ale i faktem, že spokojenos se dlouhodobě drží na vysoké úrovni.
+1

Ve sledovaném období došlo jednoznačně ke zlepšení práce s výstupy z šetření spokojenosti. Nicméně je třeba tyto výstupy posuzovat v dlouhodobém horizontu a v kontextu dalšícíh výstupů z veřejných projednání apod. Výstupy se následně promítají např. do tvorby akčních plánů, t.j. do rozpočtu na příslušný rok. Do budoucna je možné uvažovat o klasických sociologckých reprezentativních šetřeních, které by poskytly podrobnější data na větším vzorku populace a doplnily by šetření ECI. Vzhledem k finanční náročnosti lze uvažovat o intervalu cca 5 let.

1.4.5 Přijímají se opatření na základě provedení šetření?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Opatření jsou přijímána nepřímo - pokud vychází nějaká oblast opakovaně negativně, dostává se téma na jednání komise ZM a MA 21. Poté je výsledek porovnán i s výsledky komunitního plánvání - výstupy TOP 10 problémů, anket, tematických kulatých stolů apod. a je sledován jejich dlouhodobý trend.

Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podněty a problémy jsou řešeny individuálně a k nim jsou přijímána konkrétní opatření.

Například: na základě průzkumů ECI indikátorů a dalšího podrobného průzkumu MHD byl upraven jízdní řád MHD, zahájena informační kampaň prostřednictvím projektu „Kolmo, busem, pěšky s jihlavskými ježky“ (podrobně viz téma 4 – Doprava)

 

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    1,2 % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Není systematicky definován soubor opatření na základě výstupů z šetření, který by sloužil jako vstup do akčních plánů, rozpočtu apod.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Sociologický průzkum je vždy součástí analytické části přípravy popř. aktualizace SPRM. Strategický plán pak ve své návrhové části v jednotlivých opatřeních reaguje na výstupy z tohoto šetření. K průzkumům, které jsou realizovány v meziobdobí (SPRM je vytvořen na 15 let a v polovině času byl aktualizován a průzkumy probíhají každé dva roky) je přihlíženo v rámci přípravy ročního akčního plánu rozvoje města. Důvody nespokojenosti se dlouhodobě opakují a jsou řešeny v rámci přípravy investičních či neinvestičních akcí. Jelikož jde o investičně rozsáhlé a náročné projekty (obnova chodníků, výstavba parkovišť, rekonstrukce komunikací, vzhled města) jsou realizovány v dílčích projektech a není možno uspokojit požadavky všech lokalit a jejich obyvatel najednou. To je pravděpodobně důvodem, proč se zmíněné důvody nespokojenosti v průzkumu objevují opakovaně. Obdobně je tomu i v oblasti kriminality, bezpečnosti a protidrogové prevence. Tato oblast je navíc velmi ovlivněna subjektivním pocitem, který ovšem není podpořen fakty, které vyplývají z policejních statistik.

  • 1.4.A Spokojenost občanů s místním společenstvím
    19 % velmi 74,3 % spíše spokojen (rok 2016) % (podíl obyvatel)
Sebehodnocení +2?

Problémové oblasti jsou řešeny.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek
- není systematicky definován soubor opatření na základě výstupů z šetření, který by sloužil jako vstup do akčních plánů, rozpočtu apod. - do nichž však město výstupy fakticky zapracovává.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • opatření jsou přijímána nepřímo - pokud vychází nějaká oblast opakovaně negativně, dostává se téma např. do Plánu zlepšování ZM a MA21
  • stále je třeba šetření spokojenosti považovat za indikativní a za jeden zdroj informací, resp. zpětné vazby, je třeba je porovnávat např. s výstupy TOP 10 problémů, anket, tematických kulatých stolů apod. a sledovat dlouhodobý trend

1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území
Sebehodnocení 0?

Vlivem scelování zastavěných částí došlo k redukci obvodu zastavěného území na 95%. K nárůstu obvodu domů o cca 30% došlo především dostavbou průmyslové zóny, obchodů a služeb (supermarkety a drobní podnikatelé), ale i bytovou výstavbou – jak individuální, tak hromadnou. Město se rozrůstá v souladu s územním plánem. Nově připravený územní plán využívá rozvojových ploch přednostně uvnitř zastavěného území města a snaží se minimalizovat zábory nezastavěného území okolních ZPF, okolní přírody a krajiny (zástavby proluk, brownfields). Omezuje také rozvoj příměstských částí ve prospěch městské zástavby.

Hodnocení oponenta 0?

 Popsané tendence územního rozvoje lze hodnotit pozitivně. Zaměření na přednostné využití ploch uvnitř zastavěného území, resp.využití brownfields je žádoucí.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území
Sebehodnocení 0?

Situace je uspokojivá.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.5.1 Prosazuje obec při umisťování nových staveb požadavek, aby umístění negenerovalo zbytečnou dopravní zátěž okolí a klidových zón obce?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Vzhledem k tomu, že město Chrudim má zpracovaný kvalitní ÚPD a pro všechny významnější rozvojové lokality jsou zpracovávány zástavbové studie, lze konstatovat, že v maximální možné míře je eliminován negativní vliv nových staveb na životní prostředí.

Územně plánovací dokumentaci lze najit na http://www.chrudim.eu/mesto/strategicke-dokumenty/uzemni-plan-mesta.html

Územní studie jsou k nahlédnutí nejen v tištěné podobě na Odboru územního plánování a regionálního rozvoje, ale i na webových stránkách města http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-uzemniho-planovani-a-regionalniho-rozvoje/studie.html

Nově připravovaný územní plán Chrudim je možné shlédnout na http://www.chrudim.eu/uzemne-planovaci-dokumentace/chrudim.html

  • 1.5.A Kompaktnost městské zástavby

Hodnota indikátoru:

 

2000: Tato data můžeme považovat za orientační – nejsou dostupná v digitální podobě

 

Obvod města s jeho částmi (zast. uz.) = 53 623 m Obvod budov= 238 026m

Tzn., že výsledek je +/- : 238 026m/53 623 m = 443,8 %

2011:
Obvod města s jeho částmi (zast. uz.) =69 975m Obvod budov= 279 067m

279 067m/69975m = 398,8%

2015:
Obvod města s jeho částmi (zast. uz.) =71 545 m Obvod budov= 282 663m

282 663 m/71 545 m = 395,1%

Sebehodnocení +1?

Měnící se infrastruktura města zajišťuje minimalizaci ztrát v dopravě – obchvat, západní komunikační propojení, cyklostezky, tepelném hospodářství - napojení na horkovod, zateplování budov a obsluze ostatní technickou infrastrukturou – plyn, voda, kanalizace.

Snaží se využívat přednostně zastavěné území města a snaží se minimalizovat zábory nezastavěného území okolních ZPF, okolní přírody a krajiny (zástavby proluk, brownfilds).

K expanzivnímu vývoji města došlo po roce 1996 a to především výstavbou obchodů a služeb (supermarkety a drobní podnikatelé), průmyslovými zónami, ale i bytovou výstavbou – jak individuální, tak hromadnou. Město se rozpíná v souladu s územním plánem. Výsledná čísla jsou větší, protože zastavěné území propojujeme (místní části), zcelujeme. Průmyslová zóna poskytuje pracovní příležitosti pro obyvatele města, máme platné regulativy pro její osazování.

Ve městě se snažíme uspokojovat poptávky po plochách a pozemcích pro různé typy bydlení ve městě, jsou k tomuto účely využívány i brownfieds.

Hodnocení oponenta +1?
Město výrazně změnilo politiku umisťování nových staveb pro bydlení, vybavenost i výrobních a skladovacích provozů ze zastavitelných ploch a z rezerv mimo současné zastavěné území města do proluk a na "brownfields", což snižuje zábory ZPF i dopravní náročnost obsluhy
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město připravuje nový územní plán. Kompaktní zástavba je jedním z hlavních bodů koncepce návrhu nového územního plánu. Město má zpracovaný dopravní model a má tak přehled o dopravní zátěži ve všech částech města i jednotlivých ulicích.

Rada města Jihlavy schválila usnesením číslo 77/17-RM návrh smlouvy o dílo na dopracování Územního plánu města Jihlavy.

 

Město má zpracovány územní studie veřejných prostranství -  Špitálské předměstí, Na Bělidle, Handlovy Dvory, Havlíčkova ul., Sidliště I.

Jsou vytipovány další.

 

 

 

  • 1.5.A Kompaktnost městské zástavby
    497 %

R. 2008

-celkový obvod všech domů dle ZABAGEDu = 514,57 km

- celkový obvod zastaveného území dle staršího územního plánu = 143,77 km

-tzn., že výsledek je cca 358 %

 

R. 2016

-celkový obvod všech domů dle katastru nemovitostí = 815,41 km

-celkový obvod všech domů dle základní územní identifikace = 676,94 km

-celkový obvod zastaveného území dle současného územního plánu = 136,13 km

-tzn., že výsledek je cca 599 % dle KN a 497 % dle základní územní identifikace

 

Katastr nemovitostí však neuvádí jen budovy ale i nádvoří (konkrétně druh využití pozemku: zastavěná plocha a nádvoří).

 

Zmenšení obvodu zastavěného území bylo způsobeno scelováním zastavěných částí.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

 Z údajů je zřejmé, že obvod zastavěného území města klesl. Jinak doložení výpočtu lze obecně považovat za pozitivní. Dále je zřejmé, že město má zpracovanou evidenci brownfields ve správním území, což lze rovněž považovat za pozitivní. Uvedený podklad je přehledný.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Obec prosazuje při umisťování nových staveb požadavek, aby umístění negenerovalo zbytečnou dopravní zátěž okolí a klidových zón obce. Územní plán důsledně vymezuje funkční plochy pro průmysl, služby, bydlení a zemědělskou výrobu.

V územně analytických podkladech (ÚAP) jsou sledovány jednotlivé funkční plochy, záměry na změny v území, při každé aktualizaci ÚAP je zpracováván rozbor udržitelného rozvoje území a stanovovány problémy k řešení v ÚPD.

Město se snaží o zachování přirozeného oddělení průmyslu a rezidenční zóny města prostřednictvím železniční tratě (postupná změna „starého závodu Tatra„ na komerční zónu, město také vykoupilo bývalé průmyslové objekty Tatry v městském sadu a za budovou MÚ a snaží se je postupně přeměnit na plochy pro rekreaci, oddech a veřejnou infrastrukturu).

Průmyslový park Kopřivnice se nachází na okraji města při komunikaci I/58. Usnesením zastupitelstva je vyloučeno jednání o vstupu takového investora do Parku, který je spediční a skladovací firmou, protože lze očekávat, že by její činnost zvyšovala dopravní zátěž města a jeho okolí.

Město realizuje projekty na podporu rozvoje cyklistiky a to jak pro rekreační účely, tak za účelem dopravy do zaměstnání, za nákupy a službami. 

  • 1.5.A Kompaktnost městské zástavby

V rámci stávajícího územního plánu nejsou hodnoty potřebné pro výpočet indikátoru vyčísleny. Město připravuje nový územní plán a v návaznosti na něj budou vstupní údaje výpočtu vyčísleny.

Sebehodnocení 0?

Město se rozvíjí v souladu s územním plánem. Snaží se přednostně využívat zastavěné území města a snaží se minimalizovat zábory nezastavěného území okolních ZPF, okolní přírody a krajiny. V oblasti dopravy podporuje rozvoj cyklistiky.

K expanzivnímu vývoji města došlo na počátku tisíciletí a to především výstavbou nové průmyslové zóny, která přivedla do města nové investory, kteří eleminovali výpadek v zaměstnanosti způsobený útlumem činnosti u tradičního zaměstnavatele společnosti Tatra. Na druhou stranu pro výstavbu nových obchodů a služeb (supermarkety a drobní podnikatelé) byly využívány lokality v zastavěném území města (např. brownfield starého závodu Tatry, nebo zmenšení plochy autobusového nádraží).

Hodnocení oponenta 0?

Bylo by vhodné doplnit indikátor kompaktnosti městské zástavby. Jinak bez připomínek. Přístup města lze hodnotit pozitivně.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • při umísťování nových staveb se vychází z územního plánu z roku 2009 (Změna č. 2 z roku 2015) (viz oblast 1.1)
  • Současně platný územní plán včetně změn byl pořízen v souladu s platnou legislativou autorizovaným architektem, který v rámci pořízení stanovil koncepci území včetně koncepce rozvojových lokalit, spolu se stanovením regulativů jejich využití. Lokality byly navrhovány mimo jiné i s ohledem na náročnost budování technické a dopravní infrastruktury a současně je doporučováno využití stávajících proluk v zástavbě z důvodu minimalizace rozšiřování zastavěného území města.
  • příklad snížení dopravní zátěže: nový sběrný dvůr přesunut do centra města do docházkové vzdálenosti - redukce dopravy (na základě zvýšujícího se množství ukládaného odpadu lze usoudit, že by došlo ke znatelnému nárůstu dopravy, pokud by stejné množství mělo být uloženo na bývalý sběrný dvůr na okraji města - Želetice)
  • připravuje se výstavba nových komunikací (II/247 přivaděč k průmyslovým zónám Prosmyky-Litoměřice a přeložka silnice I/15 východní obchvat) - odvedení dopravy z centra města
  • došlo k redukci počtu parkovacích míst v ul. Svojsíkova (v souvislosti s rekonstrukcí parku)
  • tuto problematiku bude řešit také plán udržitelné mobility zpracovaný v r. 2015, který bude podkladem pro celkovou novou koncepci rozvoje dopravy ve městě s výhledem do r. 2050
  • velký problém je doprava v klidu, zejm. na sídlištích
  • viz UP na webu města - https://www.litomerice.cz/uzemni-plany/846-uzemni-plan-litomerice
  • 1.5.A Kompaktnost městské zástavby
Hodnota indikátoru 1.5.A:

R. 2007 (orientační údaje)
- obvod všech domů = 227,6 km
- celkový obvod zastavěného území (dle územního plánu) = 40,07 km -> tzn. výsledek je cca 568 %
R. 2014 (orientační údaje)
- obvod všech domů (dle katastru) = 232,7 km
- celkový obvod zastavěného území (dle územního plánu) = 40,1 km

+1

Oproti předchozímu ÚP došlo k omezení rozrůstání města, což představuje snížení dopravní zátěže.

V současnosti se vychází se při řešení této problematiky z platného ÚP; specificky bude tato oblast řešena v novém plánu udržitelné mobility

Vzhledem k tomu, že jsou k dispozici data týkající se obvodu všech domů a celkového obvodu zastavěného území města za rok 2007 lze trend vývoje sledovaného jevu v porovnání s údaji za rok 2014 označit jako mírně rostoucí.

Za období od roku 2001 do roku 2011 lze trend výstavby bytů označit jako ustálený, přičemž v daném období bylo průměrně v každém roce postaveno 28 nových obydlených bytů, z toho 14 bytů v rodinných domech a 14 bytů v bytových domech.

1.5.2 Prosazuje město takovou funkční diferenciaci využití území, aby vyhovovala jak z hledisek fungování města a jeho dopravní obsluhy, ale i zdravého životního prostředí a podmínek života obyvatel i návštěvníků?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Navržená koncepce rozvoje města vychází ze zásad:

  • rozvíjet především jádrové území Chrudimě a to severním, doplňkově jihovýchodním směrem od stávající zástavby, přičemž územní plán musí respektovat také územně připravený rozvoj jižním směrem,
  • v okrajových místních částech se omezit na nekapacitní dostavbu,
  • neumožnit rozptýlenou výstavbu rodinných domů v krajině, a to ani přestavbou chatových nebo zahrádkářských lokalit, neboť je z hlediska řešení dopravy a inženýrských sítí neekonomická,
  • podporovat rekreační využití území podél Chrudimky, zejména zde vymístit nevhodně situované výrobní a skladové areály a nahradit je plochami přírodního charakteru, zprůchodnit území kolem toku a doplnit zde plochy územního systému ekologické stability, v záplavových územích zamezit situování nových staveb,
  • zatraktivnit město z hlediska turistického ruchu doplněním sportovních a rekreačních ploch nadmístního charakteru na plochách mezi Chrudimí a Železnými Horami vč. autokempinku Podhůra, ve výhledu zde zvážit i situování golfového hřiště,
  • umožnit rozvoj komerčních aktivit a administrativních center firem, situovat je na hlavních příjezdových trasách do města (Dašická, prodloužení ulice Novoměstské) a také jižně průmyslové zóny Transporta,
  • rozvoj průmyslové výroby s negativním dopadem na okolní zástavbu omezit na dosud nevyčerpané plochy stávajících průmyslových zón, zónu nadmístního významu při ulici Dašické řešit jako územní rezervu (pro případného strategického investora) vč. možnosti zavlečkování.

 

Podle SLDB 2011 bylo v Chrudimi v roce 2011 celkem 3 262 domů, z toho bylo 8,8 % neobydlených domů s byty a 91,05 % trvale obydlených. Z celkového počtu 2 970 trvale obydlených domů tvořily rodinné domy 87 % a bytové domy 19,02 %. Nejvíce domů ve městě mělo 1 - 2 nadzemní podlaží. Podle počtu bytů v domě převažovaly domy s 1 bytem.

Největší počet domů v Chrudimi v roce 2011 byl ve vlastnictví fyzických osob a nejméně domů vlastnilo bytové družstvo. Na území města se nachází vysokopodlažní i nízkopodlažní zástavba, převládají nízkopodlažní domy. Ve městě se nachází celkem 565 bytových domů, z toho je 37 domů ve vlastnictví státu a města Chrudim.

V roce 2011 bylo ve městě celkem 10 348 bytů, z toho bylo 890 neobydlených bytů. Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech v roce 2011 byl 27,6 %, naproti tomu podíl bytů v bytových domech představoval 71,2 %.

Z trvale obydlených bytů v roce 2011 tvořily 41 % byty v osobním vlastnictví, 23,4 % byly byty ve vlastním domě a 20 % byly byty nájemní. V roce 2011 byla ve městě v obydlených bytech průměrná velikost obytné plochy bytu 62,7 m2, Podle počtu obytných místností v roce 2011 jednoznačně převažovaly v obydlených bytech čtyřpokojové byty.

 

  • 1.5.B Urbanistická struktura
  • 1.5.D Dostupnost veřejných parků, prostranství a služeb

Hodnota indikátoru:

2011 s daty 2001:

26,7 % byty v rodinných domcích

72,3 % bytů v bytových domech

0,96% ostatní

8998 bytů celkem
2407 bytů v rodinných domech
6505 bytů v byt. domech

86 ostatní budovy

data ze sčítání SLDB 2011: komentář v popisu textu

10 348 bytů celkem
3 014 bytů v rodinných domech
7 188 bytů v byt. domech

146 ostatní budovy

29,1 % byty v rodinných domcích

69,5 % bytů v bytových domech

1,41 % ostatní

 

Hodnota indikátoru 1.5.D:

Dostupná data jsou z roku 2012, jejich aktualizace se připravuje v roce 2016:

Dostupnost separačních hnízd pro obyvatele do vzdálenosti 300 m činí 88,14%

Dostupnost veřejných prostranství nad 5000 m2 pro obyvatele do vzdálenosti 300 m činí 66,53% a dostupnost všech ostatních odpočinkových ploch činí 87,6%

Dostupnost zastávek MHD pro obyvatele do vzdálenosti 300 m činí 83,16%

Dostupnost veřejných škol pro obyvatele do vzdálenosti 300 m činí 55,34%

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Sebehodnocení města vystihuje stav v území
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město se prostřednictvím územního plánu snaží docílit optimální hustoty zástavby, na jednotlivé rozvojové plochy bude zpracovávat územní studie, které navrhnou vhodnou skladbu budoucí zástavby. Pomocí dopravního modelu je možné simulovat různé varianty rozvoje jejich dopravních řešení.

  • 1.5.B Urbanistická struktura
    24,65 / 74 % bytů
  • 1.5.D Dostupnost veřejných parků, prostranství a služeb

a) 24,65 % - v rodinných domech

b) 74,00 % - v bytových domech

Hodnota indikátoru 1.5.D:

indikátor doplňkový

Mapka - viz příloha  č. 11.

 

Doklad o doložení dostupnosti veřejné zeleně je jedním z podkladů pro zpracování nového územního plánu.

 

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

 Doložení údajů forem bydlení je pozitivní. Zatím z údajů nejsou patrné tendence, to bude zřejmé, až budou k dispozici údaje za další období. Podklad dostupnosti veřejné zeleně je přehledný, a vypovídá o tom, že dostupnost je větší části města celkem vyhovující.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Hlavní zásadou urbanistické koncepce města zpracované v územním plánu (pořízeného v létech 2005-2009) při vytváření podmínek pro rozvoj území jsou požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území při navázání na dosavadní urbanistický a stavební vývoj jednotlivých katastrálních území. Koncepce rozvoje území vychází z prognózy vývoje bydlení ve střednědobém výhledu (do r. 2020), opírající se o komplexní zhodnocení podmínek řešeného území. Je předpokládána stagnace počtu obyvatel a výstavba cca 50 nových bytů ročně. Asi u 1/5 z uvedeného počtu bytů je možné předpokládat jejich vybudování bez nároků na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (půdní vestavby, přístavby, změny využití objektů, výstavba v prolukách a na větších zahradách apod.). Uvedená bilance je také výchozím předpokladem pro bilancování potřeby ploch a dimenzování technické infrastruktury.

V roce 2016 zahájilo město přípravu nového územní ho plánu. Jeho zadání je zveřejněno na internetových stránkách města. http://www.koprivnice.cz/urad/uzemni_plany/koprivnice/novy_plan.pdf

V roce 2016 zpracovalo město Územní studii sídelní zeleně. Jejím účelem je evidence, hodnocení a návrh obnovy a tvorby sídelní zeleně s cílem zajistit zlepšení kvality prostředí v sídle a jeho ekologickou stabilitu. Zeleň v sídle je navrhována jako funkčně a prostorově spojitý systém zeleně zastavěného území, vodních prvků a zastavitelných ploch v návaznosti na zeleň v krajině včetně zajištění průchodností území. http://www.koprivnice.cz/index.php?id=uzemni-studie-koprivnice&up=uzemni-studie-koprivnice-zelen#studie

V roce 2017 je zpracovávaná Územní studie krajiny správního obvodu ORP Kopřivnice. Studie by měla obsahovat stanovení cílové vize krajiny, návrh opatření na ochranu a rozvoj hodnot a potenciálů krajiny, pro optimalizaci hospodaření v krajině, pro zlepšení sídelních propojení a prostupnosti krajiny pro člověka, doporučení opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny, ke zvýšení retence v území a ke zlepšení protipovodňové ochrany území, zpřesnění migračně významných území a koridorů, doporučení opatření v souvislosti s adaptací na změnu klimatu a další. V rámci analytické části studie byli vyzváni ke spolupráci také obyvatelé ORP, jako znalci a uživatele krajiny, neboť bylo třeba stanovit a popsat současný stav krajiny, její hodnoty a její slabiny.

  • 1.5.B Urbanistická struktura
    21,55 % bytů je v RD, 78,05 % bytů je v BD (dle výsledků SLDB 2011) % bytů
  • 1.5.D Dostupnost veřejných parků, prostranství a služeb
    85,93 % % obyvatel

Hodnota indikátoru je odvozena od podílu obyvatel městské části Kopřivnice na celkovém počtu obyvatel. Dostupnost veřejné infrastruktury v městské části je lepší, než ve třech místních částech, které mají vesnický charakter území.

Sebehodnocení 0?

 Historickým vývojem se Kopřivnice stala sídlištním městem. Individuální bydlení je především ve třech místních částech, které jsou součástí města. V územním plánu je dostatek pozemků pro novou individuální bytovou výstavbu, jsou pro ně zpracovány územní studie. 

V souvislosti s přípravou nového územního plánu bude provedena revize těchto zastavitelných ploch. Záměrem města je zmenšit jejich rozsah.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek. Komplexní přístup města lze hodnotit jednoznačně pozitivně.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

V územním plánu stanovené plochy s rozdílným způsobem využití nabízejí pestrou nabídku funkcí, umožňující vznik kvalitního prostředí příznivého jak pro stávající obyvatele, tak pro potencionální návštěvníky.

Z hlediska urbanistické koncepce města je vycházeno ze stávajících prvků jeho urbanistické struktury, kterou představuje historické jádro města, vnitřní prstenec kompaktního města, vnější prstenec, koridor řeky, městská nábřeží řeky Labe a přilehlé ostrovy a také lokální centra městských částí. Pro potřebu územního rozvoje jsou ve smyslu územního plánu zastavěná území a zastavitelné plochy rámcově rozčleněny na území stabilizovaná, rozvojová a přestavbová. Rozvojová území představují plochy určené pro novou výstavbu se specifikací jejich využití, území přestavbová jsou tvořena plochami převážně uvnitř zastavěného území určenými k jinému než stávajícímu využití a území stabilizovaná tvoří všechny plochy, jejichž využití se územním plánem nemění.

Správní území města je pro účel územního plánu členěno na přibližně stejnorodé plochy využití území. Každá plocha s rozdílným způsobem využití je definována z hlediska hlavního využití, přípustného nebo nepřípustného využití a dalších podmínek a z hlediska jejich prostorového uspořádání (forem zástavby).

Z hlediska dopravní obsluhy územní plán částečně stabilizuje páteřní trasy základního komunikačního systému (silnice č. I/15, II/247, II/261) s návrhem jejich úpravy, dále stabilizuje silniční síť tvořenou silnicemi III. třídy a místními i účelovými komunikacemi v území, dále stabilizuje koridory železniční dopravy (železniční trať č. 072 a 087), koridor vodní dopravy (vodní cesta E20 na toku Labe) a systém pěších tras. Respektuje stávající návrhy koncepce rozvoje cykloturistické dopravy a zohledňuje potřeby řešení dopravy v klidu v návaznosti na strmý nárůst automobilizace.

Územní plán současně stabilizuje, ale i navrhuje plochy sídelní zeleně.

Územní plán rozvíjí budování technické infrastruktury v rámci zastavitelných ploch - voda, kanalizace, elektro, plyn, zásobování teplem. Územní plán taktéž navrhuje veřejná prostranství ve vyjmenovaných zastavitelných plochách a vymezuje významné plochy stabilizovaných prostorů veřejných prostranství celoměstského významu s převládající úlohou reprezentace města.

Koncepce uspořádání krajiny je zajištěna koordinací zájmů a vztahů v nezastavěném území a ve smyslu charakteru využití, limitujících jevů a utváření krajiny pak toto území dělí na plochy přírodní, zemědělské a smíšené nezastavěného území.

Viz UP na webu města - odkaz https://www.litomerice.cz/uzemni-plany/846-uzemni-plan-litomerice

  • 1.5.B Urbanistická struktura
  • 1.5.D Dostupnost veřejných parků, prostranství a služeb
Hodnota indikátoru 1.5.B:

SLDB 2001
- obydlené byty celkem = 9.756
- z toho:
- - v rodinných domech = 1.859 (19 %)
- - bytové domy = 7.800 (80 %)
- - jiné = 97 (1 %)
SLDB 2011
- obydlené byty celkem = 10.037
- z toho:
- - v rodinných domech = 1.997 (20 %)
- - bytové domy = 7.933 (79 %)
- - jiné = 107 (1 %)

Hodnota indikátoru 1.5.D:

Dostupnost veřejnýuch prostranství a veřejných parků je velmi dobrá. V centru města byl v roce 2008 postaven nový park Václav a Havla, který je v dosahu 300 pro většinu objektů v MPR. Park Jiráskovy sady je také v centru města postaveného před II. sv. válkou .

Bude doplněno pracovníky GIS

celková výměra správního území Litoměřice - 1798,67 ha
výměra zastavěného a zastavitelného území - 827,48 ha (46%)
výměra nezastavitelného území - 971,19 ha (54%)

v rámci zastavěného a zastavitelného území představují plochy s rozdílným využitím následující podíly:
plochy bydlení - 244,1 ha (29,5%)
plochy rekreace - 69,1 ha (8,3%)
plochy občanského vybavení - 102,9 ha (12,4%)
plochy veřejných prostranství - 5,1 ha (0,6%)
plochy smíšené obytné (bydlení+služby) - 120,9 ha (14,6%)
plochy výroby a skladování - 93,4 ha (11,3%)
plochy DI a TI - 112,7 ha (13,6%)
plochy sídelní zeleně - 79,2 ha (9,6%)

+1

Vzhledem k segmentaci zastavěného i zastavitelného území na jednotlivé plochy s daným funkčním využitím a k jejich podílům na výměře zmíněného území lze s ohledem na charakter města považovat funkční využití a prostorové uspořádání území jako vyvážené.

Taktéž většinový podíl nezastavitelného území na celkové výměře území města lze hodnotit příznivě z důvodu aspektu ochrany přírody a krajiny.

1.5.3 Má město jasnou vizi dalšího kvalitativního rozvoje města, obsaženou v ÚPD?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim pořizuje nový územní plán, který je zpracováván v souladu se zákonem č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, prováděcích vyhlášky č. 500 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ a vyhlášky č. 501 „O obecných požadavcích na využívání území“, ve znění pozdějších předpisů. S pořizováním nového územního plánu se započalo ke konci roku 2007.

Ke konceptu Územního plánu Chrudim byla zpracována dokumentace „Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace – vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“. Zpracovatel vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace) na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhl, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci.

Na zpracování územního plánu Chrudim byla v roce 2009 získána dotace z Integrovaného operačního programu (IOP) na aktivitu 5.3b) Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik.

Územní plán Chrudim je zpracováván v souladu s nadřazenými dokumentacemi - Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), zpracovaná Ministerstvem pro místní rozvoj ČR v roce 2008 a schválená usnesením vlády ČR č. 929 dne 20. 7. 2009.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Rozvojové osy jsou vymezeny s výraznou vazbou na významné dopravní cesty.

Řešené území města Chrudimě se nachází v rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové/Pardubice. Jedná se o území, jehož rozvoj je výrazně ovlivňován vazbou na jádro rozvojové oblasti (území ovlivňované rozvojovou dynamikou krajských měst při spolupůsobení města Chrudim). Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro veřejnou infrastrukturu.

Rozvojové koridory – ŽD2 Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř (koridor konvenční železnice celostátní). Vedení kapacitní dopravní cesty částečně novým koridorem, kde je ve stávající stopě vysoká intenzita osobní dopravy. Zavedení dopravy šetrnější k životnímu prostředí do oblastí se zvýšenou ochranou přírody a krajiny. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně vytvářet podmínky pro zvýšení přepravní rychlosti dopravy a atraktivity koridoru.

Výše uvedené skutečnosti mají vliv na řešení ÚP Chrudimě – předpokládá se nárůst obyvatel města a zlepšení dopravního spojení do Pardubic. Zásady územního rozvoje (ZÚR) Pardubického kraje (AURS, spol. s r. o., ve spolupráci s DVH CR, spol. s r. o., 2009).

Ze ZUR vyplývá mimo jiné požadavek na navržení a rozšíření koridoru pro umístění stavby D05 – přeložky silnice I/37 Medlešice – Chrudim – Slatiňany, tento i další požadavky vyplývající ze ZUR jsou ÚP Chrudim respektovány.

Byla zahájena stavba silničního obchvatu města na silnici I/37.

Dostupnost místních veřejných parků, separačních hnízd, zastávek MHD, škol, zdravotních služeb apod. je vyhodnocována prostřednictvím indikátoru ze sady ECI A4. Využíváme pro toto sledování systém GIS.

příloha - vývoj zastavěného území v letech 1997 - 2020

Hodnocení oponenta +1?
Město má jasnou vizi dalšího kvalitativního rozvoje v ÚPD, ale mnohá žádoucí opatření jsou bohužel v kompetenci kraje nebo ústředních orgánů státní správy a jimi řízených organizací (MD, ŘSD, SŽDC..), takže jejich realizace pokulhává za potřebami
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Rozvoj města ve smyslu především bydlení a dalších městotvorných funkcí je v kapacitním smyslu jednoznačně podporující centrální roli města. Územní plán pro rozvoj vymezuje v širším centru 320 ha zastavitelných pozemků. V příměstských částech je vymezeno 40 ha (nově pouze 25 ha).

  • 1.5.C Nově navrhované zastavitelné plochy
    0,31 / 4,11 % ploch

a)k jeho současné výměře

b)k navrhovaným přestavbovým plochám uvnitř zastavěného území

Hodnota indikátoru:

a) 5,96 km2: 19,10 km2

b) 5,96 km2: 1,45 km2

 

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

 Doložení údajů je přehledné což lze hodnotit pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Hlavním cílem  urbanistické koncepce navržené v územním plánu je vytvoření podmínek pro rozvoj správního území:

  • dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu za účelem udržení stabilního počtu obyvatel a zlepšování věkové struktury;
  • nabídkou ploch pro rozvoj veřejné infrastruktury (občanské vybavenosti);
  • nabídkou ploch pro rozvoj výroby a služeb za účelem podpory ekonomiky, vytváření pracovních míst a zabezpečení služeb v území;
  • nabídkou ploch pro rozvoj především každodenní a víkendové rekreace a relaxace;
  • vymezením ploch pro územní systém ekologické stability a krajinnou zeleň.

Platný územní plán vymezuje prověřené plochy pro rozvoj města i s ohledem na jeho dlouhodobý rozvoj. Kvalita tohoto potenciálního rozvoje je podpořena regulativy vyplývajícími z ÚP - stanovení hlavního, přípustného a nepřípustného využití, požadavky na zpracování územních studií autorizovanými osobami.

Územní plán byl pořizován v letech 2005–2009, do roku 2017 byly k němu schváleny 4 změny. Veškerá dokumentace je přístupná na webu http://www.koprivnice.cz/index.php?id=uzemni-plan-koprivnice&up=koprivnice#kop

V roce 2017 bylo zadáno zpracování nového územního plánu. Návrh zadání ÚP Kopřivnice je na webu http://www.koprivnice.cz/urad/uzemni_plany/koprivnice/navrh_zadani_UP_Koprivnice.pdf

  • 1.5.C Nově navrhované zastavitelné plochy

V územním plánu z roku 2009 není návrh zastavitelných ploch v území rozdělen na území v zastavěném a mimo zastavěné území. Nově navrhované zastavitelné plochy (v zastavěném i nezastavěném území) činily 179 ha, tj. 6,5 % z celkové výměry území města (2748,7 ha). Zastavěné území města je 916 ha, tj 33,32 % z celkové výměry města. 

Město připravuje nový územní plán, který by měl částečně zmenšit rozsah zastavitelných ploch. Požadovaný indikátor bude vypočten ve vztahu k tomuto novému územnímu plánu.

Sebehodnocení 0?

Město má jasnou vizi dalšího kvalitativního rozvoje v ÚPD. Realizace řady dlouhodobě plánovaných opatření je v kompetenci kraje nebo ústředních orgánů státní správy a jimi řízených organizací (MD, ŘSD, SŽDC..) - např. přeložka silnice I/58 - obchvat Vlčovic. Město se svými intervencemi snaží přípravu a realizaci opatření urychlit.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Platný územní plán svou koncepcí vymezuje prověřené množství ploch pro rozvoj města i s ohledem na dlouhodobý rozvoj. Kvalita tohoto potenciálního rozvoje je podpořena regulativy vyplývajícími z ÚP - stanovení hlavního, přípustného a nepřípustného využití, požadavky na zpracování územních studií autorizovanými osobami a v neposlední řadě konzultace a odborné rady městského architekta.

Přestože je snahou města přednostně využívat proluky v zastavěném území a zabývá se využitím současných brownfields, dochází k postupnému naplňování i rozvojových ploch, zejména s funkcí pro bydlení. V případě ploch s podmíněným zpracováním územní studie je při jejich naplňování postupováno v souladu s konkrétní studií. Záměry jednotlivých investorů jsou konzultovány s městským architektem.

viz UP na webu města - odkaz https://www.litomerice.cz/uzemni-plany/846-uzemni-plan-litomerice

  • 1.5.C Nově navrhované zastavitelné plochy
Hodnota indikátoru 1.5.C:

V ÚP je vymezeno 706,7 ha zastavěného území. Mimo zastavěné území ÚP navrhuje 92,4 ha zastavitelných ploch. Uvnitř zastěvného území obce je navrženo 110,5 ha zastavitelných nebo přestavbových ploch.
R. 2014 - výsledek a) 0,13, b) 0,84 (dle současně platného ÚP, původní ÚP z roku 1998 neexistuje v elektronické podobě - nelze ověřit vývoj tohoto ukazatele)


Podíl ploch s podmínkou prověření jejich využití vzhledem k celkovému počtu rozvojových ploch : 44 %

Podíl zpracovaných územních studií vložených do iLAS k celkovému počtu požadovaných studií: 36 %

celkový počet rozvojových ploch: 25
z toho počet ploch s podmínkou prověření jejich využití územní studií: 11

počet územních studií vypracovaných ve smyslu platné ÚPD a vložených do iLAS: 4

konzultace městského architekta (počet hodin/rok): 160 h

+2

Město ve sledovaném období vytvořilo dlouhodbou vizi kvalitativního rozvoje obsaženou v územním plánu a urbanistických studiích

1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Město nejen využívá služeb smluvního architekta, ale vypisuje i arch. soutěže na náročnější záměry
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií
Sebehodnocení 0?

 Město má architekta v zaměstnaneckém poměru, kromě toho byla zřízena komise rady města pro architekturu a urbanismus.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.6.1 Vyhlašuje obec na projekty důležitých veřejných prostorů a staveb urbanistické nebo architektonické soutěže ve spolupráci s ČKA?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Veškeré projekty jsou soutěženy především z hlediska ceny, nicméně v zadávacích podmínkách soutěží jsou promítnuty omezení z územních studií, regulačních plánů, územního plánu atd. Rada města zřídila poradní orgán – Komisi pro hospodářský rozvoj a Stavební komisi. Máme zřízenou funkci architekta města Chrudim.

Už ve fázi studií a dokumentací pro územní rozhodnutí jsou téměř všechny projekty soutěženy. Je při nich přihlíženo nejen k finančnímu aspektu věci, ale i k estetickému a architektonickému hledisku. Proto na všech zadání soutěží spolupracuje architekt města.

Architekt města je externistou, který se účastní veškerých veřejných projednání, úzce spolupracuje s městem.

Město Chrudim vypsalo architektonickou soutěž na nové vzdělávací a návštěvnické centrum Na Podhůře a na rekonstrukci sportovní haly na Tyršově náměstí.

Město na podzim 2015 uspořádalo víkendový work shop na téma úprav historické čentrální části města. Jeho výstupy budou sloužit jako jeden z podkladů pro regulační plán centra města arozvojové studie v centru města.

http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-uzemniho-planovani-a-regionalniho-rozvoje/architektonicke-souteze.html

 

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci

Hodnota indikátoru:
(slovní hodnocení, příp. vyčleněné prostředky na odměny v rozpočtu)

Byly vypsány architektonické soutěže a work shop.

 

Sebehodnocení +1?

Dle možností se snažíme zajišťovat externí odbornou pomoc a konstruktivní oponenturu vůči orgánům města (VŠ, architekt města).

Zajišťujeme včasné zapojování veřejnosti do rozvoje města, do ověřování přijatelnosti záměrů, které jsou zaměřeny na výrazné změny v území města.

Hodnocení oponenta +1?
Sebehodnocení odpovídá zjištěnému stavu na místě
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město  ve spolupráci s ČKA připravilo urbanistickou soutěž na zpracování územních studií I. etapa s důrazem na řešení veřejných prostranství.

Jednalo se o pět lokalit - Špitálské předměstí, Na Bělidle, Handlovy Dvory, Havlíčkova ul., Sidliště I. Vyhodnocení urbanistické soutěže - usnesení číslo 1117/16-RM.

Všechny soutěžní návrhy, včetně vítězných, byly v prosinci 2016 vystaveny v prostoru jihlavské radnice.

Soutěžní návrhy nejsou finálním řešením, autoři je dopracují na základě veřejných i odborných projednání.

Usnesením číslo 1121/16-RM bylo schváleno zadání urbanistické - architektonické studie řešení stavby centrálního dopravního terminálu.

Manažer revitalizace městského prostoru zahájil kroky vedoucí k přípravě zadání architektonické soutěže na návrh revitalizace náměstí. Postup a průběh prací byl schválen usnesením číslo 937/16-RM:

- zpracování informačního webu o projektu revitalizace náměstí,

- informovanost veřejnosti o veřejném prostoru, smyslu a průběhu architektonické sutěže a příkladech dobré praxe - pomocí přednášek a procházek,

- sociálně-antropologický průzkum uživatelských potřeb,

- zapojení veřejnosti (participativní setkání),

- studentské návrhy - spolupráce s vysokými školami - zpracování tématu Masarykova náměstí,

- zpracování odborných analýz jako podkladu pro zadání architektonické soutěže,

- architektonická soutěž - zadání a vypsání soutěže, hodnocení návrhů, prezentace výsledků veřejnosti a projednání dalšího postupu

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci
    ANO Bez jednotky (event. Kč)
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

 Popsaný postup a realizované, příp.připravované projekty a soutěže lze hodnotit pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město nerealizovalo architektonickou soutěž.

Formou soutěže o návrh a následnou realizaci byly vybrány za účasti a hlasování veřejnosti návrhy dvou dětských hřišť v místních částech – v roce 2011 ve Vlčovicích a v roce 2014 v Lubině.

Formou výstavy a vydáním publikace se studentskými pracemi diplomantů Fakulty architektury VUT Brno podpořilo město veřejnou diskusi o architektuře http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=publikace-shromazduje-vize-architektu-pro-centrum-mesta&clanek=17332 .

Obdobným způsobem podpořilo město konání Letní školy architektury s tématem Kopřivnický brownfield. http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=letni-skola-architektury-ma-svou-knizni-verzi&clanek=18897

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.6.1 - 1.6.3 Bez jednotky (event. Kč)
Sebehodnocení 0?

 Město nerealizovalo architektonickou soutěž. Podporuje diskusi o architektuře, zřídilo komisi rady města pro architekturu a urbanismus, má vlastního architekta. 

Hodnocení oponenta 0?

Podpora kvalitní architektury je zřejmá. Postup města je v principu možný. Je však škoda, že město nevyužívá architektonické soutěže, které by poskytly nejen variantní řešení projektů, ale pomohly by i při hledání nejvhodnějšího architekta - partnera při realizaci projektů města.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Architektonické studie jsou a byly vyhlašovány na vybrané důležité projekty, jako např.: Areál seniorů na Dómském pahorku a na prostory na Březinově cestě ( před rokem 1999)

V posledních době město spoluorganizovalo dvě velké architektonické soutěže:

1. soutěž "Revitalizace Jiráskových sadů" společně s Nadací PROMĚNY

Předmětem soutěže bylo zpracování - architektonického návrhu řešení obnovy městského parku Jiráskovy sady v Litoměřicích. Soutěž byla vyhlášena jako jednokolová, vyzvaná. Organizace soutěže, stejně jako finanční prostředky na vyplacení cen jsou součástí nadační podpory určené Městu Litoměřice. Termín konání soutěže : 30. května – 13. září 2011

Viz http://cena-nadace-promeny-2011.nadace-promeny.cz/

2. soutěž "Revitalizace území bývalých kasáren Armády ČR v Litoměřicích" společně se společností Petra Parléř, o.p.s.

Předmětem soutěže bylo vypracování ideového návrhu na revitalizaci území bývalých kasáren pod Radobýlem. Soutěž byla vyhlášena jako urbanisticko architektonická, veřejná, jednokolová, zúčastnilo se 14 návrhů.

Termín konání soutěže 10. října 2014 - 29.ledna 2015.

https://www.cka.cz/cs/souteze/vysledky/revitalizace-uzemi-byvalych-kasaren-armady-cr-pod-radobylem

Externí odborná pomoc ve věcech urbanismu a architektury je zajišťována městským architektem, který je zařazen do organizační struktury odboru územního rozvoje a pracuje pro město na základě smlouvy již 20 let. Současně každý rok zpracovávají studenti SF - ČVUT Praha architektonické studie ( předdiplomní, diplomní či ročníkové práce), které město využívá při přípravě projektů veřejných prostor. Odměny pro studenty za jejich úspěšné práce jsou zahrnuty do rozpočtu města.

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci
  • 1.6.B Projednávání velkých investičních záměrů s veřejností
Hodnota indikátoru 1.6.A:

ANO

Hodnota indikátoru 1.6.B:

3 x veřejné projednání velkých incvestic
5x veřejné projednání s vlastníkypřilehlých nebo dotčených nemovitostí u malých investic.

+2

Ve sledovaném období došlo k zásadnímu posunu v projednávání investic s veřejností a pořádání architektonických soutěží

1.6.2 Má město smluvně zajištěnou spolupráci se stálým městským architektem?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Od 4.7.2016 byla zahájena činnost manažera revitalizace městského prostoru.

V červnu 2017 bylo vyhlášeno výběrové řízení na pracovní pozici "městský architekt".

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci
    ANO Bez jednotky (event. Kč)
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

 Hodnoceno pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Architekt města je součástí organizační struktury městského úřadu. Odbor rozvoje města se skládá ze tří oddělení, jedním z nich je oddělení rozvoje území, architekt města. Vedoucím oddělení a zároveň architektem města je ing. arch. Milan Šmíd.

Kromě tohoto oddělení zřídila rada města Komisi pro architekturu a urbanismus. Jejími členy jsou místní architekti a odborní pracovníci v oblasti stavebnictví. Přehled členů a statut komise je uveden na webu měst http://www.koprivnice.cz/index.php?id=komise-rady-mesta-koprivnice#kau Impulsem pro zřízení této komise byla rozsáhlá diskuse o vzhledu města v rámci aktualizace strategického plánu rozvoje města v roce 2014.

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.6.1 - 1.6.3 Bez jednotky (event. Kč)
Sebehodnocení +1?

 Architekt je v zaměstnaneckém poměru.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

1.6.3 Uplatňuje město důsledně zásadu, že vítěz architektonické soutěže vykonává autorský dozor až do dokončení stavby?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Dosud ne, protože město zatím nerealizovalo stavbu na základě vítězného návrhu vzešlého z architektonické soutěže. V případě mezinárodní soutěže o návrh, která bude probíhat v roce 2018 na projekt Revitalizace Masarykova náměstí v Jihlavě, bude součástí smluvních podmínek s projektantem výkon autorského dozoru do dokončení stavby.

U zadání projektových prací na všechny městské zakázky je výkon autorského dozoru zpracovatele projektové dokumentace do dokončení realizace stavby běžnou smluvní podmínkou.

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci
    ANO Bez jednotky (event. Kč)
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta +1?

 Popsaný přístup lze hodnotit pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město nerealizovalo architektonickou soutěž. V rámci realizace investičních projektů uplatňuje zásadu, že autor projektu provádí autorský dozor až do dokončení stavby.

  • 1.6.A Využívání externí odborné pomoci
    Ano, viz komentář v popisu otázek 1.6.1 - 1.6.3 Bez jednotky (event. Kč)
Sebehodnocení +1?

 Autoři projektových dokumentací provádějí autorský dozor v průběhu realizace akcí.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek. Přístup města lze hodnotit jednoznačně pozitivně.

1.6.4 Uplatňuje obec při výběru projektanta a dodavatele pro veřejné stavby v obci kromě kritéria ceny i kriterium kvality výsledku, tedy poměru užitné a výtvarné hodnoty k ceně?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Některé veřejné zakázky na studie a projekty jsou kontinuálně zadávány původním projektantům a projektantům předcházejících stupňů PD, tak aby byla zachována ideová kontinuita projektů a podpořen tvůrčí záměr a potenciál projektanta. 

  • 1.6.B Projednávání velkých investičních záměrů s veřejností

Hodnota indikátoru:
2011: 11 projednání investičních záměrů
2012: 13 projednání investičních záměrů

2015: 14 projednání investičních záměrů

Sebehodnocení +1?

 Většina investičních záměrů je projednávána s veřejností.

Hodnocení oponenta +1?
Situaci by výrazně zlepšila změna zákona o veřejných zakázkách, pokud by posílila význam kvalitativních kritérií, ne jen nejnižší ceny. Dosud se město řídí referencemi a vlastními zkušenostmi s projektanty, včetně záruk, čímž nedokonalost legislativy zčásti eliminuje.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ne, ve většině případů je kritériem hodnocení nejnižší nabídková cena. Tento postup je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a vnitřním předpisem Magistrátu města Jihlavy Pravidla pro zadávání veřejných zakázek statutárního města Jihlavy. V odůvodněných případech může rada města zadat zakázku jednomu zájemci.

V případě předložení nabídky s minořádně nízkou cenou je uchazeč vyzván k vysvětlení a zdůvodnění výše nabídkové ceny. Uchazeč je vyloučen pouze v případě neuspokojivého vysvětlení výše nabídkové ceny.

 

Ale například výběrové řízení na samotný územní plán bylo dvousložkové:

Dílčí hodnotící kritérium

Váha kritéria v %

1.Nabídková cena

60 %

2.Způsob řešení zakázky

40 %

Projednávání s veřejností - viz oblast 1.3, indikátor 1.3.A veřejná projednávání.

 

  • 1.6.B Projednávání velkých investičních záměrů s veřejností
    5 počet

Velké investiční záměry projednávané s veřejností:

r. 2014 - kanalizace Zborná, Henčov, Heroltice, Kosov

r. 2015 - rekonstrukce Horáckého zimního stadionu

r.2016 - kanalizace Sasov

 

 

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

 Uvedený způsob výběru zpracovatele územního plánu (viz.uvedený příklad) považujeme za vhodný. V principu, a v souladu s platnou legislativou o zadávání veřejných zakázek je  možný způsob hodnocení nejen z hlediska ceny ale i předpokládané kvality uchazeče nebo požadovaného díla. Vyloučení uchazečů s nezdůvodněnými neadekvátně nízkými nabídkovými cenami (které mohou následně ohrozit kvalitu odevzdaného díla) lze hodnotit pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek umožnil, v případě projektových prací přímo stanovil, využívat ve vyšší míře hodnocení zakázek dle ekonomického kritéria a nejen dle nejnižší nabídkové ceny. V rámci hodnocení ekonomických kritérií město kromě ceny posuzuje také například kvalitu projektového týmu nebo zkušenosti zpracovatele.

I v době platnosti předchozího zákona se město snažilo získat kvalitní dodavatele, přestože hodnotilo nejnižší nabídkovou cenu. Kvalita dodavatele byla definována prostřednictvím požadavků na jejich kvalifikaci, kdy byly v zadávacích dokumentacích definovány minimální požadavky na projektový tým či minimální požadavky na referenční zakázky, které museli uchazeči splnit.

  • 1.6.B Projednávání velkých investičních záměrů s veřejností
    Ano počet
Sebehodnocení +1?

 Město v rámci výběrových řízení hodnotí ekonomickou výhodnost, stanovuje kvalifikační požadavky na odbornost zpracovatelů dokumentace.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • město vždy oslovovalo na významné projety renomované architekty i projektanty, kteří měli nebo mají zkušenosti s obdobnými projekty
  • kvalitativní kritéria jsou definována v zadávací dokumentaci
  • obecně se řídí pravidly poskytovatele dotace, kde je zpravidla hlavním kritériem nejnižší nabídková cena
  • město vyhrálo soutěž Stavba Ústeckého kraje 2011 - 1. cena a titul získala stavba " Domov důchodců v areálu seniorů - Litoměřice
  • město podalo přihlášku do soutěžníé přehlídky "Stavba Ústeckého kraje 2013" a dne 26.2.2015 získalo 1. místo v této soutěži
  • články v odborných časopisech (Urbanizmus)
  • město využívá služby externího městského architekta/urbanisty (od r. 1993)
  • projektove dokumentace jsou k nahlédnutí na OÚR
+1 ANO

Pro významné stavby město vždy vybralo kvalitní odborníky, kteří mají zkušenosti s daným záměrem projektu.

1.6.5 Uplatňuje město metodiku pro řízený proces projednávání velkých záměrů s veřejností?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

ANO.

V rámci projektu Zdravé město a MA21 má město zpracovaný Mechanismus práce s veřejností -             z r. 2010.

Nová metodika pro řízený proces projednání s veřejností se připravuje. Současně se připravuje výběrové řízení na druhého tiskového mluvčího, který bude zastávat pozici moderátora.

  • 1.6.B Projednávání velkých investičních záměrů s veřejností
    5 počet
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

 Bez připomínek.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město zapojuje své obyvatele do procesu přípravy významných investičních záměrů. Prostřednictvím průzkumů jsou zjišťovány jejich názory a požadavky pro řešenou oblast, které jsou zapracovány do zadání pro přípravu studie řešení. Ta je rovněž je veřejně projednána a připomínkována. Následně je zpracována projektová dokumentace, která je před dokončením opět projednána s veřejností.

Více se problematice zapojování veřejnosti věnujeme v otázce 1.3.2.

  • 1.6.B Projednávání velkých investičních záměrů s veřejností
    Ano počet

V roce 2016 byly s veřejnosti projednány 4 projekty (rekonstrukce ul. Štramberská, rek. centra města, příprava komunitního centra a dvě projednání se věnovala parkování na sídlišti Sever), rovněž byly projednány 2 koncepční dokumenty a to Generel cyklistické dopravy a Územní studie sídelní zeleně. 

Sebehodnocení +1?

 Obyvatelé města jsou zapojováni do dílčích etap přípravy projektů různými participačními technikami.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

1.7 Regenerace a znovu využití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.7 Regenerace a znovu využití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +2?
Město zredukovalo plochy k zástavbě mimo intravilán a výrazně posílilo využití proluk a brownfields, jak bylo požadováno v minulých hodnoceních témat 1 a 2
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.7 Regenerace a znovu využití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb
Sebehodnocení +1?

Úspěšnou regeneraci brownfields ovlivňuje řada faktorů, například:

- objem finančních prostředků,

- způsob financování,

- poloha objektu,

- úroveň infrastruktury a inženýrských sítí,

- vlastnické vztahy,

- dopravní dostupnost.

Hodnocení oponenta 0?

 Uvedená fakta v zásadě odpovídají realitě, obecně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.7 Regenerace a znovu využití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb
Sebehodnocení +1?

 Na území města se nenachází výrobní areál typu brownfield, postupně jsou obnovovány nevyužívané objekty, město investovalo do demolice nevyužívaných objektů a sanace ekologických zátěží a území bylo přeměněno na veřejnou zeleň.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.7.1 Došlo k regeneraci a znovu využití existujících brownfields v zastavěném území města?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim ve spolupráci s firmami řeší využití starých brownfields pro realizaci nových firemních objektů, včetně kompletní infrastruktury. Brownfields jsou obsaženy v ÚPD. Ve městě všechny brownfields mají konkrétní majitele, kteří mají záměry v těchto lokalitách a postupně je realizují. Město s těmito subjekty aktivně spolupracuje a monitoruje jejich aktivity. Průběžně probíhá v rámci finančních možností města rekonstrukce komunikací i sítí a to i ve spolupráci s majiteli zařízení a sítí.

  • 1.7.A Přehled „brownfields“

Hodnota indikátoru:
(Počet, podíl z rozvojových ploch v %, pro jaké funkce?)

Počet: 7
245 460 m2/12% /bydlení, občanská vybavenost, výroba a služby

 

Sebehodnocení +1?

Snažíme se přednostně nabízet znovuvyužití území před výstavbou na zelené louce. Snažíme se zvyšovat kompaktnost zástavby, využíváme stávající dopravní a technickou infrastrukturu.

Cílevědomě směřujeme k postupnému omezování ploch brownfields na území města. Rozvojové záměry směřuje převážně na plochy brownfields s cílem omezit zábory zemědělských a lesních pozemků a zelených ploch ve městě. Některý z brownfields nejsou ve vlastnictví města a možnost je ovlivňovat je omezená.

Výsledné hodnoty považujeme za příznivé, protože došlo ke zlepšení situace, zvýšil se počet revitalizovaných brownfields. Řešení této problematiky je zachyceno v Akčním plánu ke strategickému plánu rozvoje města Chrudim pro roky 2012 – 2015.

Název opatření: OP E 1.3 Systematická nabídka pozemků a objektů pro podnikatelské účely,

E 1.3.2. Aktivní spolupráce s majiteli Brownfieldů.

Hodnocení oponenta +2?
Jak již uvádím v hodnocení k bodu 1.5.1, město výrazně změnilo politiku umisťování nových staveb pro bydlení, vybavenost i výrobních a skladovacích provozů ze zastavitelných ploch a z rezerv mimo současné zastavěné území města do proluk a na "brownfields", což snižuje zábory ZPF i dopravní náročnost obsluhy. Lze říci, že využívá "brownfields" velmi intenzivně a výrazně tak oddaluje využití dosud nezastavěného území, uvedené v ÚP jako zastavitelné plochy nebo rezervy mimo současné zastavěné území města, jak požadovalo minulé hodnocení.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Došlo k využití části bezúplatně získaného vojenského majetku v části města Pístov na útulek pro opuštěná zvířata, skladovací prostory města a městské společnosti Služby města Jihlavy.  Některé prostory jsou pronajímány soukromým společnostem.

Další regeneraci brownfields řešili a řeší individuálně soukromí investoři (areál bývalé nemocnice, areál společnosti Tesla, areál společnosti Modeta, bývalé objekty kotelen, stavba City Parku, stavba VZP – nová budova na místě kasáren, výstavba objektu bytového komplexu u Dubu apod.).

Jedním z úspěšně regenerovaných brownfields je také sídlo Krajského úřadu pro kraj Vysočina.

 

Město dlouhodobě řeší prostor u Městského nádraží ČD, kde je plánována dostavba dopravního terminálu.

Dále město dlouhodobě nabízí k odkoupení dvě budovy bývalé vojenské správy.

  • 1.7.A Přehled „brownfields“
    ANO počet brownfields - 6 počet, % (podíl z rozvojových ploch) bez jednotky (popis nových funkcí)
  • 1.7.B Plocha „brownfields“ na území města
    1,28 % (podíl z celkové plochy zastavěného území města)

plocha "brownfields na území města

0,246 km2

plocha zastavěného území

19,10 km2

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

 Je zřejmé, že město problematiku brownfields řeší, což lze hodnotit pozitivně. Podíl brownfields z celkového zastavěného území není relativně vysoký, v porovnání s dostupnými údaji jiných měst.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Na území města se k roku 2017 nenacházejí areály typu brownfields, které vzniky zánikem či útlumem průmyslové výroby či služeb. Menší nevyužívané či omezeně uživané plochy jsou ve většině případů v areálu Tatry Trucks, a.s., která se však snaží pro ně najít nové užití a část jich nabízí k prodeji či pronájmu, některé se snaží využít pro vlastní projekty. Takovýmto projektem je např. příprava projektu nového muzea Tatry, které by mělo vzniknou v jedné z opuštěných výrobních hal. Projekt, který je připravován ve spolupráci s Moravskoslezským krajem získal v roce 2017 dotaci na realizaci z Integrovaného regionálního operačního programu a bude realizován v létech 2018-2019.

Nevyužívané objekty a prostory, které jsou v majetku města se město snaží nabídnout k dalšímu využití formou prodeje či pronájmu. Nabídka takovýchto nemovitostí je uvedena na webu města http://www.koprivnice.cz/index.php?id=prodej-pronajem-nemovitosti-koprivnice , je zveřejněna i na úřední desce a je inzerována prostřednictvím místních novin a kabelové televize.

Město se snaží svými projekty přispět k regeneraci brownfields, zejména za účelem zkvalitnění veřejného prostranství a vytvoření nové technické infrastruktury. V roce 2009 vykoupilo od společnosti Tatra pozemky a budovy v centrální zóně města za účelem revitalizace městského parku Sadu dr. E. Beneše. Následně dílčími projekty realizuje svůj záměr oživení této lokality. V roce 2012 byla část parku obnovena v rámci projektu podpořeného z ROP. Bylo odstraněno nevzhledné a nefunkční oplocení, vybudován přístupový chodník a rekonstruovány veřejné toalety a částečně obnovena zeleně. V roce 2014 byly zdemolovány bývalé dílny a sklady, které sloužily původnímu (v té době již neexistujícímu) technickému muzeu. Zároveň na základě podnětu Komise pro architekturu a urbanismus byl zachován objekt původních garáží, který patřil k přilehlé historické Šustalově vile. Tento objekt byl následně pronajat NNO Purpura, z.s. k rozvoji jejich aktivit. V létech 2017-18 bude realizována rekonstrukce druhého historické dlouho nevyužívané vily v parku. Vzniknou zde společenské prostory, které budou využívány jako obřadní síň a také prostory pro restauraci či kavárnu.

V roce 2014 vykoupilo město od Tatry objekt bývalého opuštěného zdravotního střediska, které zdemolovalo a připravilo území pro zajištění nových parkovacích ploch v centrální zóně města.

V roce 2014 prodalo město manželům Machů nevyužívaný objekt bývalého loutkového divadla, kteří citlivou rekonstrukcí tento historický objekt zachránili a rozšířili nabídku ubytovacích, stravovacích a kulturních kapacit ve městě. http://vilamachu.cz/

V létech 2013-2014 byl v Kopřivnici realizován projekt Modernizace centrálního zásobování teplem, v rámci kterého bylo původní nadzemní vedení tepla nahrazeno a uloženo do země. V souvislosti s tímto projektem zůstalo městu v různých částech 19 objektů výměníkových stanic, které tímto projektem ztratily svůj původní účel. Město se snaží tyto projekty postupně upravovat a následně prodávat, pronajímat či využít pro své vlastní účely. K květnu 2017 byly 2 stanice upraveny a pronajaty k parkování vozidel, 3 objekty byly pronajaty podnikatelským subjektům jako skladovací prostory, 4 objekty byly prodány za účelem vzniku podnikatelských provozoven. U deseti objektů se buď dořešují majetkoprávní vztahy nebo jsou využívány městem a jeho příspěvkovými organizacemi pro vlastní projekty.

  • 1.7.A Přehled „brownfields“
    Rozvojové plochy typu brownfields ve městě nejsou, jen několik volných objektů (viz popis odpovědi 1.7.1) počet, % (podíl z rozvojových ploch) bez jednotky (popis nových funkcí)
  • 1.7.B Plocha „brownfields“ na území města

 poměrově není ukazatel sledován; ve městě není nevyužívaný průmyslový areál, existuje několik volných objektů, pro které se aktivně hledá užití.

Sebehodnocení +1?

 Nemovitosti, které byly v minulosti označovány za brownfield, jsou postupně obnovovány, popř. dochází k jejich demolici a novému využití území.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek. Přístup města lze hodnotit pozitivně.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Polovina ze všech ploch již byla zrevitalizována. Na ostatní plochy jsou vypracovány studie, jejich transformace je zanesena do územního plánu a postupně jednáme s jednotlivými vlastníky o úpravě těchto brownfields.

Připravované:

  • kasárna Dukelských hrdinů - využití pro geotermální projekt
  • staré mrazírny - soukromý objekt, v plánu revitalizace obchodně-administrativní centrum
  • Kasárna Pod Radobýlem - na základě předchozích diskuzí byla vyhlášena a již proběhla architektonická soutěž
  • areál městského pivovaru (vypracována PD ke SP).
  • areál bývalých sběrných surovin ( PD na zřízení parkoviště)

Revitalizované:

  • areál bývalé koželužny - OC Na Soutoku
  • areál bývalé Dřevony - obchodní centrum
  • areál bývalé hasičské zbrojnice a areál kovošrotu , později areál pivovaru - Park Václava Havla a parkoviště U Hvězdárny
  • opuštěný areál staré nemocnice - dnes areál Domova důchodců na Dómském pahorku

Studie jsou k dispozici k nahlédnutí na OÚR

  • 1.7.A Přehled „brownfields“
Hodnota indikátoru 1.7.A:

Aktuální počet = 5
Podíl z rozvojových ploch (202,81 ha)v % (ty, které se v rozvojových plochách nacházejí (40,87 ha)- obě kasárna, mrazírny) = 20 %
Popis žádoucí nové funkce: v případě mrazíren - komerční areály s hlavním využitím pro velkoplošný maloobchod;
v případě kasáren Pod Radobýlem - plochy bydlení, smíšeného využití centra obvodu, občanského vybavení a sportu;
v případě kasáren Dukelských hrdinů - plochy občanského vybavení a bydlení

Indikátor SPRM:
A.III.1 Výměra revitalizovaných brownfields
2012 -2014 revitalizováno 25 288 m2

+2

Město má zpracované pro všechny významné brownfields architektonické studie revitalizace těchto ploch, které jsou v souladu s ÚP. Městu se podařilo již polovinu těchto ploch zrevitalizovat..

1.7.2 Udržuje si obec průběžně aktuální přehled o nevyužitých nebo nevhodně využitých objektech a plochách v současném zastavěném území města, vhodných pro nová využití („brownfields“), které je možné využít pro potřeby obce nebo nabízet investorům a developerům místo výstavby „na zelené louce“?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Součástí Územního plánu je i využití starých brownfields pro realizaci nových firemních objektů, včetně kompletní infrastruktury. Brownfields jsou obsaženy v ÚPD. Ve městě všechny brownfields mají konkrétní majitele, kteří mají záměry v těchto lokalitách a postupně je realizují. Město s těmito subjekty aktivně spolupracuje a monitoruje jejich aktivity. Průběžně probíhá v rámci finančních možností města rekonstrukce komunikací i sítí a to i ve spolupráci s majiteli zařízení a sítí.

Příklady rekonstruovaných brownfields:

SIAG CZ je významným dodavatelem komponent zařízení na výrobu takzvané „čisté energie“, vznikl na pozemku bývalé Transporty Chrudim.

TMT - zrekonstruovaný brownfield firmy zabývající se Transportní a manipulační technikou, který při vyhlašování ocenění Průmyslová zóna roku 2005“ získal první místo v kategorii Brownfields roku.

Nyní je připravena studie na rekonstrukci dalších 5: VCES – bydlení v návaznosti na Městský park, DEPO - přesun 2 nových firem do území a přístavby k jedné stávající hale, Pivovar – Dům pro seniory a vzdělávací centrum, areál bývalých sladoven – bydlení, administrativa.
Areál bývalé Dřevovýroby Ficek se připravuje na znovuvyužití pro bytovou zástavbu (Dřevovýroby Ficek je nyní přestěhována do průmyslové zóny západ), Evona - zahájení regenerace, areál bývalých Sladoven - připravena studie využití a zahájeny projektové práce na dopravním napojení lokality.

  • 1.7.B Plocha „brownfields“ na území města
  • 1.7.C Využití „brownfields“

Hodnota indikátoru 1.7.2:

2012: 0,72%

2015: 0,72%

Hodnota indikátoru 1.7.3:

2012: 245 460m2/13 500 m2 82%/18%

2015: 245 460m2/13 500 m2 82%/18%

Sebehodnocení +1?

Součástí Územního plánu je i využití starých brownfields pro realizaci nových firemních objektů, včetně kompletní infrastruktury. Brownfields jsou obsaženy v ÚPD. Ve městě všechny brownfields mají konkrétní majitele, kteří mají záměry v těchto lokalitách a postupně je realizují.

Hodnocení oponenta +1?
V územním plánu to bylo zajištěno již v minulém hodnocení, ale pro reálné naplňování platí totéž, co v předchozím bodu, ta se výrazně zlepšila.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město má přehled o nevyužitých objektech a plochách.

Tato problematika je uvedena také v tématu č. 6 – Místní ekonomika a podnikání,  příloha č. 4 Brownfields mapa Jihlava, příloha č. 5 Brownfields mapa ORP Jihlava,  příloha č. 5 Brožura Brownfields KRú.

 

Informace jsou k nalezení na Regionálním Informačním Servisu a v Národní databázi brownfieldů.

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/brownfields

http://www.brownfieldy.cz/seznam-brownfieldu/

 

Autopark Jihlava, bývalý vojenský areál v Pístově

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/brownfields/detail?id=6310

 

Vojenský areál Brněnská

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/brownfields/detail?id=6311

 

Vojenský areál gen.Štefánika

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/brownfields/detail?id=6304

 

Budova U Mincovny, Jihlava - objekt bývalé vojenské správy

http://www.brownfieldy.cz/u-mincovny-jihlava-3510/

 

Areál Alfatex - bývalá tovární budova

Soukromý investor připravuje celkovou rekonstrukci, přibydou čtyři bloky bytových domů, zcela nově se tu plánuje parkovací dům pro sto aut.

 

Budova bývalé jihlavské urologie

Soukromý investor plánuje přestavbu na luxusní hotel.

  • 1.7.C Využití „brownfields“
    0,033 %

plocha „brownfields“ na území města:

0,246 km2

poměr ploch nové výstavby na „brownfields“/zelené plochy:

7,51 km2 : 0,246 km2

7,51 km2 : 5,18 km2

(PZ, ZP, ZO, NS)

7,51 km2 : 26,17 km2

(NL)

 

 

0,246 km2 :  7,51 km2   =  0,033

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

 Přístup k problematice hodnítm pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Nebytové prostory a pozemky, které jsou v majetku města, jsou evidovány a spravovány odborem majetku města. Ten zajišťuje prodej či pronájem nevyužitých nemovitostí. V roce 2014 se městu podařilo prodat nevyužívaný objekt bývalého loutkového divadla,který byl soukromým investorem rekonstruován, v roce 2017 byl schválen prodej nevyužívaného objektu v centrální zóně města soukromému investorovi. Za poslední větší brownfield, který je v majetku města lze považovat objekt bývalé školy ZŠ Náměstí, který je více než deset let opuštěn a město pro něj hledá vhodné využití. Je nabízen prostřednictvím regionální databáze investičních příležitostí http://invest-msr.com/cz/?district=novy_jicin&area=&type_locality=&ownership=&former_usage=&option=com_investor&ref=type02&Itemid=133, kterou spravuje Agentura pro regionální rozvoj. Zároveň město samo hledá vhodné využití pro tento objektu v roce 2017 zadalo posouzení vhodnosti objektu pro přemístění městské knihovny. Posudek není zatím dokončen.

Město realizovalo několik projektů, díky kterým došlo k obnově území, které bylo v minulosti využíváno společností Tatra (viz otázka 1.7.1). Díky zlepšení ekonomické situace v tomto výrobním podniku rovněž dochází k oživení výrobních prostor v jeho výrobním areálu. Na území města se nenachází žádný opuštěný výrobní areál či rozsáhlejší území zasažené průmyslovou výrobou, které by bylo možno investorům nabídnout místo volných pozemků v Průmyslovém parku Kopřivnice.

  • 1.7.C Využití „brownfields“
    Rozvojové plochy typu brownfields ve městě nejsou, jen několik volných objektů %
Sebehodnocení +1?

 Byla realizována řada projektů, díky kterým došlo k využití dříve opuštěných objektů.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • 1.7.B Plocha „brownfields“ na území města
  • 1.7.C Využití „brownfields“
Hodnota indikátoru 1.7.B:

Plocha brownfields = 41,32 ha
Zast. území města = 827,5 ha
Podíl tedy činí 4,99 %

Hodnota indikátoru 1.7.C:

Rozvojové plochy mimo současně zastavěné území = 102,8 ha (14,6 %)
4,99 /14,6 = 0,34

Indikátor SPRM:
A.III.1 Výměra revitalizovaných brownfields

+1

Město má dlouhodobě zpracovaný seznam nevyužívaných lokalit a aktivně hledá potenicální investory či využití pro aktivity města (geotermální projekt, objekt pivovaru apod.)

1.7.3 Nabízí obec investorům ochotným využít „brownfields“ pomoc s překonáním administrativních a majetkoprávních obtíží s tím spojených a odstraněním starých ekologických zátěží či zlepšení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Ve městě byla vytipována lokalita, kde se předpokládá ekologická zátěž. Toto území bylo v minulosti využíváno jako sběrna odpadů. Lokalita se nachází v přírodní památce Ptačí ostrovy. Je připraven projekt, jehož cílem je získat data o druhu uložených odpadů a o míře a rozsahu kontaminace zemin, podzemních a povrchových vod. Na základě těchto dat budou navržena případná nápravná opatření.

V roce 2015 byl dokončen projekt, jehož předmětem byla sanace ekologické zátěže velkých ohnisek znečištění v areálu bývalého strojírenského závodu Transporty a.s.. V současné době probíhá postsanační monitoring podzemních vod.

Do průmyslové zóny byla provedena rekonstrukce příjezdové komunikace (včetně výkupu pozemků), vzniklo propojení mezi nově vybudovanou průmyslovou zónou a průmyslovým areálem bývalé Transporty.

Pro zaměstnance byla zřízena nová linka MHD, která obsluhuje průmyslovou zónu. V průmyslové zóně západ byla vybudována plná infrastruktura.

Město i městský úřad aktivně v případě zájmu spolupracuje na realizaci záměrů v těchto lokalitách a to již od projektové přípravy tak, aby nekolidovaly se zájmy města.

Hodnocení oponenta +1?
Sebehodnocení města vystihuje situaci tak, jak byla ověřena na místě.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Úřad je vstřícný vůči investorům.  Součinnost věcně příslušných odborů je řešena individuálně. Z obecného hlediska není pomoc ze strany investorů vyžadována.

 

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

 Bez připomínek.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město nemá vytvořen systém podpory investorů, kteří by potřebovali pomoc při realizaci projektu s využitím brownfields, protože na území města nejsou takové lokality, které by tuto podporu vyžadovaly.

Staré ekologické zátěže na území města byly v roce 2011 lokalizovány, byly provedeny jejich průzkumy a stanovena rizikovost lokality. Jedna lokalita byla následně sanována. Šlo o lokalitu bývalé skládky kalů, u které byla odhalena kontaminace zeminy neutralizačními kaly a znečištění uhlovodíky C10-C40 , polycyklickými aromatickými uhlovodíky a těžkými kovy, které přesahovalo akceptovatelnou míru rizik. Sanace byla provedena metodou enkapsulace, území skládky je možno dále užívat pouze jako plochu veřejné zeleně (více o projektu  http://www.koprivnice.cz/index.php?id=projekt-odstraneni-starych-ekologickych-zatezi-koprivnice)

Sebehodnocení 0?

 Ve městě není nutno řešit problém brownfields a není v této souvislosti vytvořen žádný podpůrný program pro investory.

Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

OÚR v případě zájmu investorů v rámci svých možností prostřednictvím konzultací a metodické pomoci specifikuje možnosti využití stávajících ploch “brownfields“ a upozorňuje na problematiku realizace jednotlivých záměrů. Tyto záměry vyhodnocuje a napomáhá volit jejich optimální formu. Bylo takto postupováno například při řešení areálu Starých mrazíren, areálu bývalého DPÚK – Českolipská ulice, areálu kasáren Dukelských hrdinů i areálu kasáren Pod Radobýlem.

ÚP počítá s vybudováním nových komunikací, které budou řešit napojení na dosud nevyužívaní plochy

Podpůrné informace jsou dostupné v archivu OÚR

+1

Město dlouhodobě aktivně podporuje potenicální investory a přizpůsobuje ÚP pro potenciální nové využití daných lokalit

1.7.4* Další informace k tématu
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Hodnocení oponenta 0?
Zvážit, zda doplnit do hodnocení některé nové výzvy, související s globální změnou klimatu, jako je nový pohled na zdržení odtoku a využití srážkových vod a jejich akumulaci, příp. i jejich opakovaného využití, nebo naopak důrazu na zvýšenou ochrana proti povodním, s čímž souvisí i sporné umisťování některých staveb v minulosti do záplavového území Chrudimky (zimní stadion, plavecká hala),ale i úvahy o umístění nové sportovní haly tamtéž.

1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
snížení počtů bytů k regeneraci je způsobeno naplněním cíle obnovy, nikoliv rezignací na něj v důsledku nedostatku prostředků
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství
Sebehodnocení +1?

Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu opravených bytů a náklady na opravy se v posledních dvou letech se ve srovnání s předchozím obdobím cca zdvojnásobily.

K pozitivnímu vývoji přispěje  zpracování analýzy bytového fondu, která odstraní dosud přetrvávající nekoncepční přístup.

Současně je pro rok 2017 výrazně navýšen rozpočet na opravy a udržování bytů.

Opravy komunikací:

Ve sledovaném období je zaznamenán nárůst délky obnovených komunikací. 

Hodnocení oponenta +1?

 Přístup města lze hodnotit pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství
Sebehodnocení +1?

 Je zajišťována řádná správa a údržba objektů občanské vybavenosti, bytového fondu, veřejných prostranství a technické infrastruktury.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.8.1 Provádí obec regeneraci domů a bytů ve vlastnictví města, městské občanské vybavenosti, panelových sídlišť apod.?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim postupně zpracovává kompletní projekty na regeneraci jednotlivých sídlišť za účasti veřejnosti. Studie jsou zveřejněny na internetu.
http://www.chrudim.eu/obcan/odbory-meu/odbor-uzemniho-planovani-a-regionalniho-rozvoje/studie.html

Další z velkých oblastí, kde se uplatňují principy MA 21 je Integrovaný plán rozvoje města. Ten obsahuje soubor časově provázaných projektů, které jsou realizovány ve vybrané zóně města a směřují k dosažení společné vize a cílů města. Současně je IPRM plně kompatibilní se strategickými a programovými dokumenty na národní, regionální i krajské úrovni.
http://www.chrudim.eu/mesto/projekty-a-rozvojove-dokumenty/integrovany-plan-rozvoje-mesta.html

Město Chrudim je vlastníkem celkem 487 bytů, které se nacházejí v bytových domech ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví města Chrudim. Město Chrudim zároveň tento bytový fond spravuje. Správou bytového fondu se rozumí zajišťování související s administrativní a operativní činností. Administrativní činnost představuje úkony ekonomického charakteru (stanovení nájemného a jeho inkasa, vč. vymáhání nedoplatků, rozúčtování nákladů na služby poskytované s užíváním bytu, vedení agendy spojené s provozem a správou bytového fondu, zpracování podkladů pro daně a poplatky a jejich úhrada) a právního charakteru (uzavírání nájemních smluv). Operativní činností se rozumí agenda v oblasti technické (objednávání, přejímání a kontrola oprav bytového fondu, zabezpečování povinných revizí, odborných prohlídek či zkoušek, vypracovávaní návrhů na provedení rozsáhlejších oprav bytového fondu či jeho rekonstrukcí a modernizací) a v oblasti provozní (fyzické předávání a přejímání bytů, zajišťování běžné havarijní údržby bytového fondu, zabezpečení dodávek všech médií, zabezpečení úklidu společných prostor v domě). V roce 2015 bylo z rozpočtu města regenerováno 7 bytů.

V rámci města i celého regionu napomohly prostředky z EU prostřednictvím projektu IPRM k revitalizaci komplexního územního celku – lokality pod nádražím. Celkově zde došlo ke zlepšení životní úrovně obyvatel, nejen dotčených bytových domů, ale všech, kteří v lokalitě nejen žijí, ale i do lokality přicházejí. V rámci regenerace bytových domů bylo především hleděno na dosažení energetické úspory, čehož bylo bezesporu dosaženo. Bytové domy nejen ve vlastnictví města, ale i ve vlastnictví SVJ, dostály prodloužení životnosti a celkové modernizace. V rámci revitalizace veřejných prostranství vznikla dvě nová dětská hřiště, prostory pro odpočinek i nová parkovací stání.

Monitorovací indikátor

Měrná Jednotka

Plánovaná hodnota dle Dohody

Dosažená hodnota

Plocha revitalizovaného území

m2

20 564

38 343,14

Počet regenerovaných bytů

počet

224

551

Úspora spotřeby energie

%

25

39,8

 Od poloviny roku 2008, kdy vzniklo oddělení správy bytového a nebytového fondu, jako součást Odboru správy majetku, které spravuje mimo jiných i bytový fond města Chrudim, se situace bytového fondu města Chrudim oproti předcházejícím letům podstatně zlepšila. V současné době jsou však limitujícím faktorem dalšího zlepšování stavu bytového fondu omezené finanční prostředky v rozpočtu OSM na kalendářní rok. V bytových domech a bytech, které jsou regenerovány v rámci IPRM, došlo k významnému zlepšení jejich stavu.

  • 1.8.A Péče o bytový fond a objekty občanské vybavenosti v majetku města

Hodnota indikátoru:
2012: 25,25%

2015: 1,44%

Sebehodnocení +1?

Po dobu životnosti zajišťujeme řádnou údržbu, opravy a modernizace stávajícího bytového fondu a občanské vybavenosti v majetku města.

Provádíme řádnou údržbu, opravy a modernizace komunikací a inženýrských sítí, které jsou v majetku města po celou dobu jejich životnosti.

K obnově využíváme jak prostředky z vlastního rozpočtu, tak externí dotace. Obnova infrastruktury je prováděna ve spolupráci s veřejností.

Hodnocení oponenta +1?
Přestože se procento regenerovaných bytů a objektů OV ve vlastnictví města v posledních letech snížilo, je to důsledek vysokých počtů, realizovaných již v minulosti a nutnosti řešit z rozpočtu města i jiné naléhavé úkoly. Reálný stav městských bytů a celých sídlišť však svědčí o kvalitní údržbě a utvářeném prostředí, jakož i o cíleném snižování energetické náročnosti budov v majetku města.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město Jihlava průběžně provádí regeneraci domů a bytů ve svém vlastnictví, městské občanské vybavenosti a veřejných prostranství. Tato opatření jsou mj. zahrnuta ve Strategickém plánu rozvoje města a jsou konkretizována v zásobníku projektů (akce naplánované do roku 2020).  Město Strategický plán každoročně vyhodnocuje prostřednictvím akčního plánu.

Zpráva o plnění strategického plánu za rok 2014 a 2015.

http://www.jihlava.cz/plneni-startegie/d-505415/p1=103685

http://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=500100

 

Občanská vybavenost - provozní opravy většího rozsahu (nad 250 tis. Kč.) odboru správy realit - například:

2014: 

Domov pro seniory v Lesnově - stavební opravy schodiště, chodeb a jídelny

Hřbitovní kaple ústředního hřbitova - obnova a restaurování plastických prvků čelní fasády

2015:

Masarykovo nám, 47 - oprava fasády

Pístov, Jihlava - oprava skladové haly

Domov pro seniory v Lesnově - stavební opravy schodišť s podest bloku "B"

2016:

Amfiteátr Březinovy sady - oprava ramen přístupových schodišť

Útulek pro opuštěná zvířata Pístov - oprava statické poruchy provozního objektu

Bazén E. Rošického 6 - oprava plochých střech a šikmé střechy nad schodištěm

 

Statutární město Jihlava v současné době zpracovává podklady a vyhodnocuje potřebnost bytového fondu, tj počet bytů a jejich kategorie, které zůstanou ve vlastnictví města. Součástí je posouzení fyzického stavu bytového fondu, na jehož základě budou stanoveny konkrétní kroky, jejich termíny a odpovídající finanční plán.

V rámci schváleného provozního rozpočtu provádí město opravy a údržbu bytového fondu ve svém vlastnictví včetně bytů zvláštního určení.

V souladu se zákonnou normou jsou vypracovány průkazy energetické náročnosti budov (zařazení do třídy D a E), o sledování parametrů výraznějšího zvýšení energetické efektivity stavby, případě využití OZE není uvažováno.

Na opravy a udržování bytového fondu je pro rok 2017 vyčleněna v rozpočtu částka 10 650 tis. Kč, což je dvojnásobek předchozího období.

K 31.12.2016 je město Jihlava vlastníkem 514 bytů, 336 bytů v domech s pečovatelskou službou a     169 nebytových jednotek.

V lednu 2017 byl zpracován dokument Domy s pečovatelskou službou ve vlastnictví statutárního města Jihlavy - zhodnocení stavu a výhled.

Náklady na modernizaci bytového fondu v letech 2008  - 2015 jsou uvedeny   v příloze č. 8.

Zásobník projektů odboru správy realit je uveden v příloze č. 9.

 

Součástí IPRM bylo komplexní řešení vybraných veřejných prostranství v centru města, na sídlištích i v okrajových částech města (tj. zpevněné plochy, doprava v klidu, dětská hřiště, parky, veřejná zeleň).

Podrobné informace ke všem uvedeným projektům jsou uvedeny na webových stránkách města v sekci projektů IPRM nebo projektů spolufinancovaných z EU.

http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=465617&p1=51960

Plnění monitorovacích indikátorů IPRM je uvedeno v příloze č. 10. (Závěrečná zpráva o postupu realizace IPRM, usnesení č. 53/16 - ZM)

V oblasti revitalizace veřejných prostranství se jedná o tyto investiční projekty:

Park Gustava Mahlera (2008-2010), Revitalizace části parku Malý Heulos (2009-2010), Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava - Pávov (2011-2012), Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava - Pístov (2012-2013), Revitalizace části parku Malý Heulos - II. etapa (2014-2015), Park nad tunelem (2009), Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek (2011-2012), Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ul. Březinova, Na Kopci, Demlova (2014), Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek, II. etapa (2015), Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ulice Jarní (2015), Regenerace veřejných prostranství v MPR Jihlava – I. etapa (2014), Regenerace veřejných prostranství – ul. Srázná, Jihlava (2014-2015)

 

V rámci IPRM byly řešeny i projekty na obnovu a všestranný rozvoj občanské vybavenosti - sociální, kulturní, vzdělávací a volnočasová veřejná infrastruktura.

Realizovány byly následující projekty:

Obnova a technické zhodnocení školních hřišť v Jihlavě (2010-2011), Obnova a technické zhodnocení školních hřišť v Jihlavě - II. etapa, III. etapa a IV. etapa (2015), Regenerace a rozvoj dětských hřišť v Jihlavě I. etapa (2009), Regenerace a rozvoj dětských hřišť v Jihlavě – II. etapa (2011), Přístavba ZŠ speciální Březinova 31, Jihlava (2009-2010), Zvýšení komfortu klientů Domova pro seniory Jihlava Lesnov (2010), Rozvoj Denního a týdenního stacionáře Jihlava (2012-2013), Rekonstrukce a rozvoj Základní umělecké školy Jihlava (2011-2013), Mateřská a základní škola Nad Plovárnou 5, Jihlava (2014-2015), Veřejné sportoviště pro lední sporty v ulici Tyršova, Jihlava (2011-2013), Areál pro sportovní a volnočasové aktivity u Hellerova rybníka, Jihlava (2009-2010), Mateřská škola Mozaika, Březinova 30, Jihlava (2014).

 

Město Jihlava má celkem 76 dětských hřišť a 37 sportovních hřišť. Z tohoto počtu vzniklo nebo bylo zrevitalizováno ve větším měřítku již 39 dětských a 22 sportovních hřišť.

Každý rok město Jihlava zrekonstruuje cca 5 dětských hřišť a cca 2 sportovní hřiště buď z vlastních finančních prostředků, nebo z dotací.

Drobnou údržbu a zajištění bezpečného provozu hřišť město zajišťuje z vlastních finančních prostředků.

Město vlastní i několik sportovních areálů (bazén, zimní stadion, atlet. stadion atd.), které jsou spravovány organizacemi zřízenými městem – město zajišťuje pouze opravy.

Město Jihlava má dále 1420 laviček, 647 odpadkových košů, dále vlastní a spravuje další mobiliář města jako např. vitríny, cedule, ukazatele atd.

Město Jihlava vlastní a spravuje i několik památek.

 

  • 1.8.A Péče o bytový fond a objekty občanské vybavenosti v majetku města
    3,42 %

Hodnota indikátoru:

(podíl z počtu bytů z celkových počtů ve vlastnictví obce regenerovaných ve sledovaném období)

 

2008 – 0,10

2009 – 0,21

2010 – 0,93

2011 – 0,86

2012 – 0,72

2013 – 0,13

2014 – 3,45

2015 – 3,42

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

 Přístup města k problematice hodnotím pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město vlastní bytový fond čítající 790 bytů + 122 bytů zvláštního určení (malometrážní byty pro seniory). Bytové domy prošly v nedávné minulosti revitalizací, byly zatepleny, vyměněny výtahy, obnoveny technologické rozvody apod. Dílčími projekty je rovněž prováděna regenerace veřejných prostranství na sídlištích, vznikají nová hřiště, sportoviště, upravují se parkovací plochy, jsou obnovována chodníková tělesa, odborná péče je věnována také veřejné zeleni. Hospodaření s bytovým fondem probíhá v souladu se schválenými pravidly pro hospodaření s byty ve vlastnictví města Kopřivnice. Pravidla jsou zveřejněna na http://www.koprivnice.cz/urad/predpisy/pravidla/pravidla_byty_2014.pdf. Ve městě funguje systém vícestupňového bydlení zahrnující noclehárnu, azylový dům, ubytovnu a standardní nájemní byty.

V létech 2009 – 2015 byl realizován Integrovaný plán rozvoje města – obytná zóna Jih, který byl zaměřen na obnovu bytového fondu a revitalizaci veřejných prostranství sídliště Jih. V rámci tohoto projektu byly bytové domy ve vlastnictví města kompletně zatepleny, byly sanovány sklepní prostory, vyměněny výtahy, obnoveny rozvody elektřiny, vody, plynu i VZT. Tímto projektem došlo k regeneraci 400 bytů v majetku města. Byly rovněž podpořeny projekty dvou bytových družstev, které se týkaly zateplení obvodových plášťů. V rámci IPRM bylo revitalizováno veřejné prostranství na sídlišti o výměře 48.190 m2. Byla obnovena a vybudovaná nová dětská hřiště a sportoviště, revitalizovaná zeleň, byla obnovena a doplněna chodníková tělesa. Dílčí etapa tohoto projektu se v roce 2014 dočkala ocenění v rámci soutěže Stavba roku MSK získalo Cenu za kultivaci veřejného prostoru
http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=koprivnicky-projekt-uspel-v-soutezi-stavba-roku&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1170.

Také další bytové domy, které město vlastní na území města jsou postupně rekonstruovány. Tato obnova je financována jak z výnosů z pronájmu bytů, tak z dotačních programů – např. Zelená úsporám nebo Integrovaný regionální operační program.

Město rovněž realizuje dlouhodobý projekt Regenerace sídliště Sever, v rámci kterého v dílčích etapách obnovuje veřejné prostranství v sídlištním prostranství. Jsou budována a obnovována dětská hřiště a sportoviště, upravovány chodníky, obnovována veřejná zeleň, budovaná a rekonstruovaná parkoviště.

V roce 2013 byl realizován projekt Regenerace zeleně na sídlišti Korej, který byl podpořen dotací z OPŽP. V rámci této akce bylo odstraněno 197 ks stromů, 32 ks keřů a 595 m? keřů. Vysazeno bylo 202 ks stromů, 1246 ks keřů, 1959 ks trvalek a 8 817 ks cibulovin. Regenerace travnatých ploch – 2876 m?.

Další projekty obnovy veřejného prostranství jsou realizovány v rámci projektů Bezbariérové město nebo v rámci výstavby cyklostezek a cyklotras.

Regenerace objektů občanské vybavenosti probíhá v souladu se strategickým plánem. O významných realizovaných projektech město informuje prostřednictvím svých webových stránek www.koprivnice.cz v sekci Radnice / Projekty http://www.koprivnice.cz/index.php?id=projekty-mesta-koprivnice

  • 1.8.A Péče o bytový fond a objekty občanské vybavenosti v majetku města
    k 30.5.2017 - 79% bytů v zateplených BD %

 Regenerace objektů občanské vybavenosti a bytů probíhá v dílčích etapách, proto je složité určit tento ukazatel. Pro jeho výpočet proto vycházíme z toho, že finančně nejobjemnější investící do rekonstrukce objektů je jejich zateplení. Město má ve vlastnictví 912 bytů, z toho v nezateplených objektech je 195 bytů. Pro rok 2018 má město schválenou dotaci na zateplení BD s 95 byty.

Sebehodnocení +1?

 Obec realizovala a připravuje projekty směřující k humanizaci sídlišť.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • ano, provádí - zateplování, rekonstrukce, revitalizace a to především objektů MěÚ a těch, ve kterých svou činnost provozují městem zřízené příspěvkové organizace - areály MŠ, ZŠ Regeneraci sidlišť město zahájilo sidlištěm Družba v roce 2006. Od roku 2004 je zpracována studie opro regeneraci panelého sídliště Pokratice I. a II.
  • V roce 2015 podalo město žádost o dotaci na I. etapu regenerace sídliště Pokratice na MMR.
  • Město postupně od roku 1989 opravuje všechny domy na Mírovém náměstí, jak bytové jednotky, tak nebytové prostory a a stále pokračuje s technickou obnovou všech svých bytových domů i nebytových prostor.
  • revitalizace dětských hřišť je prováděna každoročně, jsou doplňovány hrací prvky a obniovovány dopadové plochy
  • V roce 2014 byla zahájena revitaliace dětského dopravního hřiště v Jiráskových sadech
  • data o bytovém fondu jsou dostupná na Odboru majetkové správy
  • 1.8.A Péče o bytový fond a objekty občanské vybavenosti v majetku města
Hodnota indikátoru 1.8.A:

Město vlastní 115 bytů a a 108 "sociálních" bytů. Průměrně každý rok opraví 10 % bytového fondu ve vlastnictví města.

+2

Ve sledovaném období město prodalo zásadní část svého bytového fondu a nadále usiluje o revitalizace bytového fondu města a veřejných budov, zejména školských zařízení apod.

1.8.2 Provádí obec systematickou obnovu technického vybavení města a inž. sítí?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim má celkem 60 hřišť. Z toho je 34 dětských hřišť (plocha o jednom či více hracích prvků, jako je kolotoč, skluzavka, houpačka apod., nebo sestava). Z toho je 26 sportovních hřišť (plocha asfaltová, mlatová, antuková pro kopanou, tenis, košíkovou, volejbal, nohejbal apod.)

Počet nově zrekonstruovaných hřišť: Celkový počet 34 dětských hřišť - rekonstruováno 20 hřišť a z nich certifikováno 18 dětských hřišť (hřiště Víta Nejedlého a Na Výsluní postaveny před prosincem roku 2002 a zde není povinnost certifikovat dle platných norem). V roce 2012 bylo vybudováno nové dětské hřiště ve vnitrobloku Revoluční, které má čtyři herní prvky. Celkový počet 26 sportovních hřišť - rekonstruováno 18 hřišť.

Rekonstrukce dětských hřišť probíhá za účasti veřejnosti. http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/planovaci-setkani.html

Město Chrudim disponuje několika pasporty:

  • zeleně – projekt péče o stromy, na základě jehož se provádí kácení, zdravotní řezy stromů, náhradní výsadba apod.
  • komunikací (ulic a chodníků) – je k dispozici na OD
  • mostů – k dispozici na OIN – provádí se kontrolní prohlídky, opravy a údržby mostů atd.),
  • dále pak existují inventarizační seznamy technického vybavení města (lavičky, koše apod. Na základě těchto seznamů je vyhodnocováno stáří, technická zastaralost atp. a průběžně jsou přijímána opatření k zlepšení technického stavu tohoto vybavení. Samozřejmostí jsou pravidelné revize.
  • Bezdrátový varovný systém – provozují TS
  • Veřejné osvětlení, světelná signalizace – revize a údržby provádějí TS
  • Plán zimní údržby chodníků a místních komunikací – TS
  • Plán letní údržby chodníků a místních komunikací – odplevelování, ruční mytí chodníků, strojní čištění místních komunikací, vysavač na psí exkrementy, údržba a obnova vodorovného a svislého dopravního značení na místních komunikacích
  • Úklid a údržba hřbitovů a kašen ve městě
  • 1.8.B Péče o komunikace a inženýrské sítě v majetku města

Hodnota indikátoru 1.8.B:

Chodníky: 

2011: 94,8 km / 0,800km – 0,84%

2012: 94,8km/0,694 km = 0,73%,

2013:94,8km/1,23 km = 1,29%

2014:94,8km/2,35 km = 2,48%

2015: 94,8 km/ 4,435 km´= 4,68%

Komunikace:

2011: 141,39 km / 0,493 km – 0,34%

2012: 141,39 km/0,570 km = 0,4%

2013: 141,39 km/1,16 km = 0,82%

2014: 141,39 km/1,66 km = 1,17%

2015: 141,39 km/1,240km=0,88%

Kanalizace:

2011: 20 km / 0,204 km – 1,02%2015: 20 km/ 0,130 km - 0,65%

 

Sebehodnocení +1?

Probíhá pravidelná obnova komunikací a inženýrských sítí.

Hodnocení oponenta +1?
Je zjevné postupné zvyšování podílu obnovovaných součástí zejména u chodníků, zpomalení u komunikací a u kanalizace. Díky zpracovaným pasportům jsou tyto údaje v souladu s potřebami a hlavně disponibilními prostředky.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Technické vybavení

Realizace projektů v oblasti technického vybavení je plánována prostřednictvím zásobníku projektů strategického plánu města, rozpočtového výhledu a plánů obnovy.

Inženýrské sítě

Ve správě OD jsou místní komunikace (MK), některé veřejně přístupné účelové komunikace (ÚK) a veřejné osvětlení (VO).

Běžnou údržbu a opravy MK, ÚK a VO zajišťuje společnost Služby města Jihlavy, s.r.o. na základě „Smlouvy na komplexní zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město Jihlava“.

 

Kompletní rekonstrukce stávajících MK, ÚK probíhají buď v režii odboru dopravy (jmenovité akce) anebo v režii odboru rozvoje města jako investiční akce. Kompletní rekonstrukce VO se realizují pouze jako investiční akce ORM.

Odbor dopravy má zpracován seznam úseků MK, ÚK a VO, které vyžadují rekonstrukci a každoročně jsou na základě množství finančních prostředků vybrány k realizaci ty úseky, které jsou v nejhorším technickém stavu.  Při přípravě a realizaci investičních akcí OD aktivně spolupracuje s ORM ve všech fázích příslušných projektů.

Regenerace vodohospodářské infrastruktury probíhá v souladu s plánem obnovy. V letech 2014 – 2015 byl realizován rozsáhlý projekt Snížení znečištění ze stokových sítí města Jihlavy, jehož předmětem byla rekonstrukce a výstavba kanalizačních sběračů a vodovodů. V této oblasti došlo k realizaci dalších projektů – komunikace a kanalizace ul. 5. Května, ul. Kollárova, ul. Pávovská, ul. Brněnská, ul. Havířská, kanalizace části města Zborná, kanalizace ul. Srázná apod.

 

Z rozpočtu města jsou každý rok vyčleněny finanční prostředky na budování kontejnerových státní na tříděný odpad.

Každoročně dojde ke kompletní rekonstrukci 1-2 mostů. Délka rekonstruovaných chodníků a komunikací se každoročně liší a je přímo závislá na množství finančních prostředků.

  • 1.8.B Péče o komunikace a inženýrské sítě v majetku města
    2,11 %

Hodnota indikátoru:

 

Délka opravených komunikací v %:

 

2008 – 0,56

2009 – 0,26

2010 – 1,42

2011 – 1,85

2012 – 1,94

2013 – 2,31

2014 – 2,51

2015 – 2,11

 

Podrobně – viz příloha č. 12

 

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

 Přístup města hodnotím pozitivně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Obnova technického vybavení města je realizována v souladu se schváleným strategickým plánem a dílčími koncepcemi. Jednotlivé investiční akce jsou připravované na základě posouzení technického stavu majetku a finančních možnostech města.

V souladu s Analýzou bezbariérovosti realizovanou v roce 2008 jsou postupně obnovována a doplňována chodníková tělesa a vstupy do veřejných objektů. V létech 2017 – 2018 bude provedena nová analýza bezbariérovosti k posouzení a vyhodnocení aktuálního stavu. Rozvoj cyklostezek a cyklotras je realizován na základě Vyhledávací studie cyklistických stezek a tras na území města Kopřivnice zpracované v roce 2008. Na tuto studii v roce 2017 navázal Generel cyklistické dopravy města Kopřivnice. http://www.koprivnice.cz/index.php?id=cyklogenerel-koprivnice.

V rámci přípravy a realizace projektů zaměřených na rekonstrukci a doplnění liniových staveb dochází zároveň k obnově dalších inženýrských sítí, jako jsou rozvody vody, elektřiny, plynu či rekonstrukce veřejného osvětlení.

V létech 2011 - 2012 byl realizován investičně náročný projekt Odkanalizování místní části Lubina, v rámci kterého byla vybudována nová kanalizační síť, která je napojena na městskou ČOV. Od roku 2016 probíhá projektová příprava odkanalizování dalších dvou místních části Mniší a Vlčovice. V případě, že město bude úspěšné s žádostí o dotaci z OPŽP bude projekt realizován v létech 2019 – 2020.

V létech 2013 - 2014 byl realizován projekt Modernizace CZT Kopřivnice, jehož hlavním cílem bylo zvýšit energetickou účinnost celého systému, snížit ztráty v rozvodech tepla a teplé vody, stabilizovat cenu tepla a snížit emisní zátěž regionu. Modernizace spočívala v rekonstrukci a modernizaci stávajících rozvodů tepla a teplé vody, zrušení nadzemních vedení a uložení rozvodů do země, zrušení okrskových výměníkových stanic tepla a vybudování objektových předávacích stanic a zavedení měřící a regulační techniky. Nositelem projektu byla společnost Teplo Kopřivnice, s.r.o., ve které má město majetkovou účast.

  • 1.8.B Péče o komunikace a inženýrské sítě v majetku města

 Město zavádí nový GIS a připravuje se na sledování tohoto indikátoru.

Sebehodnocení +1?

 Obnova a rozvoj infrastruktury je realizována v souladu se strategickými dokumenty města. 

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město Litoměřicemá celkem 48 veřejných hřišť a další sportovní hřiště u základních škol a dětská hřiště u mateřských škol. Z celkového počtu veřejných hřišť je 32 hřišť s hracími prvky ( prolejzačky, houpačky, kolotoče, skluzavky) a 16 sportovních hřišť ) asfaltové, betonové nebo umělé povrchy na basketbal, fotbal, kopanou apod.) .

Všechna hřiště jsou certifikovana dle evropských norem. Certifikované kontroly se provádí každý rok, běžné kontroly , které provádějí TSM se konají každý týden. Seznam hřišť je na http.//arcg.is/1fXFIJr.

V roce 2014 byla zřízena 3 nová hřiště a další tři byla zrekonstruována.

Město Litoměřice má k dispozici pasporty a plány udržby:

  • pasport zeleně - projekt na udržbu, prořezy, náhradní výsadba
  • pracovní pasport komunikaci,
  • pasport mostů a lávek - podle kterého se provádí každoroční revize a nutné opravy
  • město disponuje seznamy městského mobiliáře, který je každoročně obnovován
  • v Litoměřicích je 2112 světelných bodů veřejného osvětlení, revize opravy a údržbu prováději TSM
  • Rada města schvaluje každý rok Plán zimní údržby
  • každý rok je aktualizován harmonogram čištění ulic, chodníků, diponujeme 3mi stroji na odstraňování psích exkrementů
  • odbor dopravy zajišťuje systematickou údržbu a obnovu vodorovného i svislého dopravního značení
  • 1.8.B Péče o komunikace a inženýrské sítě v majetku města
Hodnota indikátoru 1.8.B:

Chodníky - 109 km/2,8 km 2,66%
- komunikace 70,1 km/ 4,2 km 5,99 %
- veřejné osvětlení 2100 světelných bodů
z toho 280 opravených a vyměněných
ročně 13,3%


Indikátor SPRM:
D.I.1 Energetické úspory budov města
D.I.2 Plnění energetického plánu města

+2

Město přistupuje aktivně k systematické obnově technického vybavení a techn. infrastruktury, využívá k tomu jak prostředky z vlastního rozpočtu, tak externí dotace. Obnovat infrastruktury je prováděna ve spolupráci s veřejností.

1.9 Připravenost na důsledky globální změny klimatu

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.9 Připravenost na důsledky globální změny klimatu
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?

 Je zřejmé, že problematikou se město zabývá. Jinak bez komentáře.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 1.9 Připravenost na důsledky globální změny klimatu
Sebehodnocení +1?

 Jsou připravována opaptření ke snížení očekávaných dopadů souvisejících s klimatickou změnou.

Hodnocení oponenta +1?

Bez připomínek.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
1.9.1 Má obec/město zpracován Plán protipovodňových opatření?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Plán protipovodňové ochrany:

Od ledna 2014 funguje Digitální povodňový plán ORP Jihlava a varovný a vyrozumívací systém ORP Jihlava, je zapojeno 23 obcí.

http://dpp.jihlava-city.cz/dpp/

  • 1.9.A Opatření proti povodním
    ANO bez jednotky
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

 Bez připomínek.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

V roce 2015 byl zpracován Digitální povodňový plán ORP Kopřivnice. Je zveřejněn prostřednictvím Povodňového informačního  systému POVIS.cz a na Povodňovém portálu HZS MSK http://dpporp.hzsmsk.cz/dpp/orpkoprivnice/ 

V roce 2017 získalo město dotaci na zpracování Digitálního povodňového plánu Kopřivnice. Ten bude zpracován do konce roku 2017.

Návrh protipovodňových opatření je součástí Adaptační strategie města na změnu klimatu, která byla zpracována v létech 2016-2017. Zároveň se připravuje územní studie krajiny ORP, která bude problematiku protipovodňových opatření rovněž řešit.

  • 1.9.A Opatření proti povodním
    Ano bez jednotky

 Opatření proti povodním jsou identifikována a postupně realizována - např. obnova mostů za účelem zlepšení průtoku, rekonstrukce dešťové kanalizace a kanalizačních vpůstí apod.

Sebehodnocení 0?

Stav je uspokojující.

Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek.

1.9.2 Má obec/město zpracován Plán opatření proti suchu, resp. krizového hospodaření s vodou?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ne, ale je plánováno zpracování adaptační strategie na změny klimatu.

Doposud problematiku řeší odbor životního prostředí v obecné rovině v rámci rozhodovacích procesů.

Aktuálně se připravuje analýza hospodaření s dešťovými i podzemními vodami ve městě, tj. vyhodnocení počtu studní, v jakých lokalitách a jaký je jejich vztah k podzemním vodám, vyhodnocení poměru zpevněných a nezpevněných ploch a jaké jsou možnosti zasakování dešťových vod ve vztahu k využití území.

Výstupem studie by mělo být

- návrh opatření pro zvýšení retence dešťové vody ve městě, a to jak v zastavěném území, tak i ve vazbě na něj,

- nastavení pravidel pro zajištění dostatečné retence v nových lokalitách,

- provedení hydrologického průzkumu, tj. posouzení, zda je možné ve stávajících lokaltách povolovat realizaci nových studní (pokud ano, jaká je ještě kapacita) a pro nové rozvojové lokality stanovit v jaké kapacitě je možné povolovat odběry podzemní vody.

 

Problematika uvedena v tématu 2: Životní prostředí, část 2.1 - nakládání s dešťovými vodami.

  • 1.9.B Opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku
    NE bez jednotky
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

 Bez připomínek.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

V létech 2016-2017 zpracovalo město ve spolupráci s relevantními partnery za metodického vedení konzultantů z CI2, o.p.s. Adaptační strategii na změnu klimatu. Tato strategie bude předložena ke schválení zastupitelstvu města v červnu 2017 a následně budou realizovaná opatření, která řeší nejen problematiku hospodaření s vodou, ale také další přírodní jevy, ke kterým dochází v důsledku klimatických změn. Po projednání dokumentu zastupitelstvem města bude zveřejněn na webu města v sekci Radnice / Dokumenty

  • 1.9.B Opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku
    Ano bez jednotky

 Usnesením č. 2080 schválila rada města dne 23.5.2017 Zásady a limity pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišť – zeleň. Jejich cílem je zlepšit retenční schopnost území, ve kterých jsou budována či rekonstruována parkoviště.

Sebehodnocení 0?

Město začalo realizovat přípravné kroky na klimatické změny.

Hodnocení oponenta 0?

Bez připomínek.

2 Životní prostředí

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Trend poklesu spotřeby pitné vody se zpomalil. Nelze však dále spoléhat na vliv zvyšující se ceny vody.
Doporučení pro příští sebehodnocení: Do budoucna je potřeba se zaměřit na opatření v oblasti zasakování, resp. využívání dešťové vody, i specificky zaměřenou osvětu, včetně formy ovlivňování veřejnosti vlastním příkladem (opatření v budovách ve vlastnictví města, doprovázené informacemi). Systémovým krokem, zasahujícím nejen vodní hospodářství, je aktuální zpracování Strategie adaptace na klimatickou změnu, která zahrne také opatření, přesahující samotnou oblast životního prostředí.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Sebehodnocení +1?

Spotřeba vody na obyvatele v posledních letech mírně klesá.

Byly vybudovány a rekonstruovány vodovodní řady (např. Brněnská, Srázná, Sasov).

Došlo k výraznému zlepšení situace v rekonstrukci kanalizační sítě města.

Byly odbahněny některé městské rybníky a vybudovaná technická opatření pro zpomalení odtoku vody z území.

Hodnocení oponenta +1?

Město vykazuje dobré výsledky ve vodohospodářských indikátorech - zvláště v budování kanalizační sítě a v čištění odpadních vod, mírně klesá spotřeba pitné vody,  která je nižší než u srovnatelných měst v ČR. Bylo by potřebné, aby šlo město více příkladem u budov ve vlastnictví města. Pro ještě kvalitnější řešení vodohospodářských otázek bude důležité dořešení vlastnické struktury vodohospodářské infrastruktury. Město vyvíjí aktivity v řešení problematiky dešťových vod , důležitá budou opatření plánovaná jako reakce na změny klimatu (v uvažované/připravované strategii).   

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Sebehodnocení +1?

1. Kvalita vod a šetření vodou

Město učinilo v objektech ve svém vlastnictví v nedávné době určitá opatření ke snížení spotřeby především pitné vody. Jak se tato opatření projevují, však není vzhledem k neexistenci kvalitního systému dostatečně sledováno, proto je obtížné i průběžné vyhodnocování. Podobně není činěno žádné soustavné vzdělávání veřejnosti k úsporám vody. Hodně odlišný je stav vypouštění nepřečištěných odpadních vod. Dosud je na koncovou ČOV v Kopřivnici napojeno přes 90% obyvatel města, podobný je stav u právnických osob.

Město má zpracován a postupně zavádí do praxe Energetický management dle ISO 50001, jehož pravidla řeší i problematiku úspor vody v objektech města. Je tedy otázkou času, kdy se problematika šetření vody dostane ke komplexnějšímu řešení. Zvýšení kvality povrchových a podzemních vod se předpokládá také odkanalizováním zbývajících dvou místních částí Kopřivnice v rámci projektu Odkanalizování místních částí Vlčovice a Mniší, který je ve stadiu přípravy na územní řízení.

2. Efektivnější využívání vody

Efektivnější využívání dešťové vody je dnes záležitostí spíše jednotlivců a nových stavebníků rodinných domů, kteří to musí povinně zajistit.

Komplexní řešení této problematiky by měla přinést Adaptační strategie města Kopřivnice na změnu klimatu, která je nyní projednávána v orgánech města. Město samotné má vlastní studii využití dešťových vod, která však dosud nebyla dále rozpracována. Změnou k lepšímu jsou zcela jistě i zásady pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišť v souvislosti se změnou klimatu, které schválila rada města v 5/2017.

Hodnocení oponenta 0?

2.1: Jako klad lze vyzdvihnout přípravu a  projednávání adaptační strategie města na změnu klimatu, taktéž i zásady pro budování a rekonstrukci parkovišť a ustavení energetického managementu města, který sleduje i spotřebu vody v nejdůležitějších budovách ve vlastnictví města.. Velkým  nedostatkem je neexistence kvalitního sledování spotřeby vody. Studii využití dešťových vod by bylo potřebné rozpracovat do konkrétních aktivit. Došlo k podstatnějšímu snížení  objemu znečištění na výpusti modernizované dostatečně kapacitní ČOV, bude však potřebné dokončit kanalizace v některých místních částech, aby nedocházelo odvodu byť části odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod. 

 

 

 

 

 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
2.1.1 K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/obyvatele)* v obci došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem?

*v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat).
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Spotřeba vody je porovnána s rokem 2011, kdy byl provádět audit. V rámci tohoto auditu jsou použita data posledního uzavřeného období  - rok 2015. Spotřeba vody byla 73 l/osobu, o 28 l méně než při posledním hodnocení v rámci auditu v roce 2011. Ze spotřeb v letech 2011 - 2015 je zřejmý  mírný trend snižování spotřeby vody.

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?
Ve srovnání s minulým kalendářním rokem nedošlo ke změně spotřeby. V úvahu je ovšem potřeba vzít dosaženou hranici spotřeby, jejíž další snižování vyžaduje celkovou změnu přístupu k využívání vody obecně (viz dále).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Stávající spotřeba pitné vody v částech městam kde je provozovatelem vodohospodářské infrastruktury samo město, je přibližně 77 litrů na osobu a den, což je o 10 litrů méně než je celorepublikový průměr.

Dle údajů JVAK došlo v příměstské části Kosov, která je v současnosti jedinou příměstskou částí, v níž město vlastní a provozuje vodovod samo, ke snížení spotřeby vody mezi lety 2012 a 2014 z 2.874 m3 na hodnotu 2.523 m3 v roce 2014. Protože Jihlava neprovozuje vodohospodářskou infrastrukturu v dalších příměstských částech ani v centrální Jihlavě, jsou tato data vztažena pouze k části infrastruktury provozované městem

 V roce 2014 bylo v Kosově spotřebováno 2 359 m3, 18 m3/obyv.

V roce 2015  2 668 m3 o 13 % více než za rok 2014, 20,36 m3/obyv.

V roce 2016  2 746 m3, o necelá 3 % více než v roce 2015, 19,06 m3/obyv.  Nárůst spotřeby v roce 2015 je dán také nově napojenými obyvateli rodinných domů.

 

V těch částech města, kde dodávky vody zajišťuje Vodárenská akciová společnost, je situace následující:

 Spotřeba pitné vody dle informací Vodárenské akciové společnosti  v roce 2016 činila 30,8 m3/os/rok (84,4o/obyvatele/den), specifická spotřeba pitné vody na obyvatele je v letech 2015 a 2016 srovnatelná . V roce 2016 došlo k mírnému snížení spotřeby pitné vody na jednoho obyvatele, a to  o 0,1 l/obyv./den Celková spotřeba pitné vody v roce 2016 byla 2 676 715 m3, zde je však zahrnuta i spotřeba vody jiných odběratelů, než domácností.

 

Jak je vidět z výše uvedeného se údaje o spotřebě pitné vody vzhledem k různým provozovatelům vodohospodářské infrastruktury liší. Obě čísla jsou však reálná a odpovídají skutečnosti. Situace ohledně provozování VHI se nyní velmi intenzivě řeší, protože nejasné vlastnické i provozovatelské vztahy blokují i řadu dalších nutných investic v oblasti VHI. V současné době probíhá řada soudních sporů i správních řízení u různých institucí. Do vyřešení sporů a ukončení majetkoprávního vypořádání, které umožní sjednocení provozování voidohospodářské infrastruktury ve městě, není možné stávající situaci v nesrovnalosti dat zlepšit.

 

Korelace spotřeby pitné vody mezi roky s nízkým a vysokým úhrnem srážek je zanedbatelná - spotřeba pitné vody se nijak výrazně neliší (viz i 2.1.3).

 

Spotřeba vody (v m3/osobu/rok)s jinými městy podobné velikosti a struktury obyvatelstva je následující:

                                   2014                 2015                 2016

Děčín                           32                    32                    33

Chomutov                    35                    32                    34

Teplice                         36                    35                    36

Přerov                          36,534              36,951              36,826

Karlovy Vary                35,113              34,887              34,739

Z výše uvedeného je patrné, že Jihlava je ve srovnání s dalšími městy obdobné velikosti jedním z měst s nejnižší spotřebou pitné vody na obyvatele a rok.

 

  • 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech
    30800 l/os/rok.

 úspora mezi lety 2014 a 2015 byla cca 210 l/osobu/rok, tedy 0,59 l/osobu/den

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Město dociluje spotřebu pitné vody. která je pod úrovní spotřeby obyvatel srovnatelných měst.  V posledních letech došlo k mírnému poklesu spotřeby na obyvatele. 

Je důležité, že jsou nyní řešeny vlastnické a provozovatelské vztahy k vodárenské infrastruktuře, protože bez jejich vyřešení by byl velmi obtížný další příznivý vývoj v hospodaření s vodou, nemluvě již o získávání kvalitních údajů. 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Údaje jsou běžně získávány od SmVaK jednou za dva roky jako podklad pro výpočet ekologické stopy města. Spotřeba vody výrazně klesla v roce 2012, od té doby je přibližně stejná s malými výkyvy nahoru či dolu (výjimkou je rok 2014 s výrazným poklesem množství spotřebované pitné vody.

  • 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech

rok 2010: 33,96 m3/os/r, 93,04 l/os/den

rok 2011: 33,83 m3/os/r, 92,68l/os/den

rok 2012: 32,60 m3/os*r, 89,31 l/so*den

rok 2013: 32,33 3/os*r, 88,59 l/os*den

rok 2014: 31,83m3/os*r, 87,22l/os*den

rok 2015: 32,34 m3/os*r, 88,61l/os*den

rok 2016. 32,724 m3/os*r, 89,65l/os*den

Sebehodnocení +1?

Množství spotřebované pitné vody má stále klesající tendenci. Data jsou od vodárenské společnosti zjišťována většinou jednou za 2 roky. Jejich správnost nelze ověřit.

Hodnocení oponenta +1?

Spotřeba vody má  za posledních několik let vskutku klesající tendenci, v posledním měřeném roce 2016 došlo sice k malému zvýšení, ale dlouhodobý ttrend snižování by to nemělo ohrozit.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Spotřebu vody na obyvatele se daří postupně snižovat z 136l/osobu/den v roce 2011 na 128l/osobu/den v roce 2014. Tato spotřeba na obyvatele je ve skutečnosti daleko nižší, neboť výpočet byl proveden dle počtu trvale hlášených osob. Je přitom prokazatelné, že na území města žije několik stovek cizinců a dále velké množství obyvatel, kteří zde nejsou hlášeni. Celkově lze říci , že město dlouhodobě efektivně využívá pitnou vodu a stále dochází ke zkvalitňování dodávek vody a omezování jejich ztrát například rekonstrukcemi vodovodů. Zároveň je spotřeba vody dále snižována i z důvodu narůstající ceny vodného, která je jedna z nejvyšších v ČR.

Spotřeba vody je značně ovlivněna klimatickými podmínkami, kdy se používá voda na zálivku školních zahrad. Částečně bude tento problém odstraněn vybudováním studen pro omezení zalévání pitnou vodou.

V rámci štítkování veřejných budov, evropská kampaň DISPLAY je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování dochází ke snižování spotřeby pitné vody. Školy, školky správní budovy MěÚ Litoměřice.
Rok 2013 - 63 564 m3
Rok 2014 - 61 635 m3

+1 pozitivní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace

Daří se snižovat spotřebu vody, probíhají průběžné rekonstrukce rozvodů vody, vybudovány studny pro závlahy městské zeleně.

2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách  ve správě obce?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Všechny budovy MěÚ jsou napojeny na veřejný vodovod.   Na budově Pardubická 67 jsou zde  osazeny tlačítkové vodovodní baterie.

Celková spotřeba vody za MěÚ Chrudim 2570 m3.

Hodnocení oponenta 0?
Trend nelze z uvedené informace určit. Samotná informace o existenci tlačítkových baterií není pro hodnocení trendu dostatečná. Doporučujeme doplnit šetřící technologie osvětou (cedulky) a rozšířit instalace i o WC-stopy, resp. i do dalších budov v majetku města.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Spotřebu vody umíme sledovat pouze ve veřejných budovách ve vlastnictví města. Zde spotřeba vody mezi roky 2008 – 2015 stoupla, což ovšem může souviset s nárůstem počtu pracovníků na úřadě i nárůstem počtu klientů. Částečně může být vyšší spotřeba ovlivněna i tím, že v budovách magistrátu jsou nájemci, jejichž chování může město jen těžko ovlivnit.

Vzhledem ke stoupající spotřebě v předchozích letech provádí město postupné kroky ke snížení spotřeby zejména osvětou. Z technických opatření lze jmenovat zejména instalaci 16ti omezovačů průtoku baterií v budově na Vrchlického 16, v budově tělocvičny v Hluboké ulici pak byly u čtyř sprch instalovány omezovače průtoku.

Spotřeba vody v budovách magistrátu města Jihlavy:

2008 – 2997 m3

2009 – 3991 m3

2010 – 4143 m3

2011 – 4782 m 3

2012 – 4787 m3

2013 – 4647 m3

2014 – 4842 m3

2015 - 4597 m

V současnosti město žádným způsobem nereguluje spotřebu vody například v nájemních smlouvách a podobně. Probíhají diskuse o změnách v uspořádání odborů na magistrátu, připravuje se stěhování, úpravy nových budov a s tím spouvisející rekonstrukce budov i infrastruktury. Opatření v této oblasti lze připravit v příštím období, v současnosti však žádná realizovaná nejsou.

 

Sebehodnocení 0?

 Po realizovaných osvětových a úsporných opatřeních je v posledních dvoiu letech patrný velmi mírný pokles spotřeby vody ve veřejných budovách.

Hodnocení oponenta 0?

 Došlo zatím jen k mírnému snížení spotřeby v r. 2015, v souladu s doporučením předchozího auditu by bylo potřebné zabývat se více úsporami v¨ těchto budovách ve správě města - k tomu vskutku mohou posloužit úpravy a celé rekonstrukce budov i infrastruktury, jak uvádí sebehodnocení, ale  důležitá bude i např. úprava nájemných smluv.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Energetik města sleduje spotřebu vody u většiny budov v majetku města. Údaj o počtu uživatelů budovy je však známý až za celý rok zpětně (výjimkou jsou budovy škol a školek v majetku města). Řešením je software na sledování spotřeb energií a vody, kde by mohly být zadány i údaje o počtu uživatelů budovy a automatický přepočet. Pořízení tohoto sw je již několik let v jednání, zatím bezúspěšně.

Tabulka spotřeby vody na budovách v majetku města je doplněna na závěr tohoto dokumentu, ročenka za rok 2016 jako zdroj počtu osob v budově není v tuto chvíli ještě k dispozici.

Spotřeba vody v budově MÚ Kopřivnice za období 2015 a 2016:

2015 = 2497 m3 ..... 270 osob ........ 9,24 m3/osobu

2016 =2363 m3 ...... 285 osob ........ 8,29 m3/osobu

Měrná spotřeba vody na uživatele klesla za poslední dva roky o 10,3 %. V průběhu sledovaného období nebyla prováděna žádná úsporná opatření, neprobíhala ani osvěta. Spotřeba vody v budově MÚ je ovlivňována spíše úklidem v budově než počtem uživatelů (většinou mají nízkou spotřebu vody, pokud to paušalizujeme, pouze splachují a myjí si ruce). Spotřeba vody při úklidu je ovlivňována např. probíhajícími stavebními rekonstrukcemi, používáním úklidového stroje, apod.

 

Město nesleduje změny spotřeby za soubor všech budov v majetku.

Hodnocení oponenta 0?

2.1.2: Město nesleduje změny spotřeby za soubor  všech budov v majetku města, na druhé straně má údaje z většiny budov, neboť  tyto údaje sleduje energetik v rámci energetického managementu. Spotřeba ve sledovaných budovách za r.ů 2015 a 2016 vskutku podstatně klesla. Kladem je projekt  dešťové nádrže, bude nutné pokračovat v realizaci takových zařízení. Do budoucna by bylo potřebné sledování spotřeby všech budov a hlavně postupná instalace úsporných zařízení, aby město šlo příkladem obyvatelům. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Všechny budovy MěÚ jsou napojeny na veřejný vodovod. Spotřebu vody výrazně negativně ovlivňovalo napojení městského krytého bazénu na veřejný vodovod. Tento problém byl v minulosti vyřešen realizací vrtané studny pro zajištění doplňování bazénové vody. Dále město zajistilo provoz kašen na náměstí takovým způsobem, že jednak využívá vodu ze dvou gotických studen, a zároveň většina vody je samostatně recyrkulovány v každé kašně zvlášť. V parku Václava Havla byla instalována automatická závlaha, která je napojena na studnu bývalého pivovaru. Při rekonstrukci Jiráskových sadů byla realizována studna pro zásobování závlah .

V rámci energetického managementu je sledována i spotřeba pitné vody. Samotným zahájením sledování dochází ke snižování spotřeby pitné vody. Školy, školky správní budovy MěÚ Litoměřice.

Rok 2013 - 63 564 m3
Rok 2014 - 61 635 m3

+2

Spotřeba pitné vody je sledována od r. 2013 v rámci energetického managementu a v tomto období došlo ke snížení spotřeby.E14

2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR a vybranými městy ČR – benchmarking?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Spotřeba vody se meziročně žádným výrazným způsobem nemění - ani v závislosti na rozdílné klimatické situaci a většímzu suchu.

Statutární město Jihlava realizuje osvětové kampaně s cílem zvýšení možností zásaku dešťových vod zaváděním nových typů zeleně ve městě i řadou dalších opatření.

 

Na území města fungují dva hlavní provozovatelé vodohospodářské infrastruktury - městská společnost Jihlavské vodovody a kanalizace, a. s. a Vodárenská akcviová společnost, a. s. (tato provozuje podstatnou část vodárenské infrastruktury). Každá společnost si stanivuje sama vodné a stočné pro provozovaný majetek, jeho hodnoty nejsou stejnné. V obou případech však došlo v posledním rocve k navýšení.

 

 

Korelace spotřeby pitné vody mezi roky s nízkým a vysokým úhrnem srážek je zanedbatelná - spotřeba pitné vody se nijak výrazně neliší. Úhrny srážek v letech 2008 - 2017 v mm v Jihlavě byly následující:

2008   574 mm

2009   795 mm

2010   842 mm

2011   578 mm

2012   646 mm

2013   691 mm

2014   660 mm

2015   553 mm

2016   549 mm

Vývoj cen vodného a stočného ve sledovaném období  -viz příloha i zde: http://www.svakjihlavsko.cz/files/Cena%20vodneho%20a%20stocneho%20.pdf

 

 

Spotřeba vody (v m3/osobu/rok)s jinými městy podobné velikosti a struktury obyvatelstva je následující:

                                   2014                 2015                 2016

Děčín                           32                    32                    33

Chomutov                    35                    32                    34

Teplice                         36                    35                    36

Frýdek - Místek            23,141              22,813              26,901

Přerov                         36,534              36,951              36,826

Karlovy Vary                35,113              34,887              34,739

Z výše uvedeného je patrné, že Jihlava je ve srovnání s dalšími městy obdobné velikosti jedním z měst s nejnižší spotřebou pitné vody na obyvatele a rok.

 

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Ano, nejsou patrné korelace meziroční změny spotřeby vody  a změny ceny pitné vody a /nebo změny  objemu ročních srážek. Z měst srovnatelné velikosti má JIhlava vskutku poměrně nízkou spotřebu pitné vody a v meziroční změně je v průměru s adekvátními městy, do budoucna má však potenciál  na více, pokud vyřeší vlastnictví a provozovatelství vodárenské infrastruktury.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Cena vody v Kopřivnici vzrostla meziročně o 2,17  %. Obdobný pravidelný  meziroční nárůst ceny je patrný na území města již mnoho let nazpět. Tomu odpovídá i stálý pokles spotřeby vody vody viz indikátor 2.1.A. Pitnou vodu dodává do Kopřivnice společnost Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s., město tedy nemá na cenu a spotřebu vody občany žádný vliv.

Doplňující údaje k návodné otázce č. 2.1.3.

Objekt

Spotřeba pitné vody 2015

Spotřeba pitné vody 2016

Poznámka

 

m3

osoby

m3/osobu

m3

 

DDM Kopřivnice

745

 

 

250

únik vody v 2015 - opraveno

JHSDK

171

 

 

neposkytl údaje, nebyl přístup v zimě k měřidlu

 

Kulturní dům

1223

 

 

1195

 

DDM Kletné

591

 

 

655

 

Klub Kamarád

111

 

 

132

 

MŠ Česká

434

84,95

5,11

469

 

MŠ Francouzská

512

121,4

4,22

550,98

 

MŠ I. Šustaly

604

88,12

6,85

608,88

 

MŠ Mniší

175

50,35

3,48

127,67

 

MŠ Zd. Buriana

623

85,05

7,33

777,87

 

Tenisová hala

255

 

 

neposkytl údaje

 

ZŠ a MŠ 17. listopadu

2825

453

6,24

2481

 

ZŠ Alšova

1339

418

3,20

1416

 

ZŠ Emila Zátopka

3043

515

5,91

2934

 

ZŠ Lubina

492

108

4,56

473

 

ZŠ Milady Horákové

2160

434

4,98

1596

únik vody v 2015 - opraveno

ZŠ Mniší

199

82

2,43

174

 

MŠ Krátká

624

119,25

5,23

neposkytl údaje

 

MŠ Lubina

213

50,28

4,24

213,2

 

MŠ Pionýrská

757

86,13

8,79

522,99

 

MŠ Záhumenní

601

88,22

6,81

499

 

MÚ Kopřivnice

2497

 

 

2363

 

Suma

20194

 

 

17438,59

 

Sebehodnocení 0?

Výroba a rozvod vody je z minulosti nadimenzována na určitá množství a průtoky, kdy snížení spotřeby pod určitou mez může přinést technické a možná I hygienické problémy v dodávce vody. Cena vody jje asi dána do velké miry nezbytnou údržbou a obnovou vodárenské infrastruktury. Hodně se také řeší negatívní dopad zahraničního vlastnictví vodárenských společností (SmVaK). Vodárny musí svým vlastníkům generovat zisky a dividendy. Cenu asi rovněž ovlivňuje I to, že byly suché roky.

Hodnocení oponenta 0?

Korelace mezi cenou vody a snižováním potřeby  byla městem nalezena.  Chybí srovnání meziroční změny spotřeby s průměrem v ČR a vybranými městy v ČR ( dá se všeobecně říci, že je blízko průměru za celou ČR), taktéž chybí odpověď na návodnou otázku, jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a/nebo změny objemu ročních srážek.

2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Úsporná opatření:

  • průběžná rekonstrukce vodovodní sítě, daří se snižovat ztráty vody při její distribuci,
  • ekovýchovné kampaně v rámci projektu Zdravé město a MA 21.
  • dalším důvodem pro snížení spotřeby může být i zvyšování ceny vodného a stočného,  občané z důvodu finačních úspor aktivně šetří vodou.

Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody apod.. V rámci Dne Země je tato problematika přibližována pro všechny stupně škol a širokou veřejnost.

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Pokles spotřeby prostřednictvím zvyšující se ceny vody není příliš pravděpodobný, vzhledem k jedné z nejvyšších cen vody v ČR. Doporučujeme proložit graf spotřeby vývojem ceny vody pro zjištění korelace. Ekovýchovné kampaně doporučujeme zaměřit specificky na šetření vodou, využívání dešťové vody, apod., např. v souvislosti s přípravou Strategie adaptace na klimatickou změnu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
  • Rekonstrukce vodovodu v ulici Brněnská
  • Výstavba vodojemu a nového přívodního řadu v části města Kosov.
  • Výstavba nového vodovodu v části města Sasov
  • průběžná rekonstrukce vodovodní sítě snižuje ztráty při distribuci vody. Dále dělá město osvětové kampaně vyzývající k šetření vodou. Blíže - viz 2. 1. 5.
  • V současném stavu je v severní části města Jihlavy velice nízká kapacita vodojemů, výhledově bude kapacita vodojemů kritická. V téměř celém území města dochází k velkým hydraulickým ztrátám v době odběrových špiček a k velkému rozkolísání tlakových poměrů. To má negativní dopad na kvalitu zásobování vodou obyvatel, poruchovost, úniky vody a životnost potrubí. Proto je třeba vybudovat novou vodovodní síť tzv. propojovací řad včetně vodojemu „Bukovno“ v severní oblasti města Jihlavy. Tímto opatřením zvýšíme objem vodojemů a zvýšíme dopravu vody z vodojemu Kosov do vodojemu „Bukovno“ v severní oblasti, tím kvalitně a v dostatečném množství budeme zásobovat pitnou vodou obyvatele v severní a jižní oblasti, omezíme ztráty a úniky vody, zabráníme rozkolísání tlakových poměrů.

  • 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech
    30800 l/os/rok.
Sebehodnocení 0?

 Město postupně realizuje opatření, kterými snižuje spotřebu vody a to jak opatření technického charakteru (rekonstrukce vodovodních řadů), tak i "měkká" opatření - osvětové kampaně.

Hodnocení oponenta +1?

Město technicky řeší problematiku úspor rekonstrukcemi, nebo novými vodovody, zabývá se i osvětou.Některá důležitá úsporná opatření  jsou konkrétně vyjmenována.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ke snížení spotřeby vody na veřejných budovách došlo realizací projektu EPC, kdy součástí byla i opatření k úsporám vody na 8 budovách (perlátory na výusti vodovodních baterií, WC stopy, úsporné sprchy). Projekt byl postupně realizován v 2. polovině 2014. Sběr údajů o spotřebě vody na veškerých budovách v majetku města však není zorganizován. Část budov, kde došlo k realizaci úsporných opatření, se sleduje.

Je vypracována studie s využitím dešťové vody, zatím nerealizováno.

K další úspoře vody může vést zatím hrubě zpracovaný projekt nádrže na jímání dešťové vody pro její následné využívání ke splachování WC a úklid. Jednalo by se o instalaci nádrže, její propojení na samostatný okruh splachování a vybudování cca 2 bateriových výpustí pro uklízečky.

V Environmentální analýze provozu MÚ Kopřivnice (Síť ekologických poraden STEP 2016) jsou rovněž navržena opatření ke zlepšení kvality úklidu (např. ekologický úklid). Snahou města je jejich postupné zavedení do praxe

  • 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech

Město neprovádí v současnosti další úsporná opatření ke snížení spotřeby vody.

Hodnocení oponenta 0?

2.1.4: Město zatím neorganizovalo sběr údajů o spotřebě vody na všech budovách v majetku města, avšak sleduje budovy, na kterých došlo k úsprám v rámci projektu EPC . Údaje o spotřebě vody je nutné doplnit . Chybí známka sebehodnocení. Kladem je environmentální analýza provozu MÚ Kopřivnice a návrh projektu  dešťové nádrže a využívání dešťových vod  na splachování a úklid.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Jako úsporná opatření lze jmenovat:

  • průběžné rekonstrukce vodovodní sítě,
  • ekovýchovné kampaně v rámci projektu Zdravé město a MA 21 ve spolupráci se střediskem ekologické výchovy SEVER.
  • budování akumulačních nádrží na dešťovou vodu v majetku města i u obyvatel města v rodinných domech

Město každoročně financuje ekovýchovné programy pro mateřské a základní školy prostřednictvím střediska ekologické výchovy SEVER, jedním z témat těchto programů je i problematika šetření vodou, ochrana čistoty vody a možnosti využívání srážkových vod . Ve stáncích jsou k dispozici letáky a informační materiály k úsporám vody a energií.

Město Litoměřice v rámci kampaně Dne Země informuje občany o kvalitě pitné vody a o čištění splaškových vod, jsou zajišťovány, ve spolupráci, se společností SVS a.s. i exkurze do čistírny odpadních vod v Litoměřicích jak pro školy tak i pro obyvatel města v rámci dne otevřených dveří.

2.1.5 Jsou v budovách ve správě obce informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům, apod.)? Proběhla v obci osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Informační cedulky v budovách obce umístěny nejsou, na veřejných WC jsou umístěna upozornění na skutečnost, že lze použít úsporné splachování.

Ekologická výchova v tomto směru probíhá i na jihlavských školách. Podrobnosti lze zjistit v rámci zpracované Analýzy environmentálního vzdělávání na jihlavských základních školách - https://www.jihlava.cz/projekt-zkvalitneni-ma21-v-jihlave/ds-56323/archiv=0&p1=105604

Klíčovou roli sehrávají pro jihlavské školy z hlediska spolupráce v EV 2 subjekty – a to Environmentální centrum PodpoVRCH ZOO Jihlava (9 z 12 škol) a školské zařízení Chaloupky

Dále jsou uváděna další střediska ekologické výchovy v ČR. Z organizací v rámci města dále jednotlivé školy spolupracují zejména se Službami města Jihlavy (uvedeno 4x), muzeem (2x), DDM, Ekoinfocentrem Jihlava, Nízkoprahovým klubem a centrem primární prevence Vrakbar, Jihlavskými kotelnami s.r.o., ČOV Jihlava (Vodárenskou akciovou společností a.s.), v oblasti třídění odpadů pak s ASMJ s.r.o. Jihlava (třídicí linka) a provozovnou TSR company v Jihlavě (1x), v širším okolí dále s firmou ESKO-T na Třebíčsku (vše uvedeno 1x).“

 

Ekologická osvěta probíhá i v rámci akce Ozvěny Ekofilmu.

2017 - http://www.zoojihlava.cz/cz/pred-navstevou/kudy-k-nam/62-obsah/akce/seznam-akci/ozveny-ekofilmu/263-ozveny-ekofilmu, http://www.kinodukla.cz/klient-62/kino-27/stranka-53/film-78352,

2016 - http://www.kinodukla.cz/klient-62/kino-27/stranka-53/film-78352

 

Vzhledem k vývoji klimatické situace uvažuje město o tom, že některý z Dnů Země v příštím období bude věnován právě vodě - šetření s ní a její ochraně.

Sebehodnocení 0?

 Cílená kampaň prováděna není, uživatelé jsou upozorňováni pouze průběžně.

Hodnocení oponenta +1?

Je třeba ocenit rozsah ekologické výchovy na školách, které navíc spolupracují i např. s ČOV, Vodárenskou akciovou společností, Plán na Den Země věnovaný vodě je dobrým nápadem. Bude potřebné více zaměřit informace i na dospělou část obyvatel. Při plánovaných rekonstrukcích budov ve vlastnictví města bude potřebné je maximálně zaměřit jak na technologická řešení k úspoře vody, tak toho vzužít i k propagaci takových řešení - jít příkladem pro občany.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

V budovách v majetku či správě obce neprobíhá  žádná osvěta k šetřená vodou. Osvěta neprobíhá ani v oblasti úspor energií, byť je to obsaženo v energetických cílech a v energetické politice města a v pravidlech energetického managementu Kopřivnice dle ISO 50001. Tyto pravidla řeší mimo energie i vodu.

Sebehodnocení -2?

Město zatím nemá žádný způsob jak provádět pravidelně osvětu v budovách v majetku města, které provozují jiné subjekty, či organizace města.

Hodnocení oponenta -2?

Vzhledem ke všem aktivitám popsaným výše je překvapivé, že v budovách ve správě obce nejsou informace k šetření vodou.   Město má samozřejmě možnost  působení na šetření vodou, ne že nemá možnost – např. v závorce návodné otázky uvedené cedulky k waterstopům apod. Navíce v odpovědi na otázku 2.1.4 sami uvádíte údaje o projektu EPC na veřejných budovách, jejichž součástí je většinou i osvěta.

2.1.6 K jaké změně v podílu počtu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod došlo za sledované období?

*v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20%, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

V letech 2014-2015 byl realizován projekt „Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy“. http://www.jihlava.cz/snizeni-znecisteni-ve-vodnich-tocich-ze-stokove-site-mesta-jihlavy/d-497320 . V rámci tohoto projektu došlo k rekonstrukci stokové stítě, ale i jejímu rozšíření a tím napojení nových obyvatel a to jak v samotném městě, tak i v některých částech města. Realizací této akce došlo nově k napojení 2695 ekvivalentních obyvatel. Je tedy zřejmý nárůst podílu obyvatel napojených na centrální ČOV. Počet nově napojených obyvatel tedy vzrostl o více než 5%, u řady dalších obyvatel se zkvalitnilo odvádění splaškových vod.

Odpadní vody jsou čištěny na centrální ČOV Jihlava, jejíž účinnost se v jednotlivých ukazatelích znečištění pohybuje v rozmení 82,5 - 99,6 %. Změna v procentuelní účinnosti čištění odpadních vod v jednotlivých uklazatelích je v porovnání let 2015 a 2016 minimální, téměř srovnatelná.

Při rekonstrukci ul. Srázná byla na místo původní jednotné kanalizace vybudována kanalizace oddílná tj. samostatná splašková a dešťová.

http://www.jihlava.cz/regenerace-verejnych-prostranstvi-ul-srazna-jihlava/d-501244

  • 2.1.B Čištění odpadních vod
    91 % (Podíl obyvatel nebo domácností napojených na čištění odpadních vod)

 Podíl napojených obyvatel roste s tím, jak jsou dobudovávány kanalizační napojení v příměstských částech

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?

Jihlava dosáhla velmi dobrého výsledku, napojení 2695 ekvivalentních obyvatel na kanalizaci, t.j. 5 % za období pouhých dvou let. Též je důležité, že již byla vybudována v ul. Srázná oddílná kanalizace.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Za období 2015, 2016 nedošlo k žádným podstatným změnám v počtu napojených osob na kvalitní čištění odpadních vod. Po vybudování oddílné kanalizace v místní části Lubina došlo k přepojení stávajících rodinných domů na tuto kanalizaci již na podzim roku 2013 a v průběhu roku 2014. Napojování bylo zatím ukončeno v roce 2015.

V současnosti se připravuje dokumentace pro odkanalizování zbývajících místních částí Kopřivnice – Vlčovic a Mniší. Pokud město získá dotaci na realizaci odkanalizování obou místních částí z OPŽP, kanalizace by mohla být hotova v roce 2019, napojení občanů pak v následujících dvou letech.

V stejném roce bylo uvedeno do provozu 9 domovních ČOV u novostaveb RD. Stejný počet domovních ČOV byl uveden do užívání v roce 2016. Celkových počet RD s domovními ČOV v Kopřivnici a místních částech je 168.

  • 2.1.B Čištění odpadních vod

Na centrální ČOV je napojeno přibližně 90% obyvatel Kopřivnice a místních částí, 168 RD je napojeno na ČOV, zbývající občané využívají septiky, případně bezodtoké jímky.

Sebehodnocení +1?

Po napojení RD z místní části Lubina na koncovou ČOV v Kopřivnici bude dalším významným krokem napojení RD z místních částí Vlčovice a Mniší až na počátku 2. desetiletí. Kapacita koncové ČOV je pro přijetí odpadních vod i z těchto částí dostatečná, nebude nutno ji rozšiřovat.

Hodnocení oponenta +1?

Nutno kladně hodnotit snahu o odkanalizování dalších částí a dostatečně kapacitní ČOV, samořejmě i budování oddílné kanalizace. Je důležité, že dochází k další odkanalizaci některých místních  částí. Problémem jsou zatím ty části Lubiny, Mniší a Vlčkovic, které vypouštějí odpadní vodu do povrchových toků nebo podzemí.

2.1.7 K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

ČOV Litoměřice dlouhodobě s velkou rezervou splňuje limity nařízení vlády č.. 61/2003 Sb.. Snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem, tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV. V oblasti Želetice je připravována výstavba nového kanalizačního řadu pro odkanalizování posledních několika obytných budov, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizační síť. K realizaci této akce dojde v průběhu roku 2015.

Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona.

Vodoprávní úřad provádí kontrolní činnost v souladu s příslušnými ustanoveními vodního zákona.

Procento napojených obyvatel na centrální ČOV není konečné číslo, nadále se počítá s dalším dobudováváním kanalizační sítě v okrajových lokalitách města, kde probíhá výstavba nových RD.

  • 2.1.B Čištění odpadních vod

Hodnota indikátoru 2.1.B:

98,5% obyvatel

 

+2

Kvalita vod dlouhodobě s velkou rezervou splňuje legislativní požadavky. Na kanalizaci se zakončením na ČOV je napojeno 98,5 % obyvatel a postupně jsou napojovány další lokality.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

 

Při provozu ČOV Chrudim jsou dlouhodobě  s velkou rezervou dodržovány limity nařízení vlády č.401/2015 Sb.. K významnému snížení objemu znečišťujících látek nedošlo. Postupně se řeší zvyšování podílu obyvatel napojených na kanalizaci a nebo řešící likvidaci odpadních vod  pomocí vlastní domovní ČOV.

V uplynulém období byla vybudována kanalizace v ulicích Moravská a Slovenská a občané bydlící v těchto lokalitách byli přepojeni  na veřejnou kanalizaci. V nově budovaných lokalitách pro bydlení se  vždy řeší jejich napojení na veřejnou kanalizaci (lokalita Na Špici, zástavba v U Kostela Markovicích apod.). Tam, kde to není možné (jde zejména o místní části Medlešice, Vestec a Topol), vodoprávní úřad důsledně trvá na likvidaci odpadních vod legáním způsobem - buď v domovních ČOV nebo pomocí vyvážecích jímek. Nadále je snahou města je zajistit, aby všichni občané likvidovali odpadní vodu legálním způsobem, tedy buď byli napojeni na kanalizaci nebo měli vlastní domovní ČOV.

Připravuje se projektová dokumentace na napojení místní části Vestec na veřejnou kanalizaci.

  • 2.1.B Čištění odpadních vod

Hodnota indikátoru:
90% obyvatel

Sebehodnocení +1?

Kvalita odpadních vod vypouštěných z centrální ČOV s rezervou splňuje zákonné požadavky. Postupně se daří napojovat na kanalizaci další lokality a legálně řešit likvidaci odpadních vod tam, kde napojení není možné.

Hodnocení oponenta +1?
Nárůst procenta napojení o 1 p.b. oproti předchozí situaci. Opakované zdůrazňování postupu vodoprávního úřadu podle zákona je nadbytečné.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Množství znečišťujících látek klesá tím, že se obecně zavádějí přísnější pravidla např. pro použití látek s obsahem fosforu v pracích prostředcích. Rovněž k tomu přispěla skutečnost, že z důvodů ekologických, ale zejména ekonomických se v zemědělství používá méně chemie, splachy ze zemědělské půdy tedy již nejsou tak výrazným zdroje znečištění.

V letech 2014-2015 byl realizován projekt „Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy“. http://www.jihlava.cz/snizeni-znecisteni-ve-vodnich-tocich-ze-stokove-site-mesta-jihlavy/d-497320 . V rámci tohoto projektu došlo k rekonstrukci stokové stítě, ale i jejímu rozšíření a tím napojení nových obyvatel a to jak v samotném městě, tak i v příměstských částech. Na centrální ČOV tak bylo napojeno nových 2695 ekvivalentních obyvatel.

V současnosti probíhá budování stokové sítě v příměstské části Zborná, která byla doposud odkanalizována přes domovní čistírny do toku (Zlatý potok - EVL). Nově bude tato část odkanalizována stokovou sítí na centrální ČOV v Jihlavě.

V roce 2016 došlo k dokončení vybudování splaškové kanalizace a ČOV v části města Henčov. Dále byla vybudována dešťová kanalizace v části ulic Školní a Pošumavská, realizace této akce bude pokračovat i v roce 2017.

Vlivem provedených opatření došlo ke snížení znečištění vod mezi lety 2012 a 2016 o znečišťující látky: NL o 106 t/rok, BSK5 o 1255,4 t/rok, CHSKCr o 2078,10 t/rok, Pcelk. o 33,60 t/rok, N-NH4+ o 151,70 t/rok, Ncelk. 204,40
Produkce BSK5 na přítoku na ČOV Jihlava v roce 2016 byla 1872,2 t/rok, což představuje skutečné zatížení ČOV Jihlava  85 489 EO (při výpočtu je uvažováno s produkcí BSK5  60g/EO/de t/rok. n). Od provozovatele ČOV se nepovedlo zjistit původní hodnoty před provedením opatření, proto nelze ani spočítat procentuální zlepšení. Vývoj však lze sledovat například na vývoji kvality vody v řece Jihlavě, která je recipientem, do nějž jsou vyčištěné vody zaústěny. Viz níže.

Vzhledem k složité mnajetkoprávní situaci ve vztahu k vodohospodářské infrastruktuře ve městě není možné přesněji dohledat údaje o množství vypouštěných škodlivin před realizací opatření. Situace je však průběžně monitorována všemi kompetentními orgány.

SVAK Jihlavsko (kterého bylo město Jihlava členem od roku 2003 do roku 2012 ) vybudovalo v rámci Projektu ISPA hlavní kanalizační sběrač v městských částech Pávov a Antonínův Důl, do kterého se následně mohly napojit i firmy v průmyslové zóně, jež se zejména v těchto městských částech nachází. Tímto je možné odpadní vody odvést na centrální ČOV a tím i zajistit jejich účinnější vyčištění – Celkem bylo vybudováno 17.574 m nových gravitačních stok, 1.814 m bylo rekonstruováno. Zároveň bylo vybudováno 10 čerpacích stanic na čerpání splaškových vod z příměstských částí na centrální ČOV.

Odpadní vody jsou čištěny na centrální městské ČOV Jihlava, jejíž účinnost se v jednotlivých ukazatelích znečištění pohybuje v rozmezí 82,5 – 99,6 %. Změna v procentuální účinnosti čištění odpadních vod v jednotlivých ukazatelích je v porovnání let 2015 a 2016 minimální, téměř srovnatelná. http://www.vodarenska.cz/divize-jihlava/kvalita-ov-na-odtoku-z-cov

Město jedná s největšími znečišťovateli o možnostech znečištění vod z jejich provozů jak formou separátních jednání, tak i uplatňováním svých požedavků v rámci projenávání podmínek vydávání integrovaných povolení IPPC. Tímto způsobem došlo k úpravě limitů např. pro firmu Kronospan, kde bylo v roce 2016 vydáno integrované povolení, v němž jsou obsaženy přísnější limity pro vypouštěné odpadní vody, ale i realizace dalších opatření, zabraňujících například úniku znečištěných hasebních vod do vod povrchových v případě automatického hašení požádů na linkách.

Při povolování nových objektů vodoprávní úřad důsledně vyžaduje dodržování limitů pro vypouštěné odpadní vody.

O vývoji čistoty vody v řece Jihlavě se lze dočíst i v Souhrné zprávě o vývoji jakosti vod v Povodí Moravy. Tuto lze najít zde: http://www.pmo.cz/download/souhrnna-zprava-2015-16.pdf. Ze zprávy je patrné (str. 18.), že na rozdík od řady dalších řek v tomto povodí, u řeky Jihlavy dochází k pozitivnímu vývoji.

Řadu dalších informací o čistotě vody v řece Jihlavě lze získat i zde:

https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4058346

https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4058347

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=0ahUKEwizho_H45nVAhXGd5oKHTrYB4UQFggrMAM&url=http%3A%2F%2Fvodninadrze.pmo.cz%2Fdownload%2Fkonecna-studie-ochrany-pudy-a-vody-v-povodi-jihlavy.pdf&usg=AFQjCNE7swzp0ifmgtcl6o0Yduxwi2YIXw

https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4061246

 

 

  • 2.1.B Čištění odpadních vod
    91 % (Podíl obyvatel nebo domácností napojených na čištění odpadních vod)

Hodnota indikátoru:

91% obyvatel v roce 2016 - k nárůstu počtu napojených osob došlo zejména v letech 2014 - 2016, kdy proběhl velký projekt rekonstrukce a dobudování kanalizační sítě.

Na centrální ČOV je v Jihlavě napojeno 45 906 obyvatel z celkového počtu cca 50 000 obyvatel města.
Prostřednictvím domovních ČOV je od roku 2008 odkanalizováno 70 domácností, v nichž žije cekem 290 obyvatel.

 

 

Sebehodnocení +1?

 Situace v oblasti znečištění vod se zlepšuje postupným rozšiřováním kanalizační sítě napojené na centrální ČOV, jejíž čištění vod je účinnější, než u domovních čistíren.

Hodnocení oponenta +1?

V této oblasti dosáhla Jihlava velmi dobrých výsledků dík dostatečně kapacitní centrální ČOV a vybudovaným kanalizacím jak z obytného, tak průmyslového sektoru. Důležitý v tomto směru byl projekt Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy.  Nejlépe o výsledcích svědčí, že v recipientu, řece Jihlavě došlo k zlepšení ukazatelů čistoty vod ( oproti jiným tokům). Je možné, že by si Jihlava zasloužila klasifikaci +2, brání v tom nedostatek údajů o znečištění před rekonstrukcí centrální ČOV, což je důsledek nedobrých majetkoprávních vztahů mezi vlastníky a provozovateli vodohospodářské infrastruktury.  

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Rozhodujícím bodovým zdrojem znečištění povrchových vod v Kopřivnici je výusť z koncové čistírny odpadních vod města provozované SmVaK Ostrava a.s. Na tuto čistírnu je napojeno přibližně 90% obyvatel Kopřivnice a výrobní podniky v průmyslové zóně Kopřivnice. Koncová ČOV byla po modernizaci (zvýšení účinnosti čištění odpadních vod) uvedena v roce 2011 do trvalého provozu (údaje poskytl provozovatel ČOV SmVaK Ostrava a.s.). Odpadní vody od obyvatel Kopřivnice bydlících v místních částech Lubina jsou rovněž čištěny na městské ČOV v Kopřivnici. Vlčovice a Mniší a části Lubiny jsou čištěny na individuálních čistících zařízeních (domovní ČOV, septiky), odváženy na ČOV (žumpy) nebo bez čištění vypouštěny do povrchových nebo podzemních vod (trativody). Ve sledovaném období nedošlo ke změně technologie na ČOV, změny oproti předcházejícímu období nejsou velké. Větší vliv na vypouštění čištěných odpadních vod z ČOV mají balastní vody přitékající na ČOV jednotnou kanalizací v době dešťů, než změna spotřeby pitné vody v domácnostech.

V roce 2010 bylo z ČOV do vodního toku Kopřivnička vypuštěno 2 954 759 m3/rok čištěných odpadních  vod, o rok později to bylo 2 120 301 m3/rok čištěných odp. vod. Vypouštěné znečištění v odpadních vodách:

                    2010             2011

BSK5            7,09 t           4,24 t

CHSKCr      54,05 t        39,00 t

NL              16,25 t            9,96 t

N-NH4      10,93 t             0,85 t

Ncelk.       42,20 t          21,40 t

Pcelk.         4,43 t             3,60 t

  • 2.1.B Čištění odpadních vod
Sebehodnocení +2?

Přestože v průběhu posledních dvou let nedošlo k výraznému navýšení počtu nemovitostí napojených na ČOV, je současný stav s výhledem do dalších let velmi příznivý.

Hodnocení oponenta +1?

Modernizací ČOV došlo vskutku k podstatnému znížení objemu znečištění, prakticky ve všech hlavních parametrech, zvláště pak v amoniakálním dusíku.Do budoucna bude potřebné odvedení dalších odpadních vod z některých místních částí na centrální ČOV. 

2.1.8 K jaké změně došlo v procentech plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků (neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Při rekonstrukcích stávající kanalizace, nebo při budování kanalizace nové, je důsledně dbáno na to, aby byla budována oddílná kanalizace a dešťové vody nebyly odváděny splaškovou kanalizací na ČOV. První variantou při likvidaci dešťových vod, je-li to technicky možné, je ovšem zásak na vlastním pozemku. Přesná evidence však neexistuje i proto, že u té části města, kde neexistuje oddílná kanalizace, je dešťová voda mnohdy zasakována přímo na pozemku, případně je zadržována a následně využívána jako voda pro zalévání.

Dle údajů z GIS je v současnosti odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace ze 14% zastavěného území města. Ve zbylé části zastavěného území je na části ploch (zejména u rodinných domů) dešťová voda zasakována, případně jímána a používána na závlahy. Procento těchto ploch však nelze stanovit ani z leteckcý snímků, ani z GIS, expertní odhad by mohl být rovněž velmi nepřesný.

Při přípravě a provádění sadových úprav dbáme na vytvoření dostatečné plochy ne jen pro dřeviny samotné, ale i souvislých zelených poch umožňujících zásak dešťové vody. S tímto cílem zavádíme i další typy vegetačních prvků, jako jsou například záhony letniček či trvalek z přímých výsevů, které díky způsobu zpracování půdy výrazně vyšují možnost zásaku a navíc zvyšují biodiverzitu ve městě.

Ve spolupráci s nevládními organizaceni se snažíme na plochách veřejné zeleně budovat tůně pro retenci vody (například dvě tůně v prostoru "U klíčů, či přírodní učebna u ZŠ Březinova -  Demlova), které slouží rovněž ne jen k zvýšení retence vody, ale i k zvýšení biodiverzity v místě.

  • 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami
    14 % (plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků)
Sebehodnocení +1?

 Nová opatření snižují podíl ploch, ze kterých je dešťová voda odváděna na ČOV.

Hodnocení oponenta +1?

Je dobré, že tato plocha , z níž je odváděna dešťová voda odděleně, zasakuje  nebo je odváděna do vodních toků přímo není již zanedbatelná a že město učinilo alespoň první kroky k její evidenci. V tom ( a samozřejmě i v růstu těchto ploch)  bude potřebné pokračovat. Už s ohledem na narůstající klimatické změny a jejich důsledky. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podle novely vodního zákona je dnes povinností stavebníků akumulovat dešťové vody v jímkách a využívat pro zálivku, přebytečné vody vypouštět do kanalizace nebo zasakovat.

  • 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami

Údaje nejsou dosud zjištěny, nelze hodnotit.

Hodnocení oponenta 0?

Je překvapivé, že město, které má již vypracovánu adaptační strategii by nemělo údaje k dešťovým vodám. Otázku dešťových vod bude potřebné, aby město v budoucnu řešilo s daleko větším důrazem, neboť tato otázka nabývá na důležitosti s postupujícími klimatickými změnami.

 Chybí známka sebehodnocení.

2.1.9 Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci, a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění obce, zálivku veřejné zeleně apod.)?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město Litoměřice se snaží o zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod na území města. Konkrétně pro zpomalení odtoku srážkových vod z lokality „Miřejovická stráň“ v současné době provádí výstavbu parku ve kterém je připraveno několik suchých poldrů pro zadržování srážkových vod. Při budování sběrného dvora odpadů byla vybudována nádrž za zachytávání srážkových vod , která se využívají pro zálivku zeleně, případně pro kropení ulic. Na kropení ulic a zálivku mobilních nádob na květiny se nepoužívá pitná voda, využívá se voda povrchová z řeky Labe.

Byly použity údaje vodoprávního úřadu – informace o povolených zasakovacích objektech jak průmyslových obytných areálů , dále byly započítány plochy, kde dešťová voda může zasakovat - tedy zelené plochy ve městě včetně parků. Kvalifikovaným odhadem byly také započítány plochy soukromých zahrad, kde může k zasakování docházet. V neposlední řadě byly zjištěny i ploch RD, která mají vybudovány nádrže na zadržování dešťové vody. Do budoucna se počítá s tím, že v nových rozvojových plochách bude požadována oddělená dešťová kanalizace nebo zasakování dešťových vod.

  • 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami

Hodnota indikátoru 2.1.C:

41 %

 

+1

Hospodaření s dešťovými vodami je řešeno v rámci hospodaření s vodami. Zvyšování ceny pitné vody působí pozitivně na zájem obyvatelstva o zadržování dešťové vody a její následné využívání

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Na území města Chrudim je historicky daná jednotná kanalizace, tzn., dešťové a splaškové vody jsou společně svedeny na centrální ČOV. V posledních letech se  likvidace a případné využití dešťových vod řeší samostatně. V nových lokalitách se dešťové vody zasakují (např. lokalita Na Špici). U rekonstrukcí ploch pro parkování nebo revitalizacích sídlišť jsou přednostně používány propustné povrchy jako jsou např. zatravňovací dlaždice a ponechání travnatých pruhů pro zasaky (např.  v projektu revitalizace sídliště Na Větrníku, při rekonstrukci areálu fotbalového stadionu v Novoměstské ulici, Senior rezidence v Čáslavské ulici).  U rodinných domů je likvidace dešťové vody řešena v převážné většině případů zasaky na pozemku investora nebo jímáním vody do jímek a jejím využitím na zálivku.

Obec žádné podmínky týkající se zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod v současné době vytvořeny nemá. Na kropení ulic a zálivku mobilních nádob na květiny se nepoužívá pitná voda, využívá se voda povrchová z vodního toku Chrudimka.

Pro stanovení  indikátoru byly použity údaje vodoprávního úřadu – informace o projektech, kde bylo vybudováno nebo navrženo zasakování,  dále byly započítány plochy, kde dešťová voda může zasakovat - tedy zelené plochy ve městě včetně parků. Kvalifikovaným odhadem byly také započítány plochy soukromých zahrad, kde  k zasakování dochází. Do budoucna se počítá s tím, že v nových rozvojových plochách bude požadována oddílná kanalizace nebo zasakování dešťových vod.

Budou také prověřeny možnosti získání dotací na budování záchytných jímek na dešťovou vodu u objektů v majetku města.

Základní koncepční principy a postupy pro řešení snižování teploty a zadržování vody v území:

- při řešení rekonstrukcí veřejných prostorů se snažíme v maximální míře prosadit výsadbu stromů

- při výsadbě dbáme na vytvoření dostatečných prostor nejen pro život stromu, ale i pro vytvoření vsakovacích ploch, aby dešťová voda ze zpevněných ploch nebyla odváděna kanalizací pryč z území

- ve zvýšené míře začínáme pro nově budované ulice v rozvojových lokalitách používat podzemní vsakovací galerie namísto vypouštění dešťových vod do kanalizace.

V letošním roce začne město ve spolupráci s externím subjektem zpracovávat Strategii adaptací na klimatikou změnu. Její součástí bude i řešení zpomalení odtoku srážkové vody a možnosti jejího využití.

Město Chrudim má od 9. 9. 2014 platný digitální Povodňový plán města Chrudim přístupný na http://pardubicky.dppcr.cz/web_571164/

  • 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami

Hodnota indikátoru:
33 %

Sebehodnocení +1?

Postupně je řešena problematika samostatného odvedení dešťových vod, vybudování oddílné kanalizace je z finančních důvodů nereálné. Město se bude zaměřovat na zasaky a záchytné jímky.

Hodnocení oponenta +1?
Lze akceptovat, že zásadní změna infrastruktury (oddílná kanalizace, apod.) je v nejbližších letech nereálná. Uváděná opatření v oblasti snižování odtoku nejsou dostatečná, chybí také větší koncentrace na osvětu veřejnosti. Pozitivním impulsem (viz hodnocení trendu) je příprava Strategie adaptace na klimatickou změnu, která navrhne nezbytné kroky, tvořící ucelený systém (průřezová opatření s dopady nejen v části ŽP).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Byla odbahněna nádrž Borovinka, která nyní plní i retenční schopnost při zachycení vyšších průtoků. V letech 2009-2010 byly realizovány projekty na zvyšování retenční schopnosti krajiny (http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=472065)

 Byly odbahněny rybníky Za Prádelnou a Maškův, v roce 2015 pak rybník v Herolticích. 

Co se týče odkanalizování města, v místech, kde byla v minulosti budována jednotná kanalizace, je při rekonstrukci vždy budována oddílná kanalizace, stejně tak při realizaci nových projektů a nové výstavby je budována splašková kanalizace, do které nejsou pouštěny dešťové vody a jejich likvidace musí být řešena přímo na pozemku, nebo jiným způsobem.

Postupně jsou odbahňovány a revitalizovány i další rybníky ve vlastnictví města.  V rámci projektu Snížení řečiště ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy byla v roce 2015 dokončena na zachycení a zpomalení odtoku dešťových vod dešťová zdrž.  Dále pak JVAK  jako provozovatel vodovodní a kanalizační sítě ve městě v souladu se zákonem o vodách ve všech vyjádřeních k výstavbě požaduje zásak dešťových vod na pozemku investora s regulovaným odtokem do vod povrchových. Tento postup vyžaduje i vodprávní úřad ve všech svých vyjádřeních k novým investicím, v místech, kde je to technicky možné, i při rakonstrukcích stávajících objektů. V příměstských částech jsou u nově budovaných RD využívány dešťové vody k zálivce.

Jedním z opatření ke zvýšení retence vod může být i budování ploch určených k příležitostvému parkování ze zasakovací dlažby zatravňovacími dlaždicemi. Tímto způsobem byla vybudována parkovací plocha například v areálu Malého Heulosu. Tento způsob budování parkovacích ploch vyžaduje město v případech, kdy je to technicky možné, i od inestorů v nových developerských projektech.

Pro trvalé parkování byla v rámci revitalizace veřejných prostranství, především sídlišť a sportovních areálů, nově vybudována parkoviště ze zasakovací dlažby na největším sídlišti v Jihlavě tvořeném ulicemi Březinova, Na Kopci a Demlova a dále na sídlišti Královský vršek. Z této dlažby bylo také vybudováno parkoviště pro 32 parkovacích stání ve sportovně relaxačním centru Český mlýn.

Dále se město snaží v projektech nových připravovaných investic navrhovat jiná technická opatření zpomalující odtok dešťových vod. Příkladem může být návrh zasakovacích průlehů u investice zpevněné dráhy letiště Jihlava - Henčov. Tato plocha se nachází na evropském rozvodí a jako součást investice jsou navržena nikoliv technická opatření pro zachycení vody a její bezpečné odvedení do toku, ale přírodní průlehy na zachycení srážek s možností zásaku těchto vod na lokalitě.

Při realizaci nových parkových úprav (například v prostoru "U klíčů" u řeky Jihlavy či v prostoru parku Ohrada) se město snaží vyhnout zpevňování ploch například budováním zpevněných chodníků a plochy nechává spíše jako nezpevněné s porostem trávníků, které snesou vyšší intenzitu sešlapu.

Dalším z opatření postupně realizovaných je nahrazování zpevněných ploch na ostůvcích v komunikacích či na kruhových objezdech plochami zeleně či záhony typu "silber sommer", které jsou ne jen esteticky mnohem hodnotnější, ale umožňují zásak srážkových vod v místě.

Při povolování nových objektů je vodoprávním úřadem důsledně vyžadováno zasakování dešťové vody na pozemku investora.

 

  • 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami
    14 % (plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků)

Hodnota indikátoru:

 

postupné zvyšování podílu zásaku i zpomalení odtoku

Sebehodnocení +1?

 Postupně se zvyšuje podíl ploch pro zásak dešťové vody. V nových projektech jspou vytváženy plochy pro možnost soustředěného zásaku tak, aby dešťová voda nebyla odváděna.

Hodnocení oponenta +2?

V této oblasti dosahuje Jihlava výborných výsledků, mohou sloužit jako příklad i jiným městům ( např. odbahňování a revitalizace rybníků, vybudování dešťové zdrže, zasakovací dlažby na parkovištích, zasakovací průlehy u letiště, nmezpevněné chodníky a plochy s travinami , které snesou vyšší sešlap, používání záhonů trvalek dle mezinárodního projektu Stříbrné léto apod.)

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město, ani žádný jiný subjekt zatím nevytvořil žádné konkrétní podmínky pro zpomalení odtoku nebo akumulaci srážkových vod. Prvním může být odvod dešťových vod od Bílé hory nebo výstavba parkoviště na sídlišti Sever (viz. „Zásady pro budování  … parkovišť dole v tomto hodnocení.

Jen u novostaveb RD je stavebním úřadem vyžadováno zasakování nebo akumulace dešťových vod. Počty realizovaných vsaků nebo retenčních nádrží nemáme k dispozici. Odhadem to bude mezi 5 – 20 ks.

Město Kopřivnice připravilo v letech 2016 a 2017 ve spolupráci s neziskovou organizací CI2, o.p.s. a experty Adaptační strategii na změnu klimatu pro město Kopřivnice, která obsahuje řadu opatření na řešení této problematiky. Adaptační strategie bude v 1. pololetí 2017 schvalována v orgánech města. Opatření ze Strategie budou realizována v návaznosti na rozpočet města a krátkodobý akční plán na období 2018 a 2019 a středně a dlouhodobé plány.

V 5/2017 schválila rada města „Zásady pro budování nových a rekonstrukci stávajících parkovišť v souvislosti se změnou klimatu“. Zásady budou implementovány do směrnic města a doporučovány soukromým stavebníkům k využití.

V rámci plnění akčního plánu k adaptační strategii na změnu klimatu je na rok 2018 připravováno zahájení osvětových akcí, vzdělávání, kampaní, apod. pro veřejnost.

  • 2.1.C Nakládání s dešťovými vodami
Sebehodnocení +1?

Pozitivní je zpracování adaptační strategie města na změnu klimatu, která řeší tuto problematiku komplexněji

Hodnocení oponenta +1?

2.1.9:  Vskutku pozitivní je vytvoření adaptační strategie a vytvoření zásad pro budování a rekonstrukci parkovišť, V praktické realizaci město zůstává za některými  jinými městy s pokročilou MA 21, avšak některé důležité plány do budoucna má připravené.

2.1.1* Došlo ke snížení spotřeby pitné vody na obyvatele?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Ve vztahu předcházejícím letům ve sledovaném roce došlo ke snížení spotřeby vody (v minulých letech byla spotřeba i 120 l/osobu). Dlouhodobým cílem je efektivní využívání pitné vody.

Oproti roku 2011 se spotřeba vody snížila. Mezi lety 2011 a 2012 došlo k významnému snížení spotřeby vody. Toto je způsobeno zejména zásadní změnou v přístupu provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu k interpretaci dat. Cíleně byly vyhledávány a odstraňovány poruchy vodovodního řadu, čímž došlo k významnému snížení úniků vody, dále byly prověřeny smluvní vztahy s odběrateli, tak aby bylo zamezeno odběrům z vodovodního řadu bez řádně sepsané smlouvy. Tyto skutečnosti považujeme za nejvyýznamnější faktory ovlivňující výrazný pokles spotřeby.  V dalších letech je spotřeba vody stagnující a v současné době se domníváme, že v dalších letech k výraznému snížení spotřeby vody již nedojde. Současná spotřeba vody je podle našeho názoru odpovídá běžnému hygienickému standardu. Přiložena je tabulka spotřeby vody na území města Chrudim za rok 2012 - 2015.

  • 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech

Hodnota indikátoru 2.1.A:
rok 2011 - 101 l/osoba 

rok 2012 - 77 l/osoba

rok 2013 - 74 l/osoba

rok 2014 - 73 l/osoba

rok 2015 - 73 l/osoba

 

Sebehodnocení +1?

Podařilo se snížit spotřebu vody.

 

Hodnocení oponenta +1?
Je zřejmé, že zásadní pokles spotřeby mezi lety 2011/2012 byl způsoben změnou vykazování spotřeby. Od roku 2012 je pokles spotřeby vody malý. Doporučujeme proložit grafy spotřeby vody srážkami (identifikace změny spotřeby pitné vody v souvislosti se zaléváním zahrad), případně i s využitím vlastní srážkoměrné stanice (škola v rámci EVVO).
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Obyvatelé města jsou ze 100 % napojeni na veřejnou vodovodní síť. Ve vztahu ke spotřebě pitné vody dochází k určitým výkyvům vzhledem k ročnímu období i vzhledem ke konkrétním klimatickým podmínkám v daném roce. Toto je umocněno hlavně tím, že Litoměřice se nalézají v jedné z nesušších a nejteplejších oblastí ČR.

  • 2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech

Hodnota indikátoru 2.1.A:

136 l/osoba/den v roce 2011
135l/osoba/den v roce 2012
127l/osoba/den v roce 2013
128/losoba/den v roce 2014


Procento připojených obyvatel města na veřejný vodovod vychází z vodoprávní evidence vodoprávního úřadu.

+1

Ve sledované období došlo ke snížení spotřeby vody na obyvatele

2.1.6* Jakým způsobem jedná město s firmami o zlepšení kvality vypouštěných vod?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Vodoprávní úřad prověřil subjekty, které realizují výrobu na území města z hlediska likvidace odpadních vod. Zjistil, že charakter výroby naprosté většiny z nich je takový, že neprodukují odpadní vody, které by vyžadovaly předčištění před jejich vypouštěním do veřejné kanalizace ani neodchází k přímému vypouštění odpadních vod z výroby přímo do toku Chrudimka. Všechny firmy jsou napojeny na veřejnou kanalizaci a jimi vypouštěné odpadní vody mají charakter vod splaškových. Ve všech případech je dodržován kanalizační řád, který je nastaven tak, aby odpadní vody svedené na centrální ČOV nenarušily technologii čištění v ČOV. Dodržování kanalizačního řádu kontroluje provozovatel kanalizace - Vodárenská společnost Chrudim a.s. a vodoprávní úřad.

Jedinou výjimkou je společnost KAYBA, která je umístěna v areálu průmyslové zóny Chrudim - Západ. V této společnosti dochází při výrobě k povrchové úpravě kovů, proto  jsou technologické odpadní vody před vypouštěním do veřejné kanalizace  předčištěny. Toto předčištění zajišťuje dodržování kanalizačního řádu i ze strany této společnosti. Zařízení na předčištění technologických odpadních vod bylo vybudováno v roce 2014 a při čišětní vody jsou používány nejmodernější technologie. V tuto chvíli není pro další snižování objemu vypouštěného znečištění technologický prostor.

Všichní provozovatelé zubních ordinací mají instalovány separátory amalgámu, tím je zajištěno, že se tyto látky nedostávají do veřejné kanalizace.

V lokalitách, které nejsou dosud napojeny na centrální ČOV, vodoprávní úřad při rekonstrukcích stávajících objektů nebo stavbě nových důsledně vyžaduje likvidaci odpadních vod legálním způsobem (budˇ v domovních ČOV nebo ve vyvážecích jímkách).

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Vzhledem k charakteru problematiky nelze očekávat zásadní pozitivní změny, např. cílenou osvětou či jednáním s firmami i mimo rámec vodoprávních jednání.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

V lokalitách, které nejsou dosud napojeny na centrální ČOV, vodoprávní úřad při rekonstrukcích stávajících objektů nebo stavbě nových nařizuje napojení na centrální kanalizační sít´, případně budování domovních ČOV , pokud kanalizační síť není v dostupné vzdálenosti.

+1

Město dlouhodobě komunikuje s firmami a usiluje o zlepšení kvality vypouštění odpadních vod firmami a tento stav se zlepšuje

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Podpora ekologické stability krajiny je stabilní, dochází k dílčím zlepšením, přetrvávají však i dílčí problémy. Od minulého hodnocení nedošlo ke zvýšení plochy funkčních ÚSES, jejich realizace je průběžně připravována. Pozemky přiléhající k ZCHÚ "Ptačí ostrovy" byly revitalizovány, neplatí to také o severní části území, není explicitně deklarována spolupráce s krajským úřadem ani environmentálními NNO při realizaci plánů péče. Ve městě je výrazně upřednostňována výstavba na plochách nepřírodního charakteru, což je významný posun od posledního auditu. Tvrzení o tom, že nedochází k úbytku přírodně cenných ploch není doloženo příslušnými hodnotami.
Doporučení pro příští sebehodnocení: reagovat na výše uvedené připomínky a náměty, zejména nadále sledovat využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího sebehodnocení/auditu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Sebehodnocení +1?

Dochází k budování nových ploch zeleně i k zlepšování kvality ploch sávajících.

Město má zpracovaný pasport zeleně, má přehled o stavu zelených ploch a tím může účinně pracovat na jejich zlepšování. 

Město zavádí nové typy zeleně, které zvyšují biodiverzitu ve městě, např. porosty letniček i trvalek z přímých výsevů, které jsou biotopem pro řadu bezobratlých i na ně vázaných obratlovců.

Hodnocení oponenta +2?

 

V této oblasti město realizuje inovativní prvky které mohou sloužit I jiným městům za vzor-ať už se jedná o interaktivní pasport zeleně, prvky systému ÚSES či péči o zvláště chráněná území a biodiverzitu, nebo Ekologický fond města. Ukazatel ekologické stability je příznivý a zůstává na stabilní hodnotě, téměř nedochází k úbytku ploch přírodního a přírodě blízkého charakteru. Vzrůstá celková plocha vymezených i realizovaných prvků ÚSES.  Bude však potřeba zvýšit podíl  plochy  realizovaných prvků lokálních ÚSES . V posledních dvou letech došlo k podstatnému snížení záborů zemědělské půdy I. a II. třídy bonity za účelem výstavby. V tomto trendu by bylo potřebné pokračovat. Plocha zeleně o kterou město pečuje se dle pasportu zeleně podstatně  zvětšila. Péče je příkladně věnována i chráněným územím na území města, včetně spolupráce se státními i nevládními organizacemi.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Sebehodnocení 0?

Zvyšování ekologické stability krajiny je obtížně řešitelným problémem. Soukromé vlastnictví převážné většiny ploch, na nichž je územním plánem navržen ÚSES a neochota jejich vlastníků ke zřízení tohoto systému, by snad mohla řešit územní studie krajiny v ORP Kopřivnice, která se v současnosti připravuje. Pravděpodobně jediným řešením je převod těchto pozemků do vlastnictví státu nebo města, což se však neobejde bez značných finančních prostředků. Žádný pokrok není zřejmý ani na jediném ZCHÚ ve městě, ani v soustavě NATURA 2000.

Na druhé straně nemáme starosti s likvidací invazních druhů rostlin, za poslední období nedochází k výraznějšímu úbytku ploch přírodního a přírodě blízkého charakteru. Rovněž jeden z cílů nově připravovaného územního plánu je zmenšení zastavitelné plochy na území města.

Hodnocení oponenta 0?

2.2: Kladem je snaha o vytvoření Územní studie krajiny v rámci celého ORP. Problém přetrvává u ÚSES, bude nutné řešit problém se soukromými vlastníky. Lepší situace je   v případě ochrany přírody, kde město např. podporuje kosení luk. Protože je Kopřivnice městem s velkou převahou  průmyslu,  ekologická stabilita území města vyjádřená koeficientem ekologické stability tomu odpovídá, do budoucna bude potřebné snažit se ekologickou stabilitu zvyšovat realizací jednotlivých prvků ÚSES, zvyšováním ploch přírodě blízkých, výsadbami zeleně, zalesňováním, zatravňováním, revitalizacemi apod. Zatím zeleně ubývá.Nelze potvrdit, že by nová výstavba probíhala přednostně na plochách v zastavěné části města, je tomu tak jen zčásti V tom má město velké rezervy, bylo by třeba aby v novém územním plánu došlo k velké redukci ploch, určených k zastavění - nynější plánované zastavění 120 ha je několikanásobné nad potřeby města s 22000 obyvetel. 

 

 

 

 

 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
2.2.1 Pokud má obec v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu (%) realizovaných nebo k realizaci připravených ÚSES k navrhovaným ÚSES došlo?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Na území města Litoměřice je územní systém ekologické stability zapracován v platném územním plánu. Na území města se nalézá 202 ha plochy biocenter, z čehož 97 % je funkčních a 126,2 ha biokoridorů z čehož je 93,8 % funkčních. Došlo k realizaci oboustranné kaštanové aleje Litoměřice –Terezín 508 m navržené jako VKP a došlo k realizaci oboustranné dubové aleje připravované k vyhlášení jako VKP v lokalitě Želetice v délce 803 m . Byl vybudován nový park Václava Havla na místě bývalé skládky místního pivovaru a v současné době probíhá výstavba nového parku na Miřejovické stráni. Byl revitalizován park Jiráskovy sady společně s dopravním hřištěm. Při této revitalizaci poklesla výměra zpevněných ploch .Díky těmto aktivitám došlo ke zvýšení ekologické stability a rozmanitosti krajiny. Postupně bude dobudován celý systém ÚSES navržený na území města. Na území města jsou vyhlášené dvě EVL Bílé stráně a Radobýl, kde se město stará o jejich udržování společně s AOPK a ČSOP. Dále byly provedeny určité úpravy v lokálním biocentru „Slavík“ při výstavbě MVE Litoměřice.

Opatření proti vodní erozi – v jedné lokalitě na „Miřejovické stráni“ je navrženo protierozní opatření technického charakteru – vybudování průlehů. V této lokalitě byla dále realizována částečná rekonstrukce Kamýckého potoka jako technické opatření proti vodní erozi, aby sloužily i některé z navržených odvodňovacích příkopů u cest.

Opatření proti větrné erozi – bylo realizováno výsadbou oboustranné dubové aleje v Želeticích.

  • 2.2.A* Realizace ÚSES - Podíl funkčních ÚSES z navržených ÚSES

Hodnota indikátoru 2.2.A:

Biokoridory – 93,8%
Biocentra – 97 %

V územním plánu je navrženo k realizaci 3 % biokoridorů a biocenter , které se však nalézají v místech, kde jejich realizace je velice problematická . Jedná se většinou o soukromé pozemky, které jsou obhospodařovány. Z těchto ploch bylo realizováno 0 %

 

+1

K úbytku ploch přírodního nebo přírodně blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě a rekultivovaných ostatních plochách

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Nový územní plán města schválilo Zastupitelstvo města dne 11.11.2013 usnesením č. Z/78/2013 a nabyl účinnosti dne 28.11.2013.

Součástí schváleného územního plánu je i Územní systém ekologické stability. Koncepce řešení místní úrovně ÚSES je v příloze.

 

Realizace ÚSES:

na území města byla v rámci komplexních pozemkových úprav realizována část ÚSES v k.ú. Topol už roce 2012. V současné době jsou zpracovány projekty na tyto pozemkové úpravy:

- JPÚ Chrudim

- JPÚ Topol

- KoPÚ Medlešice

- KoPÚ Vestec

- KPÚ Topol

Projekty zadával Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad Pardubice, pobočka Chrudim. Důvodem pro jejich byla zejména stavba obchvatu města a z toho vyplývající nutnost zajistit dostunost všech zemědělských pozemků v lokalitě.  V současné době probíhají přípravné práce na realizaci těchto pozemkových úprav. Od minulého auditu nedošlo k realizaci dalších prvků ÚSES, proto se ani indikátor nemění.  V příloze jsou uvedeny mapové podklady ke všem navrženým pozemkovým úpravám.

  • 2.2.A* Realizace ÚSES - Podíl funkčních ÚSES z navržených ÚSES
Hodnota indikátoru:
Biokoridory – 10,35%
Biocentra – 87,19 %
Sebehodnocení +1?

V územním plánu je vymezen  systém ÚSES, u části už došlo k realizaci, další budování biocenter a biokoridorů je v přípravě.

Přítomnost přírodní památky Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov svědčí o zvýšených přírodních hodnotách v této části území.

 

Hodnocení oponenta +1?
V územním plánu jsou lokality ÚSES vymezeny a jsou připravovány. Od minulého auditu nedošlo ke zvýšení rozlohy funkčních ÚSES, trend se tedy nedá - na rozdíl od stavu - hodnotit jako zlepšující se. Stav přírodně cenných území v intravilánu města kontrastuje s homogenizovanou zemědělskou krajinou v jejím okolí, které s sebou paradoxně přinášejí i problémy (atraktivita města pro hnízdění relativně četné populace havranů).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Na území Jihlavy jsou vymezeny skladební prvky všech úrovní systému ÚSES. V částech, kde byly skladební prvky lokální úrovně nefunkční nebo pouze částečně funkční, postupně dochází k jejich úpravám. Většina vymezených skladebních prvků ÚSES v Jihlavě je však již dnes funkční. První částí takto upravenou je biocentrum u Českého mlýna na řece Jihlavě, kde v rámci revitalizace území Českého mlýna v prostoru mezi mostem s dálničním přivaděčem a novou lávkou u restaurace Starka došlo k úpravě lučních porostů směrem k přirozenější druhové skladbě, byl zde zachovám původní náhon a upraveny podmínky pro existenci řady druhů živočichů, zejména ptáků (m.j. ledňáček říční). V současnosti již probíhá úprava navazujícího biocentra Pod viaduktem, kde v místě bývalého zařízení staveniště a skládky stavebních materiálů dochází k úpravě plochy a jejímu osetí přírodě blízkou směsí. Biodiverzita ve skladebních prvcích ÚSES je zvyšována i výsadbou autochtonních druhů dřevin, výsevem společenství květnatých luk s vysokým podílem dvouděložních rostlin a následnou nízkou intenzitou sečení která umožňuje existenci řady druhů bezobratlých i na ně vázaných obratlovců. Dále jsou zde vytvářeny malé vodní plochy pro vytvoření podmínek pro existenci obojživelníků a plazů.

Mezi lety 2004, kdy byl schválený územní plán a současností došlo k tomuto vývoji:

2004

návrh

stav

stav %

LBC

30,96

177,96

85,16%

LBK

20,23

81,07

80,03%

2017

návrh

stav

stav %

LBC

46,97

178,86

79,20%

LBK

36,41

75,91

67,44%

Postupně dochází k úpravám - většinou zpřesňování hranic skladebních prvků ÚSES, jejich výměra se zvětšuje, takže i když procento funkčních ÚSES mírně klesá, ve skutečnosti se situace zlepšuje.

V roce 2015 došlo k úpravě části biokoridoru v místě bývalé technické nádrže za Vodním rájem. V tomto místě  byly vytvořeny dvě tůně pro existenci obojživelníků (byl zde zaznamenán výskyt několika druhů žab i výskyt čolků), dále zde již byla plocha upravena jako trvalý travní porost s druhovou skladbou květnaté louky s doplněním domácích druhů dřevin, zejména vrb.

Město má zpracovaný pasport zeleně, který funguje interaktivně a jsou do něj zanášeny hned všechny změny - kácení i výsaby dřevin, ošetření dřevin (druh, doba provedení, typy řezů i vazeb stromů a podobně). Díky tomuto pasportu dokázalo město realizovat v letech 2009 - 2015 i velký projekt Revitalizace zeleně v Jihlavě, v jehož rámci bylo ošetřeno 3990 stromů na nejfrekventovanějších místech města (hřbitovy, uliční stromořadí, areály ZŠ a MŠ, plochy parků a lesoparků i menší plochy veřejné zeleně). Současně s tímto projektem byly z prostředků města ošetřeny i stovky dalších stromů.

Ve městě probíhají od roku 2010 i postupné větší zásahy do stávajících porostů - pěstební probírky doplěné výsadbou dřevin a ošetřením dřevin zejména na sídlištích. Tyto zásahy mají za cíl stabilizaci porostů, zvýšení jejich provozní bezpečnosti, ale i vytvoření věkově a druhově diferencovaných porostů, které mají mnohem vyšší perspektivu dlouhodobé existence na lokalitě s kontinuálním efektem bez rizika nutnosti jednorázového plošného kácení.  

Dřeviny jsou ve městě průběžně vysazovány a druhové spektrum je voleno tak, aby byly dřeviny lépe adaptabilní na městské prostředí. Od roku 2008 do konce roku 2016 bylo ve městě na městských pozemcích vysázeno 2489 stromů a 4469 keřů (přesné počty viz příloha). Informace o kácení a sázení jsou zveřejňovány pravidelně na webu města a v Novinách jihlavské radnice. http://www.jihlava.cz/vysadby-stromu-a-keru/ds-54118/archiv=0&p1=50137

Díky opatřením popsaným výše se zvyšuje schopnost adaptace města na klimatické změny, které s sebou v případě Jihlavy nese i problémy s podkorními škůdci - problémy s kůrovcem u smrků ve městě v důsledku velké koncentrace napadených stromů dovážených do firmy Kronospan.

Sebehodnocení +2?

Dochází k budování nových ploch zeleně i k zlepšování kvality ploch sávajících.

 

Město má zpracovaný pasport zeleně, má přehled o stavu zelených ploch a tím může účinně pracovat na jejich zlepšování. 

LBC stav -178,86 ha

LBC návrh - 46,97 ha

funkční LBC - 79,20 %

LBK stav - 75,91ha

LBK návrh - 36,41 ha

funkční LBK - 67,44 %

NRBK stav - 382,25 ha

NRBK návrh - 4,37 ha

funční NRBK - 98,86 %

RBC stav - 628,57 ha

RBC návrh - 25,98 ha

funkční RBC - 96,04 %

RBK stav - 276,69 ha

RBK návrh - 2,21

funkční RBK - 99,21 %

Hodnocení oponenta +2?

V této oblasti je zajisté město  úspěšné, je zvětšena plocha  biocenter i biokoridorů LÚSES, byť  podíl realizovaných / k realizaci připravených LÚSES klesl. Je třeba ocenit snahu o zfunkčnění a zkvalitnění některých prvků ÚSES.

Zvýšené úsilí bude potřebné při zvyšování funkčnosti lokálních biokoridorů, neboť u nich došlo k poklesu plochy oproti r. 2004 (kdy byl schválen územní plán),  kompenzované nyní zvýšenou navrhovanou plochou v r. 2017.

Interaktivní pasport zeleně může sloužit jako příklad i pro další města, inovativní přístup je  třeba ocenit

 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Stav se nemění, protože dosud nedošlo ke změně podílu realizovaných nebo připravovaných ÚSES k navrženým. Nefunkční prvky nejsou připravovány k realizaci z důvodu nedosažení konsensu s vlastníky pozemků. Město se od roku 2011 pokusilo připravit 3 záměry na výsadbu zeleně v krajině, ale pro převažující nesouhlasy vlastníků pozemků k realizaci nakonec nedošlo. Kromě toho je ve městě již digitalizována katastrální mapa, a proto nejsou předpoklady pro pozemkové úpravy. Nebude tak zřejmě možné dostat pozemky v místě navržených ÚSES do vlastnictví obce nebo státu. Řešení by mohla přinést již zpracovávaná územní studie krajiny v ORP Kopřivnice.

Realizováno 0%. Důvody popsány v odstavci výše. Trvalý problém.

Sebehodnocení -1?

Mírně nepříznivý vývoj, z hlediska UR je situace problematická.

Hodnocení oponenta -1?

Nedošlo k realizaci prvků ÚSES, vzhledem k nedohodě s vlastníky pozemků. V budoucnu by určitou nadějí mohla být již zpracovávaná územní studie krajiny pro celý ORP.

2.2.2 Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Pokud ano, jak je zajišťována péče o tato území?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Na území města jsou dvě zvláště chráněná území – Přírodní památka Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov. Péče o tato území je realizována na základě schválených plánů péče a zajišťuje ji krajský úřad ve spolupráci s městem. Odkazy na Plány péče o obě chráněná území:

http://www.pardubickykraj.cz/plany-pece-o-zvlaste-chranena-uzemi/52820/prirodni-rezervace-habrov-schvalen-31-3-2009
http://www.pardubickykraj.cz/plany-pece-o-zvlaste-chranena-uzemi/55152/prirodni-pamatka-ptaci-ostrovy-schvalen-9-10-2009

Přírodní památka Ptačí ostrovy:

Jedním z důvodů pro vyhlášení tohoto ZCHÚ byla velká  hnízdní kolonie havrana polního  na stromech podél vodního toku Chrudimka. Menší hnízdní kolonie jsou i dalších místech na území města (hřbitov u Sv. Kříže, sídliště Víta Nejedlého, sídliště U Stadionu). Hnízdění havranů ve městě je částí veřejnosti vnímáno negativně, zejména kvůli hluku a znečišťování okolí trusem. V letech 2011 a 2013 byly na území města  letní bouřky doprovázené silným větrem a došlo k poškození části hnízdních stromů na území Přírodní památky Ptačí ostrovy  a k vyvrácení některých z nich. To způsobilo další rozšíření hnízdních kolonií havranů mimo území přírodní památky. Vzhledem k opakovaných stížnostem obyvatel, se město snaží tento problém řešit každoročním shozem hnízd na začátku hnízdní sezóny, což pomůže  pouze částečně. Při hledání možností, jak problematiku havranů ve městě řešit, intenzivně spolupracujeme s Východočeskou pobočkou České společnosti ornitologické.

Byla provedena úprava pozemků "V jedličkách" navazujících na Přírodní památku Ptačí ostrovy. Na těchto pozemcích byla v  minulosti provedena výsadba jedlí bílých, které patří mezi nepůvodní dřeviny. Město  na základě projektu provedlo úpravu celé lokality. Postupně jsou káceny nepůvodní jedle bílé a nahrazovány domácími druhy dřevin (jasany, olše, habry apod.). Dále byla na těchto pozemcích  vybudována mlatová stezka podél koryta Chrudimky. Plánováno bylo i umístění herního prvku v lokalitě. Vzhledem k tomu, že předmětné pozemky jsou v aktivní záplavové zóně vodního toku Chrudimka, není umístění herního prvku možné.

V současné době se připravuje projekt odbahnění náhonu v parku Střelnice, který součástí přírodní památky Ptačí ostrovy a navrženo je i odstranění obou jezů na náhonu. Odbahnění náhonu zlepší podmínky pro vodní živočichy a rostliny a zvýší i estetickou hodnotu území.

Přírodní rezervace Habrov:

Toto území se nachází na okraji obce Topol. V území jsou lesní komplexy a staré ovocné sady. V roce 2014 byla provedena dosadba starých odrůd ovocných stromů v těchto sadech. Na dosadbu poskytla dotaci Agentura ochrany přírody a krajiny. Při nových výsadbách v lesích jsou využívány původní druhy listantých dřevin, aby došlo k postupné obnově původních dubohařinových porostů.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Sebehodnocení popisuje úpravu pozemků, přiléhajících k PP "Ptačí ostrovy", nezmiňuje se však o skládce v severní části Velkého Střeleckého ostrova ani o případném řešení tohoto problému ve spolupráci s krajským úřadem, kterému zmíněné ZCHÚ podléhá. Není zmíněna úroveň spolupráce s environmentálně orientovanými NNO. Do budoucna je potřeba spolupráci s uvedenými subjekty při ochraně ZCHÚ, resp. plnění plánu péče, zlepšit.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Na území města se vyskytují:

Přírodní rezervace Zaječí skok – smíšený les na skalách a příkrém svahu nad pravým břehem řeky Jihlavy; pozoruhodná botanická lokalita kde na poměrně malé ploše rostou druhy různého geografického původu a s rozdílnými stanovištními nároky. Výměra rezervace 2,31 ha; péče spočívá pouze v udržování formou hospodaření v lesích, na tom město spolupracuje s vlastníkem LČR a jedná i o odkupu. V současnosti město nemá k tomu MZCHÚ vlastnický vztah, přesto spolupracuje s vlastníkem LČR na přípravě zásahů. Dále pak město v rámci projektu Stříbrné pomezí vyznačilo pěsí i cyklistické trasy vedoucí v tomuto MZCHÚ, čímž dochází k popularizaci území.

Přírodní památka Vysoký kámen – přirozená a přírodě blízká společenstva květnatých bučin a suťových lesů s bohatým bylinným patrem; výměra 12,52 ha; péče spočívá v úpravě lesního hospodaření, vlastníkem je LD Štoky, v němž má město podíl. PP je součástí mnohem větší lokality soustavy NATURA 2000 Vysoký kámen.Město je jedním z členů LD Štoky, podílí se tady na přípravě LHP pro toto území a tím i na prosazení přírodě blízkých opatření v péči o území, zejména doplňování listnatých dřevin a jední do druhové sklaby. Dále pak město zařadilo tuto plochu do projektu Stříbrné pomezí, kterým sem dovede více pěších i cyklonávštěvníků a tím přispívá k popularizaci území.

Dále pak je na území Jihlavy několik lokalit soustavy NATURA 2000 -  kromě zmíněného Vysokého kamene (u nějž je výměra lokality NATURA 2000 mnohonásobně větší než u původní PP) se jedná ještě o Rybník Lukáš (zhlaví nejvýše položeného ze soustavy vodárenských rybníků), lokalitu Šlapanka a Zlatý potok. Zde město jako vlastník rovněž svými kroky přispívá ne jen k zachování, ale i k posílení předmětu ochrany - zachování mokřadních společenstev ve zhlaví rybníka Lukáš a zachování a zlepšení podmínek pro vydru říční, která je hlavním předmětem ochrany u EVL Šlapanka a Zlatý potok, například napojením městské části Zborná na centrální ČOV.

U rybníka Lukáš v současnosti město připravuje rekonstrukci hráze, která je ve špatném technickém stavu. Rekonstrukce by měla vést k lepšímu zadržování vody a tím i k vytvoření stabilnějších podmínek pro mokřadní společenstva ve zhlaví rybníka. 

Kromě lokalit, které jsou na území města Jihlavy je město Jihlava vlastníkem a zabezpečuje péči i o další MZCHÚ:

 Přírodní rezervace V Klučí je 25,06 ha velká lesní rezervace, kde je předmětem ochrany soubor přirozených a přírodě blízkých společenstev květnatých bučin a suťových lesů. Jedná se o hospodářský les ve vlastnictví města Jihlavy, kde je hospodaření přizpůsobováno předmětu ochrany. Pato plocha je i součástí lokality NATURA 2000 – Špičák. Město zajišťuje ochranu lokality zejména přírodě blízkými způsoby péče, které prosazuje i do LHP. Jde zejména o individuální oplocenky.

Dále pak je město vlastníkem pozemků a rybníka v přírodní rezervaci Vílánecké rašeliniště, kde je na 8,20 ha chráněn malý fragment původně rozsáhlejšího komplexu svahového a přechodového rašeliniště, který je lokalitou výskytu vzácné rašeliništní květeny a některých ohrožených a fytogeograficky působivých druhů rostlin. Zde město spolupracuje s NNO a Krajem Vysočina na zajištění managementu této lokality tak, aby nedocházelo k zarůstání lokality a tím degradaci rašeliné flóry.

U všech výše zmíněných lokalit je důležité i to, že město ve svých materiálech lokality propaguje a dělá osvětu, kterou vysvětluje důvody ochrany, způsob péče o chráněná území a kroky, které jsou realizovány.

O biologicky cenné plochy se společně s městem starají i neziskové organizace. Město jim pronajímá pozemky za symbolické částky, neziskovky zde pak realizují management na podporu biodiverzity. Jde ne jen o ochranu cenných rostlinných druhů či batrachofauny, ale například i o zachování lokality listonohů a žábronožek v bývalém vojenském prostoru.

Lze dohledat na http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/

Sebehodnocení +1?

Podporujeme přírodě blízké způsoby péče ne jen v chráněných územích, ale i v dalších plochách v intravilánu i extravlánu tak, aby byla péčí podpořena biodiverzita.

Hodnocení oponenta +2?

 Z podrobného a obsažného popisu je patrná příkladná péče o chráněná území na území Jihlavy i spolupráce s dalšími organizacemi , včetně nevládních. Taktéž je důležitá osvěta, propagace chráněných území v materiálech, vydávaných městem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

ZCHÚ je přírodní památka Váňův kámen. Je schválen plán péče, péči zajišťuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje).

Na území byla vymezena dvě území NATURA 2000 (Červený Kámen, Štramberk). Plán péče ani smluvní ochrana dosud nebyly zpracovány (kompetence Krajského úřadu Moravskoslezského kraje).

OMEZENÍ DEVASTACE HOROLEZCI:

Devastace horolezci je silný pojem. Horolezectví není na Váňově kameni tak masivní. Aktuální plán péče na tuto problematiku pomyslel. Horolezectví je kontrolováno a plán péče neshledává v současnosti toto téma problematickým, pokud problém vyvstane, je řešen s Českým horolezeckým svazem. Město nezasahuje do kompetencí kraje. Pokud jde o účast v řízeních, město své připomínky uplatňuje, má-li nějaké.

Město nepodporuje nevládní organizace v péči o ZCHÚ Váňův kámen. Další ZCHÚ město prozatím ve svém správním obvodu nemá. Město naproti tomu finančně zabezpečuje management sečení luk s výskytem vstavačovitých rostlin. Tyto louky jsou v majetku města. V současnosti probíhá řízení o vyhlášení těchto lokalit jako PP - přírodní památka, která má být součástí EVL Červený kámen.

Trasa lanovky a volnočasové využití areálu sjezdovky bylo schváleno změnou ÚP Kopřivnice č. 4. V současné době prochází schvalovacím řízením plán péče o PP Červený kámen. Tři lokality v EVL Červený kámen (Sjezdovka, Louky na Janíkově sedle a Potoky) budou chráněny v režimu PP – přírodní památky.

EVL Štramberk ve správním obvodu Kopřivnice se na mnoha lokalitách, které jsou obhospodařovány jejich soukromými vlastníky s nedostatkem pastvy a kosení nepotýká, naopak. Díky této péči je zachována hodnota lokalit. V ostatních lokalitách se město nepodílí.

Sebehodnocení 0?

Bez vývoje.

Hodnocení oponenta 0?

Vzhledem k tomu, že město podporuje sečení luk a vznik nových přírodních památek, je vyváženo  problematické plánování lanovky na okraji  EVL Červený kámen.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Na území města jsou dvě zvláště chráněná území – Národní přírodní památka Bílé stráně a Přírodní památka Radobýl. Péče o tato území je realizována na základě schválených plánů péče a zajišťuje ji AOPK ve spolupráci s městem Litoměřice.

2.2.3 Došlo za hodnocené období ke snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, provozní prostranství, zpevněné plochy apod.)?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

K úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě a rekultivovaných ostatních plochách.

  • 2.2.B* Veřejná zeleň

Hodnota indikátoru 2.2.B:

9,37 %

Průměrná sadovnická hodnota stromů v rámci veřejné zeleně (na používané stupnici 1-5) v intravilánu
Hodnota indikátoru: 3

 

0

Ke snížení podílu ploch veřejné zeleně nedochází, úbytek zeleně způsobený výstavbou je kompenzován zřizováním nových zelených ploch

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

K úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru nedošlo, nová zástavba se realizuje mimo zastavěné území převážně na orné půdě, ale dle schváleného územního plánu.

Z důvodu výstavby k úbytku zeleně nedochází.

  • 2.2.B* Veřejná zeleň
Hodnota indikátoru:
14,83 %

Průměrná sadovnická hodnota stromů v rámci veřejné zeleně (na používané stupnici 1-5) v intravilánu: 3
Sebehodnocení 0?

Plochy zeleně zůstávají prakticky stejné, je zajišťována pravidelně údržba.

Hodnocení oponenta 0?
Změny v úbytku ploch, případně ploch přírodě blízkých nelze posoudit, protože konkrétní změny nejsou deklarovány (není uvedena změnová tabulka požadovaná na jednání na místě).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 K úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru nedochází, naopak se snažíme podíl přírodních ploch zvyšovat a na stávajících nezpevněných plochách dělat opatření ke zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti ploch.  Tato opatření jsou realizována samotným městem, i ve spolupráci s dalšími investory a s NNO. U některých ploch jsou využívány kromě standardních (sečení, probírky dřevin, budování tůní) i nestandardní postupy, jako jsou například závody terénních aut v ploše bývalého vojenského prostoru, které přispívají k vytvoření a zachování podmínek pro existenci kriticky ohrožené žábronožky a listonoha (Pístovské mokřady).

K výstavbě nových objektů dochází buď uvnitř města na plochách, které byly v minulosti zastavěné, nebo jsou nevyužívané a neslouží jako plochy zeleně, nebo na orné půdě s nižší bonitou, které rovněž nejsou přírodními plochami s vysokou ekologiucko-stabilizační funkcí. V důsledku výstavby nedochází k úbytku ploch přírodního či přírodě blízkého charakteru.Výstavba probíhá buď na plochách orné půdy s nízkou bonitou, nebo na plochách využívaných jako ostatní plochy či plochách po demolici jiných objektů (CityPark na ploše bývalé továrny Jihlavanu, budova VZP ma ploše bývalých kasáren a pod.). Připravované plochy pro novou výstavbu jsou většinou na intenzivně zemědělsky využívaných plochách s nízkou bonitou půdy.

Zlepšuje se rovněž péče o nezastavěné plochy. Máme zpracovaný pasport zeleně, na základě kterého známe výměry ploch, o které se staráme, což umožňuje ne jen lépe určit náklady na údržbu zeleně, ale i vytvořit koncepci v péči o zeleň na další období. V pasportu nejsou stromy hodnoceny sadovnickou hodnotou, protože tento údaj může být relativní a je mnohdy problematicky využitelný, je v něm však podrobně popsáva každá dřevina včetně provozní bezpečnosti, perspektivy na stanovišti, nutnosti zásahů včetně jejich specifikace, následně i popisu provedených zásahů se stanovením dalšího postupu (například opakované zdravotní řezy či revize vazeb, případně nutnost opakovaní tahových zkoušek či jiných přístrojových metod).

Výměry všech obhospodařovaných vegetačních prvků jsou v příloze.

Stromy  - počet soliterních stromů 25 389 ks, dále pak jsou ve městě stromy a keře rostoucí v zapojených skupinách (výměry viz příloha).

Ve městě je cca 10,3 km jedno- dvouřadých alejí a stromořadí.

Postupně se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství (blíže viz i 2.2.5). Z nových ploch přibyl zejména Park GM – plocha parku (zeleň, pěšiny, jezírko, náměstíčko synagogy) na ploše bývalé zpevněné tržnice - 2 200 m2. Přibývají ale i další plochy zeleně mimo revitalizace z projektů - plochy, které vznikají při nových projektech či po úpravě doiposud nefunkčních ploch. Dle pasportu zeleně se město v roce 2011 staralo o 1.624.361 m2 zelených ploch, v roce 2017 je to již 2.063.374 m2 zelených ploch. Přírodě blízké plochy ve městě neubývají - jak správce zeleně, tak oprgán ochrany přírody pečují o jejich zachování a zvýšení kvality.

Bližší údaje o vývoji ploch jednotlivých typů viz příloha u bodu 2.2.6.

Město si v roce 2016 pořídilo do svého vlastnictví tomograf, z jehož pomocí lze nedestruktovní metodou stanovit případné skryté vady dřeviny, které by mohly způsobit riziko pádu a lze tedy i podobným rizikům předcházet. Současně tak je možné předejít kácení u dřevin, u nichž mohou vznikat pochybnosti o provozní bezpečnosti, které tato přístrojová metoda může vyvrátit.

Dalším prováděným opatřením pro zvýšení biodiverzity ve městě je i změna typu vegetačních prvků - zavádění květnatých luk s vyšším podílem dvouděložních rostlin, dále změna koncepce letničkových záhonů z předpěstovaných letniček na letnčky z přímých výsevů, které významným způsobem přispívají k rozvoji bezobratlých  i na ně vázaných obratlovců. Do přírodě blízkých ploch jsou umísťovány i loggery a všechna tato opatření jsou doprovázena osvětou vysvětlující kroky města i jejich smysl. V posledích dvou letech ve městě přibyly i velké plochy cibulovin, které zvyšují ne jen jarní estetický efekt, ale jsou i jednou z prvních potravních příležitostí pro hmyz.

Osvěta v oblasti ochrany přírody je realizována i formou naučných stezek - ve sledovaném období byla realizována naučná steznka Stará plovárna a byl k ní vydán propagační materiál.http://www.jihlava.cz/brozurka-zve-na-prochazku-kolem-stare-plovarny/d-513999  Stará plovárna v minulosti sloužila i jako přírodní koupaliště, v současnosti tomu však kvalita vody neodpovídá a protože nádrž je ve vlastnictví státu (ve správě Povodí Moravy, s. p.) město nemá ani moc možností jak situaci s kvalitou vody ovlivnit. Není zde tedy plánován návrat ke koupání. Město se stará hlavně o okolí nádrže, kde realizuje opatření v porostech (probírky cílené na zvýšení biodiverzity), výsadba starých krajových odrůd do bývalého škoilního ovocného sadu, umístění laviček v okolí nádrže, výsadba miniarboreta domácích dřevin pod hrází nádrže u dětského hřiště (aby bylo možné na jednom místě porovnat například tři druhy domácích javorů a pod.).

Osvěta je realizována i ve spolupráci se ZOO Jhlava (blíže viz. kapitola 2.2.7.)

Sebehodnocení +1?

 Město při péči o zeleň a tvorbě města ne jen vytváří nové plochy zeleně, ale i u stávajících ploch se snaží vytvářet porosty, které zvyšují biodiverzitu ve městě a přispívají ke zvýšení retenční schopnosti území.

Výstavba probíhá na plochách nevyužívaných a erkologicky nestabilních, případně na plochách orné půdy s nižší bonitou.

Hodnocení oponenta +1?

Příloha u b. 2.2.6 dokazuje, že nedochází k úbytku ploch přírodních či přírodě blízkých,naopak jejich rozloha mírně stoupá.  Nová výstavba jde na úkor orné půdy. Je třeba ocenit dokladovanou péči o přírodní a přírodě blízké plochy.

Taktéž  i využití  inovativního pasportu zeleně.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Podle výpočtů z Územně analytických podkladů (ÚAP) z let 2014 a 2016:

Název plochy                      Rok 2014                          Rok 2016

orná půda                           968,3 ha                                            961,5 ha

zahrady, sady                     214,9;ha                                           220,2 ha

travní porosty                    390,0 ha                                            390,4 ha

lesní pozemky                    444,3 ha                                            443,8 ha

vodní plochy                        60,3 ha                                              60,2 ha

zastavěné plochy               155,5 ha                                            155,3 ha

ostatní plochy                    516,3 ha                                            517,2 ha

Zlepšení nepříznivého poměru ploch přírodních/přírodě blízkých ploch k plochám zastavěným/ostatním bude velmi obtížné. Tento špatný stav je zapříčiněn průmyslovým charakterem města (areál n.p. Tatra Kopřivnice, průmyslová zóna vybudovaná počátkem 20. století v jejím sousedství, intenzivně využívané pozemky v I. a II. třídě kvality ZPF v okolí řeky Lubiny, apod.). Určité změny předpokládáme v rámci probíhající revize pozemků zajišťované katastrálním úřadem, ke změnám dojde i v rámci zpracovávání nového územního plánu, kdy se má výrazně snížit množství zastavitelných ploch.

Sebehodnocení +1?

Nárůst, a to jen velmi malý, je jen u ostatních ploch.

Hodnocení oponenta 0?

Nepříznivý poměr ploch přírodních/přírodě blízkých k plochám zastavěným/ostatním je zcela určitě vlivem průmyslového charakteru města s rozsáhlým areálem Tatry. Do budoucna by bylo potřebné redukovat v územním plánu velikost ploch , určených k zástavbě-jak je slibováno a zvýšit plochy přírodě blízké-rozšířit plochy zeleně, vzužít více páteř krajiny-vodní síť apod.

2.2.4 Jaký je na území města dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území, měřený koeficientem ekologické stability?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Koeficient ekologické stability krajiny je 0,23. Tento koeficient svědčí o méně ekologicky stabilní krajině, neboť je zde hodně orné půdy a podílu zastavěných a ostatních ploch. V celkovém hodnocení lze předpokládat mírné zlepšování, neboť některá orná půda je dlouhodobě neobdělávána a tudíž se její charakter mění v trvalý travní porost.

  • 2.2.B Koeficient ekologické stability

Hodnota indikátoru 2.2.E:

hodnota indikátoru: 0,23

 

0

Nedochází ke zhoršování stavu a je předpoklad, že některé pozemky vedené dosud jako orná půda budou převedeny na TTP.

Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Podíl ekologicky stabilních ploch ve městě je zvyšován zejména realizací opatření proti vodní erozi (zatravňování nestabilních ploch orné půdy) a zvyšováním podílu přírodě blízkých ploch ve městě. Za sledované období došlo k zatravbnění cca 5,6 ha pozemků.

Na části území statutárního města probhly komplexní pozemkové úpravy. Po realizaci opatření v nich navržených (zejména zatravnění erozně ohrožených ploch) lze očekávat navýšení koeficientu.

Rozloha orné půdy:

2009 - 3206,8 ha, tedy 40,66 % 

2016 - 3130,7 ha, tedy 39,63 %

Podíl rozlohy orné půdy klesl i z důvodu zatravňování erozně nestabilních ploch. Rozlohu zatravněných ploch lze stanovit jen problematicky, protože ve většině případů vlastnici pozemků nežádají o změnu kultury a pozemky, které jsou evoidenčně vedeny jako orná půda, ale jsou problematické například z důvodu velké svažitosti nestabilní, zatravňují.

Podíl nestabilních ploch klesá ve městě jak díky výstavbě realizované na nestabilních plochách orné půdy s nízkou bonitou, tak i díky realizaci stabilizačních opatření, zejména zatravnění nestabilních pozemků.

I když se podíl stabilních ploch dle KES výrazně nezvyšuje, zvyšuje se kvalita nezastavěných a nezpevněných ploch, které výrazně přispívají ke stabilizaci území. Příkladem může být například úprava plochy za Vodním rájem, kde na ploše kdysi zpevněné došlo k odstranění panelů, následně vytvarování tovrchu, čímž vznikly dvě přírodní tůně s výskytem žab a čolků. Povrch byl následně oset směsí květnaté louky. Viz příloha.

 

Příloha: laguna.zip
  • 2.2.B Koeficient ekologické stability
    KES JIHLAVA 2015 = 0,75 bez jednotky

Hodnota indikátoru:

KES JIHLAVA 2009 = 0,74

KES JIHLAVA 2016 = 0,75

 

 

Sebehodnocení +1?

 I když se podíl stabilních ploch dle KES výrazně nezvyšuje, zvyšuje se kvalita nezastavěných a nezpevněných ploch, které výrazně přispívají ke stabilizaci území.

Hodnocení oponenta +1?

Dle KES zůstává ekologická stabilita prakticky na stejné úrovni.  V tom se odráží jak zatravňování orné půdy, tak komplexní pozemkové úpravy. Příkladná je péče města o zkvalitnění nezastavených a nezpevněných ploch. Je proto reálné, že trend ekologické stability bude příznivý i nadále. Zatím vzrůstá plocha ekologicky stabilních prvků - trvalých travních porostů. zahrad, PUPFL, vodních ploch ( dle přílohy k b. 2.2.6).

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Koeficient ekologické stability byl stanoven poprvé v roce 2012 v hodnotě 0,68. Stejný údaj je i za roky 2014 a 2016 (kategorie 0,30 < KES < 1,00). Jde tedy o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou a průmyslem.

Pozn.: v našem území zřejmě nelze moc očekávat, že se s hodnotou KES dostaneme do jiné kategorie (od 1,0 do 3,0). Pro orientaci hodnota KES u jednotlivých měst a obcí v ORP Kopřivnice: Ženklava 1,01, Štramberk 0,95, Kateřinice 0,82, Trnávka 0,80, Kopřivnice 0,68, Závišice 0,57, Příbor 0,33, Mošnov 0,32 a Skotnice 0,27).

  • 2.2.B Koeficient ekologické stability

Hodnota koeficientu byla poprvé zjišťována za rok 2016, KES činí 0,68.

Sebehodnocení -1?

Bez závažných problémů k řešení.

Hodnocení oponenta 0?

 Hodnota KES svědčí nějen o tom, že se jedná o území intenzivně využívané, ale také  s oslabením autoregulačních pochodů v ekosystémech, což  způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Takové území pak bude méně odolávat např. důsledkům klimatických změn, ale i důsledkům jiných lidských činností.  Proto by měl být  přehodnocen výrok v sebehodnocení , že se jedná o bod bez závažných problémů k řešení. Naopak snahou města by mělo být zvýšení rozlohy  ploch se stabilními ekosystémy ( např. větší plochy lesa a  zeleně, ale i např.  zatravnění, revitalizace v okolí vodních toků  apod.) , a tudíž zvýšení KES.  

2.2.5 Došlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci (v rámci celého území města)?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Podíl zelených ploch se výrazně nemění, město se zaměřuje na zkvalitnění péče a údržby stávajících ploch.

Délka liniově zeleně byla stanovena dle schválené metodiky, byla tedy započítána zeleň mimo zastavěné území města. Její délka byla zjištěna na základě terénního šetření a dostupných informací v GIS.

  • 2.2.C* Liniová zeleň - Délka liniové zeleně

Hodnota indikátoru 2.2.C:

4,5 km/17,98 km2, tedy 0,25 km/km2.

 

0

Plocha zeleně se výrazně nemění, neboť nově zřizované zelené plochy jsou eliminovány budováním chodníků a parkovacích míst v sídlištích.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Podíl zelených ploch výrazně nemění, město se zaměřuje na kvalitní péči a údržbu stávajících ploch.

Město má provedenou inventarizeci dřevin na  pozemcích v jeho majetku zpracovanou pro celé území. U každého stromu je popis, hodnocení jeho vitality, perspektivy a návrh na jeho ošetření, popř. naléhavost kácení. Informace jsou pravidelně aktualizovány. Základem péče o stromy je zajištění jejich estestické a ekologické funkce a provozní bezpečnosti.

Délka liniově zeleně byla stanovena dle schválené metodiky, byla tedy započítána zeleň mimo zastavěné území města. Její délka byla zjištěna na základě terénního šetření a dostupných informací v GIS.

V rámci náhradní výsadby za dřevin kácené z důvodu stavby obchvatu byla v roce 2015 provedena nová výsadba dřevin na území města:

  • obnova stromořadí v Nerudově ulici – vysazeno 25 ks javoru mléč
  • obnova stromořadí u příjezdové komunikace ke Smuteční síni – vysazeno  12 ks jerlínu japonského
  • výsadba nového stromořadí Na Větrníku -  vysazeno 25 ks dubu zimního
  • výsadba dřevin podél cyklostezky do Markovic a osázení prostoru mezi zástavbou v ulici Vaňkova a cyklostezkou do Markovic -  vysazeno 6 ks javoru mléč, 24 ks hlohu slívolistého, 6 ks střemchy obecné, 6 ks dubu letního, 2 ks jilmu horského, 6 ks keřů tavoly kalinolisté a 10 ks keřů svídy krvavé.
  • 2.2.C* Liniová zeleň - Délka liniové zeleně

Hodnota indikátoru:

2012: 25,6 km/33,20949 km2 - 07708 km/km2

2015: 25,8 km/33,20949 km2 - , tedy 0,7748 km/km2.

Sebehodnocení 0?

Došlo k výsadbě nových ploch zeleně a stromořadí, byly vysazeny vhodné kvalitní dřeviny.

Hodnocení oponenta 0?
K pozitivní změně sice došlo, její hodnota je však natolik nízká, že lze uvedený indikátor hodnotit pouze jako stabilní.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Byly vybudovány nové parkové plochy, případně revitalizovány zanedbané plochy – Park Gustava Mahlera, Český mlýn, Park nad tunelem, Rekreační zóna u Hellerova rybníka.

Revitalizace zeleně proběhla zejména na těchto plochách:

Areál pro sportovní a volnočasové aktivity u Hellerova rybníka, Jihlava (celková výměra parku) - 1,56 ha

Park nad tunelem, Jihlava - celková výměra parku – 2,08 ha, plocha revitalizované zeleně – 1,74 ha

Sportovně relaxační centrum Český mlýn, Jihlava - celková výměra parku – 2,08 ha, plocha revitalizované zeleně – 1,74 ha

Park na náměstí Svobody v rámci Regenerace veřejných prostranství – ul. Srázná, Jihlava – 2 300 m2

Dále pak byla revitalizovaná zeleň v rámci jiných projektů:

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek – plocha revitalizované zeleně – 3,37 ha

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – Královský vršek, II. etapa – plocha revitalizované zeleně – 6 200 m2

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ul. Březinova, Na Kopci, Demlova - plocha revitalizované zeleně – 11,41 ha

Regenerace veřejných prostranství v MPR Jihlava – I. etapa (hradební parkán) – 1 700 m2

Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava – Pávov – 2 600 m2

Regenerace veřejných prostranství v části města Jihlava – Pístov – 1 800 m2

Revitalizace sídlišť na území města Jihlavy – ul. Jarní – 700 m2

Revitalizace části parku Malý Heulos – 6 900 m2

Revitalizace části parku Malý Heulos – II. etapa – 9 900 m2

Z výše uvedeného je zřejmé, že se zvyšuje kvalita zelených ploch v Jihlavě, zvyšuje se ale i jejich množství. Z nových ploch přibyl zejména Park GM – plocha parku (zeleň, pěšiny, jezírko, náměstíčko synagogy) na ploše bývalé zpevněné tržnice - 2 200 m2. Přibývají ale i další plochy zeleně mimo revitalizace z projektů - plochy, které vznikají při nových projektech či po úpravě doiposud nefunkčních ploch. Dle pasportu zeleně se město v roce 2011 staralo o 1.624.361 m2 zelených ploch, v roce 2017 je to již 2.063.374 m2 zelených ploch.

Sebehodnocení +1?

 Ve městě jsou budovány nové plochy zeleně, ale současně je i zvyšována kvalita ploch stávajících. Jsou vysazovány rovněž nové stromy a keře - ve sledovaném období se jednalo o 2489 stromů a 4469 keřů .

Hodnocení oponenta +2?

Zvýšení plochy zeleně podle pasportu zeleně je úctyhodné ( v roce 2011 město pečovalo  o  1.624.361 m2 , v roce 2017 to již je  2.063.374 m2 zelených ploch) , město vskutku dbá o zeleň a taktéž o kvalitu zeleně ( např. revitalizacemi parků a regeneracemi veřejných prostranství).

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Nedošlo. Vlivem stavební činnosti (nová parkoviště, chodníky, cyklostezky, dětská hřiště, aj.) dochází spíše k mírnému úbytku ploch veřejné zeleně.

Celková výměra veřejné zeleně (trávníky +plošná zeleň-skupiny stromu, skupiny keřů - bez podrostu trávníku je na ploše 104,6324 ha. V uplynulém roce žádná nová veřejná zeleň nepřibyla. Úbytek nebyl sledován, ale vzhledem k realizaci některých staveb je jen povědomí o mírném úbytku (bude nutno nově samostatně sledovat jako meziroční úbytek).

Sebehodnocení -1?

Dochází k malému absolutnímu úbytku veřejné zeleně.

Hodnocení oponenta -1?

Bude potřebná podrobná inventarizace zeleně k přesnějšímu zjištěšní úbytku a dále do budoucna počítat v územním plánu s většími plochami zeleně  i např. v plochách, určených k zástavbě, která ostatně většinou nezabírá celé stavební pozemky.

2.2.6 Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně? Pokud ano, uveďte příklady.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Pro město Chrudim je jednou z priorit řešit  využití starých brownfields pro realizaci nových firemních objektů, včetně kompletní infrastruktury. Seznam rrownfields je uveden v platném územním plánu. Ve městě všechny brownfields mají konkrétní majitele, kteří mají záměry v těchto lokalitách a postupně je realizují. Město s těmito subjekty aktivně spolupracuje a monitoruje jejich aktivity. Průběžně probíhá v rámci finančních možností města rekonstrukce komunikací i sítí a to i ve spolupráci s majiteli zařízení a sítí.

Příklady rekonstruovaných brownfields:
SIAG CZ je významným dodavatelem komponent zařízení na výrobu takzvané „čisté energie“, vznikl na pozemku bývalé Transporty Chrudim.
TMT - zrekonstruovaný brownfield firmy zabývající se Transportní a manipulační technikou, který při vyhlašování ocenění Průmyslová zóna roku 2005“ získal první místo v kategorii Brownfields roku.

Nyní je připravena studie na rekonstrukci dalších 5: VCES – bydlení v návaznosti na Městský park, DEPO, Pivovar – Dům pro seniory a vzdělávací centrum, areál bývalých sladoven – bydlení, administrativa.
Areál bývalé Dřevovýroby Ficek se připravuje na znovuvyužití pro bytovou zástavbu (Dřevovýroby Ficek je nyní přestěhována do průmyslové zóny západ), Evona http://www.chrudimpark.cz/

  • 2.2.A Invazní druhy rostlin

Indikátor nepatří k této návodné otázce

Sebehodnocení +1?

Jsou zmapovány všechny brownfields a je navrženo jejich využití. Projekty se postupně realizují.

Hodnocení oponenta +1?
Problematika ploch, využívaných k výstavbě (preference brownfieldů oproti nezastavěnému území, zemědělské a lesní půdě) byla diskutována nejen v rámci oblasti ŽP, ale také části auditu "územní rozvoj". Územní rezervy na ZPF jsou považovány za vzdálený výhled. Vysvětlení bylo akceptováno i v rámci sebehodnocení části ŽP. Nicméně auditorský tým se shodnul na doporučení, nadále sledovat využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího auditu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Pro výstavbu jsou ve městě využívány zejména brownfields a nevyužívané plochy s nízkou ekologickou stabilitou. Město aktivně spolupracuje s investory, kteří připravují revitalizaci brownfields, řada projektů již byla realizována (CityPark, Jihlavské terasy, lokalita U dubu, objekt VZP na ploše bývalých kasáren), některé jsou připravovány (přestavba kasáren na Vrchlického ulici). K výstavbě na nových plochách však nejsou využívány přírodní nebo přírodě blízké plochy, ale probíhá většinou na orné půdě nižších bonitních tříd.

Je dodržována kompaktnost zástavby, dochází k dostavbě proluk. V novém územním plánu byly omezeny rozvojové plochy v zastavitelném území na úkor přestavbových ploch v jádrovém území Jihlavy.

Zábory zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany:
2008 – 46.647 m2 trvale + 5813 m2 dočasně

2009 – 10.117 m2 trvale + 2 m2 dočasně

2010 – 451 m2 trvale + 612 m2 dočasně

2011 – 23.658 m2 trvale

2012 – 17.507 m2 trvale + 8 m2 dočasně

2013 – 11.072 m2 trvale

2014 – 15.474 m2 trvale

2015 - 2.991 m2 trvale

2016 - 2.830 m2 trvale, z toho ale 2287 m2 bylo na rozšíření lomu ve schváleném dobývacím prostoru)

V minulých letech k záborům docházelo zejména v důsledku realizace velkých developerských projektů a rozvoji průmyslové zóny v Jihlavě. Tento trend se v současné době již zpomaluje.

Přehledný vývoj záborů z ÚAP viz přiložená tabulka, ze které je patrné, že úbytek orné půdy koreluje s nárůstem zastavěných ploch a ostatních ploch. Zde je nutné upozornit na to, že nelze všechny ostatní plochy v reálu považovat za ekologicky nestabilní, protože v mnoha případech jsou pro výstavbu odejmuty celé plochy, mimo samotnou zastavěnou plochu pak ale zůstává část původního pozemku vedená jako ostatní plocha, která však je využívaná jako zeleň a má vyšší ekologickou stabilitu než původní pozemek orné půdy. Mimo to je z přiložené tabulky patrný nárůst ploch TTP, PUPFL a vodních ploch.

 

Sebehodnocení +1?

 Zábory ZPF jsou realizovány přednostně na půdách s nižší bonitou, případně jsou nové investice a projekty směrovány do ploch nevyužívaných. Největší část záboru v roce 2016 tvořilo rozšíření lomu, kterému není možné zabránit.

Hodnocení oponenta +1?

 Z přiložené tabulky vyplývá, že nedochází k zástavbě na dosud přírodním území,avšak zástavba je orientována na ornou půdu povětšinou horší bonity. Teprve v posledních dvou letech došlo k podstatnějšímu snížení záborů půd  I. a II. tř. bonity. 

Podstatné je upozornění, že nelze kategorii ostatní plochy hodnotit jako totálně přispívající k nestabilitě, neboť  pro výstavbu je odejmuta celá plocha, přičemž jen na části jsou pak zpevněné plochy, na části, vedené jako ostatní plocha však je zeleň, která má daleko vyšší ekologickou stabilitu, než původní orná půda. Doporučuji pro příští audity provést podrobnější rozčlenění např. pomocí GIS, neboť to bude mít vskutku vliv na výpočet KES a hlavně  ekologickou stabilitu území Jihlavy, zrovnatak jako vykazované zvýšení ploch trvalých trvních porostů, zahrad, PUPFL a vodních ploch.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Nová výstavba výrobních objektů bývá umisťována převážně v Areálu Tatra a v Průmyslovém parku Kopřivnice, které jsou součástí zastavěného území. Nová výstavba je možná také na dosud nevyužitých zastavitelných plochách v Průmyslovém parku Kopřivnice. V posledních létech bylo nově zastavěno pouze cca 4.400 m2.

Bytová výstavba probíhá zhruba z poloviny v zastavěném území a z poloviny na zastavitelných plochách. Výstavba v zastavěném území je výhodnější, neboť dopravní a technická infrastruktura je v dosahu staveniště. Příkladem jsou lokality ulice Horečkova a Duhová. Pokud se staví na zastavitelných plochách mimo zastavěné území, pak se jedná o lokality, které přímo navazují na stávající zástavbu (např. lokality ul. Západní, Severní, Sýkorec, Mniší).

V roce 2016 bylo v zastavitelných plochách realizováno 12 RD a v zastavěném území 12 RD, v roce 2017 (k 10.8.2017) 3 RD v zastavitelných plochách a 9 RD v zastavěném území.

Nově pořizovaný územní plán města si klade za cíl zmenšit rozlohu zastavitelných ploch pro bydlení z nynějších cca 120 ha na cca 70 ha. Zda-li se to podaří, bude známo počátkem roku 2019 po ukončení projednání a vydání územního plánu v orgánech města.

Sebehodnocení 0?

V současnosti je připravován nový územní plán, který by měl mj. provést aktualizaci ploch vhodných pro zastavění.

Hodnocení oponenta -1?

 Zatímní situace  nepřesvědčuje , že by byla, s výjimkou několika případů, upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce. Redukce zastavitelných ploch, ke které by snad mělo dojít po vydání územního plánu je sice podstatnější, ale zbývajících plánovaných 70 ha zastavitelných ploch je stále velká rozloha na město s 22 tisící obyvateli.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město Litoměřice upřednostňuje novou výstavbu, na nevyužitých případně špatně využitých pozemcích. Jako příklad lze uvést novou výstavbu v Želeticích - fa.JURIS s.r.o. .,Kabourek,EKOMONT atd. Veškeré výše uvedené obchodní i výrobní areály vznikají na zastavěných pozemcích bez vlivu na zemědělskou, nebo lesní půdu. Město Litoměřice připravuje revitalizaci bývalého pivovaru, kasáren Pod Radobýlem a kasáren Dukelských hrdinů. Některé pozemky města jsou však určeny dle ÚP na zástavbu RD, kde jde v současnosti o dlouhodobě zemědělsky nevyužívané pozemky - Miřejovická stráň.

+1

Ano, je upřednostňována výstavba v rámci brownfields oproti zelených plochám

2.2.7 Další indikátory k tématu
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Na Vysočině a v Jihlavě neznamenají invazní druhy významný problém. Z druhů, které se zde vyskytují, jde v malé míře o bolševník (jednotlivé kusy v zahrádkářských koloniích likvidované samotnými vlastníky či nájemci  pozemků), v blízkosti toků se pomístně vyskytuje netýkavka, nejedná se však o významné porosty. Nejviditelnějším invazním druhem je křídlatka, tu lze najít ve větší míře na dvou lokalitách o celkové výměře cca 10 a 14 m2.

 Koncepce péče o zeleň v Jihlavě i přírodě blízké plochy ve městě i jeho okolí je dlouhodobě zlepšována a je realizována s výhledem do dalších let.

Jedním z významných prostředků pro realizaci zeleně je o Ekologický fond města, ve kterém jsou soustřeďovány prostředky z odvodů za kácení dřevin v případech, kdy není možné nebo účelné přímo rozhodnutím stanovit náhradní výsadbu za pokácené dřeviny. Město tím řeší totální legislativní absenci trvající již od roku 1992 od doby platnosti zákona č. 114/1992 Sb.. Prostředky tohoto fondu jsou účelově vázány mimo jiné i na ošetření dřevn, realizaci netradičních prvků zeleně či podporu opatření ke zvyšování biodiverzity.

Důležitým článkem při osvěte v oblasti ekologcké výchovy a vzdělávání je i městem zřizovaná Zoologická zahrada, která sama o sobě dělá řadu vzdělávacích programů pro děti i dospělé. Její součástí je ale i centrum ekologické výchovy PodPovrechem, kde se celoročně konají vzdělávací akce pro veřejnost.

V areálu ZOO v sledovaném období došlo k realizaci velkého projektu ZOO pěti kontinentů a s touto akcí souvisela i řada kroků směřujících ke zlepšení stavu zeleně v areálu.

Jihlavská ZOO zejména prostřednictvím svého ekologického vzdělávacího centra PodPovrchem realizuje řadu akcí, seminářů a programů pro široké spektrum zájemců - jak děti a mladé lidi všech věkových kategorií, tak i pro dospělé. Více k těmto programům a činnosti ZOO lze najít v příloze - zprávě o činnosti ZOO Jihlava.

  • 2.2.A Invazní druhy rostlin
    0,0024 ha
Sebehodnocení 0?

 S invazními druhy nejsou v Jihlavě velké problémy.

Hodnocení oponenta +2?

Příliš skromné sebehodnocení. Zvláště v oblasti osvěty. Aktivity Jihlavské zoo a podpora ze strany města pro zoo a jeho aktivity  jsou příkladné.

Vzorem může být též městský ekologický fond, financovaný z odvodů za kácení dřevin, pokud není možná náhradní výsadba.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

V letech 2010 až 2012 bylo prováděno chemické ošetření porostů křídlatky v celkovém rozsahu 1,99 ha (na území města Kopřivnice, v rámci dotačního projektu ČSOP Salamandr). Od té doby se cílený monitoring invazních druhů neprovádí, ale výskyt se zjišťuje v rámci jiných šetření zejména orgánu ochrany přírody a ochrany zemědělského půdního fondu. Tak došlo i ke zjištění většího výskytu křídlatky na bývalé skládce KBV (za ČOV Kopřivnice) v rozsahu 0,2 ha. V letech 2015 a 2016 došlo k ošetření této plochy totálním herbicidem a k výraznému omezení výskytu. Další zjištěnou invazní rostlinou je netýkavka žlaznatá, vzhledem k malému výskytu se neprováděla likvidace této rostliny.

  • 2.2.A Invazní druhy rostlin

Odhad 2 ha (menší dílčí plochy kolem řeky Lubiny, část plochy bývalé skládky KBV a další menší plochy).

Sebehodnocení 0?

Rozsah ploch cca 2 ha rozptýlených podél řeky Lubiny nepředstavuje významný problém.

Hodnocení oponenta +1?

.Je důležité, že město se zabývá mýcením invazních rostlin. Nelze podceňovat  jejich šíření– i 2 ha byť složené z několika částí  jsou už dost velkou základnou pro šíření dále. Doporučuji též být na pozoru před netýkavkou žlaznatou, která se velmi šíří po tocích.

2.2.7* Další informace k tématu
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

V roce 2015 byl na celém území města proveden monitoring výskytu vytipovaných invazních druhů rostlin (křídlatka - všechny druhy, bolševník velkolepý, třapatka dřípatá, slunečnice hlíznatá, kolotočník ozdobný, pajasan žláznatý, loubinec - všechny druhy, javor jasanolistý, kustovnice cizí, zlatobýl obrovský - v případě větších ploch, zlatobýl kanadský - v případě větších ploch)

Monitoring byl jednou z aktivit projektu „Místní Agendou 21 a strategickým řízením k naplňování principů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel v Chrudimi“ a byl finacován z Programu švýcarsko - české spolupráce.

Z výsledků monitoringu vyplývá, že na území města se vyskytuje bolševník velkolepý, křídlatka česká, křídlatka japonská, křídlatka sachalinská, javor jasanolistý, pajasan žláznatý, kustovnice cizí, loubinec popínavý, třapatka dřípatá, slunečnice topinambur, zlatobýl kanadský. Z významných invazních druhů se vůbec nevyskytuje netýkavka žláznatá.  Situace je poměrně dobrá, nejčastěji se vyskytujícím se druhem je křídlatka česká a javor jasanolistý. Křídlatka česká se vyskytuje především jako doprovod řeky Chrudimky, méně i podél železniční  trati a jednotlivé menší  plochy byly nalezeny v okrajových částech města.  Javor jasanolistý byl vysazen v některých sídlištích, kde se i šíří. Vzhledem k tomu, že většina travnatých ploch je pravidelně sečena je výskyt náletu spíše vzácný.

Plochy s výskytem bolševníku velkolepého byly od roku 2006 sledovány a ošetřovány občanským sdružení Centaurea. Všechny historicky známé lokality byly zničeny. V roce 2015 byla nalezena jedna rostlina bolševníku na břehu Chrudimky. Jedná se zřejmě o nově zavlečená semena z výše ležící lokality v blízkosti řeky.   Zanikla i řada dalších lokalit, například slunečnice topinambur. V minulých letech byly zlikvidovány občanským sdružení Centaurea některé lokality křídlatek. Další byly zlikvidovány nebo utlumeny ve spolupráci s vlastníky pozemků. V místních částech (Markovice, Medlešice, Vestec, Topol a Vlčnov) je situace ještě lepší. Výskyty invazních druhů jsou zde  velmi vzácné.

Závěrem lze říci, že plochy  s výskytem invazních druhů rostlin nejsou velké, situace ve městě z tohoto hlediska dobra, zejména proto, že drtivá většina ploch na území města je udržována.

Plochy, kde byly invazní druhy zjištěny a jsou v majetku města budou postupně sanovány. V případě pozemků v soukromém vlastnictví bude sanace řešena s vlastníky.

příloha - Invazní rostliny CR - zpráva

  • 2.2.A Invazní druhy rostlin

Hodnota indikátoru 2.2.D:
javor jasanolistý – 250 dospělých stromů (převážně výsadba) a 1500 m2 plochy s náletem

slunečnice topinambur – 53 m2 na 6 lokalitách

loubinec popínavý – 170 m2 na 10 lokalitách

loubinec pětilistý - 30 m2 na2 lokalitách

zlatobýl kanadský – 7424 m2 ruderalizovaných ploch, kde se hojněji vyskytuje (celkem15 lokalit)

zlatobýl obrovský - 380 m2 s hojnějším výskytem druhu, 3 lokality

kustovice cizí – 20 m2 na 3 lokalitách

pajasan žláznatý – 20 dospělých stromů a 3 400m2 s výsadbou nebo náletem na 6 lokalitách

třapatka dřípatá – 1 trs s plochou asi 4m2

kolotočník ozdobný – asi 50 ks na 2 lokalitách

bolševník velkolepý – bodově cca 36 rostlin,
souvislá plocha 450 m2
křídlatka japonská – 1024 m2
křídlatka sachalinská – 26 m2

Sebehodnocení +2?

V současné době máme kompletně zmapován výskyt invazních druhů na území města a úpravu těchto pozemků budeme postupně řešit. 

Invazní druhy se nevyskytují na velkých plochách, vetšina pozemků na území města je pravidelně udržována.

Hodnocení oponenta +2?
Invazní druhy nejsou - ve srovnání s jinými lokalitami ČR - závažným problémem.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

K invazním druhům: na území města se vyskytuje křídlatka sachalinská.

Plochy s výskytem invazních druhů rostlin nejsou velké, situace ve městě je z tohoto hlediska dobrá, zejména proto, že drtivá většina ploch na území města je udržována.

Město Litoměřice nevidí problém s invazivními druhy na svém území. Pokud se jedná o křídlatku a bolševník, je jejich výskyt minimální a plně pod kontrolou. Pravidelným sledováním a údržbou je zebráněno jejich šíření.Co se týká akátu, jsou plochy jeho výskytu neustále průběžně snižovány, avšak na svazích svým kořenovým systémem zpevňují půdu a brání erozi. Na těchto plochách se jeho plochy nezvětšují.

Ekologická stopa městského úřadu

Poprvé byla ekologická stopa městského úřadu Litoměřice propočítána v roce 2007 s hodnotou 1,76 gha/obyvatel. V roce 2014 byla poprvé zpracována ekologická stopa celého města Litoměřice v rámci projektu MAESTRO (švýcarské fondy), hodnota ekologické stopy města Litoměřice (s daty roku 2013) činí 4,71 gha/obyvatel. Ze srovnání ekologické stopy města Litoměřice vyplývá příznivý výsledek ekologické stopy města, který je pod průměrem ČR a měst, které tento indikátor sledují.

Výpočet emisí CO2 pro zařízení a budovy majetku města

Výpočet emisí CO2 pro zařízení a budovy majetku města je k dispozici v rámci softwaru pro energetický management e-manažer, kde jsou emise CO2 přepočítávány na základě emisních faktorů za jednotlivé druhy energie. Aktuální hodnota za budovy a zařízení majetku města (včetně veřejného osvětlení) činí 12.900 tun CO2. Město má i nově vypočítanou uhlíkovou stopu celého města, která v roce 2014 (data za rok 2013) dosáhla hodnoty 5,65 tun CO2 ekv. Pokud srovnáme uhlíkovou stopu průměrného obyvatele Litoměřic s průměrem ČR (12,5 tun CO2 ekv.), je na tom město z hlediska produkce skleníkových plynů výrazně lépe.

Spokojenost s kvalitou životního prostředí

V rámci šetření evropských indikátorů udržitelnosti je měřena spokojenosti občanů s místním společenstvím v Litoměřicích 2007 - 2014 je měřena spokojenost s kvalitou životního prostředí:

rok 2007 - 6,9
rok 2011 - 6,0
rok 2014 - 6,9

Celkové výsledky na webovém odkazu http://zdravemesto.litomerice.cz//images/stories/file/indikatory_UR/Vysledky_LTM_A1_Spokojenost_2014.pdf

  • 2.2.A Invazní druhy rostlin

Hodnota indikátoru 2.2.D:

křídlatka sachalinská – 0,0054 ha (54 m2)

 

Ekologická stopa města je pod průměrem ČR a měst, které tento indikátor sledují

Město sleduje svou uhlíkovou stopu jak pro majetek města, tak i pro celkové město.

+2

invazní druhy na území města nepředstavují žádný problém, jejich výskyt je minoritní a nedochází k jejich šíření

2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Zvyšování výměry půdy s certifikovaným zemědělstvím, resp. výměry certifikovaných lesů a lesů s přirozenou druhovou skladbou v Chrudimi stagnuje. Příčinou je nízká atraktivita certifikace pro zemědělce i vlastníky lesů. Pozitivní změnu sice může přinést osvěta, nicméně její dopady se - vzhledem k nastaveným podmínkám v ČR - významně neprojevují. Eroze půdy není v Chrudimi zásadním problémem, tato problematika však bude mj. zahrnuta do připravované Strategie adaptace na klimatickou změnu. Problematika výstavby na zemědělské půdě by vysvětlena v rámci jednání oblasti "územní rozvoj" a postup byl akceptován. V této oblasti lze konstatovat posun od posledního auditu.
Doporučení pro příští sebehodnocení: vzhledem k využitelnosti stanovených indikátorů bude účelné o jejich případné úpravě diskutovat. Dále musí být nadále sledováno využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího auditu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Sebehodnocení +1?

Vzrostla výměra ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství i počet subjektů takto hospodařících.

Fakticky se zvětšila výměra lesů ve správním obvodu.

Zvýšil se podíl lesů s přirozenou druhovou skladbou.

 

Hodnocení oponenta +2?

Město v této oblasti vykazuje některé velmi dobré výsledky, např. v růstu rozlohy půdy s certifikovaným ekologickým  zemědělstvím a taktéž s certifikovaným lesním hospodařením dle PEFC.Co se týče zemědělského půdního fondu, klesají již třetí triádu zábory kvalitní půdy I. a II. bonity  povětšinou na zástavbu a liniové stavby, bude však potřebné pokračovat v trendu ochrany zemědělské půdy I. a II. bonity. Z plánovaných aktivit je velmi důležité, že město uvažuje o adaptační strategii, která bude zahrnovat i protierozní opatření a v rámci ORP i o územní studii krajiny.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Sebehodnocení 0?

Město nemá přehled o tom, zda-li jsou na jeho území plochy s certifikovaným zemědělstvím. V oblasti lesního hospodářství však mají Lesy města Kopřivnice o rozloze 161 ha PEFC certifikaci. Přes svažitost pozemků, zejména v okolí zdejších kopců, žádné významné problémy s erozí půdy nejsou. Důvod je zřejmý, většina těchto pozemků má charakter TTP nebo to jsou PUPFL.

Hodnocení oponenta 0?

Na území města nejsou  plochy certifikovaného ekologického zemědělství,město by do budoucna mělo mezi zeměděklci takový udržitelný způsob zemědělství mezi zemědělci propagovat. Taktéž bude potřeba se více zabývat   erozi na zemědělské půdě,  při postupujících klimatických změnách mohou být ohroženy i méně svažité pozemky.  Plánovaná protierozní vyhláška a adaptační strategie by měly být implementovány co nejdříve, aby mohlo dojít k realizaci adekvátních protierozních opatření.  Rozloha lesa se nezměnila, do budoucna by větší rozloha napomohla k větší ekologické stabilitě území města. Kladem je, že velká část lesa ve vlastnictví města je certifikována dle systému PEFC. Pro ještě udržitelnější lesní hospodaření lze doporučit certifikaci dle systému FSC

Zábory nejkvalitnější zemědělské půdy I. a II. tř. kvality jsou v posledních dvou letech nízké, oproti tomu však  plánované plochy k zástavbě dle územního plánu jsou daleko vyšší, při úpravách územního plánu by bylo potřebné tyto plochy podstatně  zredukovat. Zároveň by v nejbližším budoucnu bylo potřebné odstranit nejasnosti ohledně výměr  jednotlivých tříd kvality půd - disproporce s celkovou rozlohou v údajích  z GIS a z ČSÚ.  

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
2.3.1 Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a/nebo s respektováním zásad správné hospodářské praxe? Jedná město se zemědělci s cílem podpořit zvýšení počtu certifikovaných hospodářství?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Podle informací, které jsou dostupné na portálu www.eagri.cz  nejsou ve správním obvodu města zemědělské pozemky s certifikovaným zemědělstvím.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Doporučujeme jednat se zemědělskými subjekty s cílem podpořit šetrné hospodaření.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

K datu 1.12.2008 hospodařil v systému EZ v rámci obvodu Jihlavy pouze Josef Sklenář na výměře 325 ha.

Celková obhospodařovaná zem. půda na území Jihlavy: 3 180 ha

V režimu EZ, event. v přechodném období je na území Jihlavy obhospodařováno 375,55 ha zem. půdy, tj. cca 11,8 %.

Z toho Josef Sklenář 340,49 ha, ostatní 35,06  ha .

Ostatní uživatelé: Jan Rychtecký (Jiřín), Marie Kříbalová (Černá), Stanislava Rychtecká (Kozlov), Jaroslava Zelená (Brtnice), Ústav pro strukturální politiku v zemědělství, a.s. (Měřín)

Město v tuto chvíli aktivně se zemědělci o zvášení výměry certifikovaného zemědělství nejedná, zejména proto, že pro tento typ hospodaření již není v katastru města moc vhodných pozemků. Množství takto hospodařících zemědělců a výměra pozemků, na nichž se hospodaří dle zásad správné hospodářské praxe však narůstá i v okolí města, zejména v oblasti, kde se nachází zdroje pitné vody pro město (okolí VN Hubenov).

 

Sebehodnocení 0?

 Počet zemědělců hospodařících na principu respektování správné hospodářské praxe mírně roste.

V režimu EZ, event. v přechodném období je na území Jihlavy obhospodařováno 375,55 ha zem. půdy, tj. cca 11,8 %.

Hodnocení oponenta +2?

V ploše výměry zemědělské půdy s certifikovaným zemědělstvím dosahuje město Jihlava výborný výsledek 11,8 %. Adekvátní je též vysvětlení, že na území města už není o mnoho více vhodných pozemků pro ekologické zemědělství, přesto by bylo vhodné propagovat certifikaci na zbývajících vhodných pozemcích.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Na území Kopřivnice nehospodaří podle databáze eAgri žádný certifikovaný ekologický zemědělec.

Výměra zemědělské půdy se zásadou správné hospodářské praxe se pravděpodobně nezvýšila. Většina zemědělské půdy je již zahrnuta do dotačního systému a z toho plyne, že je respektována správná hospodářská praxe. Hospodaření v souladu se zásadami hospodářské praxe je jednou z podmínek pro získání dotací (konzultováno s pracovníkem SZIF Nový Jičín).

Sebehodnocení -1?
Hodnocení oponenta -1?

Bylo by potřebné při jednáních se zemědělci propagovat certifikované ekologické zemědělství, zvláště když na území města zatím není nikdo takový evidován a když dle  odpovědi u návodné otázky 2.3.3 je uvedeno, že ve spolupráci s místními zemědělci byla vytvořena adaptační  strategie , včetně podpory udržitelného hospodaření na zemědělské půdě.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Na území města se nenachází žádné plochy na kterých by bylo provozováno ekologické certifikované zemědělství. V současné době není na území města žádná zemědělská farma, která by provozovala ekologické certifikované zemědělství.

Ve správním obvodu města nejsou zemědělské pozemky s certifikovaným zemědělstvím.

-2
2.3.2 Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Na území města došlo ke zvýšení výměry lesů a zároveň i ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou. V severní čísti města byly prováděny výsadby lesa na pozemcích, které byly dříve vedeny jako trvalý travní porost. Přímo na katastrálním území města se nalézá 36,83 ha lesa. Dle kategorizace lesa je 47% lesů zvláštního určení a 53% ha lesů hospodářských.

  • 2.3.A* Plocha certifikovaných lesů (FSC, PEFC) + lesů zvláštního určení / celková plocha lesů

Hodnota indikátoru 2.3.A:

85%

Plocha lesů zvláštního určení/celková plocha lesů:
Hodnota indikátoru: 47%

 

+2

Ve sledovaném období došlo ke zlepšení situace zvýšením plochy o 1,8 ha.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Co se týká podílu kategorie lesů zvláštního určení a podílu lesů certifikovaných, jedná se z větší části o vzájemný překryv ploch. V k.ú. Chrudim jsou lesy v majetku města Chrudim na ploše 123 ha zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační. V k.ú. Topol je část lesů v majetku soukromých osob, ČR i města Chrudim zařazena do lesů zvláštního určení z důvodu existence PR Habrov. U lesů certifikovaných systémem PEFC se jedná o lesy v majetku města Chrudim a ČR.

V souvislosti s novým auditem byly přezkoumány plochy lesů certifikovaných a lesů zvláštního určení, bylo zjištěno, že nedošlo ke změnám. Indikátor zůstává stejný.

  • 2.3.A* Plocha certifikovaných lesů (FSC, PEFC) + lesů zvláštního určení / celková plocha lesů

Hodnota indikátoru:
2012: 87%
- plocha lesů zvláštního určení/celková plocha lesů: 84%

2015: Hodnota indikátoru zůstává stejná

Sebehodnocení 0?

Lesy v majetku města Chrudim, které tvoří většinu plochy lesů na území města, jsou certifikovány systémem PEFC a zároveň zařazeny do lesů zvláštního určení.

K ochraně půdy a erozi: po vyhodnocení  období 2012 - 2015 konstatujeme, že nedošlo k zásadnímu zhoršení situace. Byla zjištěna jedna erozně ohoržená lokalita, která se v současné době intenzivně řeší.

Hodnocení oponenta 0?
Výměra lesů na území města se nezvyšuje. Zvyšování výměry certifikovaných lesů naráží na nízkou atraktivitu certifikace pro soukromé vlastníky. V rámci osvěty je možné s vlastníky lesů o možnostech certifikace dále jednat. Ve sledovaném období se sice eroze projevila, nicméně v nevýznamném rozsahu - je však potřeba vzít v úvahu vliv klimatické změny v budoucnu a problematiku eroze hodnotit i v rámci připravované Strategie adaptace na klimatickou změnu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Celková evidenční výměra PUPFL se zvýšila jen málo (cca o 2,5 ha), ale prakticky přibylo lesních pozemků mnohem víc. V mnoha případech jsou jako PUPFL vedeny pozemky, jež lesem ve skutečnosti nejsou, takže se postupně tyto pozemky vyřazují z kategorie PUPFL a jsou dále vedeny jako ostatní plocha, často se způsobem využití „zeleň" a je o ně jako o veřejnou zeleň pečováno (např. pozemek u kapličky v Heleníně, svah nad ulicí Romana Havelky a pod.). Na druhou stranu dochází k zalesnění pozemků, čímž výměra PUPFL zase stoupá. Z největších zalesněných ploch ve sledovaném období je vhodné jmenovat např. zalesnění 1,7 ha v k. ú. Pančava, které provedlo statutární město Jihlava na základě výstupů z provedené komplexní pozemkové úpravy v tomto k. ú. Na erozně ohrožených pozemcích, dále pak zalesnění v k. ú. Bedřichov, Popice, Horní Kosov, Pístov a řadě dalších, jejichž celková výměra přesáhla ve sledovaném období 16 ha. Nově zalesňované plochy, stejně jako plochy při obnově porostu (viz další bod) mají díky podílu  25-30% MZD vyšší ekologickou stabilitu.

Město nemá ve svém správním obvodu lesy zvláštního určení, ani lesy rekreační, nejsou, kvalita lesů je však vysoká, o čemž svědčí ne jen jejich certifikace, ale  i zařazení velkých lesních celků mezi lokality soustavy NATURA 2000 (viz kapitola 2.2.2.)

Město jako vlastník lesů má všechny lesy, které jsou ve správě společnosti Správa městských lesů Jihlava, spol. s. r. o. vertifikovány v systému PEFC. Celkem se jedná o 3688 ha lesů. Z toho ve správním obvodu Jihlavy se nachází 1113 ha certifikovaných lesů.

Dále pak mají lesy certifikované v systému PEFC LČR (cca 337 ha) a LD Štoky, v němž má město rovněž podíl (celkem cca 728 ha). Podrobnější údaje viz přiložená tabulka.

Velká pozornost je věnována i problémům vyvolaným klimatickými změnami, zejména kalamitním škůdcům (kůrovec), kdy město iniciovalo a pracovníci magistrátu následně vytvořili aplikaci pro odborné lesní hospodáře, do které jsou zaznamenávány výskyty kůrovce, provedená opatření a další nutné kroky. Díky tomu se daří rychleji odstraňovat problematické stromy a brání se tím dalšímu šíření škůdců. Aplikace evidence kůrovce je nástroj, kterým je tabulkově a graficky evidována kůrovci napadená dřevní hmota ke konkrétní porostní skupině. Po přihlášení má pověřený odborný hospodář k dispozici mapový projekt s vrstvami lesních hospodářských osnov, leteckých snímků a katastrální mapou včetně nahlížení do evidence katastru nemovitostí. Vyplněním několika políček (číslo porostu, katastrální území, parcelní číslo, jméno, adresa a výše napadené dřevní hmoty) do vkládacího formuláře je aplikací evidována napadená porostní skupina v tabulkové evidenci a zároveň automaticky prokreslena do přehledného mapového projektu. Lesní hospodář má možnost tisku výzvy vlastníkům lesa v předdefinovaném textu s automatickým vyplněním dříve vložených informací.  Aplikace umožňuje přístupy ve čtyřech úrovních: 1) odborný lesní hospodář, 2) státní správa lesů (ORP), 3) lesní správy, 4) státní správa lesů (krajský úřad).  Z jednotlivých úrovní lze dělat tabulkové výstupy se sumarizacemi, popř. mapové vrstvy. Pokud odborný lesní hospodář vkládá data průběžně, má státní správa lesů k dispozici aktuální data v kanceláři i na mobilním zařízení v terénu.

 

Sebehodnocení +1?

 I když nepřibývá výrazně evidenční výměra PUPFL, fyzická výměra se zvyšuje a zvyšuje se kvalita lesních porostů na území města (viz popis v textu).

Hodnocení oponenta +2?

Došlo vskutku ke zvýšení výměry pozemků určených  k plnění funkcí lesa, a hlavně těch, kde vskutku lesa přibylo, aniž by formálně tak byly evidovány.  Důležitá je též kvalita lesů, nutno vyzdvihnout, že na území Jihlavy jsou lesy certifikovány  i u dalších vlastníků či správců. O kvalitních lesích napovídá i to, že část jich je součástí evropské soustavy Natura 2000. Jako prvek hodný následování je i vytvoření aplikace evidence kůrovce.

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

V posledním období nedošlo ke zvýšení výměry lesních pozemků, stále zůstává plocha 161 ha certifikovaných lesů (certifikát PEFC) a 82 ha lesů zvláštního určení. Jsou to lesy v majetku města Kopřivnice.

Celková plocha lesů činí 440,65 ha.

Všechny lesy v majetku města jsou certifikovány. Rozšíření se může dít pouze nákupem nového majetku. Žádný pozemek ke koupi však v současnosti není v jednání. Změny druhu pozemku jsou plně v kompetenci vlastníka, podpora změny na pozemky určené k plnění funkcí lesa je prováděna ze strany státu. Město se do této podpory aktivně nezapojuje

Sebehodnocení 0?

V lesích není žádný závažný problém k řešení (pouze lokální se způsobem hospodaření soukromého vlastníka lesa na Bílé hoře).

Hodnocení oponenta 0?

K zvýšení výměry lesa nedošlo, což je škoda i z hlediska ekologické stability území. Na druhé straně je třeba ocenit, že část lesů v majetku města je certifikovaných v systému PEFC. Jako město pokročilé v MA 21 by Kopřivnice mohla zvážit zavedení certifikace dle systému FSC, který je náročnější a měl by vést k více udržitelnému lesnímu hospodaření. 

2.3.3 Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Zásadní problémy s erozí půdy ve městě nejsou, zemědělské pozemky v okolí města jsou převážně rovinaté, svažité pozemky v údolí Chrudimky (pod Střeleckou ulicí a nad ulicí Pod Kopcem jsou porostlé vegetací a k erozi prakticky nedochází).

V roce 2015 došlo k erozní události v lokalitě Stromovka, kdy při přívalových došlo ke splavení ornice z pozemků na ulici Malecká a zaplavení části sídliště. Věc byla řešena s uživatelem největší části pozemků, kterých se to týkalo. Zároveň bylo provedeno posouzení erozní ohroženosti zemědělských pozemků v lokalitě. Posouzení provedl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.. vyplývá z něho, že některé pozemky v lokalitě jsou erozně ohrožené a je nutné přijmout agrotechnická opatření, která erozi omezí. S uživatelem pozemků bylo dohodnuto, že nebude vysévat širokořádkové plodiny. V současné době se zpracovává projekt poldru, který by měl řešit zpomalení odtoku vody z pozemků a omezit i erozi.

Při zpracování Strategie adaptace na klimatickou změnu bude řešeno i vytypování lokalit, kde je zvýšené riziko eroze půdy.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Ve sledovaném období se sice eroze ojediněle projevila, nicméně v rozsahu, který není z hlediska celého města významný. Je však potřeba vzít v úvahu vliv klimatické změny v budoucnu a problematiku eroze hodnotit i v rámci připravované Strategie adaptace na klimatickou změnu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Ve městě nejsou žádsné plošně výrazné problémy s erozí půdy. I přesto se město snaží případné místní problémy, které vznikají například při přívalových srížkách, průběžně řešit. Město iniciovalo realizaci komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Pančava, kde docházelo k erozi zemědělské půdy. KPÚ navrhly opatření, která jsou zde postupně realizována. Hlavním opatřením je zatravnění pozemků s vyšším sklonem, budování mezí a průlehů pro zpomalení odtoku dešťových vod. Po realizaci opatření bude možné odbahnit vodní nídrž Stará plovárna v současnosti zanášenou sedimenty z eroze půdy. Tím se zvýši retenční potenciál nádrže. Realizace odbahnění je však pouze v kompetenci vlastníka, kterým je Česká republika, správcem pak je podnik Povodí Moravy, s. p..  Realizace opatření bude ukončena do konce roku 2017 (většina opatření je již realizována), následně pozemky převezmě do své správy město.

Dále pak docházelo v posledních letech (po vybudování obchvatu městské části - dříve se zde problémy nevyskytovaly) k erozi v k. ú. Heroltice, zde byla hospodařícím subjektům předepsána opatření k úpravě hospodaření na zemědělské půdě, jejichž cílem je omezit další erozi. Jedná se zejména o úpravu hospodaření, výsev protierozních pásů, vynechání erozně problematických rostlin (brambory, kukuřice). V současnosti zde již problémy nejsou.

V k. ú. Heroltice se připravuje i výstavba zpevněné plochy letiště (plochou púrochází evropské rozvodí) a jako opatření k předcházení vzniku bleskových povodní a následné eroze jsou zde navrženy zasakovací průlehy.

Protierozní opatření úzce souvisí na mnoha místech s realizací protipovodňových opatření zejména ve smyslu opatření ke zpomalení odtoku dešťové vody z území (viz kapitoly výše). Město prosazuje tato opatření při realizaci nových developerských projektů i vlastních projektů. Do budoucna by město chtělo zpracovat strategii adaptace na klimatické změny, která by v sobě zahrnovala v duchu výše uvedeného i protierozní opatření a jako ORP i územní studii krajiny, jejíž hlavní součástí by byl i návrh opatření proti erozi a adaptační strategie.

 

Sebehodnocení 0?

 Vzhledem k charakteru území města a způsobu využité pozemků zde nejsou významné problémy s erozí. Na lokalitách, kde byly tyto problémy v minulosti zaznamenány, jsou postupně realizována protierozní opatření.

Hodnocení oponenta +1?

. Město Jihlava  vskutku realizovalo protierozní opatření. Je potřeba ocenit, že  uvažuje o integrované strategii adaptace na klimatickou změnu, obsahující i protierozní opatření, a jako ORP i územní studii krajiny.

 

 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Při přívalových deštích dochází v některých svažitějších lokalitách (Benčák) k odplavení části orniční vrstvy z horních částí pozemků do částí dolních. Problémy jsou však jen lokální a malého rozsahu. Zemědělci, kteří čerpají dotace od státu, mohou na erozně ohrožených pozemcích používat při obhospodařování půdoochranné technologie. Oproti předchozímu hodnocení nedošlo ke změně.

Obecně je možné konstatovat, že díky dotační politice krajského úřadu dochází v lesích drobných vlastníků a obcí k nárůstu výměry porostů s významným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin.

Obec nepřijala a nepodpořila protierozní opatření. V erozně ohrožených lokalitách je hospodaření navrženo s půdoochrannými technologiemi. Žádná technická protierozní opatření nejsou navrhována. Problémy jsou malého rozsahu. Připravuje se protierozní vyhláška, proto v budoucím hodnocení by mohlo dojít ke změně.

Sebehodnocení +1?

V současnosti není žádný zásadní problém, stav by se však mohl změnit v souvislosti se změnou klimatu. V návrhové části adaptační strategie je proto jedna oblast (zpracovaná ve spolupráci s místními zemědělci) věnována této problematice (Zelená infrastruktura a půda, Z2 Podpora udržitelných forem hospodaření na zemědělské půdě).

Indikátor byl zpracován dle Metodiky hodnocení udržitelných měst 2017.

Hodnocení oponenta +1?

Je dobré, že do budoucna je s erozí počítáno v strategii adaptací, zatím však konkrétní řešení  protierozních opatření nebyla městem podporována. Nelze než doporučit  vzhledem k postupujícím klimatickým změnám, aby připravovaná erozní vyhláška plně zahrnula opatření v adaptační strategii města a taktéž z Akčního plánu adaptací na změnu klimatu, který přijala vláda.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Zásadní problémy s erozí půdy ve městě nejsou, zemědělské pozemky v okolí města jsou rovinaté v jižní části města a , svažité v severní části města jsou porostlé vegetací a k erozi prakticky nedochází. Pro řešení vodní eroze na Kamýckém potoce bly dohodnuty postupy zemědělského obhospodařování pozemků s jejich vlastníky i nájemci tak, aby byla minimalizována rizika vodní eroze v případě přívalových dešťů. V novém parku na Miřejovické strání byly realizovány záchytné hrázky pro eliminaci negativního působení přívalových dešťů.

+1

Na území města nejsou významnější problémy s vodní ani větrnou erozí, a proto město doposud nepřistoupilo k přijímání souvisejících opatření.

polohou města z hlediska množství srážek, které jsou nižší než je průměr ČR . Zdroj - Atlas krajiny ČR , MŽP 2009.

2.3.4 Chrání obec zemědělský půdní fond?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Jihlava formou ÚPD i v případech kauzálních rozhodnutí omezuje zábory půdy v I. a II. třídě ochrany. Ve sledovaném období byly zábory v tomto rozsahu (jedná se o reálné zábory pozemku dle metodiky):

Zábory zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany:
2008 – 46.647 m2 trvale + 5813 m2 dočasně

2009 – 10.117 m2 trvale + 2 m2 dočasně

2010 – 451 m2 trvale + 612 m2 dočasně

2011 – 23.658 m2 trvale

2012 – 17.507 m2 trvale + 8 m2 dočasně

2013 – 11.072 m2 trvale

2014 – 15.474 m2 trvale

2015 - 2.991 m2 trvale

2016 - 2.830 m2 trvale, z toho ale 2287 m2 bylo na rozšíření lomu ve schváleném dobývacím prostoru)

Přehled je zde za období od vstupu Jihlavy do NSZM, protože za toto období je audit zpracován. Nadále bude trend sledován v doporučených tříletých intervalech.

  • 2.3.A Zábory zemědělské půdy
    0,00322 % (podíl záborů ZP v I. a II. třídě ochrany k celkovému území města)

 Celková výměra rozlohy města aktuálních hranic k.ú. je 87 867 792,634 827 m2, takže 8 786,79 ha. Realizované zábory jsou tedy pouze zlomkem procenta - za rok 2016 je to 0,00322% rozlohy města

Sebehodnocení +1?

 Zábory půdy vysoké bonity jsou omezovány.

Hodnocení oponenta +1?

 Trend záborů ZPF v I. a II. třídě bonity vykazuje vskutku výrazný pokles: v r. 2008-2010 byl úbytek cca 56.800 m2, v r. 2011-2013 cca 52.000 m2 a za poslední triádu 2014-2016 cca 21.000 m2 púdy I. a II. bonity, na jihlavsku tak vzácné. Právě proto však bude potřebné i nadále zábory omezovat.

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Na území města Kopřivnice (včetně místních částí) je 1578 ha zemědělské půdy. Rozdělení do tříd ochrany - data z GIS filtrovaná podle tříd ochrany (1. - 5.) vykazují však značnou chybu (cca 600 ha), kterou se nepodařilo zjistit a odstranit tak, aby data byla kompatibilní s celkovou výměrou zemědělské půdy podle dat ČSÚ. Údaj proto nelze považovat za správný.

  • 2.3.A Zábory zemědělské půdy

V roce 2015 byly povoleny jen 2 RD ve II. třídě – zábor 499 m2/7041.986 m2 = 0,007%.

V roce 2016 bylo povoleno ve II. třídě ochrany 5 RD, 2 parkoviště, 1 cyklostezka, 1 chodník + rozšíření silnice – zábor 3262 m2/7041.986 -=0,046%.

Indikátor byl zpracován dle Metodiky hodnocení udržitelných měst 2017.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

Uváděné zábory v r. 2015 a 2016 jsou relativně nízké, je to však v kontrastu se záměry územního plánu, které jsou mnohanásobně vyšší.

Obrovský rozdíl mezi údaji ČSÚ a hodnotami zjištěnými z GIS bude potřebné objasnit nejspíše v terénu, mělo by to být úkolem do dalšího období. Jednou z možností je, že se liší reálný stav v terénu od vykazovaného stavu, který může být zastaralý.

2.3.3* Došlo ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou na celkové výměře lesů na správním území obce?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Oproti minulému auditu nedošlo ke změně  výměry lesů na území města nedošlo ani ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou. Na území města je celková plocha lesů 162 ha, která je už řadu let prakticky stejná. Z celkové výměry lesa je 83% v majetku města Chrudim, 13% v majetku soukromých osob a 4% v majetku ČR.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?
Pro zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou platí totéž, jako v případě certifikace lesů.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město Litoměřice přitom vlastní celkově 529,57 ha lesů avšak převážná část těchto lesů se nalézá mimo jeho katastrální území. Na katastrálním území města se nalézá pouze 8,2 ha lesa v jeho majetku. Tyto lesy jsou z 36 % jehličnaté (převládá smrk a modřín) a z 64 % lesy listnaté (převládá dub a buk).

0

Nedošlo ke zvýšení výměry.

2.3.5* Další informace k tématu
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Zábor zemědělské půdy (ZPF)

Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání.

Převážná část půd v řešeném území je v daném klimatickém regionu vysoce produkční, zařazená do I. a II. třídy ochrany, případně středně produkční - III. třídě ochrany.

I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy zaujímají celou jižní část řešeného území, konkrétně Želetice a okolí obce Mlékojedy.

II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy se vyskytují v těsné návaznosti na zástavbu Litoměřic hlavně ve východní a severní části území.

III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu, se nachází pouze v malých výměrách v západní části města v oblasti Miřejovice.

Převažujícím půdním typem území jsou velmi úrodné hnědozemě až hnědozemní černozemě, dále černozemě modální či karbonátové, černozemě luvické, černozemě spraších.

Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou převážně situovány na půdách vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídy ochrany), protože správní území města Litoměřice je převážně tvořeno těmito kvalitními půdami. Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města.

Územní plán navrhuje ve správním území Litoměřice ke změně funkčního využití celkem 109,52 ha pozemků, z toho 97,64 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, a to 80,81 ha pro stavební funkce a 28,71 ha pro nestavební funkce.

Zábor ZPF

Navržené rozvojové stavební plochy Z toho zábor ZPF Z toho zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany Z toho zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany Navržené rozvojové stavební plochy Z toho zábor ZPF Z toho zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany Z toho zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany

  • 2.3.B* Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše
  • 2.3.A Zábory zemědělské půdy

Hodnota indikátoru 2.3.B:

Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše se v posledních několik let prakticky nemění.

Hodnota indikátoru 2.3.C:

V roce 2013 bylo vyjmuto ze ZPF 5744m2 půdy o třídě ochrany I.aII. což je 0,25% z celkové výměry ZP v I.a.II.třídě . V roce 2014 bylo vyjmuto ze ZPF 621m2 půdy o třídě ochrany I.aII. což je 0,027% z celkové výměry ZP v I.a.II.třídě. Vztaženo k celkové výměře ZP v I.a II.třídě v zastavěném a zastavitelném území města.

 

Informace lze ověřit z podkladů ÚP a dále z statistických údajů státní správy ochrany ZPF.

 

+1

Celkově lze říci, že klesá podíl záborů ZP v I.a II.třídě bonity, neboť došlo při úpravě ÚP ke snížení nároků na zábory I.a II. bonity z 72% na 67,8 %. Dále se snížila intenzita nové výstavby na Miřejovické stráni. A z důvodu připravovaného rozšíření aktivní zóny záplavového území dojde patrně i k úpravě ÚP v Želeticích

Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zasavitelné ploše je stabilní . Nová výstavba na volných pozemcích probíhá výhradně v zastavitelném území. V zastavěném území je stávající výstavba tak hustá, že nové plochy k zastavění prakticky nejsou. Místa, která by bylo možno zastavět v zastavěném území jsou mnohdy zastavitelná velmi problematicky např. z důvodu památkové péče ale i z důvodu odporu veřejnosti proti zhušťování výstavby. Např. nezastavěná plocha po zlikvidované čerpací stanici Na Kocandě. Tento trend je dlouhodobý.

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Nový územní plán města schválilo Zastupitelstvo města dne 11.11.2013 usnesením č. Z/78/2013 a nabyl účinnosti dne 28.11.2013. Zařazení půd do tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) je z hlediska územního plánování určující pro jejich následné efektivní využívání. Převážná část půd v řešeném území je v daném klimatickém regionu vysoce produkční, zařazená do I. a II. třídy ochrany, případně středně produkční - III. třídě ochrany. Od 1.4.2015, kdy platí novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zeměděslkého půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů se zpřísnila ochrana pozemku v I. a II. třídě ochrany a do budoucna bude další rozšíření rozvojových ploch na tyto půdy komplikované.

Následující text vychází z odůvodnění projektanta v územním plánu (celý územní plán je na stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/uzemne-planovaci-dokumentace/chrudim.html

I. třída: bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tyto půdy zaujímají celou severní část řešeného území, konkrétně o okolí obcí Vestec, Medlešice a Topol.

II. třída: zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy se vyskytují v těsné návaznosti na zástavbu Chrudimi ve střední, jižní a jihozápadní části území.

III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu, se nachází pouze v malých výměrách v nejjižnější části území v oblasti Podhůry, Převažujícím půdním typem území jsou velmi úrodné typické hnědozemě až hnědozemní černozemě, dále černozemě modální či karbonátové, černozemě luvické, černozemě arenické na mělkých spraších.

Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou převážně situovány na půdách vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídy ochrany), protože správní území města Chrudimi je převážně tvořeno těmito kvalitními půdami. Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města. Územní plán navrhuje ve správním území Chrudim ke změně funkčního využití celkem 493,33 ha pozemků, z toho 431,73 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, a to 295,37 ha pro stavební funkce a 136,36 ha pro nestavební funkce.

Územní plán navrhuje v Chrudimi lokality záboru zemědělské půdy pro:

  • bydlení
  • občanské vybavení
  • plochy smíšené
  • výrobu
  • rekreaci
  • technickou infrastrukturu
  • dopravní infrastrukturu
  • plochy systému sídelní zeleně
  • veřejná prostranství
  • plochy přírodní (územní systém ekologické stability)
  • plochy lesní
  • plochy vodní a vodohospodářské

Správní území města Chrudim je převážně tvořeno kvalitními půdami vysoké agronomické kvality (v I. a II. třídě ochrany). Uplatnění požadavku na striktní ochranu těchto půd by ve svém důsledku znamenalo znemožnění stavebního rozvoje města.

Návrhové plochy jsou v ÚP přednostně situovány v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území tak, aby co nejméně narušovaly organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací.

Velká část navrhovaných lokalit pro bydlení a dopravu je již územně připravena a územní plán města je přebírá úplně nebo omezeně (na př. Stromovka a Skřivánek II, Vlčí Hora a lokalita Na Špici, Píšťovy, silniční obchvaty).

Proto je zábor ZPF v územním plánu vysoký. Rozsáhlé jsou i návrhové plochy přírodní pro ÚSES, zejména v nivě řeky Chrudimky. Je zde navržena také rekreace na plochách přírodního charakteru – na těchto plochách by mělo postupně dojít k vyššímu podílu zatravnění a doplnění liniové zeleně podél řeky Chrudimky a kolem cestní sítě, znamená to ale převážně pouze změnu kultury. Tyto plochy jsou zdůvodnitelné nejen ochranou přírody, ale i faktem, že správní území města je mimo zástavbu silně zorněno a ploch zeleně je málo. Lesů je pouze cca 5%.

Územní plán v maximální míře navrhuje zastavění doposud nezastavěných pozemků v zastavěném území města a jeho místních částí, tím respektuje požadavek na kompaktnost sídel. Snaží se zabránit výstavbě rodinných domů v „rozptylu“. Není navrženo úplné propojení města Chrudim s městem Slatiňany ani s obcí Sobětuchy a nenavrhuje se zástavba rodinných domů bez vazby na sídlo.

Pro zdůvodnění záboru zemědělského půdního fondu je důležitá i skutečnost, že navrhované rozvojové plochy v severní části města vyplňují prostor mezi stávající zástavbou a navrženou komunikací propojující ulice Pardubická a Dašická (do doby vybudování přeložky silnice I/17 severně města odlehčí toto propojení stávající přetížený městský okruh v ulicích Poděbradova a Tovární).

V jihovýchodní části města jsou k zástavbě navrženy plochy bezprostředně navazující na silnice I/17 a II/340 v prodloužení ulice Novoměstské (jedná se o příjezdovou trasu do města z mimoúrovňové křižovatky na obchvatu I/37). Plochy jsou z hlediska urbanistické koncepce řešení města a koncepce řešení dopravy zásadní.

Územní plán dále navrhuje přestavbu a dostavbu areálů, které jsou buď opuštěné (brownfieldy - vojsko, zemědělská výroba), nebo byly vyhodnoceny jako stavebně či morálně dožívající.

Územní plán posoudil také potřebu nových ploch pro výrobu. Jelikož nejsou stávající průmyslové zóny ve městě stále plně obsazeny, nenavrhuje nové plochy pro průmyslovou výrobu při ulici Dašické, tak jak bylo navrženo v ÚP VÚC Pardubického kraje (tyto plochy jsou zakresleny pouze jako územní rezerva). V návrhu ÚP ale musely být respektovány plochy pro rozvoj výroby a občanského vybavení komerčního typu ve vazbě na areál Transporty, které již město Chrudim vykoupilo. Z urbanistického hlediska je koncepčně potřebné zajištění ploch pro komerční občanskou vybavenost na budoucích hlavních přístupových komunikacích do města z obchvatů silnic I. třídy – ulice Dašická a ulice Novoměstská.

Nemalá část zemědělské půdy je zabírána pro dopravní infrastrukturu celostátního i regionálního významu (navrhovaná trasa železnice Chrudim – Pardubice, silniční obchvat I/17 a plochy s dopravními tahy související). Zábor pro železnici není vyčíslen v rozsahu celého zakresleného koridoru, je odvozen z varianty řešení trasy v zářezu. Zábor pro obchvat silnice I/17 je řešen v koridoru o šířce 25 m, pokud nebylo nutno přidat zbytkové plochy (nad Transportou). Zábor pro obchvat silnice I/37 není vyčíslen z důvodu vynětí v rámci územního řízení.

Pokud jde o brownfields, jsou všechny sledovány, resp. se nejedná o brownfields v pravém slova smyslu, protože nejde objekty bez konceptu využití - ve všech případech se jedná o stav před zahájením revitalizace, jsou zpracovány minimálně studie, v některých případech i vyšší stupně dokumentace, s tímto tématem město aktivně pracuje a řeší ho.

příloha vývoj zastavěného území 1997 - 2020

  • 2.3.B* Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše
  • 2.3.A Zábory zemědělské půdy

Hodnota indikátoru:
 

2.3.B - 19/4

2.3.C - 2 603 m2/13,5 km2

Hodnota indikátoru byla stanovena na základě údajů z roku 2015

 

Sebehodnocení 0?

Zábory pozemků v I. a II. třídě ochrany jsou realizovány na pozemcích, které jsou k zástavbě určeny platným územním plánem.

Hodnocení oponenta 0?
Problematika nově zastavěných pozemků a problematika záboru ZPF (reference brownfieldů oproti nezastavěnému území, zemědělské a lesní půdě) byla diskutována nejen v rámci oblasti ŽP, ale také části auditu "územní rozvoj". Výstavba je prováděná v souladu s územním plánem a územní rezervy pro výstavbu na ZPF jsou považovány za vzdálený výhled. Vysvětlení bylo akceptováno i v rámci sebehodnocení části ŽP.Nicméně auditorský tým se shodnul na doporučení, nadále sledovat využití území, zejména využití územních rezerv na ZPF v rámci dalšího auditu.

2.4 Kvalita ovzduší

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 2.4 Kvalita ovzduší
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta +1?
Kvalita ovzduší nepatří v Chrudimi mezi zásadní problémy a její zlepšení tudíž ani nemůže být natolik významné, jako v jiných Zdravých městech. Kolísání hodnot koncentrací škodlivin je způsobeno především meteorologickými podmínkami v jednotlivých letech. Lze konstatovat dodržování platných imisních limitů, varovné jsou hodnoty polétavého prachu velikosti PM2,5. Také význam lokálních topenišť není pro kvalitu ovzduší města stěžejní, je však potěšitelný zájem o výměnu kotlů v rámci státní dotace.
Doporučení pro příští sebehodnocení: Hlavním problémem znečištění ovzduší, na který je nutno se v budoucnu zaměřit, je doprava, s níž souvisí i doporučení zjišťování koncentrací benzo(a)pyrenu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.4 Kvalita ovzduší
Sebehodnocení +1?

Kvalita ovzduší je dlouhodobě stabilní a jsou dodržovány imisní limity.

Město má zajištěno kontinuální měření imisních koncentrací PM10 a PM2,5, i oxidů dusíku.

 

Hodnocení oponenta +1?

Kvalita ovzduší v obytných zónách je vskutku dobrá, ke krátkodobému překračování emisních limitů dochází hlavně v průmyslové zóně. Je třeba ocenit kontinuální monitoring v průmyslové zóně.  Problematika lokálních topenišť je zčásti řešena  i ve vazbě na energetické úspory  při energetickém managementu města. V tomto trendu by bylo potřebné, aby město pokračovalo.

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 2.4 Kvalita ovzduší
Sebehodnocení +1?

Město je dlouhodobě součástí OZKO z důvodů překračování imisních limitů pro PM a PAU. Kromě toho spadá do regionu Moravskoslezsko s výskytem smogových situací. Město dlouhodobě činí kroky k alespoň částečnému zlepšení kvality ovzduší (znečištění převážně dálkovým přenosem z Ostravska a Polska) a snižování emisí (Místní plán zlepšování kvality ovzduší pro ORP Kopřivnice a akční plány – 2008 až 2015, informační systém kvality ovzduší, webové stránky http://zivotniprostredi.koprivnice.org/, semináře, propagační materiály o ovzduší, apod.). V poslední době je to aktivní zapojení města do projektů Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, aktualizace původního MPZKO zpracováním nového plánu zlepšování kvality ovzduší, odstraňování sekundárního znečištění ovzduší pravidelným čištěním a kropením komunikací, výsadbou zeleně, apod.

Hodnocení oponenta 0?

lze jen potvrdit sebehodnocení - přes nepříznivou situaci vyvolanou z velké míry dálkovými přenosy, město se snaží činit opatření v mezích možností. - to je zajisté silná stránka města. Do budoucna budou též  potřebná opatření na snížení negativnímu vlivu dopravy na znečištění ovzduší ( o kterých není sice zmíněno, ale na úrovni města se o nich uvažuje) - vybudování obchvatu města pro zamezení průjezdu i nákladních aut prakticky středem města. Hodnocení vychází mezi 0 a + 1, snaha města zasluhuje +1, bohužel stav ovzduší, daný polohou města v blízkosti ostravské aglomeracehodnocení snižuje. 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
2.4.1 Došlo ke zlepšení kvality ovzduší v obci?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Ve srovnání s údaji použitými v minulém auditu lze na základě měření (koncentrací polétavého prachu PM10, PM2,5) říci, že kvalita ovzduší ve městě se nezhoršila.

Od 1.1.2013 je prováděno měření koncentrací PM10, PM2,5 odlišným způsobem na rozdíl od předcházejících let. Bylo upuštěno od využití měřícího vozu HORIBA,  jsou prováděna  měření prostřednictvím stacionárního zařízení umístěného v areálu městského úřadu na Pardubické ulici. K dispozici jsou údaje za poslední tři roky 2013 – 2015 (prováděno 50 měření ročně).

Průměrná 24-hodinová koncentrace PM10 za uvedené tři roky kolísá v rozmezí 20,2 – 28,4 mikrogramů/m3. Imisní limit pro PM10  je  50 mikrogramů/m3 (doba průměrování 24 hodin, povolený počet překročení 35), naměřené hodnoty tedy představují 40,4 – 56,8 % imisního limitu. Z jednotlivých měření bylo v roce 2013 jednou zaznamenáno překročení 24 – hodinového imisního limitu pro PM10 a 4 x překročení hranice 40 mikrogramů/m3, v roce 2014 4x překročení limitu a 6 hodnot nad 40 mikrogramů/m3 , v roce 2015 bylo 3x zjištěno překročení imisního limitu. Průměrná 24-hodinová koncentrace PM10 změřená jinou metodou v roce 2012 činila 25 mikrogramů/m3.

Průměrná naměřená 24-hodinová koncentrace PM2,5 se v uvedeném tříletém období pohybovala  v rozmezí 16,1 – 22,8 mikrogramů/m3. Pouze orientačně lze tento stav ovzduší porovnat se zákonným imisním limitem pro PM2,5, který je 25 mikrogramů/m3 s dobou průměrování 1 rok. Hodnoty koncentrací PM2,5 kopírovaly v daném roce nárůst nebo snížení prašnosti PM10. Z hlediska dodržování imisních limitů pro PM2,5 se stav ovzduší už nejeví tak uspokojivě, v roce 2013 bylo zaznamenáno 13 překročení hodnoty 25 mikrogramů/m3, v roce 2014 osmnáct překročení, v roce 2015 čtyři překročení (doba průměrování 24 hodin oproti zákonnému limitu 1 rok).

Celkově se nedá  vypozorovat na základě měření prašnosti trend ve vývoji stavu ovzduší -  od roku 2012 naměřené hodnoty prašnosti střídavě kolísají. V období 2013 – 2015 se jevil jako „nejhorší rok“ 2014, „nejlepší“ 2015.

Město Chrudim nebylo nikdy zařazeno do „Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší“. Město nemá významné problémy se znečišťováním ovzduší lokálními průmyslovými zdroji ani lokálními domácími topeništi na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na horkovod s odpadním teplem ze zdroje Elektrárny Opatovice, a.s.

 Všechny informace o měření ovzduší v Chrudimi včetně výsledků měření od roku 2007 jsou zveřejněny na stránkách:  http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/mereni-ovzdusi-v-chrudimi.html

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)

Hodnota indikátoru:
Rok 2011: Průměrná 24 hodinová koncentrace je PM 10 25 µg/m3 , průměrná roční koncentrace za rok 2011 činila PM 2,5 24,5 µg/m3.

Rok 2015:

PM10 - 20,2

PM 2,5  - 16,1

Sebehodnocení +1?

Kvalita ovzduší je dlouhodobě dobrá a jsou dodržovány s rezervou imisní limity. Město má navíc zajištěno pravidelné měření imisních koncentrací. Je zajištěna pravidelná údržba komunikací a dalších ploch, čímž je snižována prašnost.

Město je členem Národní sítě Zdravých měst, probíhá aktivní komunikace mezi odborem životního prostředí, dalšími odbory městského úřadu a veřejností.

Město pořádá osvětové kampaně za účelem osvěty v oblasti životního prostředí (voda, energie, ovzduší apod.).

Hodnocení oponenta +1?
Je zřejmé, že kvalita ovzduší nepatří v Chrudimi mezi tak významné problémy, jako v jiných Zdravých městech. Přes kolísání hodnot, které je jednoznačně způsobeno meteorologickými podmínkami v jednotlivých letech, lze sice konstatovat dodržování platných imisních limitů, varující však jsou hodnoty polétavého prachu PM2,5. Vzhledem k charakteru znečištění (absence většího počtu lokálních topenišť i velkých zdrojů znečištění v místě) je do budoucna potřeba se soustředit na omezování vlivů dopravy a také na četnost čištění komunikací )druhotná prašnost).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ovzduší ve městě je od roku 2009 sledováno kontinuálním monitoringem ovzduší. Za sledovanou dobu bylo vykázáno mírné zlepšení ovzduší, obecně je však nutné konstatovat, že ovzduší v Jihlavě je velmi dobré, jen velmi výjimečně dochází k překročení limitů. http://www.kr-vysocina.cz/kvalita-ovzdusi-v-prumyslove-zone-jihlavy-je-v-mezich-limitu/d-4064140/p1=4952

Další informace pak na:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/actual_hour_data_CZ.html

 

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Služby města Jihlavy.

1 krát ročně probíhá blokové čištění ulic a veřejných prostranství, v rámci kterého se udržuje přibližně 1.450 tisíc m2.

Podle potřeby je prováděno kropení ulic.

1 067 tisíc m2 silnic, 359 tisíc m2 chodníků a cyklostezek je ošetřováno strojovým čištěním, čímž se snižuje prašnost a tím i resuspenze prachových částic.

Dále byla ve městě realizována výsadba pásů zeleně podél komunikací, jejichž hlavním cílem je snížení resuspenze (opětovného víření prachu) způsobeného dopravou.  V posledních letech byla realizována výsadba nových keřových pásů podél komunikací v délce cca 2,0 km, starší výsadby jsou udržovány a obnovovány tam, kde je to účelné.

V místech, kde není možná výsadba keřů z důvodu dopravního připravuje město realizaci trvalkových záhonů, které rovněž snižují resuspenzi.

Město postupně realizuje projekty energetických úspor na budovách ve svém vlastnictví. Mimo úspory energií dochází současně se snižování emisí CO2.. Od roku 2008 byly emise CO2 sníženy o 1 219 t.

 

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
    17,8 PM10 a 14,7 PM2,5, počet překročení 22x na stanici v průmyslové zóně, 3x na stanici v obytné zástavbě µg/m3 (mikrogram znečišťující látky v metru krychlovém vzduchu)
  • 2.4.B Sledování koncentrací látek znečišťujících ovzduší
    NO: 3,4, NO2: 13,5, NOX: 18,7 µg/m3 (mikrogram znečišťující látky v metru krychlovém vzduchu)

Hodnota indikátoru: Průměrné roční koncentrace PM2,5 se v průmyslové zóně Jihlavy pohybovaly v letech 2010 – 2016 v rozmezí od 21,1 do 28,7 µg/m3.U měřící stanice uvnitř města je to mezi 14,7 - 18,5 µg/m3

Průměrné roční koncentrace PM10 se v letech 2010 – 2016 pohybovaly v rozmezí od 26,1 do 37,5 µg/m3. U měřící stanice ve městě to bylo 17,8 - 24,4 µg/m3.

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl překročen.

Vývoj hodnot průměrných koncentrací PM10, PM2,5, NO, NO2, NOX za roky 2010 - 2015 je zřejmý z přílohy. Lze zde porovnat jak výsledky ze stanice ČHMÚ, tak z měřící stanice města v průmyslové zóně. Tyto výsledky je pak možné srovnat s pozaďovou stanicí ČHMÚ v Košetcích. Z přílohy je patrný pozitivní vývoj - snižující se koncentrace.

Sebehodnocení +1?

 Město dělá opatření ke snížení emisí formou kampaní, i technických opatření. Současně probíhají jednání s průmyslovými podniky s cílkem motivovat je ke snížení emisí.

Hodnocení oponenta +1?

  Z hodnot měřících stanic jednoznačně plyne, že dochází ke zlepšení kvality ovzduší, situaci poněkud zhoršují vyšší hodnoty znečištění v průmyslové zóně, kde je to komplikovanější i dík znečištění z dopravy, včetně blízké dálnice. Z údajů obsažených v sebehodnocení je patrné, že město má snahu znečištění ovzduší řešit.

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město leží dlouhodobě v Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování imisních limitů pro PM10, PM2,5 a PAU. V rámci MSK navíc spadá do regionu s výskytem smogových situací (překročení zvláštních imisních limitů pro PM10). Na krajské úrovni je uplatňován Program zlepšování kvality ovzduší MSK, hlášení smogových situací (KÚ MSK, ČHMÚ).

Zvýšená četnost smogových situací vedla k vytvoření Informačního systému kvality ovzduší v Kopřivnici. Jde o průběžné stahování dat z nejbližší stanice AIMS ČHMÚ ve Studénce. Data jsou k vidění na monitoru při vstupu do budovy MÚ a na webových stránkách města.

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
  • 2.4.B Sledování koncentrací látek znečišťujících ovzduší

Město získává informace o stavu ovzduší z AIMS Studénka

Pětiletý průměr hodnot koncentrací PM10 z let 2009-2013 (stejně tak 2011 - 2015) potvrzuje překračování denních imisních limitů této látky na území města; roční imisní limit překračován není.

Překročení d IL a r IL v %:

ORP Kopřivnice

PM10 (d IL)

PM10 (r IL)

2011

100

-

2012

100

-

2013

100

-

2014

97,2

-

2015

69,8

-

 

V letech 2011-2015 platí, že i když nebyl vždy dodržen denní imisní limit na většině území ORP, tak roční imisní limity již byly dodrženy. Rok 2015 se jeví jako významně lepší.

Překročení imisního limitu pro PM2,5 (v % území) za roky 2012 až 2015

ORP Kopřivnice

PM2,5

2012

75,8

2013

80,7

2014

27,3

2015

-

 

Zdroj: Znečištění ovzduší na území ČR v letech 2012, 2013, 2014, 2015 – Grafická ročenka.

 

2.4.B - Sledování koncentrací dalších problémových látek (SO2, NOx, benzo(a)pyreny).

Pětiletý průměr hodnot koncentrací benzo(a)pyrenu (PAU) z let 2009-2013 (stejně tak 2011-2015) potvrzuje překračování ročních imisních limitů těchto látek na území města

Překročení d IL a r IL v %:

ORP Kopřivnice

PAU

2011

100

2012

100

2013

100

2014

100

2015

100

 

V období let 2011-2015 je překračování imisního limitu pro PAU vždy na 100 % území ORP.

 

K překračování imisních limitů stanovených pro další problémové látky jako SO2 a NOx na území města nedochází.

Sebehodnocení -2?

Lze konstatovat, že ke zlepšení stavu kvality ovzduší částečně došlo, a to v jižní části ORP (v letech 2014 a 2015 nebyly imisní limity překračovány). Rovněž toto území nebylo vyhlášeno jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší OZKO (viz. dokončovaný Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice /PZKO/).

Hodnocení oponenta -1?

.K určitému zlepšení  parametrů znečištění ovzduší došlo, např. roční limity pro PM 10 už nejsou překračovány dlouhodobě. U benzo-a-pyrenu je překračována roční koncentrace, zatímco koncentrace SO2 a NOx jsou pod  limity.  Protože  však Kopřivnice byla dlouhodobě řazena do území se zhoršenou kvalitou ovzduší a jako území se smogovými situacemi a velká část znečištění přichází z blízké ostravské aglomerace a dálkovými přenosy z Polska, je tuto situaci, nezpůsobenou z velké části  městem, potřeba  brát v potaz. Z poskytnutých údajů je zřejmé, že se v této oblasti město snaží jak informovat obyvatele ( např. vskutku funkčním monitorem u vchodu do budovy městského úřadu, což mohu osobně potvrdit,  a na webu města , tak v mezích možností o opatření ke snížení znečištění ovzduší, které jsou vyjmenovány v odpovědi na další návodné otázky.

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město Litoměřice se nalézá v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních řešených problémů řešení lokálních průmyslových zdrojů a hlavně lokálních domácích topeništi na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na CZT firmy ENERGIE Holding.a.s..

Vzhledem k těmto skutečnostem má Město Litoměřice dlouhodobé sledování kvality ovzduší od roku 1989 a to na dvou stanicích které provozuje jednak Státní zdravotní ústav a ČHMÚ. Vzhledem k tomu, že ve vzdálenosti cca 6 km od Litoměřic se nalézá technologický zdroj znečišťování ovzduší (firma Glanzstoff Bohemia s.r.o.)

Je zde prováděno i měření H2S a CS2.

V případě oxidu siřičitého (SO2) je stanovený imisní limit 350 µg/m3 při době průměrování 1 hodina – naměřené hodnoty jsou hluboce podlimitní (představují méně než 50% limitu, řádově maximálně desítky µg/m3). Také limit 125 µg/m3 pro dobu průměrování 24 hodin není překračován, v nejhorším případě koncentrace SO2 nedosahují ani 25 % tohoto limitu.

U hodnot oxidu dusičitého (NO2) je hodinový imisní limit 200 µg/m3, nejvyšší změřené hodinové hodnoty nedosahovaly ani 30% limitu.

Pro oxid uhelnatý (CO) je stanoven nařízením vlády maximální denní osmihodinový průměr 10 000 ug/m3, zjištěné hodnoty CO jsou řádově v rozsahu stovek ug/m3, tedy méně než 10% imisního limitu.

U polétavého prachu PM10 představuje koncentrace 50% imisního limitu při době průměrování 24 hodin (aktuální data z roku 2013) .

Průměrná roční koncentrace byla v roce 2011 cca 61% imisního limitu, který je 40 µg/m3

Průměrná roční koncentrace byla v roce 2013 cca 74,25% imisního limitu, který je 40 µg/m3

Z ukazatelů představujících prašnost lze hodnotit pouze koncentraci částic PM10 – imisní limit při době průměrování 24 hodin je 50 µg/m3. Nejvyšší hodnota zjištěná v ulici Na Valech představovala dvojnásobek imisního limitu, nejvyšší hodnota zjištěná v ulici Seifertova ulici 70% limitu.

Cílový imisní limit troposférického ozónu (stanovený jako maximální denní osmihodinový průměr), jehož má být dosaženo na území republiky, je 120 µg/m3 – nejvyšší zjištěné hodnoty ozónu pro obě měřená místa se pohybovaly kolem 60 µg/m3, tedy zhruba v polovině hodnoty limitu.

V roce 2012 došlo ,dle prováděných měření, 18 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10. V roce 2013 došlo ,dle prováděných měření, 19 x k překročení denního imisního limitu u koncentrací PM10.

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
Hodnota indikátoru 2.4.A:

Rok 2011:
průměrná roční koncentrace za rok činila 29,0 µg/m3.
Rok 2012:
průměrná roční koncentrace za rok činila 26,3 µg/m3.
Rok 2013:
průměrná roční koncentrace za rok činila 29,7 µg/m3.
Rok 2014:
průměrná roční koncentrace za rok činila 25,5 µg/m3.

Indikátor SPRM D. I5
Průměrná roční koncentrace polétavého prachu v ovzduší

0

nestabilní vývoj, tj. došlo ke zlepšení situace avšak u PM10 ke zhoršení

Kvalita ovzduší je mimo hodnoty polétavého prachu PM10 dlouhodobě dobrá a jsou dodržovány imisní limity s velkou rezervou. Koncentrace PM10 se nedaří neustále snižovat. Město má navíc zajištěno pravidelné měření imisních koncentrací od dvou nezávislých organizací . Je zajištěna pravidelná údržba komunikací a dalších ploch, čímž je snižována prašnost.

Město je členem Národní sítě Zdravých měst, probíhá aktivní komunikace mezi odborem životního prostředí, dalšími odbory městského úřadu a veřejností.

Město pořádá osvětové kampaně za účelem osvěty v oblasti životního prostředí (voda, odpady, alternativní energie, ovzduší apod.).

2.4.2 Má obec problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť? Jaká opatření proti tomu obec činí?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Obec nemá závažné problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť. Většinová zástavba využívá jako zdroj vytápění zemní plyn nebo horkovod z Elektrárny Opatovice, provoz spalovacích zdrojů na pevná paliva je výrazně menšinový. V okrajových částech města s převážně RD bývají využívány doplňkové zdroje vytápění jako krby, krbová kamna apod. Stížnosti jsou řešeny ojediněle. O škodlivosti pálení směsných KO jsou občané informováno v chrudimském Zpravodaji. V listopadu 2015 proběhl na městském úřadě seminář určený pro veřejnost s tematikou kotlíkové dotace v Pardubickém kraji.

Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší je doprava, město podporuje na všech úrovních plánovanou realizaci obchvatu města. V případě lokálních topenišť v okrajových částech města, kde se vyskytují přece jen ve větší míře, je prováděna zejména v topné sezóně osvěta informačními články v místním tisku (měsíčník radnice Chrudimský Zpravodaj).

Pro ověřování stavu ovzduší se ve městě provádělo od roku 2007 do roku 2014 měření kvality ovzduší mobilním měřícím vozem HORIBA. Byly sledovány koncentrace PM10, SO2, NOx, CO a troposférického ozónu. Měření byla  pravidelně prováděna v ulici Požárníků a Husova, vytipovaných jako obydlené lokality s průměrnou hustotou dopravy, jednorázově byla měření provedena i v nejzatíženější ulici Palackého a v historické části města na náměstí. Od roku 2015 je měření stavu ovzduší prováděno na jednom - na parkovišti MěÚ - jsou sledovány koncentrace PM2,5 a PM10.

Stav ovzduší v Chrudimi je jistě též částečně ovlivňován průmyslovými znečišťovateli v nedalekých Pardubicích, jejich konkrétní vliv lze ale jen těžko odhadovat vzhledem k obecně komplikovanému vývoji stavu ovzduší, závisejícímu na aktuálních meteorologických podmínkách.

CO jsou hluboce podlimitní (méně než 10% imisního limitu), nejvyšší změřené hodinové hodnoty NO2 nedosáhly ani 50% hodinového imisního limitu 200 µg/m3, nejvyšší změřené hodnoty ozónu se pohybovaly kolem 60 µg/m3, což je 50%imisního limitu, jehož má být dosaženo na území republiky (aktuální data za rok 2011).

Je stále zvažováno měření koncentrací benzo(a)pyrenu, jelikož se jedná o  karcinogenní polycyklický aromatický uhlovodík (PAU) vznikající nedokonalým spalováním fosilních paliv při provozu domácích topenišť podílejících se na produkci PAU významným podílem (60 – 70 %), a dále při provozu mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Je uváděno, že 80 – 100 % uhlovodíků s více benzenovými jádry je vázáno na částice PM2,5a překračování imisních limitů benzo(a)pyrenu je provázáno s překračováním imisních limitů  pro PM2,5.  Vzhledem k tomu, že dle údajů z ČHMÚ se hodnoty pětiletých průměrů PM2,5  na Chrudimsku pohybují kolem 20 µg/m3(imisní limit s dobou průměrování 1 rok je 25 µg/m3) a benzo(a)pyrenu kolem 1 ng/m3 (cílový limit) a tudíž nejsou nijak významně překračovány, jeví se vzhledem
k finanční náročnosti případného měření účelnější zaměřit se prozatím na měření koncentrací PM2,5.
Hodnoty PM2,5 změřené městem Chrudim za poslední tři roky kolísají zhruba kolem 20 µg/m3 (24-hodinová měření).
 
 
V rámci realizace „kotlíkových dotací“ bylo očekáváno mírné zlepšení kvality ovzduší. V listopadu 2015 byl na MěÚ v Chrudimi realizován ve spolupráci s KÚ informativní seminář pro veřejnost a odborné firmy, který se setkal s hojnou účastí. Z katastrálního území města Chrudim a místních částí bylo podáno celkem 8 žádostí, z nichž 7 bylo schváleno (realizována budou 2 tepelná čerpadla, 2 plynové kotle, 2 x kombinovaný kotel na uhlí nebo biomasu nebo výhradně na biomasu, pouze 1 x opět kotel na uhlí). Vzhledem k počtu schválených žádostí však nelze počítat s významným vlivem na současný stav ovzduší v Chrudimi.


Z činnosti MěÚ Chrudim jako ORP sledujeme současný trend instalovat v novostavbách RD spalovací zdroje na pevná paliva (krbová kamna, krbové vložky apod.), někdy napojené na teplovodní systém, u nichž je sice uváděno, že budou doplňkových zdrojem tepla, avšak v reálu se může naopak jednat o hlavní zdroj vytápění. Prostřednictvím závazných stanovisek se stanovenými podmínkami, vydávaných z hlediska zákona o ochraně ovzduší se snažíme alespoň takto regulovat jejich provoz a už v okamžiku podávání žádosti informovat žadatele o důležitosti provozování těchto zařízení v souladu s technickými pokyny výrobce a o možnosti případné kontroly zdroje.   
 

  • 2.4.B Sledování koncentrací látek znečišťujících ovzduší

Bylo prováděno ve sledovaném období roku 2011 a 2012.

V roce 2015 nebyly tyto indikátory sledovány,

Sebehodnocení 0?

Město nemá významné problémy se znečišťováním ovzduší  lokálními domácími topeništi na tuhá paliva. Vytápění je realizováno většinou zdroji na zemní plyn nebo napojením na horkovod.

Hodnocení oponenta +1?
Problémem znečištění ovzduší v Chrudimi nejsou lokální topeniště, ale převážně znečištění z dopravy, případně zdroje mimo území města (pardubicko). Přesto je potěšitelný zájem o výměnu kotlů v domácnostech, jejich dopad však zatím nemohl být vyhodnocen. Pro lepší identifikace zdrojů znečištění lze doporučit nárazové měření koncentrací benzo(a) pyrenu a opatření uvedená v předchozím bodu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Z prováděného monitoringu je patrné, že problémem Jihlavy je zejména doprava a lokální topeniště. Město podporuje plánovanou realizaci (výstavbu) obchvatu města Město nemá v této oblasti moc kompetencí, proto provádí zejména pravidelnou informační kampaň u obyvatel. Město rovněž vítá iniciativu Kraje Vysočina k zahájení poskytování „kotlíkových dotací“.

Pro ověřování stavu ovzduší město provádí od roku 2010 kontinuální měření, sledující vliv dopravy, lokálních topenišť a průmyslových znečišťovatelů ovzduší.

Protože z přiložených výsledků monitoringu je patrné, že k zhoršení situace dochází v době provozu lokálních topenišť, dělá město osvětovou šinnost v této oblasti ja formou článků do Novin jihlavské radnice, tak formou besed s občany zejména v okrajových částech Jihlavy.

Město řešilo v poslednmích letech pouze jednotlivé stížnosti na "kouřící komíny" (celkem ve třech lokalitách). V jednom případě se jedná o opakující se lokalitu s problémem s širším přesahem (ubytovna sociálně slabých), v dalších dvou případech to byly provozovny s lokálními topeništi. Po zásahu orgánu státní správy se situace vyřešila.

Osvětová činnost probíhá buď formou článků v Novinách jihlavské radnice, nebo na webu města, ale i při Kulatém stole o životním prostředí (cca 50 lidí), nebo při besedách s občany na setkáních v městských částech ( většina občanů žijících v městských částech, kde jsou tato setkání s obyvateli realizována - Hosov, Popice, Hruškové Dvory, Antonínův Důl, Pávov, Zborná).

Statutární město Jihlava má na velmi vysoké úrovni preferenci MHD. Bohužel preference MHD na křižovatkách vybavených SSZ současně brání nastavení signálních plánů tak, aby vznikaly zelené vlny. Tento negativní vliv preference se naopak obecně chápe jako příznivý vliv na psychologii lidí, protože nutí auta popojíždět v kolonách, které jsou v kontrastu k plynulému průjezdu vozidel MHD.

 

V budoucnu plánujeme úpravu SSZ tak, aby při mimořádných situacích (uzavírky dálnice, nehody apod.) systém světelně řízených křižovatek umožnil přechod do speciálního režimu (generální zelená vlna), kdy by byly preferovány směry ve směru objízdných tras (na základě pokynu od Policie ČR).

 

 

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
    17,8 PM10 a 14,7 PM2,5, počet překročení 22x na stanici v průmyslové zóně, 3x na stanici v obytné zástavbě µg/m3 (mikrogram znečišťující látky v metru krychlovém vzduchu)
  • 2.4.C Izolační zeleň
    cca 75 %

Hodnota indikátoru:

V období 2011 – 2016 dosahují nejvyšší koncentrace v zimním období (říjen – březen), kdy jsou v provozu tzv. malé zdroje – vytápění domácností.

viz výše – kontinuální monitoring ovzduší

Sebehodnocení +1?

 Město zajišťuje pravidelný monitoring ovzduší a reaůizuje i osvětu ke zlepšení ovzduší z důvodu znečištění lokálními topeništi. Z dopravního hlediska se město snaží realizovat opatření ke zvýšení plynulosti dopravy a tím snížení emisí.

Hodnocení oponenta +1?

 Město má problémy se snečišťováním ovzduší z lokálních topenišť, v rámci svých kompetencí se je snaží řešit  jak informační kampaní dokonce i při setkání občanů jednotlivých městských částí, tak i monitoringem. Z odpovědí na jiné návodné otázky plyne, že důležité jsou projekty energetických úspor na budovách ve  vlastnictví města, kdy mimo úspory energií dochází současně ke snižování emisí CO2.. Od roku 2008 byly emise CO2 sníženy o 1 219 t. To samozřejmě vede též k snížení znečištění i dalšími znečišťujícími látkami. Město má však zatím velké rezervy ve vzužívání alternativních zdrojů energie, snižujících podstatně i znečištění ovzduší. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Ano, má. V rámci zřízení samostatných webových stránek pro životní prostředí, viz. byly v roce 2012 zpracovány videospoty ke správnému chování k ŽP (odpady, ovzduší, voda, lesy, ochrana přírody, apod.). Videospoty lze shlédnout na webových stránkách OŽP www.zivotniprostredi.koprivnice.org.

V roce 2015 se město zapojilo do 1. výzvy dotačního programu Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji. Město se podílí na propagaci této aktivity, poskytlo všem úspěšným zájemcům o dotaci finanční prostředky ve výši 5 tis. Kč. V současnosti činí město kroky k zapojení do 2. výzvy dotačního programu Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji. Spoluúčast na tomto programu bude obdobná jako u 1. výzvy.

Město se zatím na budovách v majetku města i přes snahu energetika města cílevědomě neorientuje při změně domovního zdroje tepla (např. z důvodu dožití) na tepelné zdroje OZE (rozuměno u těch objektů, které nejsou připojeny z CZT). Na dožívající tepelné zdroje není v rozpočtu města plánovitě stanovena žádná finanční částka, není ani nějaká stálá dotace, která by podpořila pořízení OZE (např. investičně nákladné tepelné čerpadlo s dlouhou návratností). Z toho důvodu se výměna tepelného zdroje řeší na příslušném odboru města jako havárie, v podstatě prostou výměnou, která musí proběhnout v co nejkratším čase. To vylučuje změnu zdrojů v OZE.

Na druhé straně město dlouhodobě usiluje o vybudování fotovoltaické elektrárny (v textu dále FVE) na střeše své administrativní budovy. Bohužel v minulosti jsme naráželi na problémy s legislativou  (nebyly podporovány a povolovány střešní aplikace FVE). Nyní jsou střešní aplikace FVE sice podporovány a povolovány, ale finanční podpora FVE se týká jen těch budov, které jsou zatepleny a splňují předepsaný tepelný odpor stavebních konstrukcí daný normou. Spotřeba elektřiny na této administrativní budově s vytápěním však nesouvisí, protože je vytápěna teplem z CZT.

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
  • 2.4.C Izolační zeleň

2.4.C - Délka realizovaných pásů izolační zeleně a celková délka existujících a navržených pásů zeleně v (%)

absolutní přírůstek za období 2015 a 2016 je 130 m (0,5%). Celková evidovaná délka liniové/izolační zeleně je 24 460 m.

Sebehodnocení +1?

Lokální zdroje jsou jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší ve městě. Město se snaží působit výchovně na občany, upozorňuje na zejména problémy, které vyvolává spalování nekvalitních paliv a odpadů (tisk, kabelová televize).

Hodnocení oponenta +1?

Protože se lokální zdroje podíleji významnou měrou na znečištění ovzduší zvláště v zimních měsících, město se snaží o opatření na zlepšení, např. podporuje kotlíkové dotace ještě zvláštním příspěvkem, působí na obyvatele i informačně  - videospoty, tiskem apod.  a vytvořením informačního systému kvality ovzduší v Kopřivnici.  Bylo by potřebné postupně připravovat přechod na obnovitelné zdroje energie tam, kde to bude možné, byť se zatím první návrhy nepodařilo prosadit. Město má poměrně hodně izolačních pásů zeleně a jejich délka pozvolna přibývá. .

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší je dálkový přenos, doprava, lokální topeniště. Město připravuje odvedení dopravy z centrální části města vybudováním přivaděče od mostu Generála Chábery, a ve východní části města vybudování východního obchvatu . V případě řešení lokálních topenišť město mělo připravený dotační program pro své občany na odstranění lokálního vytápění tuhými palivy, který však obyvatelé města nevyužili a z tohoto důvodu byl pozastaven. Dále má dotační program na solární ohřev TUV, který je hojně využíván s tím, že poskytnutím této dotace se občan dlouhodobě zavazuje k vytápění s minimálním vlivem na životní prostředí . Rovněž provádí , zejména v topné sezóně, osvětovou a informační kampaň. (Články Radniční zpravodaj, webové stránky města, atd. Zpravodaj).

Pro ověřování stavu ovzduší se ve městě provádí od roku 1989 měření kvality ovzduší stacionárním měřícím zařízením HORIBA. Jsou sledovány koncentrace PM10, SO2, NOx, CO,O3,H2S, CS2 a gravimetrického prachu. Výsledky měření jsou kontinuálně zveřejňovány na informační tabuli na Mírovém náměstí.

  • město poskytuje příspěvky na solární ohřev TUV s podmínkou trvalého odstavení kotlů na tuhá paliva
  • u koncentrací H2S, CS2 definován roční limit a u denních limitů jsou pouze definovány doporučené koncentrace.

Relativní četnost překračování doporučených koncentrací v roce se pohybuje řádově v jednotkách procent. Město Litoměřice zahájilo poskytování příspěvků občanům na pořízení solárního ohřevu vody v roce 2000. Do současné doby bylo zrealizováno 258 instalací o souhrnné ploše kolektorů ve výši cca 2 500 m2. Celkem od roku 2000 do současnosti bylo vyplaceno cca 8 000 000 Kč na příspěvky občanům na pořízení solárního ohřevu TUV.

  • 2.4.B Sledování koncentrací látek znečišťujících ovzduší
Hodnota indikátoru 2.4.C:

ANO

+2

koncentrace ostatních znečišťujících látek v ovzduší jsou dlouhodobě hluboce podlimitní. Město dlouhodobě podporuje rozvoj využívání obnovitelných zdrojů pro vytápění

2.4.3 Jaké jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší na území města (např. dle kategorií: stacionární zdroje / doprava / lokální zdroje), nebo např. hlavní znečišťovatelé) a jaká opatření ke snížení emisí byla učiněna?
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 K největším znečišťovatelům ovzduší ve městě patří firma Kronospan, se kterou ovšem město pravidelně jedná a ač to nebylo možné vyžadovat legislativně, realizovala firma na základě jednání s městem řadu opatření na snížení emisí, zejména instalaci UTWS filtrů.

Město se snaží mít ovzduší v půmyslové zóně pod kontrolou, i proto zde již od roku 2010 realizuje kontinuální monitoring ovzduší (viz výše), který při porovnání s dalšími měřícími stanicemi ukazuje, jak velký vliv na ovzduší mají provozy v průmyslové zóně a na ně vázaná doprava. Významným faktorem je ovšem i blízkost dálnice D1.

Tento kontinuální monitoring navazuje na velký širokospektrální monitoring, který proběhl v roce 2009 a při kterém byly měřeny tyto znečišťující látky: prachové částice PM10 a PM2,5), oxidy dusíku, emise těkavých organických látak (VOC), těžké kovy, Bezo(a)pyren a PAH, formaldehyd a acetaldehyd. Výsledky tohoto velkého monitoringu, při kterém byla realizována i ojedinělá akce "Nos Jihlavy", zaměřená na zjištění subjektivního vnímání zápachu obyvatel Jihlavy, stanovily, které látky jsou v Jihlavsém ovzduší problematické a které je potřebné i nadále monitorovat. Právě tyto jsou tedy i nadále monitorovány kontinuálním monitoringem od roku 2010. Ostatní látky se neukázaly jako problematické a jejich výskyt v ovzduší není pravidelně sledován.

Viz http://www.kr-vysocina.cz/kvalita-ovzdusi-v-prumyslove-zone-jihlavy-je-v-mezich-limitu/d-4064140/p1=4952

Největší problém je doprava a lokální topeniště. Z dopravy je významný vliv dálnice D1, z průmyslových znečišťovatelů pak zde: http://www.irz.cz/

Kompetence města jsou v této souvislosti velmi omezené, město však vede s největšími znečišťovateli řadu jednání, která vedou k aktivitám zlepšujícím množství emisí (příkladem může být firma Kronospan, která na základě soustředěného apelu města vybudovala filtry na obou komínech a dělá řadu dalších opatření k omezení prašného spadu - viz výše). U firmy Kronospan se město aktivně účastnilo i vydávání integrovaného povolení IPPC, kde byly v průběhu řízení uplatňovány připomínky a tyto byly zapracovány do vydaného povolení ve formě stanovených limitů. Výsledky monitoringu emisí a plnění integrovaných povolení u firem Automotive Lighting a Kronospan viz příloha.

Z pohledu dopravního zatížení se město snaží realizovat opatření ke zvýšení plynulosti v dopravě a tím snížení emisí (preference MHD, zelené vlny na semaforech ve špičce a pod.). Výrazně by městu mohlo ulevit i připravované dobudování obchvatu města.

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
    17,8 PM10 a 14,7 PM2,5, počet překročení 22x na stanici v průmyslové zóně, 3x na stanici v obytné zástavbě µg/m3 (mikrogram znečišťující látky v metru krychlovém vzduchu)
  • 2.4.C Izolační zeleň
    cca 75 %
Sebehodnocení 0?

 Hlavními zdroji znečištění v Jihlavě jsou doprava a lokální topeniště. Město realizuje osvětové kampaně a řadu opatření pro zlepšení situace.

Hodnocení oponenta +1?

  Odpověď na návodnou otázku svědčí o tom, že město pečlivě sleduje problematiku zdrojů znečištění, sleduje hlavní  zdroje znečištění vskutku na úrovni, dík kontinuálnímu monitoringu a předcházejícímu širokospektrálního monitoringu.  Např. v příloze přiložené výsledky měření, u takových zdrojů znečištění, jakými je Kronospan a Automotive Lighning nasvědčují tomu, že oba podniky plní předepsané podmínky povolení IPPC, které vedly ke snížení znečištění těmito firmami. Město činí i dopravní opatření k snížení znečištění ( např.  zvýšením plynulosti dopravy a snahou o vybudování obchvatu).

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město donedávna postupovalo podle Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší na období 2008 až 2015, který vycházel z Místního programu zlepšování kvality ovzduší pro ORP Kopřivnice. Protože řada opatření z plánu již byla realizována (navíc ten již není aktuální), je v tomto období dokončován nový Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice. Jeho předmětem je posouzení kvality ovzduší, tedy imisní situace; vyhodnocení emisní situace a následně i aktualizovaný akční plán zlepšování kvality ovzduší s doporučením konkrétních investičních opatření. Projekt je podpořen dotací z OPZ.

Z velkých investic do ovzduší uvádíme tuto:

vlastník centrálního tepelného zdroje pro CZT (společnost Komterm s.r.o.) provedl v minulých asi 8 letech modernizaci tepelného zdroje, který se skládá z několika dílčích tepelných zdrojů. V rámci modernizace pořídil nový kotel na biomasu a kogenerační plynové jednotky pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.

Podle nového PZKO platí, že:

A) pro hodnocení letního období, že výše popsané skupiny zdrojů se na imisní situaci na území města Kopřivnice (a blízkého okolí) podílejí sestupně v pořadí:

  1. Doprava
  2. Dálkový přenos
  3. Ostatní zdroje
  4. Těžký průmysl
  5. Lokální vytápění
  6. Velká energetika

Specifickým rysem pro letní období je skutečnost, že lokální topeniště a velká energetika se podílejí na imisním příspěvku pro PM10 méně než 5 %. Naopak doprava, dálkový přenos a ostatní zdroje se uplatňují poměrně vysokým podílem v rozmezí cca 20–30 %. V případě, že bychom spojili dvě skupiny – těžký průmysl a velkou energetiku do jedné kategorie, tak ani tehdy nedosáhne podílu na imisní koncentraci PM10 přes 20 %.

Ještě je nutno připomenout, že celkové imisní zatížení v letních měsících je významně nižší (průměrné koncentrace jsou v rozmezí cca 11-25 ?g/m3) než v zimních měsících.

B) pro hodnocení zimního období platí, že se výše popsané skupiny zdrojů na imisní situaci na území města Kopřivnice (a blízkého okolí) podílejí sestupně v pořadí:

  1. Lokální vytápění
  2. Doprava
  3. Dálkový přenos
  4. Ostatní zdroje
  5. Těžký průmysl
  6. Velká energetika

Specifickým rysem pro zimní období je skutečnost, že lokální topeniště se svým příspěvkem v imisní situaci PM10 stávají zcela dominantní, s podílem vyšším než 25 % a ostatní skupiny zdrojů si ponechaly své postavení z letního období, jen lehce upravené v následující posloupnosti: doprava, dálkový přenos, ostatní zdroje, těžký průmyslu a velká energetika. Pokud spojíme dvě kategorie – těžký průmysl a velkou energetiku, tak ani v tomto případě nepřekročí obě tyto spojené skupiny svým vlivem na imisní situaci PM10 15 %.

Jak už bylo řečeno výše, tak imisní koncentrace PM10 v zimním období jsou významně vyšší než v letním období (41–79 ?g/m3).

Největšími stacionárními zdroji emisí (podle výše emisí PM10) na území města za rok 2015 jsou:

  1. Tafonco a. s., Kopřivnice (dnes součástí společnosti Metalurgie Tatra)
  2. KOMTERM Morava, s. r. o. - Energetika Kopřivnice

TAFORGE s.r.o., Kopřivnice (dnes součástí společnosti Metalurgie Tatra).

(Údaje jsou z dokončeného Plánu zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice 2017).

  • 2.4.A Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5)
  • 2.4.C Izolační zeleň
Sebehodnocení +1?

Opatření ke zlepšení ovzduší by měla být směřována na snížení vlivu lokálních topenišť a dopravy, která se uplatňují vysokým % podílu v letním i zimním období.

Aktivním zapojením města do kotlíkových dotací se snažíme o omezování těchto zdrojů.

Kategorie zdrojů „dálkový přenos“ je ve své podstatě těžce ovlivnitelná, těžký průmysl a velká energetika již potenciál snížení emisí ze svých zdrojů vyčerpal  a skupina „ostatní zdroje“ je příliš nespecifická, takže opatření v ní se mohou obtížně cílit.

Hodnocení oponenta +1?

Město činí v rámci možností opatření ke snížení emisí. Má též velmi dobře zpracovaný program zlepšování kvality ovzduší. Z opatření jsou důležitá ta pro jednotlivé kategorie zdrojů s největším vlivem na kvalitu ovzduší. , t.j. jednak např. kotlíkové dotace, na které město přispívá, k snížení znečištění ovzduší z lokálních zdrojů. Nejsou, pravděpodobně pro svoji obtížnost popsána opatření v dopravě. Do budoucna by v prvé řadě  bylo potřebné vést největší část dopravy mimo centrum města, neprodlužovat současný stav. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015
  • ve městě je relativně málo zdrojů znečištění
  • největším znečišťovatelem je místní výtopna Energie Holding a doprava
  • město zavádí opatření na snižování znečištění:
    • podpora využívání solárních panelů
    • rozvoj geotermální projektu
    • důsledná kontrola při povolování nových výroben
+1

V posledních 20 letech se podařilo ekologizovat případně  odstranit prakticky všechny stacionární zdroje znečištění ovzduší na území města. Poslední významný znečišťovatel ovzduší - výtopna Energie Holding má instalován špičková tkaninový filtr a v letošním roce bude instalovat odsíření spalin. Problémem zůstává doprava a dálkový přenos.

2.4.4 Další indikátory k tématu
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

 Město dělá systematická opatření pro zlepšení situace v ochraně ovzduší. Jedná se o komunikační kampaně, údržbu komunikací, výsadby dřevic i nižších vegetračních prvků, ale i spolupráce s průmyslovými podniky s cílem zajištění snížení emisí z provozu.

Jarní blokové čištění města se provádí na všech v indikátoru stanovených plochách především k odstranění zbytků zimního posypu. Následně na těchto plochách navazuje pravidelné strojní čištění dvěma zametacími vozy a jedním chodníkovým. Provádí se podle plánu strojního čištění a v průměru to vychází, že se jednotlivé komunikace jednou za tři týdny přemetou. Kropení vozovky provádí město při vyšších teplotách vzduchu  zejména na náměstí a významných pěších trasách, nebo nárazově při větším znečištěním komunikace( po bouřce při naplaveninách atd.), jako pomoc zametacím vozům.

 

Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně a v rámci  tohoto čištění se pokaždí vyčistí 1.727 tisíc m2 silnic a 175 tisíc m2 chodníků. Plocha udržovaná kropením se výrazně mění dle klůimatické situace. Do výčtu jsme ji nezahrnuli, protože i v případě expertního odhadu by se mohlo jednat o velmi nepřesné číslo. Expertním odhadem je takto ale udržováno cca 2000 m2 opakovaně v průběhu léta dle potřeby.

 

Velmi důležitý je městem spolufinancovaný kontinuální monitoring ovzduší v průmyslové zóně, který poskytuje spojitou řadu dat od roku 2009 a tím i podklad pro rozhodování, jaké firmy, zařízení či aktivity jsou z pohledu ochrany ovzduší ještě akceptovatelné.

 

Kromě klasického blokového čistění má Odbor dopravy zpracovaný plán strojní i běžné údržby chodníků. Pro oblast MPR je stabilně vyčleněn jeden ruční vysavač „Ufon“. Druhý vysavač typu „Ufon“ se podle zpracovaného plánu postupně přesouvá do jednotlivých částí města. Dále je především k čištění cyklostezek a hlavních páteřních chodníků využíván malý zametací automobil. Od letošního roku byla u společnosti SMJ, s.r.o., která pro OD zajišťuje čistotu města vyčleněna speciální skupina 2-3 pracovníků, která provádí čištění chodníků od trávy a od nánosů hlíny u obrubníků.

 

 

  • 2.4.D Ochrana před prašností
    1.902.000 x 13, celkem tedy 24.726.000 m2/rok (celková ošetřená plocha, tj. velikost ošetřené plochy vynásobená počtem úklidů v roce)

Čištění silnic a chodníků zametáním je opakováno 13x ročně a v rámci  tohoto čištění se pokaždí vyčistí 1.727 tisíc m2 silnic a 175 tisíc m2 chodníků.

Sebehodnocení +1?

 Město dělá opatření zabraňující resuspenzi prachových částic jak pravidelným čištěním komunikací, tak i jejích postřikem v suchém a horkém letním období. Nezanedbatelná je i výsadba izolačních pásů podél komunikací a to jak stromů, tak i keřů, případně letničkových či trvalkových záhonů v místech, kde nelze výsadby dřevin realizovat (rozhledové trojúhelníky).

Hodnocení oponenta +2?

  Město činí vskutku mnoho opatření ke snížení znečištění ovzduší, počínaje kampaněmi,výsadbou dřevin i nižší vegatace, působením na průmyslové podniky až po čištění komunikací. Čištění je prováděno vskutku důkladně. Lze do budoucna doporučit větší rozsah kropení, které jednak účinněji snižuje znečištění prachovými částicemi a dále snižuje teplotu ve městě a zvlhčuje vzduch, což bude důležité s přibývajícími vlnami veder vlivem klimatických změn.

Velmi je  třeba ocenit spolufinancování kontinuálního monitoringu ovzduší v průmyslové zóně. .

 

 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Čištění komunikací se provádí pravidelně v tomto rozsahu:

1. jarní čištění komunikací - čištění komunikací po zimním období. Z komunikací je odstraňován inertní posyp a jiné nečistoty. Plošně jsou čištěny místní komunikace včetně odstavných parkovacích ploch a chodníků.(včetně komunikací správy silnic).

V roce 2016 byla četnost čištění povrchu komunikací v porovnání s předcházejícím rokem zvýšena o 1,3 násobek, tzn. na 84,1161 ha.

2. letní čištění krajských komunikací od června do října provádí Správa silnic Moravskoslezského kraje, středisko Nový Jičín 1x měsíčně (ul. Obránců míru, Čs. armády a Záhumenní).

Město provádí čištění ul. Husovy (1,5 ha) a Štefánikovy (1,3 ha), dle naléhavosti operativně i jiné.

3. letní periodické čištění chodníků - dle míry znečištění se čistí vytipované chodníky a cyklostezky. Jde o strojní zametání, kompaktním komunálním zametacím strojem, kdy povrch komunikace je skrápěn vodou a pomocí integrovaných kartáčů a vysavače jsou nečistoty nasávány do zásobníku stroje.

4. kropení vozovek v letním období - z důvodu snížení prašnosti v ovzduší a zlepšení mikroklimatu se provádí kropení vozovek v centru města a na páteřních komunikacích. S kropením se začíná přesáhne-li teplota vzduchu 30 stupňů C a to ve dvou po sobě jdoucích dnech.

5. podzimní čištění komunikací - v říjnu a v listopadu  jsou čištěny vytipované komunikace na kterých je vysoký spad listí a nečistot. Čištění je prováděno z důvodu zajištění odvádění srážkových vod v zimním období.

  • 2.4.D Ochrana před prašností

Městská společnost SLUMEKO, s.r.o. čistí celkem 64,7047 ha, z toho v Kopřivnici cca 50 ha, místní části Lubina cca 7 ha, Mniší 3 ha a Vlčovice 4 ha.

Silnice ve správě MSK čistí Správa a údržba silnic MSK (Záhumenni 1,6670 ha, ul. Obránců míru 1,6245 ha, ul. ČSA 1,7659 ha).

Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?

Město má propracovaný systém čištění komunikací  na velkých plochách, včetně kropení . Do budoucna je třeba plánovat zintenzivnění kropení a zvlhčování vzduchu vzhledem k  očekávaným důsledkům přicházejících klimatických změn, zvláště sucha a vln veder. Navíce kropení vskutku  účinně odstraňuje sekundární prašnost, čili snižuje znečištění ovzduší malými částicemi prachu.

2.4.4* Další informace k tématu
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

V územním plánu jsou navrženy plochy izolační zeleně podél navržené trasy obchvatu města a dále kolem průmyslové zóny Západ. Stavba obchvatu nebyla dosud zahájena, izolační pásy nebyly tedy dosud realizovány.

Průmyslová zóna Západ také zatím není využita celá, ani zde není izolační pás realizován.

Pro výhledový rozvoj města jsou vymezeny dva velké soubory plochy jako územní rezervy. Při rozvoji města severním směrem je navrhováno cca 26 ha pro bydlení individuální - v rodinných domech, městské, příměstské (BI) doplněných o 1,5 ha ochranné a izolační zeleně (ZO) a 24 ha zeleně na veřejných prostranstvích (ZV).

V roce 2015 došlo k výsadbě ochranných pásů zeleně podél dobudované stavby obchvatu. Výsadby byly provedeny podle schváleného projektu sadových úprav. Dále byl vysazen větrolam v ulici Na Větrníku a provedena výsadba ochranné zeleně mezi ulicí Čáslavská a zástavbou ve Vaňkově ulici.

 

  • 2.4.C Izolační zeleň

Hodnota indikátoru:
2012: 0%

2015:1,2 km/8,799 km

Sebehodnocení +1?

Došlo k výsadbě části navržené části liniové izolační zeleně.

Hodnocení oponenta +1?
Přestože připravovaná realizace izolační zeleně podél obchvatu města i podél průmyslové zóny Západ zatím nebyly realizovány, indikátor ukazuje na dílčí zlepšení oproti minulému hodnocení.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Koncetrace SO2 a  NOx byly sledovány v minulosti.  Vzhledem, k tomu, že jejich koncentrace byly nízké a dosahovaly pouze zlomků stanovených limitů, bylo od jejich sledování zéjména kvůli velké finanční náročnosti upuštěno.

  • 2.4.B Sledování koncentrací látek znečišťujících ovzduší

Hodnota indikátoru:
 

Sebehodnocení 0?

Indikátor se nesleduje

Hodnocení oponenta 0?
Sledování uvedených škodlivin není nezbytné. /čelné by mohlo být měření koncentrací benzo(a)pyrenu.
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol.s. r.o.. Dvakrát ročně (na jaře a na podzim) probíhá blokové čištěni ulic a veřejných prostranství. Podle potřeby je prováděno kropení ulic.. Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch v km komunikací a chodníků a ploch náměstí. Proto byl indikátor vyplněn tímto způsobem.

  • 2.4.D Ochrana před prašností
Hodnota indikátoru:
Je ošetřováno 19949 m2 náměstí, 122 km komunikací a 150 km chodníků, blokové čištění ulic je prováděno 2x ročně, kropení v průměru 500x za rok.
Sebehodnocení +1?

Nadále je zajištěna kvalitní údržba veřejných prostranství.

Hodnocení oponenta +1?
Údržbu veřejných prostranství lze považovat za uspokojivou, nicméně z uvedených podkladů nelze vyhodnotit trend. Druhotná prašnost může být v případě města typu Chrudimi považována za větší problém, než v lokalitách se silně zatíženým ovzduším, na druhé straně je potřeba akceptovat také to, že čištění komunikací by mělo reagovat na měnící se meteorologické podmínky.
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Plocha izolační zeleně

V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy izolační zeleně. Na území města se nenachází žádná lokalita kde by izolační pás zeleně bylo možno smysluplně realizovat. Izolační zeleň je realizována pouze při rekonstrukci kontejnerových stání na TKO, které chrání před větrem, přehříváním(zápachem) a únikem odpadu do okolí.

Úklid veřejných prostranství

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby Litoměřice dle plánu zimní a letní údržby. Podle potřeby je prováděno kropení ulic na základě aktuální meteorologické situace . Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch komunikací a chodníků .

  • 2.4.C Izolační zeleň
  • 2.4.D Ochrana před prašností

Hodnota indikátoru 2.4.B:

0%

 

Hodnota indikátoru 2.4.D:

Údržbu veřejných prostranství zajišťují Technické služby Litoměřice dle plánu zimní a letní údržby. Podle potřeby je prováděno kropení ulic na základě aktuální meteorologické situace . Technické služby vedou evidenci ošetřovaných ploch komunikací a chodníků .

V posledních letech se výrazně zvýšilo čištění komunikací o čemž svědčí i výrazný nárůst uličních smetků.
2012 - 185t,
2013 - 271t,
2014 -569t

 

-1

V Litoměřicích není realizována výsadba pásů izolační zeleně. Zelení jsou izolovány pouze kontejnerová stání na TKO.

---

+1

Čištění komunikací je intenzívní, avšak zároveň dochází k prašnosti při vlastním čištění.

3 Udržitelná výroba a spotřeba

3.1 Udržitelná spotřeba města

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?
Oblast USV stále skrývá nevyužitý potenciál, který by mohl přinést hmatatelné efekty včetně ekonomických úspor.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení +1?

Zpracovaný vnitřní předpis má za cíl zlepšit ekonomiku výběrových řízení, celý proces je tedy lépe kontrolovatelný.

není vyloučeno, že hodnocení bude po zodpovězení dotazů shodné se samohodnocení a to +1, zejména s ohledem na stav OH, nicméně aktuálně je hodnocení celého tématu s hodnotou 0 - uspokojivý stav

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.1 Udržitelná spotřeba města
Sebehodnocení 0?

V oblasti zatím k žádným změnám nedošlo, příslibem do budoucna je posouzení současného stavu a návrh opatření, kterou provedlo Sdružení ekologických poraden STEP.

Hodnocení oponenta +1?

Na základě níže uvedeného se domníváme, že sebehodnocení na úrovni „0“, tj. uspokojivé, je odpovídající, i když možná až příliš příkré. Město sice v žádné dílčí oblasti „Udržitelné spotřeby města“ nedosahuje výrazně nadprůměrných či excelentních výsledků, na druhou stranu si zachovává dobrý standard. Meziročně sice nedošlo k výraznému posunu, ale existují dobré předpoklady pro zlepšení např. pro oblast zeleného nakupování úřadu či energetického managementu.

Proto lze uvažovat o celkovém hodnocení oblasti známkou „1“, to je „dobrá“.

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.1.1 Má město schválený a používá vnitřní předpis upravující pravidla pro nakupování s kritérii energetické efektivnosti?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim má od roku 2009 certifikován systém EMAS. Zavedením systému EMAS na úřadě město Chrudim jasně deklaruje svůj postoj k problematice ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje a svou odpovědnost za stav životního prostředí ve městě. Součástí systému je Příručka EMAS, ve které jsou řešena i pravidla nakupování.V rámci nakupování zboží s ekoznačkou jsou nakupovány především ekologicky šetrné čisticí prostředky (EMAS). Většina zboží je pak nakupována s ohledem na principy UR.

Environmentální prohlášení a další informace k systému pro veřejnost jsou zveřejněno na internetových stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/emas.html

Město s partnery v průběhu roku připravuje  osvětové akce a kampaně, které se nějakým způsobem dotýkají tématu udržitelné spotřeby

- Den Země

- Den bez aut, Evropský týden mobility,

- Den s Technickými službami.

Všechny informace k těmto kampaním lze nalézt na stránkách města pod odkazem: http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/akce-a-osvetove-kampane.html

 

Všechny MŠ, 2 ZŠ, Centrum sociálních služeb, Technické služby, Sportovní areály města Chrudim a Městské lesy mají provedeno environmentální přezkoumání a zpracována Environmentální prohlášení. Lze říci, že mají zavedený systém EMAS, v jejich případě však nedošlo k ověření systému akreditovanou osobou a to zejména kvůli jeho finanční náročnosti. Cílem zavedení systému EMAS na výše zmiňovaných organizací bylo dovést tyto organizace k ekologickému chování a jednání.

Byl zpracován pasport veřejného osvětlení.

Bylo provedeno energetické štítkování budov na  objektech v majetku města (budovy mateřských a základních škol, divadlo, sportoviště, bytové domy atd.). Všechy tyto objekty byly opatřeny energetickými štítky.

Město Chrudim je od roku 2014 Fair tradovým městem.

http://www.chrudim.eu/zdrave-mesto/fair-trade-v-chrudimi.html

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
  • 3.1.E* Počet akcí na podporu udržitelné spotřeby
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR

Hodnota indikátoru 3.1.1.:
ANO

Hodnota indikátoru 3.1.2.:
rok 2012: 1,41%

rok 2015: 21%

Hodnota indikátoru 3.1.3.:
V roce 2011 – 0%, jsou zásoby z roku 2010 – 5,52%

2012 - 2,14%

2013 - 1,7%

2014 - 1,12%

Hodnota indikátoru 3.1.4.:
2012: 100% - ve sledovaném období byly nakoupeny 4 ks lednic v třídě A+

2015: 100% byly koupeny 2 lednic v třídě A+, 64 ks úsporných žárovek a 89 ks zářivek

Hodnota indikátoru 3.1.5.:
2012:5
Evropský týden mobility a Evropský den bez aut
Den Země

Biojarmark
Dny zdraví
Den s Technickými službami

2015: 4

Evropský týden mobility a Evropský den bez aut
Den Země
Dny zdraví
Den s Technickými službami

Hodnota indikátoru 3.1.6.:
rok 2012: 26,74%

rok 2015: 41 %

 

Sebehodnocení +1?

Zavedený systém EMAS stanovuje pravidla pro nakupování v souladu s principy UR.

Celkově spotřeba papíru v rámci MěÚ klesá. Klesá ale i podíl recyklovaného papíru.  Jedním z důvodů je to, že byly nakoupeny siťové tiskárny se scanery, ve kterých nelze používat recyklovaný papír.

Dle možností jsou nové elektrospotřebiče nakupovány podle energetických štítků.

V průběhu roku pořádáme pravidelně 4 osvětové akce, které v sobě zahrnují problematiku udržitelné spotřeby. Snažíme se dbát o jejich kvalitu.

Zvýšil se podíl zboží s ekoznačkou, které je nakupováno. Praktiky všechny čistící prostředky, papírové ubousky a toaletní papír, které jsou nakupovány, jsou s ekoznačkou.

Hodnocení oponenta +1?
+ Akce
+ EMAS a jeho "rozšíření" do služeb města
+ Indikátory
EMAS funguje dobře, environmentální prohlášení důležitým zdrojem informací. Vývoj indikátorů EMAS:
• Pozitivní (ekologická stopa MěÚ, spotřeba energie budov majetku MěÚ – doporučujeme normalizovat data podle „degree days“ ) – v rámci ISO 50001, tudíž i v rámci hodnocení toto funguje, ale doporučení se týkalo přepočítání hodnot v prohlášení EMAS, kde jsou spotřeby pouze absolutní (nevypovídající)
• Mírný nárůst - ES města jako celku, uhlíková stopa města, spotřeba vody v MěÚ
• Stagnace – spotřeba papíru – bylo vysvětleno, že může být způsobeno nárůstem počtu klientů úřadu
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Město postupuje podle opatření primátora 3E, dle kterého probíhají nákupy komodit.

Město se řídí vnitřním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
    ANO bez jednotky
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
    Ne % (resp. Kč/Kč)
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
    Ne % (resp. ks/ks)
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
    není sledován % (ks/ks)
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR
    není sledován % (resp. Kč/Kč)

 Recyklovaný papír není nakupován, protože jeho používání se ukázalo jako neekonomické a neekoloigické ve vztahu k životnosti tiskáren. Je však používán například při tvorbě propagačních materiálů města.
Spotřebiče jsou při nákupu posuzovány i z hlediska ekotřídy a pokud je to možné z důvodu ekonomických a případného souladu s výše uvedenou směrnicí (tedy z hlediska ekonomického), jsou nakupovány spotřebiče v nejvyšší energetické třídě. Jejich podíl však není sledován. Stejný princip je uplatňován  i při nákupu spotřebního zboží s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj.

Sebehodnocení 0?

 Město se v rámci své činnosti snaží o ekonomické i ekologické hospodaření s financemi i energií, i když tyto činnosti nejsou sledovány či důsledně upravovány vnitřními předpisy.

Hodnocení oponenta 0?

Otázkou zůstává, zda předpis pro nakupování obsahuje požadavky na kritéria úsporného provozu (například energetickou třídu spotřebičů které jsou pro úřad a PO nakupovány. Doporučuji alespoň u vybraných položek vyzkoušet nastavení těchto kritérií. Přitom je stále možná používat nejnižší nabídkovou cenu. Dále není zřejmé, zda opatření 3E je to samé jako metodika 3E pro veřejné zakázky (viz MMR 2009). Předpis není přiložen ani veřejně dostupný


Zvážit do budoucna schválení vnitřního předpisu upravující „zelené nakupování“. Zavést alespoň jeden viditelný krok v oblasti udržitelné spotřeby (např. recyklovaný papír, který dnes splňuje všechny požadavky na bezpečný provoz tiskáren a kopírek) či spotřebiče s vysokou energetickou účinností. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Nákupy materiálu, vybavení a služeb se řídí vnitřnitroorganizační směrnicí O zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací o městem Kopřivnice zadaných veřejných zakázkách. Tento předpis řeší prioritně finanční stránků nákupů s důrazem na „čistotu“ postupů spojených s výběrem dodavatele.

Výběrová řízení a jejich výsledky jsou zvěřejňována na stránkách města (od 4/2011)

Rozdělením rozpočtu do správy jednotlivých útvarů úřadů jsou předány kompetence k hospodaření s těmito prostředky, které bývá dvakrát ročně konfrontováno v rámci rozboru hospodaření. Přesná pravidla pro jednotlivé úkony nákupu s ohledem na udržitelný rozvoj stanoveny nejsou a řídí se obecnými pravidly pro hospodaření se svěřenými prostředky.

V roce 2016 provedlo Sdružení ekologických poraden STEP ve spolupráci s městem Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice. Materiál kromě analýzy současného stavu navrhuje doporučení, např. k zavedení ekologických nákupů a environmentálně řízených veřejných zakázek, nákupu papíru, kancelářských potřeb, nábytku a ostatních věcí. Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Např. byl zkušebné zakoupen jeden vermikompostér pro využívání bioodpadu. Po zvládnutí procesu kompostování budou pořízeny vermikompostéry i do dalších podlaží budovy MÚ. Máme v úmyslu to znovu zkusit s recyklovaným kancelářským papírem, testuje se bělost, způsob bělení, gramáže, prašnosti (kvůli zařízením) aj.

Město podalo v roce 2016 žádost o dotaci na nákup služebního vozidla s pohonem CNG.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
  • 3.1.E Nakupované spotřební zboží a drobný hmotný majetek (DHM) s pozitivním vlivem na UR

3.1.A - Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování

Směrnice O veřejných zakázek malého rozsahu a zveřejňování informací, směrnice prioritně určuje postupy nákupů dodávek a služeb v souladu s rovným postavením na trhu.

 

3.1.B - Podíl zboží s ekoznačkou

Nesledováno.

 

3.1.C – Podíl recyklovaného papíru na celém úřadu

před několika lety byl papír nakoupen, ale o jeho využívání nebyl zájem, proto není kupován

 

3.1.D - Podíl elektrospotřebičů v energetické třídě A, A+, A++

Elektrické spotřebiče se kupují v menším množství, avšak s důrazem na ekonomičnost provozu (tedy min. v energetické třídě A). Evidence takto zakoupených zařízení zatím není.

Stará elektrická zařízení se hromadně nelikvidují, avšak při nákupu nových se zaměřujeme na energetickou třídu, údaj o tom jje nově evidován v kartě elektrospotřebiče.

 

3.1.E - Podíl spotřebního zboží a DHM s pozitivním vlivem na UR

- nejsou sledovány nákupy zboží s pozitivním vlivem na UR, ekoznačkou.

Sebehodnocení 0?

Ve srovnání s předchozím obdobím, kdy město udržitelnost v této oblasti nijak neřešilo, zdá se, že přichází lepší časy. Zavedení opatření doporučených v analýze šetrného provozu MÚ však nebudou snadná, ani okamžitá.

Hodnocení oponenta 0?

Vnitřní předpis není k dispozici, pozitivní skutečnost ovšem je, že v roce 2016 zadalo město odborné organizaci STEP zpracování studie „Analýzu a návrh opatření environmentálně šetrného provozu MÚ Kopřivnice.“ Od počátku roku 2017 dochází k postupnému zavádění některých navrhovaných opatření. Doporučujeme proto tuto studie doložit do příloh Auditu. Podle vyjádření jsou hlavním kritériem při zadávání veřejných zakázek rovné podmínky na trhu a cena. Doporučujeme do budoucna zohlednit rovněž environmentální kritéria (zákon to umožňuje).

Používání recyklovaného papíru by pro město s pokročilou MA 21 mělo být samozřejmostí, pokud o něj při prvním pokusu o zavedení nebyl zájem, doporučujeme osvětovou činnost „dovnitř úřadu“. Moderní zařízení od renomovaných dodavatelů nemají s používáním recyklovaného papíru žádný problém. Rovněž zvážit převedení alespoň části papírové agendy do elektronické podoby (koncept „smart office“ či „e-office“ s minimalizací potřeby tisku).

Celkově souhlasíme se sebehodnocením na úrovni „uspokojivá situace“, tj. „0“.   

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Pro zboží nakupované v rámci projektů realizovaných se záměrem zvyšovat pozitivní dopad činností města na dlouhodobý udržitelný rozvoj města jsou preferovány nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí (recyklovaný papír, certifikované zboží, atd). Do budoucna město zvažuje zavést systém EMAS, jehož podmínkou pro certifikaci by bylo mj. i vytvoření vnitřní směrnice pro udržitelné nakupování a důslednější systém monitoringu zboží s ekoznačkou, recyklovaného papíru, atd. Město nemá prozatím schválený vnitřní předpis upravující pravidla pro zodpovědné nakupování.

Spotřeba energie

Město má od roku 2012 zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací (celkem cca 50 objektů) - více viz Oblast 3 - Hospodaření s energií. Tento monitoring je pro celkový obraz energetické náročnosti významnější a komplexnější, než podíl elektrospotřebičů v dané energetické třídě, poněvadž informace o energetické třídě, i když je významná, ještě plně nevypovídá o spotřebě energie a řádném užívání (stand-by režimy, nastavení útlumových režimů, atd.). Město v současné době nemá nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů. Od roku 2014 je však díky platnému Energetickému plánu města přijata teze, že renovace bude probíhat v nejlepším možném energetickém standardu (nízkoenergetický, pasivní, budovy s téměř nulovou spotřebou energie) s ohledem na ekonomické parametry a komplexnost opatření, což se vztahuje i na obměnu elektrospotřebičů.

Osvěta

Město Litoměřice dlouhodobě podporuje téma úspor energie, využití obnovitelných zdrojů a udržitelné spotřeby (více i Téma Globální odpovědnost v oblasti Fair Trade). V rámci Strategického plánu rozvoje města Litoměřice je v rámci Rozvojové oblasti D - Litoměřice – město inovací: energeticky nezávislé a nízkoemisní město mj. definovám cílový stav, při kterém občané města efektivní využívání energie berou jako svůj životní styl. S tím samozřejmě souvisí i osvětové akce zaměřené na téma udržitelné spotřeby. Město Litoměřice je od roku 2014 aktivním a v ČR jako město zatím jediným členem evropského sdružení měst a obcí zaměřených na udržitelnou energetiku - Energy Cities , aktivně je zapojeno do evropské kampaně zaměřené na energetické štítkování veřejných budov - kampaně DISPLAY. V roce 2014 proběhly především tyto osvětové akce: i) Konference energie pro města 21. století (mezinárodní akce); ii) Založení Asociace energetických manažerů měst a obcí; iii) 2 pracovní workshopy k projektu POCACITO (společně s Univerzitou Karlovou v Praze); iv) prezentace Fondu úspor pro ředitele příspěvkových organizací; v) Den Země 2014. Dále se energetický manažer města účastnil jako přednášející cca 10 - ti dalších národních, či mezinárodních konferencí, seminářů s tématem udržitelné energetiky.

  • 3.1.A Vnitřní předpis upravující udržitelné nakupování
  • 3.1.B Nakupované zboží s ekoznačkou
  • 3.1.C Používání recyklovaného papíru
  • 3.1.D Používání elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě
  • 3.1.E* Počet akcí na podporu udržitelné spotřeby
Hodnota indikátoru 3.1.A:

NE

Hodnota indikátoru 3.1.B:

N.A.

Hodnota indikátoru 3.1.C:

r. 2012 - 0,20 %
r. 2013 - 0,09 %
r. 2014 - 1,1 %

Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, nemá však prozatím schválený oficiální vnitřní předpis

Hodnota indikátoru 3.1.D:

N.A.

Město má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, nemá však prozatím nastavený systém monitoringu energetických tříd elektrospotřebičů

Hodnota indikátoru 3.1.E:

r. 2012 - 3
r. 2013 - 4
r. 2014 - 5

Město dlouhodobě podporuje téma udržitelné spotřeby v rámci osvětových akcí

+1

Město preferuje nákupy zboží s pozitivním dopadem na životní prostředí, má zaveden pravidelný systém monitoringu spotřeby energie pro městské budovy a budovy příspěvkových organizací, dlouhodobě podporuje téma udržitelné spotřeby v rámci osvětových akcí

3.2 Odpadové hospodářství (OH)

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta 0?
Pro další rozvoj této oblasti doporučujeme využít koncept oběhového hospodářství (ve spolupráci se soukromým a občanským sektorem).
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +1?

+1 pozitivní vývoj

Množství netříděného SKO na obyvatele klesá

+1 pozitivní vývoj

Počet tříděných složek odpadu se zvyšuje, zlepšují se i možnosti jejich odkládání, což má za následek zvýšení míry třídění

+1 pozitivní vývoj

Zvýšení množství separovaného odpadu na obyvatele

 

Hodnocení oponenta +1?

vykazované množství separovaného odpadu je výrazně nad průměrem ČR, a současně podíl netříděného SKO je hluboce pod průměrem ČR; nejsou data zkreslena nějakým faktorem? Trend nezbytně nesměřuje k nutnosti vystavět v Jihlavě vysokokapacitní spalovnu odpadu, jak  je  plánováno.


TO by nemotivovalo k dalším opatřením na snižování produkce odpadu, právě naopak, odpad by se vozil ze širokého okolí, narostla by dopravní zátěž.

. V každém případě je zřejmě úroveň separace odpadu, včetně BRO výjimečná v rámci hodnocených měst. Současně je podíl netříděného SKO hluboce pod průměrem ČR a zhruba třetinový než například v Praze. To je pozitivní (za předpokladu že odpad nekončí jinde, než má, např. na nelegálních skládkách či v domovních kotlích). Stejně tak je pozitivní klesající trend produkce SKO. Pokud jde o významnou složku SKO – BRKO – je patrná snaha města občanům vyjít vstříc ohledně možnosti jeho separace. Týká se však především obyvatel rodinných domků, u obyvatel bytové a sídlištní zástavby je to složitější. Celkově lze v oblasti 3.2 souhlasit se sebehodnocením, důležité bude udržet nadprůměrné hodnoty třídění a nízkou produkci SKO do budoucna. Město by proto mělo sledovat moderní trendy v dané oblasti, jako je oběhové hospodářství, prodej potravin bez obalů či snahu o snížení množství potravinového odpadu - „food waste

 
Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.2 Odpadové hospodářství (OH)
Sebehodnocení +2?

Velmi dobré výsledky v oblasti nakládání s odpady byly potvrzeny umístěním města v soutěži "O keramickou popelnici" za rok 2016 na 5. místě v kategorii měst nad 15 tis. obyvatel. Město dokončilo v letošním roce nový plán odpadového hospodářství pro období 2017 až 2022, který navrhuje zejména další zvyšování podílu tříditelných složek z komunálního odpadu.

Hodnocení oponenta +1?

Vzhledem k níže uvedenému se domníváme, že adekvátní hodnocení situace v oblasti odpadového hospodářství je „dobré“, nikoliv však „velmi dobré“. Kopřivnici se daří velmi dobře plnit zákonná opatření v oblasti OH, nabízí občanům zlepšující se možnosti k třídění, snaží se o jejich motivaci. Neaplikuje však některé moderní přístupy k předcházení vzniku odpadu, které už pomalu pronikají do pokročilých českých a moravských obcí a jsou běžné na západ od našich hranic. Teprve tyto metody (zejména finančně – motivační, ale i „smart“ řešení) vedou k potřebnému snížení produkce směsného komunální odpadu končícího na skládkách a zvýšení oběhu cenných surovin.

Doporučujeme proto zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání smart řešení, využití potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. 

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.2.1 Jaké další složky komunálního odpadu kromě základních (papír, plast, sklo, nápojový karton) sbíráte odděleně do kontejnerů (např. BRKO, textil, kovy, kuchyňský odpad)?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Systém nakládání s odpady upravuje  obecně závazná vyhláška města Chrudim o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jeho katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem (dále jen „systém“). Nakládání s odpady řeší také Plán odpadového hospodářství města, který byl zpracován v roce 2015 apolečností ISES  s.r.o.. Zpracování POH bylo financováno z projektu "Místní agendou 21 a strategickým řízením k naplňování proncipů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel v Chrudimi", finanční prostředky jsou poskytnuty z Programu švýcarsko-české spolupráce.

POH byl schválen Zastupitelstvem města dne 25.1.2016. Indikátory a cíle, které jsou v něm uvedeny budou každoročně vyhodnocovány a zpráva o vyhodnocení bude předkládána Radě města. POH je v příloze tohoto auditu.

Po městě je rozmístěno na 368 kontejnerů seskupených do 110 separačních hnízd. Odpady jsou tříděny plošně prostřednictvím separačních hnízd s kontejnery na recyklovatelné složky KO, dále ve sběrném dvoře města a ve sběrných surovinách, zařazených do systému města. Třídí se tyto složky: plasty, papír, sklo, nápojový kartón, kovy (SD, sběrny), biologicky rozložitelný odpad (pouze SD), nebezpečné složky komunálního odpadu (oleje, znečištěné obaly, absorpční činidla, filtry, chemikálie, detergenty, léky atd.), objemný odpad, textil a jedlé oleje z domácností.

Ve sběrném dvoře města mohou občané ukládat veškeré složky komunálních odpadů, zejména sem odevzdávají objemné odpady, stavební suť, biologicky rozložitelný odpad, recyklovatelný odpad, v neposlední řadě nebezpečné odpady.

Město  Chrudim  je zapojeno do systémů zpětného odběru  elektrozařízení ASEKOL,  EKOLAMP  a ELEKTROWIN, občané mohou ve sběrném dvoře zdarma odložit nefunkční elektrospotřebiče z domácností, včetně drobné elektroniky, zářivek a baterií. Množství takto vytříděných elektrospotřebičů každoročně roste.

Ve městě je rozmístěno 15 kontejnerů na použitý textil, které provozuje společnost TextilEco a.s.. V roce 2015 bylo v těchto kontejnerech vytříděno 63,013 t textilu.

V současnosti probíhají jednání se dvěma organizacemi ve věci spolupráce při třídění a využití textilu buď formou kontejnerů rozmístěných ve městě, nebo formou umístění velkoobjemového kontejneru na tříděný textil do areálu SD. V současnosti je textil na SD sice tříděn, ale likvidován na skládce.

V současné době probíhají jednání o rozmístění kontejnerů na třídění olejů z domácností, jsou vytipována místa, kde budou kontejnery umístěny. Od jara roku 2016 jsou na veřejných prostranstvích ve městě umístěny kontejnery na třídění použitého jedlého oleje z domácností - celkem 7 ks s cílem umožnit veřejnosti nevylévat  tyto odpady do kanalizace.

Na jaře 2016 byl zahájen svoz biologických odpadů ze zahrádkářských kolonií. Svoz je prováděn o sobotách v předem ohlášených termínech a pod dozorem pracovníků Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o..

V roce 2015 byl zpracován projekt rozšíření Sběrného dvora v ulici Obce Ležáků, bude požádáno o dotaci a roce 2016 by měl být projekt realizován. V přípravě je také projekt nového sběrného dvora a překládací stanice odpadů. Bude umístěn v areálu průmyslové zóny Chrudim - Západ.

příloha - STUDIE Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Chrudim ANALYTICKÁ ČÁST + NÁVRHOVÁ ČÁST

příloha - POH města Chrudim

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách

Hodnota indikátoru 3.2.2.:

7 základních recyklovatelných složek KO (plasty, papír, sklo, nápojový kartón, kovy, textil) a dále ve Sběrném dvoře biologicky rozložitelný odpad (využití v  kompostárně sousedního města), nebezpečné odpady (uváděno celkově jako jedna složka).

Hodnota indikátoru 3.2.3.:

rok 2011: 186,9 kg/obyv.

rok 2014: 181,5 kg/obyv

Hodnota indikátoru 3.2.4.:

Z vytříděných odpadů tvořily po zaokrouhlení kovy 46,1 %, papír 24,5 %, plasty 7,1 %, sklo 7,7 %, kompozitní obaly 0,1 %, BRKO 11,3ˇ%, textil 2,2 %, nebezpečné odpady 0,7 %, pneu 0,3 %.

 

Sebehodnocení 0?

Množství netříděného směsného KO (č. 200301 dle Katalogu odpadů)  v roce 2014 se oproti roku 2011 mírně snížilo. Od roku 2011 množství SKO stále mírně klesá.

Celkově bylo v roce 2014 vytříděno 175,19 kg/obyv., bez započtení kovů ze sběren 95,7 kg/obyv., což představuje oproti roku 2011 (resp. 2012) zvýšení (144,87 kg/obyv.; 83,3 kg/obyv.). Kladně se projevilo zavedení třídění textilu a navýšení vytříděného množství papíru a BRKO, naopak u skla je zaznamenáván pokles  množství.

Bez kovů vytříděných prostřednictvím sběren tvořily kovy  Procentuální složení vytříděných odpadů se výrazně neliší od stavu roku 2012, i když jednotlivé položky mírně kolísají. Více se procentuálně vytřídí papíru, plastů, BRKO, méně např. skla. Jako nová položka se započítává textil.

Hodnocení oponenta 0?
BRKO město řeší, občané budou mít kompostéry, postupně se mění skladba vytříděného odpadu (zařazení textilu a olejů). Třídění je na srovnatelné úrovni s dalšími městy, další zlepšení naráží na ekonomickou stránku a legislativu (např. „chytré popelnice“). Oběhové hospodářství město zatím neřeší, navázání na podniky příliš není, neexistuje spolupráce se zemědělskými podniky.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Je nutné rozdělit odpad z úřadu a odpad od obyvatel.

Na úřadě třídíme:

Papír, plasty, sklo, biologicky rozložitelný odpad, nebezpečný odpad, objemný odpad, kovy (železo, hliník,…), dřevo, za jednotlivé odbory pak další specifické druhy odpadu. Vše je řešeno vnitřní směrnicí.

Město má zaveden systém nádobového sběru papíru, plastu (směsný plast včetně nápojových kartonů je dotřiďovaný na třídící lince), bílé sklo a barevné sklo. Množství sebraného separovaného odpadu ve svozové oblasti Jihlavy rovněž pořád roste.

http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/vytridili-skoro-o-ctyricet-procent-odpadu-vice-20170126.html

http://jihlava.city.cz/zpravodajstvi/skoro-12-tisic-kusu-elektra-vloni-jihlavane-odlozili-na-nejvetsim-sbernem-dvore/7944

V rámci předcházení vzniku odpadů mají obyvatelé možnost nádobového sběru textilu (17 malých a 3 velké kontejnery + místo, kam se dá textil odevzdávat přímo), červené kontejnery na zpětný odběr elektrozařízení (celkem 22 ks). Kontejnery na textil jsou rovněž umístěny na všech třech sběrných dvorech.

Množství vytříděných složek meziročně výrazně narůstá (viz příloha) úměrně poklesu produkce SKO na obyvatele. Viz příloha.

Pokud mají obyvatelé Jihlavy zájem, mohou si na radnici zakoupit dotovaný kompostér a kompostováním na vlastním pozemku předcházet vzniku odpadů.

Dále pak jsou obyvatelům k dispozici tři sběrné dvory, kde lze bezplatně 6 dnů v týdnu odevzdat kromě využitelných složek (papír, plast, sklo) objemný odpad, nebezpečné odpady, kovy, biologicky rozložitelný odpad, jedlý olej a tuk, textil i další odpady. Všechny sběrné dvory fungují jako místo zpětného odběru a elektrozařízení. Nad rámec povinností určených zákonem obcím, odebíráme na sběrných dvorech také vysloužilé pneumatiky. Nárůst využívání sběrných dvorů po zavedení motivačního programu je evidentní: http://www.jihlava.cz/jihlavaci-vyzivaji-sberne-dvory-jak-nikdy-v-minulosti/d-510760

Nádobový sběr biologicky rozložitelného odpadu je zaveden ve dvou příměstských částech od roku 2014 (pilotní projekt Pávov a Zborná) a od roku 2015 v části města Slunce, kde je nádobový sběr bioodpadu realizován jako pilotní projekt ve všech typech zástavby do nádob s objemem 1100l.

Od 1. 3. 2016 byl zahájen plošný svoz biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Majitelé rodinných domů si mohou požádat o přidělení nádoby o objemu 240 l nebo 120 l (tzv. kompostejneru), které se vyváží 1x za 14 dní během sezóny a v období prosinec – únor ve frekvenci svozu 1x měsíčně. K 31. 12. 2016 bylo rozmístěno 1926 nádob. Současně byly rozmístěny veřejně přístupné kontejneru na objemu 1100 l na kontejnerová stání s kontejnery na separovaný odpad. Tyto kontejnery se vyvážejí v sezóně ve frekvenci 1x týdně a v období prosinec – únor 1x za 14 dní. Rozmístěno bylo celkem 255 kontejnerů.

Dle potřeb a možností rozpočtu jsou 1 – 2 ročně provozovány mobilní svozy biologicky rozložitelného odpadu, příp. ostatních složek odpadu. Větší množství biologicky rozložitelného odpadu mohou obyvatelé odevzdat i na kompostárně v Henčově.

Všechny informace o odpadech pro obyvatele, podnikatele i další subjekty lze najít na jednom místě zde:http://jihlava.cz/odpady/

 

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
    r. 2016 – 7 počet
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
    143 kg/os.

Hodnota indikátoru:

r. 2016 – 7

(více viz příloha č. 1)

 

Hodnota indikátoru:

r. 2016 – 7230 SKO/t

(více viz příloha č. 1)

 

Sebehodnocení +1?

Separace odpadu v průběhu let narůstá, úměrně tomu klesá množství SKO.

Hodnocení oponenta +1?

hodnoty indikátorů jsou poněkud nepřehledné - nelogická jednotka. Nicméně lze vyčíst z přílohy. Pozitivní je vývoj indikátorů.


 

 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Kromě sběru základních komodit (papír, plast, sklo, nápojový karton) byl v roce 2008 zaveden systém sběru biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ze zahrad prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů o objemu 7 m3 .Od r. 2013 je tento odpad na území Kopřivnice sbírán prostřednictvím kompostejnerů přímo od rodinných domů. V místních částech je zatím sběr a svoz BRKO zajišťován prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Sběr probíhá od dubna do poloviny listopadu 1x za 3 týdny. V roce 2016 byla podána žádost o dotaci na pořízení kompostejnerů i do místních částí. Biologický odpad je možno odevzdávat i na kompostárně, která je společným vlastnictvím měst Kopřivnice a Příbor. V současnosti máme celkem 820 ks kompostejnerů.

V roce 2012 bylo v rámci projektu Živá Kopřivnice dotovaného z Revolvingu MŽP pořízeno 102 ks kompostérů. V roce 2013 byl tento počet v rámci projektu „Podpora domácího kompostování pořízením kompostérů pro občany Kopřivnice“,  spolufinancovaného z OPŽP a SFŽP, rozšířen o dalších 420 ks kompostérů o objemu 600 l. Kompostéry mají občané vypůjčeny na základě smlouvy na dobu 5 let.

Město poskytuje občanům vlastníkům RD žluté plastové pytle na sběr směsného plastu, které jsou sváženy přímo od RD 1x za 14 dní.

Od poloviny roku 2011 byl zaveden sběr vyřazeného elektrozařízení prostřednictvím červených kontejnerů z 5-ti stanovišť, v r. 2016 byly doplněny o další 3 ks. Na přelomu let 2011 a 2012 byl zaveden sběr textilu do sběrných nádob – v současnosti rozmístěno 17 kontejnerů společnosti Textil Eco a 6 kontejnerů od Armády spásy.

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
    2015 a 2016 - 8 počet
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
    Rok 2015 - 66,95 kg včetně kovů a 36,14 kg bez kovů. Rok 2016 - 62,51 kg včetně kovů a 38,87 kg bez kovů. kg/os.
Sebehodnocení +2?

Systém nakládání s odpady na území města je na velmi dobré úrovni, množství směsného komunálního odpadu mírně klesá a naopak se mírně zvyšuje množství tříděného odpadu.

Pozitivní směr v nakládání s KO byl potvrzen ziskem 5. místa v soutěži Keramická popelnice v kategorii měst od 15 tis. obyvatel.

Hodnocení oponenta +1?

Systém sběru tříděného odpadu je v Kopřivnici na standardní úrovni, občané mají dostatek možností ke třídění 8 druhů separovaného odpadu. Situace však není v republikovém měřítku nijak výjimečná, nejsou aplikovávány nejmodernější „smart“ metody třídění odpadů, které skutečně motivují občany k vyššímu podílu třídění (viz dále). Z toho zřejmě vyplývá, že celkové množství vytříděných odpadů v posledních neroste, spíše mírně klesá, při zachování celkové produkce odpadů (indikátor 3.2.C). Nenašli jsme také žádnou zmínku o aktuálních (a z pohledu místního udržitelného rozvoje) otázkách, jako je snaha o minimalizaci potravinového odpadu „food waste“, prodej potravin bez obalů, komunitní centra, kde je možné opravit nejrůznější spotřebiče či prosazování principů oběhového hospodářství.

Jako adekvátní hodnocení tedy vidíme známku „1“, situace je dobrá. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Dále jsou separovány motorové, převodové a mazací oleje; obaly obsahující zbytky nebezpečných látek, absorpční činidla, filtrační materiály, pneumatiky, olejové filtry, brzdové kapaliny, laboratorní chemikálie, cihly, směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, železo a ocel, stavební materiály obsahující azbest, směsné stavební a demoliční odpad, textilní materiály, rozpouštědla, kyseliny, pesticidy, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, jedlý olej a tuk, barvy, tiskařské barvy, lepidla, léčiva, baterie a akumulátory, BRKO, více viz indikátor 3.2.4. Oproti roku 2013 došlo k navýšení počtu tříděných složek ze 17 na 29.

  • 3.2.B Počet tříděných složek komunálního odpadu
  • 3.2.C Množství tříděného komunálního odpadu
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách
Hodnota indikátoru 3.2.B:

r. 2012 - 17
r. 2013 - 17
r. 2014 - 29

Hodnota indikátoru 3.2.C:

r. 2012 - 46,34 kg/obyv.
r. 2013 - 46,64 kg/obyv.
r. 2014 - 73,55 kg/obyv.

Došlo k výraznému zvýšení ( o 70%) počtu tříděných složek odpadu, zároveň byl zaznamenán značný nárůst množství separovaného odpadu na obyvatele, konkrétně o 58%.


Hodnota indikátoru 3.2.D:

viz Příloha 3.6.

Existuje dlouhodobě provozovaný mobilní svoz nebezpečného odpadu

+2

Zvýšil se výrazně počet tříděných složek odpadu a množství separovaného odpadu na obyvatele

3.2.2 Jakým způsobem motivujete občany a firmy k třídění odpadů?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Ve městě pravidelně probíhá optimalizace z hlediska dostupnosti separačních hnízd. Hnízda jsou tvořena základními třemi druhy kontejnerů – papír, sklo, plasty, někde i kontejner na sběr elektroodpadu či textilu.

Pravidelně probíhají osvětové kampaně v rámci Dne Země nebo  Den s Technickými službami, pravidelné informace k třídění odpadů jsou uváděny v Chrudimském zpravodaji. Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí provádí v rámci výkonu státní správy kontroly firem na území města zaměřené na nakládání s odpady.

V rámci Dne Země proběhla ve spoluprácí se společností VAK Chrudim a.s. kampaň týkající se osvěty "co patří a nepatří do kanalizace".

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách

  3.2.A: 181,5 kg/obyv.

3.2.D:

  • kovy 46,1 %,
  • papír 24,5 %,
  • plasty 7,1 %,
  • sklo 7,7 %,
  • kompozitní obaly 0,1 %, 
  • BRKO 11,3ˇ%,
  • textil 2,2 %,
  • nebezpečné odpady 0,7 %,
  • pneu 0,3 %
Sebehodnocení +1?

Množství netříděného směsného KO (č. 200301 dle Katalogu odpadů)  v roce 2014 se oproti roku 2011 mírně snížilo. Od roku 2011 množství SKO stále mírně klesá.

Celkově bylo v roce 2014 vytříděno 175,19 kg/obyv., bez započtení kovů ze sběren 95,7 kg/obyv., což představuje oproti roku 2011 (resp. 2012) zvýšení (144,87 kg/obyv.; 83,3 kg/obyv.). Kladně se projevilo zavedení třídění textilu a navýšení vytříděného množství papíru a BRKO, naopak u skla je zaznamenáván pokles  množství.

Bez kovů vytříděných prostřednictvím sběren tvořily kovy  Procentuální složení vytříděných odpadů se výrazně neliší od stavu roku 2012, i když jednotlivé položky mírně kolísají. Více se procentuálně vytřídí papíru, plastů, BRKO, méně např. skla. Jako nová položka se započítává textil.

Hodnocení oponenta 0?
Město by mohlo začít využívat koncept oběhového hospodářství.
Osvěta je zaměřena na třídění, spolupráce s dodavateli zboží město zatím stále neuvažuje.
Předcházení vzniku odpadů bylo hlavním tématem Dne Země, se spolupráci s Ekocentrem Paleta, podmínky musí podle města nastavit i stát. Celková produkce nevytříděných složek KO se nesnižuje.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Pro obyvatele jsou prováděny pravidelné a trvalé informační kampaně na webu, v NJR, přímými besedami, osobními dopisy do schránek či přímým kontaktem např. při akcích na náměstí.

Od poloviny roku 2014 se mohou obyvatelé zapojit do Programu zodpovědného nakládání s odpady, jehož prostřednictvím lze dosáhnout na slevu z poplatku za komunální odpad. Podrobnosti zde:

http://jihlava.cz/program-zodpovedneho-nakladani-s-odpady/d-500842/p1=103958

  • Počet zapojených k 1. 7. 2017 do motivačního programu:
    • Celkem zapojených domácností: 9135
    • Celkem zapojených osob – 19569

Všechny podrobnosti k programu lze najít na výše uvedené webové adrese. Přínosem programu mělo být ne jen snížení množství směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku (tento efekt je zcela zjevný z čísel, kterých Jihlava dosahuje), zvýšení množství separovaných odpadů, ale i výchova ke správnému nakládání s nebezpečnými odpady, objemným odpadem, jedlými tuky, kovy a dalšími druhy odpadu, které mnohdy končily v SKO. Díky motivaci k návštěvě sběrných dvorů se i tato oblast postupně zlepšuje, o čemž svědší rostoucí množství návštěv sběrných dvorů.

Prostředkem, kterým jsme se snažili obyvatele zainteresovat na stavu životního prostředí je i možnost hlásit výskyt černých skládek prostřednictvím webové aplikace: http://zavady.jihlava.cz/obcan.php

Po zadání e-mailové adresy je občan operativně informován, jak je s jeho podnětem naloženo, kdy bude skládka odstraněna. Aplikace funguje pro občany od začátku roku 2014 a je využívána.

V roce 2014 jsme v rámci Dne Země (a následujícím období) prováděli anketní šetření „Kam letí Vaše smetí?“. Obyvatel jsme se formou řízeného rozhovoru ptali na věci související s odpadovým hospodářstvím a na jejich spokojenost. Za anketu mohli obyvatelé získat sadu tašek na třídění odpadu.

Připravili jsme exkurzi pro veřejnost do zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno i exkurze pro veřejnost do firmy Enviropol či na třídící linku odpadů.

Velmi důležitým prvkem motivace je i to, že přibližujeme občanům možnosti třídění. Probíhá průběžné budování kontejnerových stání na separovaných odpad, ať už v rámci revitalizace sídlišť – Královský vršek I. a II. etapa, Březinova, Na Kopci, Demlova nebo každoročně v rámci individuálních investičních akcí města. Cílem je zkrácení docházkové vzdálenosti, pokrytí města dostatečně hustou sítí míst pro separovaný odpad, a tím motivace občanů třídit odpad. Pokrytí sítí kontejnery na separ má zajistit, aby žádný z občanů neměl k nejbližšímu kontejnerovému stání docházkovou vzdálenost delší, než 110 m.

V místech, kde je problematické najít místo pro kontejnerové stání (zejména městská památková rezervace) řešíme problém s docházkovou vzdáleností buď budováním podzemních kontejnerových stání (v Jihlavě máme v MPR celkem tři), nebo tím, že jsou na základě žádosti obyvatelům přímo do domu poskytovány  popelnice na papír a plasty.

V polovině roku 2017 město začalo na turistickém informačním centru rovněž za zvýhodněnou cenu prodávat tašky na separovaný odpad a vrámci snahy o předcházení vzniku odpadu (kde má město obecně velmi omezené možnosti) rovněž za symbolickou cenu porodává látkové tašky s grafikou v jednotném "odpadovém" stylu a s upozorněním na nutnost předcházení vzniku odpadu. Kromě praktického výstuou (snížení množství použitých igelitových tašek) si tato akce klade za cíl právě předcházení vzniku odpadu. Více zde:https://www.jihlava.cz/jihlava-na-modni-ba-vlne-textilni-tasky-misto-igelitek/d-519104/p1=103430

Město se snaží vycházet vstříc obyvatelům i dalšími průběžnými činnoistmi - např. budováním nových kontejnerových stání na separovaný odpad. Nový POH stanoví, že docházková vzdálenost kontejnerového stání by pro obyvatele měla být do 110 m.

O úspěšnosti všech realizovaných kroků svědčí i fakt, že se Jihlava v roce 2017 stala výtězem celostátní soutěže o krystalovou popelnici, byla tak v roce 2016 nejlépe třídícím městem v České republice. Více zde: https://www.jihlava.cz/nejlepe-tridi-odpady-obyvatele-jihlavy/d-519540/p1=103430. Systém v Jihlavě je nastaven tak, aby byl ekonomicky i ekologicky udržitelný. POH Jihlavy nikdy nepočítal a ani nový POH nepočítá s výstavbou ZEVO (toto je obsaženo pouze v POH Kraje Vysočina, zařízení ale není lokalizováno).

Od pololetí roku 2017 je v Jihlavě zahájen další pilotní projekt - nádobový sběr jedných tuků v městské části Na Slunci. 

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
    143 kg/obyv.
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách
    viz příloha k 3.2.1 %

Hodnota indikátoru:

 

3.2.4. podíl separace po složkách odpadu

Hodnota indikátoru:

  • Počet zapojených k 1. 1. 2017 do motivačního programu:
    • Domácností prostřednictvím karty – 3936
    • Domácností sníženou frekvencí – 5669
    • Celkem zapojených osob – 19133
Sebehodnocení +2?

Zájem o motivační program mezi obyvateli je poměrně velký, což prokazují počty zapojených osob. Zapojení do motivačního programu vedlo k tomu, že lidé začali více přemýšlet o nakládání s odpady, o své zodpovědnosti v této oblasti a mění se postupně i přístup obyvatel k nakládání sodpadem.

Hodnocení oponenta +1?

Motivační program je velmi dobrý příklad správné praxe, je k dispozici nějaká podrobnější zpráva o jeho vyhodnocování?  

Zvážit do budoucna další kroky k snižování produkce odpadů a prevenci jejich vzniku – využívání potravinového odpadu, podpora oběhové hospodářství „přeměna odpadů na zdroje“, upcycling atp. alespoň v pilotní formě. Navázat spolupráci s organizacemi a firmami, které tyto principy prosazují. 

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Občany motivujeme zkracováním docházkových vzdáleností ke kontejnerům na tříděný odpad, v průběhu roku 2015 pokračovala výstavba nových stanovišť (2) a rekonstrukce stávajících zpevněných ploch pod kontejnery (4). Byla rovněž doplněna sběrná síť 11 kontejnery na sběr papíru, 13 kontejnery na plast a 3 kontejnery na sběr skla. V průběhu  r. 2016 bylo vybudováno jedno nové stanoviště pro sběr separovaného odpadu a dalších 5 bylo rozšířeno. Sběrná síť byla doplněna o dalších 11 kusů kontejnerů na sběr plastu, 8 na sběr papíru a 2 kontejnery na sběr skla. V roce 2016 si občané měli možnost vyzvednout tašky na třídění odpadů (soubor tří tašek ve dvou velikostech).

Celkový počet nových a rekonstruovaných stanovišť je 112, nádob (kontejnerů) dle druhů odpadu na sběr plastů 188, na sběr papíru 164, na sběr skla 168 (z toho na sběr bílého 72 ks).

V průběhu roku informujeme občany o harmonogramech svozů a všech novinkách týkajících se nakládání s odpady v Kopřivnických novinách, kabelové televizi a prostřednictvím vlastních webových stránek odboru životního prostředí a webu města.

Nepravidelně, obvykle v rámci projektů jsou vydávány letáky o třídění odpadů, v roce 2012 byly dokončeny videospoty ke správnému chování k ŽP (odopady, ovzduší, voda, lesy, ochrana přírody, apod.). Videospoty lze shlédnout na webových stránkách OŽP www.zivotniprostredi.koprivnice.org.

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
    2015 - 148,6 kg 2016 – 149,8 Kg kg/obyv.
  • 3.2.D Podíl separace využitelných odpadů po složkách

3.2.D - Podíl (%) separace po složkách odpadů

Rok 2015

Podíl papíru vůči SKO=11,6%

Podíl plastu vůči SKO=6,52%

Podíl skla vůči SKO=6,04%

Kovy vůči SKO=20,73%

BRKO vůči SKO=30,4%

Textil vůči SKO=1,97%

Elektro vůči SKO=1,73%

Rok 2016

Podíl papíru vůči SKO=11,97%

Podíl plastu vůči SKO=7,1%

Podíl skla vůči SKO=6,75%

Kovy vůči SKO=15,78%

BRKO vůči SKO=32,99%

Textil vůči SKO=2,16%

Elektro vůči SKO=2,07%

Sebehodnocení +1?

Motivace a informovanost občanů je na dobré úrovni, svědčí o tom i stoupající tendence množství vytříděných odpadů.

Hodnocení oponenta +1?

Systémy motivace občanů k vyššímu třídění jsou pestré, zlepšuje se síť a dostupnost nádob na separovaný sběr odpadů. Město se snaží informovat občany a motivovat je k správným vzorcům spotřeby. To se bohužel neprojevuje na vyšších podílech třídění, je zřejmě nezbytná delší časová řada dat, i s ohledem na schválené změny v oblasti odpadového hospodářství (zákaz skládkování po roce 2024). V ČR existují obce, kde se za 5 let podařilo snížit množství nevytříděného odpadu na polovinu (např. Šitbořice na Břeclavsku), a výrazně zvýšit podíl vytříděného opadů.  Jde to díky kombinaci finanční motivace občanů a dalších opatření („chytrá“ popelnice, odměny za třídění atp.). V Kopřivnice je situace mírně nadprůměrná, nikoliv však na úrovni těchto nejpokročilejších obcí. Podobně v západní Evropě se obcím daří dosáhnut vyšší míry třídění. Pozitivně hodnotím relativně malé množství směsného komunálního opadu na hlavu, zhruba třetinové než například v Praze.

Zajímavé by bylo zjistit, nakolik jsou použité motivační metody reflektovány samotnými občany, tedy provést šetření mezi občany zaměřené na oblast odpadového hospodářství a získat reprezentativní zpětnou vazbu.

S ohledem na výše uvedené souhlasíme se sebehodnocením (známka „1“), důležitá bude snaha do budoucna naplnit zmíněné ambiciózní výzvy, plynoucí z principů oběhového hospodářství. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Město motivuje občany tím, že pokud budou separovat do určité míry, tak se nebude zvyšovat poplatek za odpad na hlavu, což se následně dodržuje. V roce 2014 došlo ve statistikách ke zvýšení netříděného SKO na obyvatele z toho důvodu, že do statistik byl v roce 2014 zahrnut i odpad z velkoobjemových kontejnerů, kde byla velká část odpadu podnikatelského. Po zprovoznění sběrného dvoru v roce 2014 byly velkoobjemové kontejnery zrušeny a produkce odpadů se přesunula do sběrného dvoru, kde jde o separované odpady od občanů a proto jsou již vykazovány. U netříděného odpadu je navýšení produkce minimální a lze předpokládat, že je způsobeno i mírným poklesem obyvatel. U separovaného odpadu je naopak výrazné zvýšení produkce dáno jednak otevřením sběrového dvoru, kampaněmi na podporu separace a zvýšením počtu kontejnerů na separaci.

  • 3.2.A Produkce směsného komunálního odpadu
Hodnota indikátoru 3.2.A:

r. 2012 - 170,1 kg/obyv.
r. 2013 - 169,5 kg/obyv.
r. 2014 - 173,8 kg/obyv.

Byl zprovozněn sběrný dvůr, není zvyšován poplatek za odpad, díky většímu sběru odpadu došlo ke zvýšení podílu netříděného odpadu

0
Město zprovoznilo sběrný dvůr, je stabilní poplatek za odpady
3.2.3 Zajišťujete sběr nebezpečných složek KO i jiným způsobem než ve stacionárním zařízení?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Dvakrát ročně probíhá mobilní svoz nebezpečného odpadu, který zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o. O harmonogramu svozu jsou občané informováni v Chrudimském zpravodaji, na internetových stránkách města a Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o.

Od roku 2011 klesá množství nebezpečných odpadů, zřejmě také díky fungování kolektivních systémů a třídění elektrozařízení určených ke zpětnému odběru. Dále např. akumulátory, které mohou být významnou položkou, lze odevzdat za úplatu ve čtyřech provozovnách druhotných surovin.

  Přehled produkce nebezpečných odpadů:

Rok

Množství vytříděných NO v t

2010 

70,167

2011

46,991

2012

36,046

2013

 30,320

2014

29,199

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta +1?
Klesla produkce nebezpečného odpadu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Kromě odevzdávání nebezpečných odpadů ve všech sběrných dvorech, mohou obyvatelé Jihlavy tento odpad odevzdat i při mobilních svozech pořádaných městem 1-2x ročně.

Sebehodnocení 0?

Město má vytvořeny stabilní možnosti poro odevzdávání nebezpečných složek odpadu. I když jsou tyto možnosto (sběrné dvory, mobilní svozy) nyní pořád stejné, povědomí obyvatel o tom, co je nebezpečným odpadem se díky komunikačním kampaním a motivačnímu programu výrazně zvyšuje, což se projevuje zvýšeným počtem návštěv na sběrných dvorech, při kterých jsou odevzdávány nebezpečné odpady a jedné tuky (i další druhy odpadu).

je možné nějak kvantifikovat hodnocení "povědomí se... výrazně zvyšuje"?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

Sběr nebezpečných složek KO zajišťujeme jak ve stacionárním zařízení (sběrném dvoře), tak i mobilním sběrem 2 x ročně ze 17 stanovišť.

Sebehodnocení +2?

Sběr nebezpečných složek KO je na velmi dobré úrovni.

Hodnocení oponenta +2?

V tomto bodě souhlasíme se sebehodnocením, v Kopřivnici je nastaven dobrý systém nebezpečných složek KO. Existuje zde také nadstandardní spolupráce mezi úřadem a podniky v dané oblasti. 

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

Nebezpečné odpady město sbírá stále ještě i v rámci mobilního svozu NO nejen ve sběrném dvoře. Jedná se především o sběr menších starých elektozařízení a elektrospotřebičů.

+1

Město provozuje efektivní nestacionární systém sběru nebezpečného komunálního odpadu

3.3 Hospodaření s energií

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení +1?
Hodnocení oponenta +1?
Pozitivně hodnotíme pokrok v oblasti energetického managementu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0?

komentáře u jednotlivých podbodů

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
Celkové hodnocení oblasti 3.3 Hospodaření s energií
Sebehodnocení +1?

Město má energetického manažera, střednědobý Energetický plán města na období 2010 až 2022. V roce 2015 schválilo Pravidla energetického managementu v souladu s ISO 50001. V rámci Pravidel jsou pro každý rok stanovovány energetická politika a energetické cíle. Vyhodnocování přijatých opatření je komplikováno dnes již nevyhovující internetovou aplikací MEIS (městský informační systém).

Pro efektivnější hospodaření s majetkem města je třeba dále zvyšovat energetickou gramotnost jeho uživatelů, případně zavést systém motivace k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení.

Město uskutečňuje již několik let energeticky úsporná opatření většinou investičního charakteru, často z dotací MŽP, MPO, IPRM.

Hodnocení oponenta +1?

Oblast hospodaření s energií je dobře popsána a ve městě má vybudovanou jistou pozici. Město již bezmála 10 let disponuje energetickým manažerem, energetickou politikou a dalšími potřebnými nástroji. Výsledky v oblasti energetických úspor možná nejsou tak spektakulární, jak by si někteří mohli představovat, a existuje jistě velký potenciál pro další úspory a využívání OZE v rámci majetku města. Z uvedených důvodů souhlasíme s celkovým sebehodnocením v dané oblasti.  

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena Sebehodnocení municipality Hodnocení oponenta
3.3.1 Má město vytvořen systém energetického managementu na veškerém majetku města včetně personálního zajištění kapacit pro energetické řízení?
Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

V rámci městského úřadu je zřízena pozice energetického manažera od roku 2011. Mezi hlavní činnosti energetického manažera patří sledování a vyhodnocování spotřeby energie s cílem dlouhodobého snižování spotřeby energie a provozních výdajů města a příprava vhodných projektů. V roce 2014 byla založena na popud města Litoměřice Asociace energetikcých manažerů měst a obcí s cílem propagovat udržitelnou energetiku na komunální úrovni, dalšími zakaldateli byla města Chrudim, Kopřivnice a MČ Brno Nový Lískovec. Zároveň od roku 2014 ve městě naplno funguje tzv. Fond úspor,jeghož filosofie spočívá v tom, že část uspořených protředků je opět investována do dalších úsporných zařízení a projektů OZE.

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu

Hodnota indikátoru 3.3.A:

 

ANO

 

Od roku 2011 existuje stabilní pozice energetického manažera v rámci MÚ

 

+2

Město má zřízenou pozici energetického manažera

Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město systematicky sleduje spotřebu energie od roku 2009, kdy byl zaveden systém EMAS. Odpovědnost za sledování spotřeb má Odbor kanceláře tajemníka, oddělení hospodářské správy. Při zpracovávání každoroční aktualizace Environmentálního prohlášení jsou data vyhodnocena a případně navržena opatření ke snížení spotřeby. Stejně tak příspěvkové organizace města sledují průběžně spotřeby energií.

Město Chrudim zahájilo v roce 2014 zavádění systému managementu hospodaření s energií (EnMS) v souladu s normou ČSN EN ISO 50001:2012, a to za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2014 - Program EFEKT.

Přehled základních činností a výstupů realizovaných v rámci zavádění EnM v roce 2014:

  1. Byla vytvořena a Zastupitelstvem města schválena Energetická politika.
  2. Byla definována hranice EnMS.
  3. Byla vytvořena organizační struktura a složení týmu pro zavádění a provádění činností EnMS a stanoveny odpovědnosti za přípravu, realizaci a kontrolu energetické politiky a součinnost jednotlivých organizací.
  4. Došlo k proškolení zástupců dotčených odborů města a organizací zřízených městem, včetně samostatného proškolení energetika města na znalost EnMS a aplikace e-manažer.
  5. Byl proveden prvotní přezkum spotřeby paliv a energie a nákladů na základě faktur poskytnutých objednatelem a definován výchozí (referenční) stav spotřeby.
  6. Byl zaveden systém sledování a zaznamenávání spotřeby paliv a energie s využitím aplikace e-manažer. V systému jsou zadána odběrná místa (OM) pro 54 sledovaných objektů, přičemž zaznamenávání stavu všech měřidel, celkem 210 OM, probíhalo od října 2014 ve zkušebním provozu, ostrý provoz je zahájen od 1.1.2015.
  7. Byla zpracována dokumentace EnMS, která přehledně popisuje a zaznamenává veškeré procesy v oblasti energetického managementu v souladu s ČSN EN ISO 50001. Součástmi Dokumentace jsou mimo jiné:
  • návrh na provázání energetického plánování s existujícími akčními plány města
  • návod na zavedení systému vyhodnocování
  • návrh vyhodnocování shody s právními předpisy.
  1. Byl zpracován návrh Akčního plánu pro budovy zahrnuté do EnMS, včetně veřejného osvětlení s uvedením všech údajů podstatných pro následné provádění energetického managementu, včetně „zásobníku opatření“.
  2. Byl zpracován dokument „Legislativa pro energetické manažery“ s interaktivním přehledem a popisem konkrétních legislativních požadavků.
  3. Došlo k porovnání indikátorů MA21 s indikátory EnPI.

Koncem roku 2014 byla vytvořena funkce energetického manažera města, který spolupracuje se všemi organizacemi a společnostmi města.

Je schválen ZM Fond obnovy majetku (FOM). V tomto fondu budou shromážděny  vklady města, příjmy ze splátek půjček a úroků poskytnutých z Fondu rozvoje bydlení do doby jejich konečného splacení, zůstatek Fondu rozvoje bydlení k datu založení FOM, dary a případné výpomoci z prostředků sponzorů (bank, občanů, firem apod.), podíl 30% z výnosu prodeje nepotřebného nemovitého majetku města Chrudim (finanční prostředky budou převedeny na účet fondu v témže kalendářním roce, kdy budou inkasovány do příjmů - příjmy nad rámec stávajícího rozpočtu - města na základě schváleného rozpočtového opatření), podíl 45% ze zjištěných úspor provozních nákladů na média v těch případech, kdy byla na a v objektech města zrealizována opatření směřující k zajištění úspor (voda, elektřina, plyn, teplo aj.). Finanční prostředky budou převedeny na účet fondu obvykle do 31.5. následujícího kalendářního roku, na základě provedeného vyhodnocení úspor a po schválení rozpočtového opatření, kterým budou alokovány z rozpočtových kapitol, ve kterých úspory vznikly (úřad, příspěvkové organizace, firmy města  atd.) jiné příjmy (bankovní úroky, smluvní pokuty dodavatelů).

Finanční prostředky z FOM lze použít na financování, spoluúčast a předfinancování výdajů investiční i neinvestiční povahy, včetně zapojení prostředků k dotacím a přípravy projektové dokumentace, souvisejících s následujícími činnostmi. Provádění opatření směřujících k úsporám provozních nákladů v objektech města v oblasti médií (elektřina, voda, teplo, plyn aj.) – tyto zdroje budou zahrnuty buď ve schváleném rozpočtu na daný kalendářní rok, případně budou zapojeny v průběhu roku z fondu po schválení rozpočtového opatření nezbytné či havarijní stavy na bytovém fondu a  placení bankovních poplatků.

 

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu

Hodnota indikátoru:
ANO

Sebehodnocení +1?

Koncem roku 2014 byla vytvořena funkce energetického manažera města, zaveden energetický management a realizován porjekt EPC.

Hodnocení oponenta +1?
Významný pokrok v oblasti energetického managementu.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Energetický management Statutární město Jihlava:

V letech 2000 – 2004 byla metodou EPC realizována úsporná opatření (optimalizace topných systémů a jejich regulace) a na 8 základních školách v Jihlavě. Předpokládané úspory byly ve výši 7 697 106 Kč, ve skutečnosti se ušetřilo 11 609 837 Kč. Úsporná opatření fungují dosud a přinášejí trvalé úspory.

Územní energetická koncepce města Jihlavy byla schválena jako součást změny č. 4 územního plánu města Jihlavy v únoru 2004.

V roce 2006 byl dokončen Akční plán realizace územní energetické koncepce města Jihlavy - studie uplatnění obnovitelných zdrojů energie v Jihlavě, který navrhl postup realizace úsporných opatření, především zateplením objektů v majetku města.

Aktualizovaná územní energetické koncepce (její regulativy) byla schválena  v rámci změny č. 8 územního plánu města Jihlavy v únoru 2013.

V srpnu 2016 byl zpracován generel veřejného osvětlení, který navrhl postupnou obnovu veřejného osvětlení v Jihlavě do roku 2037.

Potenciál energetických úspor byl stanoven v energetických auditech pro objekty v majetku města se spotřebou větší než 700 GJ/rok. Energetické audity byly zpracovávány postupně od roku 2002 a podle potřeby aktualizovány.

Realizace úsporných opatření, navržených v energetických auditech probíhala průběžně, podle finančních možností města a vypisovaných dotačních výzev, zejména z Operačního programu Životní prostředí na zateplování budov. Do konce roku 2016 bylo realizováno 75 % potenciálu úspor, Zbývající opatření mají buď špatnou ekonomickou návratnost nebo jejich realizaci brání jiné důvody, např. zákon o památkové péči. Předpokládaných úspor bylo dosaženo, spotřeba  energie na vytápění ve vybraných objektech je porovnávána v ročních intervalech.

V menších objektech (např. mateřských školkách), na které nebyl zpracován energetický audit se úsporná opatření realizují postupně, v rámci oprav (výměna oken nebo zdroje tepla, oprava fasády, střechy, odvlhčení apod.).

V objektech města Jihlavy je především sledovaná spotřeba energie na vytápění, případně ohřev TUV. Elektrická energie a energie pro technologická zařízení se zjišťuje pouze pro potřeby elektronických aukcí na dodavatele energií.

Spotřebu vody sleduje odbor školství, tělovýchovy a kultury v objektech škol a školek.

Na odboru rozvoje města je pracovník, který má v popisu práce:

 - energetik 
- projektový manažer 
- zajišťování energetických auditů městských zařízení 
- provádění energetické koncepce města 
- zajišťování úkolů dle zákona o hospodaření s energií a dle energetického zákona

Aalborgské závazky, kapitole 10. Od lokálního ke globálnímu - město se zde zavazuje i nadále usilovat o udržitelný rozvoj a realizovat energeticky úsporné projekty -  http://www.jihlava.cz/aalborgske-zavazky/d-513843/p1=104036

 

  • 3.3.A Existence systému energetického managementu
    Ano bez jednotky
Sebehodnocení +1?

Město Jihlava má systém, který mu umožňuje sledovat energetickou náročnost vlastních objektů, hledat  a realizovat  úsporná opatření. Tento systém plní prakticky stejné funkce jako energetický management.

Město velikosti Jihlavy by nějaký systém EM vytvořeno mít mělo; pro kategorii B toto není nezbytné v nějaké sofistikovanější podobě, nicméně sledování a vyhodnocování spotřeby alespoň v měsíční periodě  určitě ano

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017
  • od prosince 2008 má město vytvořenu pozici energetického manažera (energetik města)., který je podřízen vedoucímu odboru majetku města
  • od roku 2009 má město stanoven střednědobý Energetický plán města pro období 2010 až 2022
  • od roku 2009 má město energeticky sw MEIS. Ten je však v současnosti zastaralý a bez IT údržby a neodpovídá dnešním požadavkům na sledování a vyhodnocování energií, vody, PHM. a ukládání energetických dokumentů. Scházející funkcionality sw MEIS, v současnosti energetik města provizorně nahradil hodnocením pomoci programu Excel, což je pracné a hůře přehledné a nedostupné pro organizace města.
  • od roku 2010 byly do příkazu tajemníka – ,,Zásady vztahů zřizovatele a příspěvkových organizací zakomponovány povinnosti organizací v oblasti hospodaření s energiemi.
  • od roku 2009 má město stanoven ,,Tým pro energetický managament“, ten prošel v čase různými změnami a podobami.
  • od října 2015 má město schválena „Pravidla energetického managementu v souladu s  ISO 50001“. Bylo rozhodnuto, že zavádění energetického managementu dle ISO 50001 na majetku města bude v čase postupné.
  • V rámci pravidel Energetického managementu v souladu s ISO 50001 má město vytýčenu energetickou politiku a  energetické cíle vždy pro aktuální kalendářní rok. Byl jmenován představitel vedení města pro energetický management, s politickou odpovědností za vedení, rozvoj a fungování energetického managementu.
  • 3.3.A Existence systému energetického managementu
    - rok 2015 = ANO - rok 2016 = ANO bez jednotky
Sebehodnocení +2?

Město má dobře popsán  systém energetického managementu

Tento systém je třeba důsledněji naplňovat. V praxi není zejména realizováno vzdělávání v oblasti energetické gramotnosti uživatelů majetku města

Eenergetický management je třeba doplnit nějakým kvalitním energetickým sw, byť to představuje pro město  další finanční výdaje v této oblasti

Na některém majetku se dlouhodobě nedaří provádět energetický management, situace se meziročně zlepšuje. V energetickém managementu města schází systém  motivace (restrikce, odměny). Je to jeden z důvodů proč není ještě zaveden energetický management na veškerém majetku města.

Hodnocení oponenta +2?

Město má vytvořenou pozici energetického managera již od roku 2008, stejně tak má již několik let schválený Energetický plán města, a dokonce „Tým pro energetický management“. Od roku 2015 se snaží v oblasti energetického managementu postupně postupovat dle normy ISO 50001, kterou používají i podniky. Situaci lze tedy, ve srovnání s mnoha městy a obcemi, které podobnou institucionální a personální kapacitou nedisponují, hodnotit jako velmi dobrou a lze souhlasit se sebehodnocením. 

3.3.2 Jakým způsobem je se získanými daty nakládáno? Jak jsou využity pro snižování energetické náročnosti v praxi?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město Chrudim realizovalo v minulém roce projekt snižující energetickou náročnost určitých objektů vlastněných městem Chrudim prostřednictvím metody EPC. Dle odhadů firmy LOYD GROUP s.r.o., která  zajišťuje realizaci projektu od vypracování analýzy, po administraci výběrového řízení na Poskytování energetických služeb se zaručenou úsporou v objektech příjemce dotace, až po zajištění supervize nad úspěšnou implementací vybraných řešení, lze předpokládat, že výše investic do objektů vlastněných městem Chrudim bude cca 18 mil. Kč a očekávaná roční úspora je cca 1,9 mil. Kč. Při započtení ceny služeb, spojených s realizací (úrok cca do 5% a energetický management po dobu projektu) lze očekávat návratnost 8-10 let. Firma LOYD GROUP s.r.o. doporučujeme nastavit dobu smluvního vztahu na 10 let, aby mohlo dojít k maximálnímu zhodnocení majetku města.

Data jsou použita pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů.

Seznam objektů, kde je EPC realizováno:

  1. Divadlo K. Pippicha Čs. partyzánů 6,
  2. Chrudimská beseda, Muzeum,restaurace Široká 85, Široká 86
  3. Mubaso Školní náměstí 238
  4. Spolkový dům Palackého tř.
  5. Městské kino Svatopluka Čecha 256
  6. ZŠ Dr. Peška Dr. Peška 768
  7. ZŠ Dr. Malíka Dr. Malíka 958
  8. ZŠ U Stadionu U Stadionu 756
  9. Bazén V Průhonech 503
  10. Zimní stadion V Průhonech 503
  11. Budova městského úřadu Pardubická 67

 

Základní finanční úvaha projektu:

 

Byl realizován projekt, který řešil "Modernizaci veřejného osvětlení Chrudim - Palackého třída, ulice Obce Ležáků a ulice Čs. armády".

Pro rok 2016 jsou připravovány další 2 projekty, které řeší VO ulice Čáslavská a Václavská.

V roce 2015 jsme přistoupili k Paktu starostů a primátorů.

 

  • 3.3.B Spotřeba energie
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H* Spotřeba energie na vytápění v sektoru školství
  • 3.3.I* Podíl výroby z OZE – dle jednotlivých druhů
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)
  • 3.3.K* U rekonstrukcí dtto jako 3.3.12, ale evidovat přechod z kategorie (C, D, E, F, G)
  • 3.3.L* Spotřeba jiného paliva – obnovitelné
  • 3.3.M* Spotřeba jiného paliva – neobnovitelné
  • 3.3.N* Podíl výroby elektřiny z kogenerace

Hodnota indikátoru 3.3.2.:
viz členění v dalších položkách

Hodnota indikátoru 3.3.3.:
2012: 3870 MWh

2014:4102MWh

Hodnota indikátoru 3.3.4.:
0 MWh

2014 0 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.5.:
2012: 3096 MWh

2014: 2007 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.6.:
2012: 6566 MWh

2014 8723 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.7.:
2012: 9 731 l

2014: 10 465 l

Hodnota indikátoru 3.3.8.:
1,23 MWh/žák

Hodnota indikátoru 3.3.9.:
2012: 0

2014 - 0 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.10.:
A 0%
B 0%
C 100% - 8 budov v majetku města

Hodnota indikátoru 3.3.11.:
8 budov v majetku města

Sebehodnocení +1?

Město má zaveden systém EMAS a nastaveny odpovědnosti za jednotlivé činnosti, to znamená, že i za sledování spotřeby energií. . Energetický manažer spolupracuje na realizaci metody EPC.

V rámci MěÚ je zaznamenám cca klesající trend ve spotřebě energií obecně.

V rámci IPRM je realizována řada opatření, která odpovídají poté energetické náročnosti ve skupině C.

Hodnocení oponenta +1?
Kvalitní práce se získanými daty je zajištěny v rámci systému energetického řízení.
Jihlava: Audit udržitelného rozvoje 2017

Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města se vychází z územní energetické koncepce města Jihlavy a energetických auditů, zpracovaných pro objekty se spotřebou energie větší než 700 GJ/rok.

Jedná se o administrativní budovy magistrátu, mateřské a základní školy, domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory, krytý plavecký bazén apod. Nejsou zde zahrnuty nájemní bytové domy a pronajímané nebytové prostory.

Snižování energetické náročnosti se provádí především kompletním zateplením objektu. V některých případech je s tím spojena i rekonstrukce  zdroje tepla - plynové objektové kotelny a případná úprava topných rozvodů. V ostatních případech se plynové domovní kotelny rekonstruují podle potřeby (dle stáří a stavu technologického zařízení). 

V objektech, kde celkové zateplení není možné (např. památková péče, ekonomická nevýhodnost . . . ) a objektech se spotřebou nižší než 700 GJ se provádí alespoň dílčí opatření - výměna oken, plynových kotlů, zateplení střechy nebo půdy apod.

Ve veřejném osvětlení se úspor energie dosahuje především výměnou sodíkových výbojek za svítidla LED a důsledným dodržováním platných předpisů a norem pro veřejné osvětlení při návrhu nových a rekonstrukci stávajících soustav VO.

Při snižování energetické náročnosti objektů v majetku města jsou využívány dotační tituly, zejména Operační program životní prostředí, v oblasti veřejného osvětlení program EFEKT.

Při snižování energetické náročnosti objektů byla vždy realizována opatření, doporučená v energetickém auditu jako ekonomicky nejvýhodnější, tzn. že se nemuselo vždy jednat o opatření, zajišťující maximální možné úspory. V závěrečném vyhodnocení bylo u všech akcí, na základě fakturačních údajů, doloženo dosažení minimálně předpokládaných úspor.

 

  • 3.3.B Spotřeba energie
    45 303,667 MWh/rok; MWh/rok/m2 (spotřeba bude uvedena také ve spotřebě na m2 celkové plochy budov, vyjma veř. osvětlení; spotřeba tepla bude normována
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
    14 239,937 MWh/rok
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
    1 238,255 MWh/rok
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
    24 180,781 MWh/rok
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
    5 644,694 MWh/rok
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)
  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města

Viz přílohy č. 2 a 3

 

Sebehodnocení +1?

Rekonstrukce objektů mají pozitivní dopad na tepelné úniky z budov a tím i na úspory energie, rovněž rekonstrukce domovních kotelen generují úspory energie.

Hodnocení oponenta 0?

Jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné?  

Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí?

Kopřivnice: Audit udržitelného rozvoje 2017

- pro řízený centralizovaný nákup energií pro město a jeho organizace

- pro plánování rekonstrukcí a modernizací se současnou  realizací energeticky úsporných opatření

- pro vyhodnocování skutečného  přínosu realizovaných energeticky úsporných opatření

- pro optimalizaci energeticky hospodárného provozu budov a technických zařízení v majetku města. (měsíční perioda)

- pro průběžné hodnocení naplňování střednědobého Energetického plánu města Kopřivnice

- pro hodnocení naplnění energetické politiky a energetických ročních cílů

- pro vyhodnocení projektu EPC Kopřivnice.

  • 3.3.B Spotřeba energie
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)
  • 3.3.I Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města

3.3.B.1 - Spotřeba energie – viz členění v dalších položkách

- rok 2015 = 6 797,85 MWh/r

- rok 2016 = 7 152,7 MWh/r

 

3.3.B.2 - Spotřeba energie neobnovitelné

- rok 2015 = 5 616,23 MWh/r

- rok 2016 = 5 285,24 MWh/r

 

3.3.B.3 - Spotřeba energie obnovitelné

- rok 2015 = 1042,1 MWh/r

- rok 2016 = 1 826,56 MWh/r

 

3.3.C - Spotřeba elektřiny

- rok 2015 = 1 450,03 MWh/r

- rok 2016 =1 437,24 MWh/r

 

3.3.D - Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje

- rok 2015 = nehodnoceno

- rok 2016 = nehodnoceno místo toho hodnocena obnovitelná energie viz 3.3.B.3

 

3.3.E - Spotřeba zemního plynu

- rok 2015 = 944,33 MWh/r

- rok 2016 = 909,63 MWh/r

 

3.3.F - Spotřeba tepla z CZT

- rok 2015 = 4 340,03 MWh/r

- rok 2016 = 4 619,64 MWh/r

 

3.3.G - Spotřeba PHM

- rok 2015 =  63,45 MWh/r

- rok 2016 = 149,14 MWh/r

 

3.3.H - Podíl staveb v energ. třídách A, B, C u rekonstrukcí s přechodem na vyšší kategorii en. třídy (z kategorie C, D, E, F, G)

- rok 2015 – není již v současnosti známo

- rok 2016 = 38,48% majetku města

 

3.3.J - Spotřeba obnovitelné a neobnovitelné energie na území města

- rok 2015 = nehodnoceno

- rok 2016 = nehodnoceno (ekologická stopa pro jejíž podrobný výpočet se tyto údaje opatřují je jedenkrát za 2 roky).

 

Poznámka zpracovatele:

Spotřeba energie je v roce 2016 vyšší než v roce 2015, protože venkovní teploty byly v topném období chladnější (porovnáním denostupňů o 4,2%) a tudíž byla vyšší spotřeba energie na vytápění. U PHM bylo sledováno více aut než v roce 2015.

Sebehodnocení +1?

Roční přehled energetické náročnosti jednotlivých budov a  samostatných technických zařízení by se měl více využívat pro plánování investic do energeticky úsporných opatření.

Provozovatelé budov a samostatných technických zařízení v majetku města by měly být městem motivováni k lepšímu využívání energeticky úsporného potenciálu budov a zařízení, do kterého město každý rok investuje nemalé peníze.

Hodnocení oponenta +2?

Oblast je dobře zpracována, včetně hodnot energetických indikátorů. Město usiluje o promítnutí závěrů energetického managementu do rozhodování o renovacích, energetické náročnosti provozu budov a hodnocení schválených cílů energetické politiky. Je konstatováno, že existují rezervy v oblasti promítnutí výstupů energetického managementu do plánování investic v oblasti úspor a že chybí hlubší motivace pro provozovatele budov k snižování spotřeby energie.  To je situace obdobná jako v jiných městech a je to rozdíl proti soukromému sektoru, kde je dnes tato motivace většinou jasně nastavena (finančně, bonusově, atp.).  

Není zřejmé, podobně jako v jiných městech, jak je zajištěno vyhodnocení, že dosažené úspory odpovídají standardu provedení renovace a že jsou skutečně nejvyšší možné.  

Jak je hodnocení provázáno s hodnocením ekonomické náročnosti, a to jak investiční, tak zejména provozní a také s vyhodnocováním kvality vnitřního prostředí

Litoměřice: Audit udržitelného rozvoje 2015

V roce 2012 docházelo především k nastavení systému sběru dat, kdy jsou sledovány týdenní data za teplo a měsíční data za ostatní užití energie. Od roku 2013 (po prvním roce sledování) dochází k systematičtějšímu sledování spotřeby energie v rámci majetku města. Jsou analyzovány výkyvy ve spotřebách, porovnání s výpočtovými hodnotami, atd. Veškerá data uvedená v indikátorech 3.3.2 až 3.3.9 jsou dohledatelná a ověřitelná v rámci softwaru e-manažer, které město Litoměřice pro energetcký management od roku 2012 využívá. Pouze indikátor 3.3.7 pochází z interních statistik správního odboru. V roce 2014 došlo u 10 budov majektu města k instalaci dálkových měřidel, které zaznamenávají data v denních, až hodinových intervalech, čímž dochází k lepší práci z daty a dosažení významnějších úspor v rámci eneregtického managementu.

Data jsou použita pro zpracování a aktualizaci energetických auditů, dále pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie (zateplení, výměna otvorových výplní, atd.) a pro optimání nastavení projektů využití obnovitelných zdrojů (např. vhodná dimenzace fotovoltaických elektráren na objektech majetku města dle rozložení spotřeby elektřiny daných objektů). Město od roku 2014 provozuje 3 fotovoltaické elektrárny. Dále je každým rokem RM předkládána zpráva o vyhodnocování činnosti energetického managementu a plán prací na další období. Data jsou požívána i pro vyhodnocování eneregtického plánu města a souvisejícího závazku snížení spotřeby energie o 20% do roku 2030.

Data jsou použita pro přípravu projektů zaměřených na snižování spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů . Radě města je každoročně předkládána zpráva o vyhodnocování činnosti energetického managementu.

  • 3.3.B Spotřeba energie
  • 3.3.C Spotřeba elektřiny – neobnovitelné zdroje
  • 3.3.D Spotřeba elektřiny ze všech využívaných zdrojů – obnovitelné zdroje
  • 3.3.E Spotřeba zemního plynu
  • 3.3.F Spotřeba tepla z CZT
  • 3.3.G Spotřeba PHM
  • 3.3.H* Spotřeba energie na vytápění v sektoru školství
  • 3.3.I* Podíl výroby z OZE – dle jednotlivých druhů
Hodnota indikátoru 3.3.B:

r. 2012 - 18 280 MWh; r. 2013 - 17 865 MWh; r. 2014 - 17 113 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.C:

r. 2012 - 4 380 MWh; r. 2013 - 4 744 MWh; r. 2014 - 4 549 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.D:

r. 2012 - 5 MWh; r. 2013 - 6 MWh; r. 2014 - 48 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.E:

r. 2012 - 1 531 MWh; r. 2013 -1 787 MWh; r. 2014 -1448 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.F:

r. 2012 - 9,6 l/100 km; r. 2013 -9,2 l/100 km; r. 2014 -9,3 l/100 km

Hodnota indikátoru 3.3.G:

r. 2012 - 1 531 MWh; r. 2013 -10 029 MWh; r. 2014 -9 810 MWh

Hodnota indikátoru 3.3.H:

r. 2012 - 2,2 MWh/žáka; r. 2013 -1, 94 MWh/žáka ; r. 2014 -1, 63 MWh/žáka

Hodnota indikátoru 3.3.I:

r. 2012 - 44 MWh; r. 2013 - 49 MWh; r. 2014 - 108 MWh

Od r.2012 dochází díky systematickému sledování energetických dat, energetickému managementu a souvisejícím opatřením k významným úsporám energie.

+2

Město má vytvořený funkční energetický management, dochází k úsporám energie

Data jsou aktivně využívána pro další opatření vedoucí ke snižování spotřeby energie

3.3.3 Existují předpisy upravující parametry investičních akcí u nové výstavby a změn staveb – rekonstrukcí, s ohledem na budoucí spotřebu energie?
Chrudim: Audit udržitelného rozvoje 2016

Město nemá předpis upravující parametry investičních akcí a ohledem na budoucí spotřebu energie. Při zpracovávání projektů na investiční akce se město řídí platnou legislativou a v případě rekonstrukcí budov nebo novostaveb jsou součástí projektu PENB.

V rámci realizace projektu IPRM byla realizována řada opatření, která přispěla velkou měrou k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality života obyvatel žijící v této lokalitě.

Uvažovanými aktivitami došlo k realizaci projektových záměrů na objektech, které jsou v majetku města nebo v majetku vlastníků bytových domů. Byly zatepleny obvodové pláště a střechy bytových domů. Investice do zateplení směřovaly k výraznému zlepšení tepelně technických vlastností bytových domů, k zamezení výskytu plísní s pozitivním dopadem na životní prostředí včetně zvýšení fyzické atraktivity deprimované zóny.

Byla provedena změna způsobu vytápění bytových domů, které byly vytápěny již nevyhovujícím způsobem – lokálním vytápěním. Tento způsob byl nahrazen jinou formou vytápění, jak šetrnější k životnímu prostředí tak i méně energeticky náročnou. Domy byly napojeny na centrální vytápění odpadním teplem z nedaleké elektrárny. Byla pořízena nová otopná soustava včetně nastavení měření a regulace spotřeby tepla.

Byly rekonstruovány a modernizovány společné prostory bytových domů. Rekonstrukcí a modernizací výtahů se zlepšila bezpečnost a spolehlivost, snížila se nákladnost provozu a údržby.

Bytové domy měly porušeny obvodové pláště, lodžie a balkony, které ohrožovaly bezpečnost obyvatel. Došlo k jejich rekonstrukci. Budovy se tak staly energeticky úspornější a atraktivnější.

Sanací základů a hydroizolací spodní stavby došlo k zamezení vzlínající vlhkosti vážně narušující bytové domy.

O efektivnosti zrealizovaných opatření vypovídají energetické štítky budov. Hodnocení budov v původním stavu – kategorie „G“, po rekonstrukci – postup do kategorie „C“.

Připravují se další objekty k připojení na EOP – školy, sportovní hala, DPS.

Sebehodnocení 0?
Hodnocení oponenta 0