Revitalizace koryt potoků v prostorách suchého poldru Čihadla je největší a nejrozsáhlejší přírodě blízká revitalizace vodních toků v Praze a okolí. Suchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20 století a slouží k zachycování přívalových srážek z povodí Rokytky. Suchý poldr se nachází v místech, kde ještě v 18 století stával velký rybník, který byl ale časem vypuštěn a změněn v pole. Revitalizací tohoto území došlo ke zpřírodnění celé lokality, korytům potoků byl vrácen přírodní charakter a v jejich okolí vzniklo mnoho tůní a drobných vodních ploch. Svépravický potok byl odkloněn na sever až k přilehlému lesu a vede podél lesní cesty v trase původního příkopu až k psímu cvičišti, kde se setkává s Rokytkou. Vzhledem k tomu, že  pro nové koryto Svépravického potoka bylo z části využito původní historické koryto, je na některých místech dno potoka výše než okolí terén. V těchto místech vznikly v okolí potoka vlhké podmáčené louky, které jsou útočištěm pro řadu vzácných druhů rostlin a živočichů. Také soutok Hostavického potoka s Rokytkou byl posunut dále po proudu. Hostavický potok tak před soutokem stačí ještě opsat několik oblouků. V místě původního soutoku vznikly rozšířením a prohloubením původních koryt dvě tůně. Další tůně vznikly z původního koryta Rokytky a jsou propojeny s novým mělkým korytem které vede v několika obloucích středem suchého poldru. Břehy tůní jsou upraveny jak pozvolně tak i strně. Kolmé břehy se stávají domovem různých druhů ptáků jako je např. ledňáček, který se vyskytuje v nedaleké pískovně. Pozvolné břehy porostlé mokřadní vegetací zase využívají obojživelníci k rozmnožování.

Původní koryto Rokytky bylo mimo tůně zasypáno. Nad soutokem Rokytky a Hostavického potoka mělo původní koryto Rokytky částečně přírodní charakter s řadou vzrostlých stromů. Nové meandrující koryto Rokytky je vedeno velkým obloukem zleva původního koryta které bylo v rámci revitalizace zrušeno. Aby mohli být zachovány veškeré stromy podél původního koryta byla v okolí stromů vytvořena řada malých tůněk.

Nová koryta potoků byla osázena cca 200 mladými stromky, zejména olšemi, jasany, javory a duby. Své místo zde našli i keřové skupiny složené pouze z druhů našich domácích dřevin jako jsou trnky, kaliny, brsleny a vrby. Tůně a některé části koryt byly navíc osázeny mokřadní vegetací jako jsou kosatce, kyprej a různé druhy trav.